Diskuse - Deprese v těhotenství

Těhotná jsem naštěstí nebyla. Jenže u mne by s dítětem byl problém zdravotní, kdoví, jestli bych to přežila a třeba pak se dvěma, jedním tříletým a jedním půlročním ležet na rizikovce v nemocnici a co jako manžel? Hodil by si mašli? Taky psychický, nezvládla bych to, i tak jsem ve stresu. To by odnesly jen ty děti. No, a taky teda ty finance teď nic moc. Takže ono se to mluví. Ale, hodila jsem to za hlavu. Jinak já si nejsem jistá, že Tereza opravdu byla. Jestli ano, myslím si, že nakonec potrat by byl nejlepší řešení pro všechny, vždyť to nemilované dítě by bylo chudák nebo jestli by zůstalo na krku tomu příteli, jestli by to vůbec zvládal. Proč se nutit do něčeho, co člověk nechce a evidentně ho to činí nešťastným a i všechny kolem sebe? Ale tak, kapitola Tereza už je stejně asi pasé.

Tak snad se Ti, Evino, podaří najít nějaké to bydlení pro sebe a holky. Držím palce.

se nediv, že je pasé, když jste se tu do ní tak pustily.
Myslet si o tom my můžeme, co chceme, ale poradit jí mohl jen odborník.

A s tím strachem - kdoví, jestli bys těhotenství přežila - to bych byla taky asi vystíhovaná s pocitem, že při každým sexu mi jde o život. Jenže o ten Ti jde, sotva vstaneš ráno z postele.

Já si nejsem jistá, že by Terce odborník mohl pomoci, dítě nechtěla, neplánovala, v manželství žít taky nechtěla, tak co s tím? Porodit a odložit dítě? Jak píše Irča, svět je přelidněný a když se jedno dítě nenarodí, nic se nestane, lidstvo nevymře. Nemá cenu lámat věci přes koleno. Kdo chce kariéru, ať si žije prací, koho uspokojuje rodina, ať sedí doma. Neodsuzuji kariéristky ani zasloužilé matky, je to věc volby. Já si o tom můžu myslet své. Chci práci, která mě bude naplňovat, bavit a taky živit, ale nikdy u mně nebude na prvním místě. Ale každý to má jinak, že.

No já byla v poho, ale teď jsem zas trochu mimo. Říkám si, že jsem si život s tím rozvodem zkomplikovala. Bylo to ale s ex psycho, poslední roky, to je fakt. Ale teď mám problémy větší. Řešení SJM. Nevím, jestli mi daj hypotéku na ten společnej barák, když jsem na MD. Leda vzít přítele jako spoludlužníka. No, jeho plat mi extra nepomůže, ale aspoň něco. Se spoludlužnictvím souhlasí, jen před chvíli něco blekotal o podílu na tom baráku. To mi příjde jako nefér. Za málo moc. Tak si říkám, že bych nejradši vrátila svůj život o 2-3 roky zpátky. Možná o rok a kousek by stačilo, před rozvodem. Bylo to ale s ex psycho, nežili jsme už jako rodina, komflikty řešila PČR.., sociálka..., vyhrožoval, když jsem odmítala dát peníze do společnýho z podnikání, přitom můj plat jsem dávala...Tak já nevím, jestli jsem si to fakt neměla ještě rozmyslet a tu velkou krizi přežit....Dítě jsem chtěla (ex ne), ale teď zas si říkám, že jsem si to s ním sakra zkomplikovala. No nedá se nic dělat, mělo to tak být. Ale už bych se fakt nerozváděla....

A ex je fakt na mě nasr....teď. Není divu, odstěhovala jsem se částečně i s nábytkem, když byl v práci. Pak ještě chvíli prosil (SMSky mám uložený a řvu nad nima). S přítelem mám nějaký pochybnosti. Na jednu stranu je fajn, pomáhá,nakupuje, vozí moji holku do školy...ale jakmile narazíme na téma peníze, tak je problém...Tak jsem asi spadla z bláta do louže a navíc o to komplikovanější, že tu budou děti dvě...Jo možná, že by ten život stačil vrátit o 1/2 roku, kdy jsem měla ještě šanci s tím něco udělat....Ale já s tím v euforii a těšení nic neudělala. Všichni mi říkali, ať se těším...Jen jedna kolegyně byla proti a řekla mi to dost tvrdě...měla jsem ji poslechnout, ale nejde to vrátit zpátky....Tak doufám, že mě tady za tyhle moje názory neukamenujete....Ráda bych si ale přečetla váš nezávislý názor...

No, tralala, já tě uklidním, buď ráda, že jsi rozvedená, protože ta největší věc je svoboda. To říkám tak na odlehčení. To SJM určitě dopadne dobře, toho bych se nebála a s mimi taky, neboj. Pokud ti bude přítel pomáhat, jako že asi bude, zvládnete to. Přece není jako ten můj 40letej, línej, pohodlnej a nepřizpůsobivej.

