Diskuse - Deprese v těhotenství

Mně taky přijde to těhotenství strašně dlouhé a nejvíce mě děsí to rostoucí břicho. Pomalu přichází omezení a nedokážu si představit toho obra, to už asi zešílím. Z toho mám někdy úzkostné stavy, že to prostě nejde dát pryč, musím to vydržet, zatím to břicho poroste dál a dál. Občas se mi zdá, že přece musím prasknout. A bude se mi čím dál víc hýbat. Já to, Irčo, do první poloviny měla taky nekonečný, ale teď šup a za 3 a půl měsíce porod. Najednou se to překulilo a frčí to rychleji. S tím přítelem máš pravdu, já to i takto plánuju, ale obávám se, že on na to nepřistoupí, nebo bude dělat naschvály. Řekl mi, ať se nikdy neopovažuju si najít nevlastního otce, abysme se mu smáli s jeho dcerou. No zkrátka to může napadnout jen skutečného sobce. PS: Lindo, to máme podobné. V zamilovanosti jim vždycky připadám strašně zvláštní a ve vztahu strašně nepochopitelná a neví si rady :-). A přitom mně se to zdá hrozně jednoduchý, jen na to prozatím nikdo nepřišel..

Ahoj, Irčo,
zrovna jsem si prohlížela těhu fotky a připadám si tam daleko nejhezčí za posledních deset let - i když byl to teda záhul, to jo.Když jsem byla mladší, jen jsem trochu zvracela, toť vše, teď strašný stavy, i snad ty deprese...Zvlášt v odporném šedivém městě.
Zato mimčo je teď fajn, dneska jsme si malinko hrály, pak dvě hoďky jsem ji nosilla a ona spala v šátku...Pak ven s kočárkem a šup - už tu byl tatínek, že přijde babi s dědou.Nu, přišli, pozdravili mezi dveřma, jenže já byla v kuchyni, babi se rozhlídne a zvolá:"No, kdepak ji máme?! Aha, tady je!" a vrhne se mi na dítě.No, byl řev ( dítěte) a babička :" Ty pláčeš, babi Tě straší,viď?! No, to je proto, že mě neznáš, my BYSME SE MĚLY VIDĚT ASPOŇ OBDEN!!"Na ta slova jsem za sebou práskla dveřmi.Trochu neuváženě, protože jsem nechala doma i klíče i peníze a došla sice kilometr na náměstí, ale neměla ani vindru na třeba malé pivo v místní hospodě. Skoro nikdo tam nebyl, klidně bych tam 30 min. vydržela.

Evi, já vím, že je to pro tebe asi teď hrozný a smutný, ale já se u těch tvých příspěvků s babi bavím.. :-). Směju se, jak to popisuješ a přijde mi to jak v nějaké špatné komedii. Vím, že pro tebe to vůbec komedie není a plně tě chápu. Matka mého mu přede mnou, když jsme se pohádal, pohladila po vláskách a řekla: To víš, taková jako maminka už žádná nebude...to mi stačilo, abych pochopila, že můj film není komedie, ale bohužel, PSYCHO...:-)

Luluno, naopak, jsem ráda, že se bavíš,já když si to " pustím zpětně" v hlavě,tak bych taky padala ze židle.:-)
Ale...to hlazení po těch vláskách...brrr...To už by se mi malinko obracel žaludek.A máš plus, žes to ustála!:-)
Jinak - nezoufejte z toho těhotenství a rostoucích bříšek! Donekonečna to přece neporoste.Hele, já byla úplně nemožná, nezažila jsem,že by mi v běžným životě kolísal tlak jako v těhu, když mi kámoška napsala, že nemohla v posledním měsíci vyjít dva schody, nechápala jsem naprosto.A pak - já už nemohla v osmým měsíci!Neuvěřitelný lazar.A tak jsme si tu s malou pouštěly filmíky, jedly v posteli, fotily se v posteli a jsou to nej fotky, co mám.A hele, třeba jsem cvok, ale třeba pro to někdo z Vás najde rozumné vysvětlení - já bych od chvíle, co malou máme, chtěla ještě jedno mimčo!

