Diskuse - Deprese v těhotenství

Závislý slaboch, nejraděj muzikant, co se nakonec ukáže, že dost pije - co takhle, Luluno? To je můj " šálek kávy":-) Dlouhé vlasy podmínkou.
Michal je úplně jinej.Zdál se mi sebejistej, klidnej, pohodář, říkal, že nezazpívá čistě ani " hoří".A dneska? Hraje na kytaru.Aby si rozšíříl obzory. Všemu rozumí, všude byl, poučuje každého a o všem.Drzoun, co podává VŠEM ruku jako první a ještě poučuje o dobrém vychování...Vlasy má krátký, ale zas tmavý a oči tmavě modrý...Tak to je na něm hezoučký....:-))

No, Evino, na mne to teda dělá dojem, žes zaláskovaná jako blázen, proto mu píšeš ty maily a všechny tyhle věci, jinak by Tě to asi nějak zvlášť neranilo, mne by teda nejvíc asi ranilo, že si nechal udělat ten otcovskej test, tak co to je? Jako bys byla nějaká běhna nebo co a spala s kde kym. Fakt miláček. A to je sice hezké, že "miluje" jinou, ale on při tom tvoření toho dítěte nebyl nebo co? Nic už mu neříkej, to by to s ním ta Hanka trhla, pane jo. Nechtěla ho ani předtím, tak proč teď s dítětem, to by jí muselo akorát hrábnout. Já bych ho za těhle okolností taky nechtěla, ale peníze ať kouká solit, z něčeho živi být musíte.

Luluno, nemáš ho ráda a tam se svítit nedá, i kdyby se rozkrájel do polívky a dělal nevím co, tak si Tě nezíská, to je jasné. Prostě je to tak jak to je a musíte se s tím nějak srovnat oba.

Lindo, já toho Tvého ale chápu, já bych se na jeho místě chovala stejně, Tobě pomůže jen změna přístupu k sobě i k okolí, on se asi na Tebe zlobí, že se tak chováš a nedokáže to pochopit. Zkus navštívit nějakého toho psychiatra, potřebuješ se z toho nějak dostat. Prostě mu taky některé ty věci neříkej, aby si Tě nepřestal vážit.

Lindo - tohle jsem čekala, to žárlení na malou, že to postihne mně. Moje máma taky na mě žárlila.
Ale nestalo se.Spíš jsem od ní Michala jakoby odsunula dál.A to přes všechna předsevzetí.Dřív tu spal, v noci mi ji někdy vzal, že ji bude chovat...
I já mám ale pocit, že je vše nenávratně pryč.Jsme jak rozvedení manželé.

Představ si Lindo, že si ten Tvůj vybral ženu, se kterou chtěl trávit život a mít rodinu a najednou se ta žena chová naprosto nepochopitelně a neočekávatelně. Tvrdí, že nemá ráda vlastní dítě a že ho nechtěla atd. atd. Asi si neví rady a co mu zbývá? Jedině doufat, že se to nějak změní k lepšímu a mezitím dávat lásku dítěti, kterému se, jak má pocit, jí nedostává ačkoliv ta chudinka za to nemůže.

Já si myslím, ale fakt, že ten Tvůj stav je jen dočasný, naznačuje to tu poporodní depresi se vším všudy. Všechny pocity, co popisuješ jsou totiž jako vystřižené z článku o poporodní depresi.

A pak že ne láska, Evino? Tomu nevěřím a nenamluvíš mi to ani náhodou. Láska je slepá...

No, dlouhé vlasy a muzikanství bylo dříve. Po pětadvacítce jsem šla na větší oříšky - úspěšný, naoko naprosto sebevědomý chlap - uvnitř zakomplexovaný slaboch, sobeček. Zdálo se mi fantastické, jak mi roztával pod rukama, jenže to nemělo dlouhého trvání. :-). Jádro nezměníš a tak se také stalo. A proto si myslím, že dítě dává obzory jiným vlastnostem, než jsou rádoby přitažlivé a viditelné.

No, vy jste na mne hrozně moc zkušené, já první chlap ve 22ti, předtím panna a toho jsem si taky vzala. Konec příběhu, tedy doufám. Doufám, že už žádné změny nebudou, neb o ně nestojím a mohly by být jedině k horšímu.

No panečku, Irčo, to se už jen tak nevidí. Jako z knihy...:-).

