Diskuse - Deprese v těhotenství

Já si myslím, Nikol, že podle toho, co píšeš, tak to chápu tak, že manžela miluješ a to dítě k tomu tak nějak přirozeně patří, mýlím se? Já jsem teda dnes utahaná jako kotě, malý moc v noci nespí a navíc jsem se doutahala na Pilatesu. Pak prý že to není záhul a to mám jít ještě večer cvičit s malou, uff.

Než jsem se "vydepresila" v tomhle těhotenství, tak jsem popravdě o stáří moc neuvažovala. Zato teď to na mě nějak dolehlo a přemýšlím o tom - stejně jako Irča. Manžel i další kamarádky mi říkají, že právě to mimčo mě trochu oddálí od stárnutí a prodlouží mi "mládí" - aspoň tedy o těch 5, 10 let. Právě jedna kamarádka měla první dítě v 32 letech a hrozně se jak sama říká hrnula v 35 zpátky do práce, myslela si, že jí něco utíká (přitom měla velkou podporu v rodině a mohla si při mateřský užívat, měla super hlídání atd).... a teď po 7 letech v práci říká, že mi závidí ty další 3 roky doma, že by se pravděpodobně dneska rozhodla jinak....nebo kdyby byla mladší, šla by ještě do jednoho dítěte.
Já si myslím, že mateřská láska existuje ... to by pak Lenule nebo Linda? neřešila, že odejít od partnera by mohlo dceři ublížit....nebo ne???

nikol, na šití je dobré mýdlo s jelenem, ale to asi v Anglii neseženeš..... pak jsem tedy taky provozovala vždycky močení ve sprše (po prvním porodu mi navíc asi po týdnu prasklo pár stehů, poradili mi to vždycky v porodnici - samozřejmě jsem to vždycky pořádně vysprchovala...).
Mimo to po každém porodu trpím zácpou, při druhém porodu jsem byla připravená, takže jsem ji měla nakonec jen 1 den - narozdíl od prvního, kdy jsem trpěla skoro měsíc....)

Terezo, presne tohle byl nas pripad, ja ani manzel jsme deti nechteli, on pak najednou otocil, a pak ze chlapi nemaji biologicky hodiny, a ja jsem si teda rekla, no tak mu vyhovim a ejhle, trochu se to zhouplo a ja strasne po porodu malyho trpela, uz od pateho dne, ted je to jiny s malou, akorat me ted obcas mrzi, ze jsem to nemohla mit takhle s malym taky. Ale nechci se ted kvuli tomu trapit, malymu se ted snazim hodne venovat, i kdyz to moc pri maly nejde.

Ja z tech chlapu fakt nemuzu. Zdanlive takovi tvrdasove, ale po te tricitice nejak zmeknou a najednou jsou z tech deti uplne vedle. Mela jsem si asi najit nejakeho rozvedeneho a s detma, to bych asi mela klid.

Irco, jdu zpatky do prace, kde jsem byla pred materskou.
Evzenko, dik za radu, ja jsem vypozorovala, ze mi ulevuje jeden sprchovy gel s peprmintem. Jinak do sprchy mazu po kazdym curani, jinak bych se asi zblaznila.
Ja mela minule taky zacpu, ted vubec ne.

Mne fascinuji ty ruzne historky na netu, ze zenska chce dite a chlap se tomu brani. Ja ve svem okoli vidim skoro samy opak...

No, ona je to občas i otázka financí. Ženská, když chce dítě, tak se převážně řídí citem, tím chtěním to dítě mít a je schopná pro to hodně obětovat (některá jít i přes mrtvoly). Zatímco podle mě chlap většinou bere tuhle situaci z pohledu toho, že bude muset chvíli rodinu živit sám a nechce se mu do toho ať už z pocitu odpovědnosti nebo pocitu, že ho to hodně a nejen finančně ale i osobně omezí.