Díky Lindo za uklidnění. Ta svoboda je dobrá věc a pro mě taky hodně důležitá. Jen nevím, jak to půjde skloubit s miminem. Je fakt, že přítel pomáhá, jak jsem psala. Počítá, že by mě vystřídal na MD... I jeho máma se zapojila. Právě šije na malýho potah do košíku (bude to její první vnuk)..umyla mi tady okna, žehlí. Někomu by to třeba vadilo, ale já to tak neberu. Příteli je taky 40. V některých věcech má taky svý zásady, ale pomalu z nich slevuje... Jak myslíš, že SJM dopadne dobře? Teď jsem mluvila s kámoškou a říkala ji, že nás tady v bytě bude 5 lidí v bytě. Starám se ještě o nemocnou mámu. Ex se válí v baráku sám...Tak snad soud tohle zohlední...A malej bude mít automaticky v baráku TP...To ex nepřežije...

A nechta se vyplatit exem a mít pokoj? Říkáš, že nabízí stejně jak Ty. Já chápu, že máš na tom baráku větší podíl, otázka je, jestli ty tahanice stojí za to. Tím by se pak do toho přítel třeba nemusel tahat, ale nevím... Já vím, asi Tvůj životní sen byl bydlet v baráku, ale nakonec se dá obstojně bydlet i v bytě. Mnozí tak žijí a taková hrůza to není. Na jedné straně se nedivím, žes ještě chtěla něco víc od života, než bydlet s chlapem, se kterým si nemáte co říct. Zase tak stará nejsi. S tím spoludlužnictvím, nevím, chápu, že to není 100% spravedlivé, ale zase chápu, že on se chce taky pojistit. Těžko ale říct.

No nechat se vyplatit, by byl klid. Ale pořád je tu to množství lidí. Máma potřebuje pokoj, děti nejlíp každej svůj, já kancelář (na účto). Tak velký byty tu ani nejsou... Uvidím po prvním soudu (je zač. května), kam se to bude ubírat....třaba pak kapituluju nebo ex...

Ale řekla bych, že je docela legrační, jak tu jsme rozvrstvené třeba v tomhle názoru na danou tematiku, skoro bych řekla jako je ten názor na tyhle věci rozdělený ve společnosti, tak i my tady máme zástupce, kdy většina takovou věc toleruje a menšina se k ní staví s odsouzením.

já jsem 100% přesvědčená o tom, že když lidi nechtějí děti nemají praktikovat vaginální styk.
A pokud už jo - pak s dvojitou ochranou - a to je antikoncepce a kondom. Jinak už by vždycky měli počítat s tím,že můžou být rodiče.
A pak jsem 100% přesvědčená o tom,že když se někdo dostane do situace o jaké psala Tereza - jakoby se mu dostane odříkaného ten největší krajíc - měl by to řešit s odborníkem a ne pokecem na diskusích.
trochu se, Irčo, divím tomu,že stihneš při dvou dětech nejen tady diskutovat, ale i projíždět několik dalších diskusí.Kde na to, proboha, bereš čas?
tralala - uber na představě pokojíku pro mimino - psychicky mu stejně samostatný pokoj nevyhovuje a máš hned větší byt.:-)

A pracovna - no, Bill Gates prý začínal v garáži... :-)

A ohledně baráku - no, nechala bych se asi vyplatit, ale Ty to nevzdávej a bojuj do posledního dechu o barák. Myslím,že by sis vyčítala, že ses baráku vzdala levně, že jsi bojovnější typ. A třeba barák vyhraješ a budeš mít místa pro všechny spoustu.

Ale já docela stíhám, spíš spát nestíhám. Vykecávám se tu, protože mi chybí kontakt s lidma. Malej mi toho moc nenaspí. Já to mám tak, ráno jdu hned prát a žehlit, většinou stíhám, ještě než manžel odejde do práce, pak jdu vařit, mezitím si hraju s malou, pak jíme a odpo je dám oba spát, tak většinou mám čas kecat, i když ta malá teď občas už neusne. Pak se nasvačíme, jdeme ven. Vrátíme se domů, zase si hrajeme. Pak večeříme, malé pustím nějakej film, krtečka nebo tak, pak přijde tatínek, tak si hrajou spolu a tak v půl deváté chodí spát. A další den zase dokola to samé. Snad od září půjde malá do školky, tak toho času zase bude i více, ale zase už malý začíná pomalu lézt.

Koukám tady do diskuse antidepresiva v těhotenství, tam i někdy přispívám a jukla jsem i do jiných to je pravda. Docela ses naštvala, že jsem řekla Tereze, ať jde na potrat, viď? Z toho, co psala mi ale nic jiného nevyplývalo. Jakoby jen od nás chtěla slyšet, že je to správný krok a nic jiného. Ke každému argumentu, když jsme se jí snažily argumentovat, proč je mít děti fajn, ona našla protiargument. Asi jako ten doktor ve Vesničko má středisková, hrál ho tuším Hrušinský, jak mu ten pacient říkal, že ho všechno bolí a on mu to vymlouval a nakonec mu řekl, jeď do Pelhřimova, tam je krematorium, jdi to tam okouknout, ať víš, do čeho jdeš.

U mne se prostě potrat vraždě nerovná, toť vše. A už to tak nějak je, že vaginální styk je součástí manželských povinností. Pokud ho manželovi trvale odmítáš, tak je to důvod k rozvodu.