Luluno, umíš to krásně pojmenovat - přesně to, jak roztával pod rukama - u všech stejné, u Michala též.
Chtěla jsem po něm knížku, večer mu volám, prý ještě odněkud jede, knížku nemá, zítra se MILOSTIVĚ (!!!) zastaví.No já zuřím, nemůžu v noci spát...Co má kobylu, ze čtyř dnů za malou třikrát nepřišel.
Irčo, pro tohle mě to sere, že on NA NI začíná kašlat! Mně pořád namlouval, jak mě má rád a že jsem to já, kdo to kazí.
Už je to zlé, už zas nemůžu v noci spát, zčásti proto, že sousedi zas dělají mejdan, zčásti proto,že na něj musím myslet! Já bych se strašně ráda udržela mu nepsat, ale nemůžu, nevím, jak to udělat, když celé dny dřepím zavřená doma.Mám to tu ráda, ale jsem tu uvázaná jak pes u boudy, nemůžu ani pro tu blbnou knížku. S kočárem sama autobusem hodinu nepojedu.

Evino, je to blbec, já to říkám pořád a jak říkáš, že kašle na Tebe to je jedna věc, tak třeba do Tebe není tak zamilovaný nebo čert ví, jak si to oddůvodní, to je fuk, ale to, že nechodí za malou, to je věc druhá a to bych mu taky řekla, že kobyla je pro něj důležitější, než vlastní dítě. Taky když něco chceš, tak mu zavolej, že potřebuješ hlídat a tehdy a tehdy mu jí předáš a ať se kouká pochlapit, že tu jednou má dítě, tak je jeho povinností starat se. A ty jeho pindy bych si normálně nahrávala, nevíš, kdy se Ti to bude hodit. Taky tu tchyni bys možná mohla někdy využít, když má údajně takový zájem, tak ať se ukáže, co dokáže. Co Ti poradit? Když bude nejhůř tak jedině ta AD jako mám já, ale to taky není řešení.

Jo, Luluno, měla jsem prostě štěstí, máma byla taky panna a ve 23 si namluvila mého otce, vůl jak anděl. To už jsem koneckonců popisovala.

Jinak jsem měla trochu výčitky, jestli jsem nebyla moc drsná na Lindu, tak promiň. Zpětně jsem si zase připomněla, jak jsem to období prožívala já a začala jsem se zase klepat, při myšlence na kojení atp. Teď beru ty léky, tak to snad překlepeme. Taky manžel ví, že trpím těmi svými stavy a snaží se to chápat, ale když je šrumec jako blázen, děti řvou atd. atd. Tak i ten nejchápavější manžel vybouchne.

Jo, třeba nechce slyšet výčitky nebo jak si stěžuješ, tak malou popadni, dovez k tchýni, tam se určitě popisuje jako ten chudák, co ho terorizuješ a nech ji na hodinu tam. Co Ty na to?Mezitím si zařídíš, co potřebuješ.

Mně právě na celém příběhu nejvíc zaráží jeho chování k té malé. Vy dva to asi dohromady už nikdy nedáte, jak to vidím já, ale tu malou jednou má, tak ať se snaží. Ty se nějak snaž se od něj mentálně odpoutat, teda nevím vůbec jak, nemám na to dost zkušeností. Máš tam v okolí nějakou kamarádku? Prostě někoho si najít s kým můžeš alespoň promluvit, aby jsi přišla na jiné myšlenky. Ani ne na svěřování se, spíš tak jak říkám. Je to na palici být pořád doma jen s malou a mladou.Pořád to jen probíráš dokola a stejně nic nevyřešíš, on svůj vztah k Tobě zřejmě nezmění, ale mohl by tedy alespoň k té malé, že jo?

Vážně je to pravda, jsem taková hrozná blondýna. tja..
Jak to tu líčíte, myslím s tím kojením a odbrkáváním, tak jsem z toho měla celou noc hrůzu. Tudíž jsem toho svého vzbudila a naplánovala, že já budu kojit a on bude brkat. Dělal,že jo,asi abych dala pokoj,ale stejně se obávám, že to bude jinak ,až příjde na věc.

S botoxem, jo?.-)Já bych to nějak významně neřešila, jak říkám, my byli hodně poctiví, švagrová na to prděla, ale asi je to pro to mimi lepší, alespoň na začátku, když mu to trávicí ústrojí ještě nefunguje a pak ho trápí děsné prdíky páč se mu ten vzduch dostane do bříška, což nastane tedy trochu tak jako tak. Já třeba prděla na noční přebalování, v porodnici nás k tomu nutili, ale já to prostě doma nedělala neb jsem na to neměla sílu. Myslím, že malá tím postižená není. Jak to vidíš Ty, Evino? Já tedy jak říkám, jsem se naučila kojit v leže, takže jsem pokud možno nevstávala, nikam nepřenášela, prostě jsem si to zjednodušovala, navíc mne při tom kojení díky tomu nebolela záda. Zato jsem trpěla úzkostmi, fobiemi z kojení, pocity, že se o dítě neumím postarat a nemám ho ráda a vším už dříve zmíněným. Pomohla mi až ta AD, čas a taky to, že přišlo jaro. To bylo pro mne fakt vysvobození. Já těmi blbými stavy totiž nejvíc trpím na podzim a v zimě.