Diskuse - Deprese v těhotenství

Nikol a ty jsi nasla to naplneni v rodine nakonec?

Nebudu ti lhat Terez, po tom co se narodil syn a ja na tom byla fakt spatne psychicky, dokonce manzel premyslel, ze bude na matersky a ja pujdu zpatky do prace, takze nenasla, nemohla jsem se dockat dne, kdy budu moci jit do prace, navic jsem mela secondment, to znamena, ze jsem se vracela na jine misto, takove vyborne, to skoncilo loni v srpnu a jsem zpatky na stare pozici. Ale fakt jsem uplne pookrala, kdyz jsem zacala chodit do prace i na toho malyho jsem se tesila, jak si ho vyzvednu vecer z jesli, hodku nejak prezuju a dam ho spat a strasne sjem se bala vikendu, ted u druhyho jsem trpela cely tehu a ted po porodu jsem v pohode, takze to muze byt po porodu horsi, nebo to muze byt lepsi. Ale rozhodne nejsem ten na matersky dovoleny nekolik let matka typ. Potrebuju chodit do prace, abych mohla byt Nikol a nejenom mama od deti. A uz premyslim, jak si dodelat tu vejsku, co jsem ted kvuli tehu nemohla dodelat, jestli to pujde nebo nepujde, jestli si mam dodelat jeste magistra na pajdaku apod. Mam ted po porodu vic energie a muzu premyslet o budoucnosti.

Tak ja ti fandim. Ja jsem zvedava, jak to se mnou dopadne. MD se bojim, nechci ani dlouho byt doma.
Mne teda jedna kartarka predpovedela, ze budu mit jen jedno dite, ze mi to bude stacit ;-) I kdyz jim teda neverim, tak doufam, ze se aspon v tomhle trefi.
Celkove mi ta trileta materska, co je standardem v CR, prijde jako ulet. To v UK asi nemaji.

A uz jsi premyslela o tom, jak se ted budete chranit pred pocetim?

Tak jedine, co me v me situace uklidnuje je to, ze pracuju v IT, coz je perspektivni obor. Navic bydlime v Praze, kde je te prace pomerne dost a tak snad ani na MD nebudu zahalet.

Víš, Terezo, jsi první ženská, co píše takovéhle věci tak kategoricky, až mi to přijde trochu nereálné. Pořád mám pocit, jako že na mne někde vyskočí napsáno:skrytá kamera nebo že to byl nějaký výzkum pro časopis tipu Blesk, protože právě v nich takové věci píší. Kolem sebe jsem několikrát zažila, že lidi tvrdili, že nechtějí mít děti a pak se ukázalo, že je bohužel mít nemohou. Není mi jasné, jak někdo může úspěch v kariéře stavit nade vše, protože je to věc strašně prchlivá, dnes je, zítra být nemusí, přijde nemoc, šéf, se kterým si člověk nesedne a ať je schopný nebo není, musí jít. Dnes kolikrát v těch společnostech to ani o schopnosti není, slýchávám to kolem sebe.

To, co Nikol píše chápu, dokonce jedna moje známá taková byla, ale většinou ty ženy pak, stejně jak Nikol, změní názor. Ne, že by práce nebyla důležitá a je super když někoho naplňuje. Ale když člověk může mít obojí, nechápu, proč by vše sázel jen na jednu kartu.

Tak doufám, že nás fakt jen nezkoušíš. Už jsem se na jedné diskusi totiž setkala, že tam psala holka, která to měla jako součást diplomové práce.

Tady taky souhlasim s Irčou,jen mě bylo blbe abych tě Terez neurazila to nějak takle napsat,definovat slovy apod....

Nevi, co vam na to rict. Bezdetnost jsem vzdy povazovala za svuj zivotni cil a bezdetni lidi byli pro me neco "vic". Ted mi pripada, ze to vse lamu pres koleno a delam neco strasne neprirozeneho.
Prace je pro me dulezite, ale nejen prace. Dulezite je mit svuj klid, aby nikdo neotravoval. Porodit a vychovat dite neni pro me nicim hodnotnym.

Asi zavolam te psycholozce, protoze uz mi to vsechno leze na mozek.

Spíš až taková negace mi přijde nepřirozená. Právě, že jsou známy ty případy poporodní deprese, viz Nikol a já si taky troufám říct, že jsem to měla. Ale tak nebyla jsem z toho vlastního těhu nějak ohromně nadšená, jako že mi bylo blbě a tak, ale že bych to v dané chvíli tak šíleně řešila, to bych neřekla. Prostě to člověk bere tak nějak jak to leží a běží. Proto mi to přijde spíš, jak z nějakého časáku, protože v nich se kolikrát řeší takové ptákoviny. Ale budiž, necháme to být. Tak snad nás tady nezkoušíš, protože by to bylo takové dost nefér. Ono je jiné říct to na rovinu, že třeba člověk dělá nějaký výzkum a jiné je, že se s lidma baví a oni se mu třeba svěřují a pak je všechno jinak.