Ona většina chlapů ve finále to dítě chce i takoví, co tvrdili, že ho nechtějí. Dokonce jsem slyšela o případech, kdy ten chlap nechtěl, nechtěl, manželka by chtěla a pak si našel jinou mladší, manželku odkopl a bylo. I když u chlapů možná ty důvody budou třeba jiné, než u žen, jako zachování rodu, jména a tak. Ale záleží asi jedinec od jedince, např. manžel je teda na děti strašně moc a troufám si říct, že by pro ně obětoval cokoliv na světě, že by si i ruku nechal uříznout. Teď hrozně trpí bolestmi ruky z počítače, asi nějaký zánět, jak říkají, karpálního tunelu, a stejně malá, myslím ta tříletá hejkne, že chce madam snést ze schodů a on jí nosí jakoby byla miminko. No, to by mne mohl čert vzít a jsem pak vzteklá na oba.

Počkej, Nikol, ale říkala jsi něco o nové práci, ne? Nebo jsem to nějak blbě pochopila? Taky jsem se chtěla zeptat, jaké AD teď bereš, pořád ta stejná nebo Ti to nakonec doktor změnil??

Já tedy o stáří někdy dost přemýšlím, pořád se bojím, že pak už zcvoknu úplně. Ale ty děti jsou opravdu taková radost. Dnes mi p**elka na cvičení řekla, že jsem její malá opička. To asi slyšela ode mne nebo co. Já z toho dostala docela slušný záchvat smíchu. Babička jí totiž říká, že je cvičená opička, jak chodí na to cvičení, tak to má nejspíš od ní. Ona je taková malá rozumbrada.

Hale, copak je z Tralala? Nemá už ona taky po porodu??

Ahoj,co piše Evženka opravdu pomaha,taky jsem chodla dlouho do sprchy,nemluvně o zacpě tu jsem měla 5dni pak mě hrozily čipkem,tak jsem to raději zkusila sama a šlo to...a to mydlo.pomaha hodně!Ja v neděli oslavila kulatiny,měla sem z toho strach,že bude depka a naštěsti nic...uff.Jsem rada,jen se mě pořad zdaji sny,že manžel odchazi s jinou a bere mi maleho,a to se budim s depkou,jinak zvladam.Pomaha mě že je už druhy tyden sluničko a obloha bez mračku.Mějte se krasně holky!

Terezko,maš pravdu,ja mam kolem sebe take kamarady co spiše z mužske strany chtěli ditě,u nas to bylo stejné,manžel chtěl a moc ja vahala,a nelijtuji že sem do toho šla!

Irco, ne novou praci, obe jsou, co jsem delala pred tehu, do jedne se vracim zpatky jenom na tri dny od zari a ta druha zacina uz v kvetnu, ale to je jenom jednou tydne a omezila jsem to na 2 hodiny.
Terezo a pockej, pokud by to byla holcicka. Manzel najednou prepnul na nejakej program otec holcicky a je uplne jinej nez u malyho. Malej me normalni krem na opruzeniny, mala ma organickej, mala nesmi do jineho kocarku, nez hlubokeho, protoze je jeste moc mala, i kdyz kocarek pro dvojcata je od narozeni, ale tata to odmita. Vubec se nehrne ji nekomu ukazat, je jeste moc mala, takze kdyz mu volali z prace, tak jim rekl, ze ji nepriveze ukazat apod.

Nikol, a jaká ta AD teď aktuálně bereš? Já jen, pořád se necítím nic moc, tak se ptám. Akorát dok mi tvrdí, že to se mnou asi o moc lepší už nebude, že jsem prostě úzkostná nátura a asi má napůl pravdu, ale... Jedna věc je nátura, druhá věc je, když Ti to komplikuje život, což mně teda dost.

Porad na Iminopraminu. Ale ja jsem ted taky uzkostnejsi, ja se treba nehnu v krame od maly ani na krok, jako kdyby mi ji nekdo chtel ukrast, strasne se o ni bojim. A o malyho taky, nejradsi bych ho dala na voditko, akorat, ze se ted naucil chodit za ruku, tak uz to s nim trochu jde.

Niko, tak my oba chceme chlapce. Pritel hlavne kvuli tomu, aby mel partaka a mohl s nim podnikat vylety typu hory, lyze, kolo. Muzou pak spolu sdilet typicky chlapske zaliby, protoze muj chlap je chlap se vsim vsude na 250%. Mne to takhle docela vyhovuje, aspon budu mit klid.
a kdyz to bude holka, tak ji urcite bude mit taky rad, ale ted tvrdi, ze by radsi kluka ;-))