No Evi, o tom také hodně přemýšlím. Já mám sice poradenství v oblasti cestovního ruchu, spravuju jednomu Rusovi hotel a zařizuju mu tady věci v ČR. Máme smlouvu ale pouze do března. On ještě o mém těhotenství neví a tak musím teď v pondělí, až přijede, s pravdou ven. Stále předpokládám, že určité věci budu moci dělat z domova, na PC atd. Pak počítám s tím, že budu dělat po 3 měsících cca 4h denně. Ale to ještě nevím, zda bude mít ještě zájem s těhotnou, těsně před porodem chtít pokračovat. Vzhledem k tomu, že moje životní náklady jsou nyní vysoké a s miminkem budou ještě vyšší, přemýšlím o stejné věci, jak to skloubit. Myslím, že ideální je práce z domova. Internetový prodej, nebo tak něco. Kosmetické služby, to jde taky doma (ale to já absolutně neumím), popřípadě překlady?Taky mě to tíží, Evi. Neumím být závislá na druhém, ještě abych se prosíkovala mého sobce, aby mi dal peníze! To by dopadlo. Určitě jsi udělala správnou věc, když ses na to podívala takto. Je mi ale fakt divný, že si to on takhle vyřešil. No, divný to není. Prostě je to pro něj pohodlnější. Má klid, nemá denodenní starost, nikdo ho nebudí, vše má u maminky zařízeno, přijde se jen potěšit. Možná taky trochu sobeček. Ano, Evi, dal ti prostor se soustředit na sebe. Dítě dává sílu jít dál, už jen kvůli němu se snažit. Uvidíš, že za pár let budeš na sebe hrdá, jak jsi to vše dobře zvládla. Tomu stále věřím. Budeš se těšit ze své dcerky, která už bude tvůj parťáček. :-). Držím palce. Nevím, co jsi dělala před tím, od toho se to může odvíjet. Co?

Já si fakt myslím, ať tu malou bere k babi on, když Tě to tak rozčiluje. Zase když má o ní zájem, tak ať si ji chvilku užije, pravidla ale musíš stanovit Ty a taky aby malá nehladovala.Já se snažím to brát z té stánky, že je dobré, že malá má víc lidí, co jí mají rádi a časem by Ti třeba mohla vyčítat, žes ji k babi nepustila nebo tak.

No, co se týče těhu, tak já funím už teď a to jsem teprve 12+1, ale je to tím, že mám dost silnou nadváhu, tak jsem zvědavá, jak to budu prožívat na konci těhu. Tak se holky držte.

Ahoj, Luluno.
To teda mrkám, jak jsi šikovná, spravovat hotel musí vyžadovat spoustu dovedností.
Pravda o mně je ta, že mám sice střední ekonomku, ale krom chvilku zapisovatelky na soudu a asi rok laborantka ve výkupně medu, jsem to nikdy nevyužila.Tím, že jsem musela živit dítě sama, jsem hledala práce, kde se dá vydělat, jako např. v továrně, tady jich je hodně...Ale dnes už to dělat nechci, ani se v tom oboru už nevydělá, oni nemají žádné pořádné vyhlídky.Jinak - jako poslední super job :-) - prodavačka v juice baru,práce legrace, super lidi, možnosti velkého navýšení platu podle toho, jak se budeš snažit.Dostala jsem se na pozici vedoucí směny a tam to skončilo, zjistila jsem,že jsem se nechala nachytat - za málo peněz hodně muziky...Má dr. mi poradila, ať si vezmu nějakou práci, co se dá dělat doma, třeba účetnictví, dost o tom uvažuju.I když to nikdo z holek dělat nechce, mám kamarádky s obchodkou.Jenže to bych se musela naučit celé znova a kde na to vzít a nekrást, to řeším, celou dobu, co jsem těhotná seděla doma.
Schvaluju Ti ty překlady, kamarád to dělal při vysoké, prý by lidi z gymplu čuměli, nikdy mu jazyky nešly, teď se tím živí.Uvažuju i o hlídání dítek, že když mám jedno, ještě jedno bych si přibrala, ale to jsou nervy s cizím dítětem, jednou mi kámošky kluk dostal alergickou reakci tak prudkou, že jsem na něj koukala s otevřenou pusou.( Zmákli jsme to, žije!!!:-)) Vím přesně, od čeho se všechny mé problémy odvíjí - mám strach udělat první krok.To věřím, že ten můj na mě musí nenávidět.Ale teď už do něčeho jít musím, už kvůli sobě, kvůli holkám, aby neměly takovou mámu, co jen čeká, co táta...Věřila bys, že mé nejoblíbenější anglické slovo je selfmademan?