AHOJ,NEBOJ URČITĚ SI NĚJAKÝ ZNÁMÝ NAJDEŠ,JÁ JSEM TAKY V PRAZE ROK A PŮL PŘEDTÍM JSEM BYDLELA 130KM OD USTÍA MĚLA JSEM TAM HODNĚ ZNÁMCH ZE ZAČÁTKU TO BYLA HROZNÁ ZMĚNA TED JSEM V 6TÝDNU TĚHOTENSTVÍ A VĚŘÍM ŽE BUDE VŠE V POHODĚ

Tak škoda, Lindo, že si nemůžete prohodit ty mužské, jako že Ty by sis mohla vzít toho Tereziného a naopak. Jinak já Ti to plně věřím. Nejhorší je srážka s volem. No, co Ti poradit. Soustředit se na sebe, dostudovat, najít si zaměstnání a asi si žít po svém. Tím myslím dvě varianty, buď po mateřské odejít nebo žít vedle něj (více méně s ušima zalepenýma a ignorovat ho). Ať si mele co chce a Ty zas budeš dělat to, co chceš Ty a co Ti finance dovolí. Jinak bych řekla, že ty depky a ta nejistota zřejmě v mnohém pramenila od něj. Je to zklamání, chápu. Někdy je to nefér, ženy, co si to třeba nezaslouží a jsou mrchy mají fajn chlapi a naopak. No, co se dá dělat. Ale on každý v životě má něco, někdo vola vedle sebe, někdo třeba na tom zdravotně není, někdo má třeba rodinné trable apod. Tak to ber tak.

Ne Terez, nejdyl muzes byt na MD v Anglii rok, ale prvnich 26 mesicu mas asi tak 90% platu, pak 13 mesicu jenom 50% a poslednich 13 mesicu nemas placene vubec a to je ta lepsi varianta. Zamestanavatel je povinen ti zaplatit jenom 8 tydnu, vsechno nad 8 tydnu je luxus a prepych. Ja sla do prace po pul roce, dokonce jsem jeste kojila, takze jsem v praci odstrikavala.
No jako antikoncepci si necham dat implantat do ruky. Da se s tim i kojit, protoze kojit chci, malyho jsem planovala kojit 18 mesicu, ale prestala jsem po roce, kdyz jsem znova otehotnila, protoze mi bylo fakt mizerne. Tak snad budu malou kojit taky minimalne rok, mozna dyl, zalezi na ni, protoze malej uz se pak od 9. mesice sam odstavoval a chtel treba jenom vecer a rano pit, ale pres den prso odmital, takze nebyl zadny problem ho odstavit nakonec.
Tak jdu zase kojit, princezna se nam probouzi.
Jinak k te praci nade vse, ja jsem se rozhodla pro karieru, ktera by predpokladala, ze zustanu bezdetna. Ja jsem vlastne prisla do UK jenom na rok, pak jsem mela jet pracovat do Jordanska jako brisni tanecnice a cvicitelka ve fitku. A prave brisni tanecnice na blizkem vychode zustavaji neprovdane a bezdetne.

Jsi hodná, Irčo, tvoje rady mi pomáhají. Asi máš pravdu. Nakonec mi připadá, že asi bude největší chyba ve mně, když ty vztahy mi takhle končí. Prostě to s muži neumím. Nebo nedokážu být šťastná, nevím, jak to říct. Včera se mě kamarádka ptala, jestli jsem šťastná a já na to, že ani trochu. Malou miluju, protože je moje a moc jsem po ní toužila, ale ona mě nedokáže beze zbytku naplnit, abych nemyslela na ostatní věci, které mě trápí.

TEREZKO,každy ma určité představy o životě,bud mu vyjdou či ne.Ditě není zkáza,i když ho nechceš,už si byla na ultrazvuku?Až ho uvidiš třeba tě pichne u srdička a bude lip.Viš neber si to osobně,ale ja jsem pověrčiva,a řika se že to co citiš k dětatku ještě v břiše cití i ono,pokud ho odmitaš neni to dobre,ja u druheho nynějšiho těhotenstvi prvni měsic byla nadšena a pak obrat,nechtěla jsem hobylo mě z toho uzko a samo to odeznělo...třeba i u tebe se to pozměni.Moje kamaradka ma velice vysoce postavené misto,hodně dobry plat a dala přednost dceři po narozeni,zvolila 2letou mateřskou a už nyni chodi 6měsicu na par hodin do prace,aby nepřišla o misto,pokud maš dobreho manžela,přitele,rodinu kteři ti pomohou tak věř že bude dobře.Držim ti palce!Jen ze zvědavosti-kolik je ti let?