Diskuse - Deprese v těhotenství

Uvidíte, Lenale, jak vám to půjde. Abys toho svýho zase úplně nezničila, jestli teda v práci musí podávat nějaké výkony.Ono ale stačí když občas malou v noci vezme, člověk je vděčný potom za každou pomoc. Já jak hodlám odstěhovat manžela do vedlejší místnosti s malou, tak se s tím budu taky muset nějak vypořádat podle svých sil...No, jestli budu mít ty stavy jak minule, tak to teda zase bude.

Jo s botoxem .Akorát v těhotenství se to nesmí píchat a tak vypadám výjmečně nornálně přirozeně staře, bez chemie... A to až do té doby, než přestanu kojit.
Dnes od rána studuji příspěvky na téma císař-ano či ne.Tak mi ale připadne, že ty ozvy jsou takové i onaké. Tak asi zůstanu u císaře a pokud by chtěla přijít na svět dřív, tak to spláchnu po přirozenu. Takže rozhodne osud, svým způsobem. Já mám termín 17.-tého , císař 10.-tého. Ale břicho mám pořád hrozně nahoře, jestli to teda o něčem vypovídá?!

Tak pak kvůli kráse by byl určitě lepší ten přirozený, ten řez Ti tam bude strašit pořád a hlavně pokud jsi sportovní, tak by neměl být problém. Navíc, když pak cvičíš břišní svaly, tak ten řez teda bolí fest, to Ti vlastně naruší nejen dělohu, ale hlavně i ty břišní svaly. Já bych do botoxu nešla ani kdyby mne platili nebo bych vypadala jako ta největší stařena, píchat do sebe nějaké jedy, brr. Na to já teda nejsem. To se mi proti tomu zdá nějaký porod jako sranda. Navíc třeba u těch hereček, vždyť oni pak ani ten obličej neovládají, ani usmát se nemůžou normálně.Připadá mi, že to vypadá divně. No, ale to jsem já, tak nějak jsem si na vzhled nikdy nepotrpěla, což bych asi ve svém věku měla, ale prostě to ve mně není.

Jinak mně se ta jizva tak nějak rozšklebila všemi směry a mám tam v tom místě i strie a tedy ještě, že ten můj mne má rád takovou, jaká jsem. Já si tedy ani nějak nepotrpím na holení nohou a v podpaždí, když nemusím, je zima, tak to neřeším. Třeba mne teď odsoudíte. Jen ta váha, ta mne trápí, omezuje mne a i zdravotně je to riziko, to si uvědomuju.

Jeste o tom budu premyslet,ale ja navic musim odjet rodit do Vidne a tak je to pro mne jistejsi.
Co se tyce toho botoxu, ja myslim, ze kazdy musi sam vedet, co je pro nej dulezite a co ne. Me na vzhledu vzdy zalezelo, navic jsem mela praci, kde to bylo soucasti, at uz ruzne promotion, ohledne lyzovani ci vedeni nejakeho hoteloveho zarizeni. kdyz bylo potreba dostat dobrou praci, bylo potreba dle toho vypadat. Ja kdyz jsem ted doma , ani se nenamaluji, ale treba porad cvicim a porad se potiram, abych nepopraskala. Proste jsem takova...blondyna

No, jsi právě první člověk tohoto typu s kterým si takhle píšu. Většina našich známých a kamarádů je právě vyrazit do přírody, na vodu, pod stan a tak.Já taky ráda lyžuju, ale jen rekreačně, prostě pohodička, žádný stresy, sjedu každej kopec, jezdili jsme i do Alp na týden, ale žádný extrémní lyžování, to ne. Teď mne docela baví i běžky, ale zase jen tak vyrazit do přírody, to mám ráda, projít se, nadýchat se čerstvého vzduchu.

Tak asi víš svou cenu a jak říkáš, prostě ses pohybovala v určité společenské skupině, kde se to bralo jako normální nebo prostě jako nutnost. Trošku mne to fascinuje, je to pro mne spíš záležitost alá "Žena a život", takový to, jak člověk čte o těch celebritách. Na druhé straně to musí být děsně svazující se starat pořád o své tělo a jestli nemáš tu nebo tam jednu vrásku navíc. Asi Ti to bude chybět, když už sis na to zvykla, ale na druhé straně je to takový způsob života, se kterým by sis do 70ti či 80ti a možná i déle, jak se dnes prodlužuje ta délka života, stejně nevystačila. Tak to alespoň vidím já.

Babička mi právě říká, že prý jsou práce, ve kterých by mne s mou postavou nezaměstnali a já si jako ještě ťukala na čelo, jako že co ona o tom může vědět, ale asi se fakt trefila. Já jsem o tom totiž nikdy zvlášť neuvažovala s vejškou ekonomkou jsem prostě nějak uvažovala jiným směrem.

A co Ty máš vlastně za vzdělání? Už víš, kam dál se posuneš??

Vidíš, ještě mne napadlo, že jsi říkala, že ještě nepatříš do starého železa, ale vlastně teď jsem si uvědomila, že jsou práce, kde nadváha, jinakost nebo stáří jsou vlastně out, což platí i o té Tvé práci.Abys nevypadla z kurzu, tak musíš za každou cenu držet krok a cpát do sebe i nějaká svinstva, abys v ní přežila.