Irčo, funění taky znám, dost mě to dostávalo, hlavně v létě...Nejlepší bylo jít plavat, to jsem milovala, protože jsem sice sotva lezla ale voda nadnáší.:-) Hele, to mi i dcera říkala: mami, už nemůžu, ty to strašně s tím plaváním přeháníš.Ale ono se i líp právě dýchá.
A s tou babičkou - já jsem včera odešla a babička malinké řekla - maminka Ti utekla.Tak jak ho k ní mám pustit s malou?Umíš si představit, co jí nacpe do hlavy, až bude ta holka rozum brát? Já potřebuju, aby se nám babička nenudila doma.Snad to bude lepší na jaře, mají zahradu.Ale musí se zabavit, práci nemá, jen se stará o barák, o zvířata, no, asi jí to nestačí.
Jak říkáš, je fajn, že má malá víc lidí, co ji mají rádi, vím, co to je vychovávat dítě sama, ale tohle je moc.

Holky nemáte to lehký,ale super je,jak s tím bojujete. Není nad nezávislost.Já si myslím,že když se chce tak se nějaký vedlejší job najde a je to pořád lepší, než si od nějakého sobce nechat všechno líbit.
Mám termín za tři týdny a jsem úplně jak sud. 14 kilo nahoře . 170cm a 53 kilo jsem měla v květnu. A teď??? Hrůza, mám strach ,že to nezhubnu . A ten můj chudák se snaží chovat normálně a dělat ,že mu připadnu ohromě sexualně přitažlivá. Chudák, úplně mi jej líto!!!

14 kilo při Tvé původní váze a výšce není nic, stačí jen kojit, pár dní nespat a máš to dole. Já když mluvím o nadváze, tak já mám 173 cm a 96kg a to jsem na začátku těhu, no ona je to teda spíš obezita než nadváha, že. Já taky po porodu zhubla, pak mi začaly ty úzkostné stavy a začala jsem brát ta AD a přibrala 10 kg.Sice doktorka kroutí hlavou, že to určitě od těch AD nebude, ale tak úplně jí nevěřím. I když přiznávám, můžu si za to dost sama stylem života a jídlem.

Jinak doma asi fakt jde buď to účto, nejlépe asi daňová evidence nebo to hlídání dětí. Já nevím, to je asi riziko vždycky. Já jsem na škole jezdila s dětma na tábory jako vedoucí a ještě že jsem si tehdá neuvědomovala ta rizika. Dělali jsme bojovku a jedna holčička mi spadla do včelího hnízda, no dovedete si představit tu hrůzu, kdyby byla nedejbože alergik?Tak normálně sedím. A to je přeci na táborech dost běžné, že se hrajou bojovky a děti chodí po skupinkách samy a splňují různé úkoly. Jedna moje známá byla takhle na táboře a jim se tam normálně utopilo dítě, tedy ne konkrétně jí, ale ta hrůza!

