Diskuse - Deprese v těhotenství

Irča má pravdu, buď ráda za hormonální změnu - aspoň až se to zas srovná, budeš mít na co vzpomínat. Nám jedna kámoška vyprávěla, jak šla koupit dupačky a měli krásný růžový a modrý a líbil se jí obrázek a zeptala se paní, jestli je mají ve žlutý barvě a na odpověď : "ne" se rozbrečela jak profesionální plačka.:-))

Evi, ja mohla jit na materskou uz 20. prosince podle zakona tady. Ale co ted promrham, tak pak nebudu mit. A davat ctyrmesicni miminko do jesli nechci, chci aby zase bylo prikrmovany ode me, nez pujde do jeslicek. Nezapomen, ze ja mam materskou jenom na sest mesicu, takze cim dyl vydrzim v praci, tim vic mi pak zbyde na miminko. S malym jsem sla na materskou v termin porodu, sice to bylo dva tydny pred tim nez se narodil, ale super.

Jak jsem se do te prace tesila, tak ted si rikam, ze se mi tam nechce, zitra jdu, sice jen na pul dne, ale ta predstava, ze ve ctvrtek, tam budu hnit celej den me desne desi. Ale asi si zacnu cerpat z dovoleny a vzdycky si hodim jeden den v tydnu volno, sice budu mit malyho, ale treba stihneme dojet do knihovny na cteni, jeste potrebuje dve razitka, aby dostal certifikat malyho ctenare a taky mu vyzvednu v knihovne balicek knizek od vlady, on ma knizky strasne rad a ja uz se nemuzu dockat, az mu bude rozumet, co si povida, kdyz si cte. Ja i manzel mu cteme od malicka, ale posledni mesic si ted radsi cte sam, jenom novy knizky chce cist od nas, ale ty ktere ma dyl uz nenosi a sedne si a cte si, pak vytahne dalsi a zabavi se klido i hodinu.

Evzenko, ja po AD taky nespim nijak dobre. Ja ted teda resim, ze mam tyhle stavy, ze se miminko narodi driv. A panikarim, ze nemam nic pripraveno do nemocnice. Ale jinak me AD uspi hodku po tom, co si ji vezmu a pak jsem za dve hodiny vzhuru, ale pretocim se na druhy bok a chrnim dal na dve hodky. Mam ted problem, hrozne me vzdycky boli pulka zadku a noha na strane, kde spim a tak musim porad menit pozici, coz mi na spanku neprida. No nic malej zarezava, tak ja jdu taky.

Mně napsal dr., že mám brát AD ráno. Tak nevím, co pak večer - třeba už to nepůsobí....

Ahoj holky, tak jsem se vrátila z vyšetření. Dostala jsem glukometr a mám tam zavolat ve středu, jaké jsem naměřila hodnoty. Když to bude blbý, tak si mám píchat inzulín, který mi pro jistotu dali taky Jinak jsem mluvila s holkou, ptala se, co mimi. Bojí se o něj. Jinak taky psal Ex ohledně vypořádání, jen, že má zájem o barák.Nic konkrétnějšího. Na moji navrženou částku protinávrhem nereagoval. Naivně jsem si myslela, že navrhne částku vyšší. Jo, je to fakt deprese mám i z té (přítelovy) nerozhodnosti a z finanční situace, a z nevyřešenýho majetku, teda vlastně potažmo z chlapů, to je fakt. Jinak ještě chvíli mě budou OBA štvát a opravdu napíšu Ex, že se stěhuju do baráku. Ať se k tomu postaví, jak chce a přítel TAKY….Jo, před chvíli mi volala kámoška, že nějaká její teta se z depresí úplně zbláznila a hrozí ji, že ji zavřou do Kosmonos..Tak bacha na to… !

Tak v blázinci bych určitě nechtěla skončit... pevně doufám, že to nějak ustojím a porodem to skončí.... i když občas mě přepadají černé myšlenky, že to ani tím porodem nemůže skončit. Dneska je mi celý den zima, asi tím, že jsem v noci skoro nespala - šla jsem si lehnout ve dvanáct a v půlsedmý vstávala - zdálo se mi, že jsem nespala vůbec....Dostala jsem od pychiatra neurol 0,25. Tak ho asi dneska večer zkusím....
tralala přeju dobré hodnoty cukru, ať je ti líp....

ajaj - to počasí nám dává zabrat, co? tralala - do baráku bych se nestěhovala - budeš mít nervy ty, mimi, i holka.Raduj se, že se holka na mimčo těší. Moje menší holčička miluje tu velkou tak, že radostí píská, když velká vejde do dveří. To nedělá na nikoho z nás.

Evzenko, jak rikam, ja usnu hodku po tom, co si AD vezmu, dokonce mi naridili brat to vecer. A je fuk, jestli zrovna jdu nahoru po schodech, nebo jsem v koupelne, proste odpadnu, takze uz i manzel se naucil, nezdrzovat me, kdyz reknu, musim do postele, pac me minule nasel spat na schodisti. Ale taky jsem desne nevyspala a prijde mi, ze v noci vubec nespim, treba se musim ujisti, ze jsem spala tim, ze si projdu vsechny sny, co se mi zdaly a rikam si, jo to byl sen, takze jsem asi spala. Ale neni to takovy ten hluboky spanek.