No, pravda,Lenale, Kanadu a živení se koníčkem, to bych Ti mohla závidět.S porodem těžko radit, i když si myslím,že jako sportovkyně se nemáš čeho bát.Sportovci přece věří svému tělu. Do botoxu bych nešla,nemůžu se donutit ani jíst antikoncepci!Mám ji doma od října,cerazette, bojím se, že mi pak budou vlasy padat víc než z kojení...M. se mnou nemohl spát, ten se bojí dalšího těhu a po dvou císařích bych se bála i já.Proto ji mám.Ale nepolknu to a nepolknu.:-)
Na druhou stranu - většinou jsem oholená dohladka, partner to udělal jednou...A malovat jsem se každý den začala až doma.Jizva mě, díky Bohu, netrápí a kdyby trochu začla - je to jako bolest svalů - jsem na to zvyklá 13 let.
A noční kojení? Dokud tu M. spal, měla jsem problém se v noci doplazit k postýlce,přebalování hrůza, jen to mimčo rychle umlčet.Dneska on tu nepí, s malinkou spíme v mé posteli, přemýšlím, jestli tam instalovat z postýlky monitor dechu...Když si zakňourá, dostane hned prs do pusy...Odbrknout - krásný výraz! - dávám jen, když jsem při vědomí.Na prdíky máme Sab Simplex a Pupíka, plenu měníme večer a ráno a když hodně bříško bolí, pomáhá i kojení.Jednoduše, cesta nejmenšího odporu pro obě strany.

mam vystudovanou FTVS v Bratislave ,ale ukoncila jsem to v Innsbrucku a hotelovku po bakalarsku-3 roky v Lucernu. Ja vim, zni to vznesene i nobl, jak to lyzovani a vedeni hotelu. Ale ja take vyrostla v 1plus 1 s tatinkem a ani jsme nemeli na televizi. Pri studiu jsem vzdy pracovala a ve 13 jsem chodila balit na brigadu cukrovi do vyrobny, abychom vyzili. No asi jako hodne lidi za ktoho rezimu predtim...
Ja zatim nevim co dal... a hodne se toho bojim. Navic jsem uplne nestastna , nemoci pracovat a to dite mi teda zatim vubec nic nerika. Proste truchlim za tim, co uz je pryc

Ahoj,
já taky truchlím a doma mě to nebaví a do toho musím poslouchat kecy, že si neumím užívat mateřství. A ten můj kdyby mohl, tak by pořád spal. Jako spí v jiné části bytu a s chrániči sluchu. Já už jsem se nevyspala 2 měsíce. Jenže je to prý moje volba. Jako co si mám užívat. Ale musím mlčet, protože už tak se jen hádáme a navíc by mi řekl, že jsem pořád chtěla dítě, tak ho mám. A jinak, Evi, já spím též s malou a ještě se psem v posteli, takže rušivých elementů až moc.

To já si to užívám, prostě když jsem unavená, tak s malou v posteli dýl ležím.Nechce se mi vařit, tak nemusím, zas to ale odbouralo toho partnera. A když tu přestal spát, tak zjistil, že vařím a uklízím každý den v pohodě, protože prostě neřeším, co teď musím a co mi zas řekne.Ale užívám si, je to jediná radost, kterou tu mám.Lindo, ty máš toho psa, ale mě on dal králíka do králíkárny, ten se mnou nemluví a musím za ním k jeho rodičům a poslouchám kecy, jak malou oni nevídají...A kočku dal na barák,chvilku tam plakala, stýskalo se jí...pak utekla.Uvažuju,že on se nevrátí a tak si přes jeho protesty mazlíka pořídím.Ať se vztekne, že nemůže se zvířetem bydlet, vždyť nebydlí.

Ať se nevrátí a co. Tchyni dítě občas dej, když chce, když on nepomáhá, tak alespoň může občas ona. Ty taky potřebuješ zařídit nějaké věci. Já na mazlíčka nepomýšlím, děti vytíží až dost, myslím si.

Co si zařídit nějaké fitko nebo tak něco? Netruchli, Lenale, stejně tenhle způsob života už na dlouhou dobu fakt nebyl.

Lindo, a co, když říkáš, že Tě práce nebavila, tak stejně nemáš kam spěchat. Tak už toho Tvého nech a Ty se taky nadechni, ať se v tom neudusíte oba. Dali jste se do boje, musíte bojovat. Hodně štěstí.

Irčo, promiň, ale dost jsem se zasmála u představy věcí, které si tu mám bez malé zařídit.Fitko?Tady? Vždyť tu není ani knihkupectví!

To jsem myslela na Lenale, ne na Tebe.-)Ale alespoň ses pobavila, ne:-)))?

No, já už se moc nebavím.Včera se mi povedlo se s tchýní, tak se vnutila na dnešní odpoledne.Mladej na mě kašle a bába se sem pořád hrne.
Ono se Ti to poví, že jí mám dítě půjčit, neslyšelas jaké směrem k té holce vede řeči.Jakože - Eliško domluv jim, ať jsou na sebe hodní, babička tě nedá, musíš za ní chodit aspoň obden!Víš, dřív jsem se překonala a i se ji snažila chápat. Dneska bych jí s chutí dala pár facek, když promluví.