Lenale, já nabrala 15 a je to po třech měsících dole.A připadala jsem si sexy pořád. Jen ta chuť už pak na to nebyla.
Irčo, hrůza to teda je.
No, dětičky asi vyměním raděj za čísla.:-)

Evi, účto je dobrý nápad. Sice se to budeš muset naučit znovu, ale pokud máš ekonomku (já ji mám též), tak ty základy máš. Zkrátka něco takového, k čemu můžeš být doma.
Jinak co se týče nadváhy a přibírání, funění, to mě taky děsí. Já mám sice nyní jen 6kg nahoře, ale teď od 7.měsíce to prý pojede rapidně nahoru. Díky sportu mě ještě nepotkává silná dýchavičnost, ale pomalu to začínám cítit a nedokážu si představit, až budu mít třeba v 9.měsíci tělo zalité vodou, nebudu se moci ohnout atd. A taky mě začíná strašit porod. Včera jsem mluvila s kámoškou, která měla porod tak strašný, že mě z toho začaly brnět nohy a přišel strach...asi tohle nesmím poslouchat, ale naopak někoho, kdo o tom ani pořádně nevěděl (ovšem existuje někdo takový??:-))

No, já o tom ani pořádně nevěděla, protože mne v Podolí kvůli blbým monitorům zavřeli na sál, tam mne drželi 24 hodin jako že mne budou pořád monitorovat. Já tam ležela, k porodu to absolutně nebylo, teď břicho velké a to porodní lůžko tvrdé jako kámen a spát se na tom nedá, takže super vyhlídky. Po těch 24 hodinách přišel jakýsi pan doktor a prohlásil, že je vedoucí směny a že mi vzhledem k situaci doporučuje císařský řez a že mám 1/2 hodiny na rozmyšlenou, no tak co já asi měla rozmýšlet, že jo. Tak jsem jim to podepsala. Pak přišla pí doktorka anestezioložka a ta mi řekla, že by se jako mohl dělat ten řez v epidurální anestezii, jako že bych celou dobu vnímala, nakonec si ale fakt myslím, že to bylo lepší než celková a já si ještě gratulovala, jak to proběhlo hladce, porod jako nic, jenže pak ta jizva přišla k sobě a nemohla jsem dojít ani k umyvadlu. Ten řez bolí i po letech. Takže závěr, řez je rychlý, porod tě nebolí, ale hrozně dlouho se hojíš a může Ti to vadit po celý život.Pokud jsi sportovní typ, je dost pravděpodobné, že budeš mít porod rychlý. Navíc vnímání bolesti a toho, co bylo příšerné je u každého naprosto jiný, takže bych se tím netrápila a tyhle historky bych raději neposlouchala. Ty se tady třeba budeš připravovat na porod a budeš kvůli tomu nespat a pak jako já skončíš řezem a k čemu bylo Tvoje nespání a řešení, prostě to nějak dopadlo.

Jinak 6 kg nahoře je strašně malounko, jestli Ty to dítě netrápíš hlady.-)To naprosto v klidu vykojíš, spíš abys neskončila jako moje kamarádka, ta váží snad 40 kg i ze železnou postelí a ta se tak vykojila, že se ještě po porodu nedostala na svoji původní váhu, nemůže totiž za boha přibrat. Já obezní jsem taky vše vykojila, jenže jakmile jsem přestala kojit, váha letěla strmě nahoru. Tam je fakt potřeba dávat pozor, protože to tělo tím kojením energeticky vydává a ty hubneš, ale jak začnou příkrmy, tak to kojení je méně a méně časté a tudíž je potřeba snižovat i kalorický přísun.No, teorii znám, že jo, tak teď to jenom převést do praxe.

No vychrtlík rozhodně nejsem :-). Ale do pátého měsíce jsem neměla skoro vůbec břicho, teď v šestém roste, ale ostatní části jsou stejné. Možná je to sportem, nevím. Jím dostatečně, ale nepotkaly mě žádné těhotenské chutě, snad kromě prvních měsíců na rajčatový salát. Neustále. Teď jím, co je, ale nejdu po konkrétní potravině. A nepřejídám se, protože se mi zdá, že jsem nyní rychleji nasycená. Před těhotenstvím jsem jedla obrovská množství jídla. Jenže jsem závodně zároveň hrála volejbal a tak se to spálilo :-). Císařák - o tom hodně slyším, že porod pohoda a pak hrůza - bolesti atd. No já už jen 3 měsíce a je to tady. Bože, na jednu stranu to frčí!!