No, já taky doufám, že se nezcvoknu. Ale takových lidí, co mají deprese, úzkosti nebo panickou poruchu je hromada a ne všechny zavírají do blázince, kam by se jim všichni vešli. Záleží na celkovém stavu. Jinak Nikol, Ty bereš stará trycyklická AD, tam je to jiné, než u těch našich SSRI. Po Sertralinu jsi taky tolik spala??Nespavost souvisí právě s úzkostmi a u mne to teda není nic moc. Ach jo, doufám, že se to nějak srovná. Nechci zatím, dokud kojím, ještě více navyšovat. Za 14 dní začnu s příkrmama a to už zase bude lepší, ale takhle do něj nechci cpát buhví jaké dávky.

Ahoj holky, no tak vám řeknu, že to, co jsem si prožila díky svým neštovicím, to bych nepřála nikomu a skutečně jsem nic horšího neměla. ani porod, zlomenou nohu, nic jiného to nepředčilo. Na Silvestra jsem volala 2x ambulanci, pak jsem si to rozmyslela. Skutečně se mi zdálo, že mám před sebou poslední hodiny života. Nespala jsem dva dny, horečky čtyřicet. No úděsný. Dnes je mi konečně lépe. Takže fakt nejhorší, co se může stát, je nemoc. Nemoc ochromuje jak tělo, tak mysl. Měla jsem pocit, že se zblázním...jinak vám přeju ještě jednou krásný nový rok. Jo a k těm depkám - já mám od 16 let diagnozu tzv. zakuklenou depresi. Tato forma není patrná pro mé okolí (také se tomu někdy říká "smějící se deprese"). Jsem člověk, který je stále "v pohodičce" a "ta, co nemá problém". Vše je uvnitř mě. Léky jsem brávala do 18 let, ale od té doby už nic neberu. Snažím se to pozorovat, prožívat a holt si ty mé depresivní stavy odžít. Nemám to každý den, nýbrž ve vlnách. Střídají se mi dny v pohodě se dny plnými depresemi. No a já už si tak zvykla, že už vím, že to zase přejde. I když v té chvíli mám pocit, že je konec. No ale pro všechny jsem stejně pořád ta, co je "OK". :-)). Tak se mi to docela snaží porážet, co??

Ahoj, Lulu, hlavně, že ses z toho dostala. Nebo dostáváš. Taky jsem vždycky byla spíš za vychechtaného blázna než za někoho s depresí.Ale "divně" mi bývalo dost často.Chcete něco říct?
Dnes jsem byla v pohodě.Docela.
Přišel ex.A pořád pohoda a smích a pak jsme si dali čaj ( a já kafe) - hledal cukr, vzal si ho, pak lžičku... A když to vše měl, pořád něco hledal.Nakonec si řekl holce o papír.Nakreslil něco uvnitř čeho byly ještě dvě nějaká něco.Prý se mu tohle v noci na dnešek zdálo.A já jsem to viděla naprosto jasně jako UTZ snímek s dvojčaty.Viděla jsem takový ultrazvuk na jedné diskusi.Viděla jsem to tak jasně, že to nemohlo být nic jinýho. A řekla jsem mu to. No, smála jsem se - chvíli. Ale taky jsem viděla, jak je on ... jakoby ho to potěšilo, nadchlo...Pak to začal zamlouvat, že to není ono, že jsem praštěná,´kreslil z toho hrušku s červama a tak..A já šla do knihovny. A cestou potkala sousedy s jejich dvojčaty. NO, JAK MI BYLO - MOŽNÁ TUŠÍTE.BLBĚ.- A včera byla v rádiu Kludská a ta říkala, že od února je podle číňanů rok zajíce nebo králíka a bude velmi plodnej jak na vztahy a vášně, tak na dětičky...
No, já se modlím, aby se to letos ještě nestalo.¨Tak já nevím, já nemám možná depresi, já jsem možná prostě magor.
Tak a teď to víte.

Evino, mě to nepřipadá zas až tak divný. Magor určo nejsi. Spíš si myslím, že Ti chybí kontakt s lidma. Tak jak píšeš, tak jsi víceméně jen s dětma jen občas přijde Ex...Zkus to změnit. Asi je to těžký, pokud seš v cizím místě....to chápu.

Jinak já byla dneska zase u baráku. Holka si tu nechala kapky do nosu na předpis, tak jsem ji je tam vezla. Byla fajn, tulila se, dala mi pusu, pohladila mi bříško...Ex nevylez..
Jo, jinak mám Dg. Z359 vysoce riz. těh. , ale to asi stanovují každý s cukrovkou...

No, fakt tu těhotenskou cukrovku má dnes kde kdo, kolem mne alespon hodně, ale těžká cukrovka zas až tak běžná není a tak Tě musí držet pod kontrolou, to je jasné. Je to asi dost ovlivněno věkem, ale zase dobře, jsi pod kontrolou a při nejhorším si píchat ten inzulín. Sestřenice kolegyně z práce to měla taky a nějak to zvládla, dítě bylo OK. Budeš taky, uvidíš. A Tys, Lulu, brala jaké léky? Taky antidepresiva nebo něco jiného?? Ale jak se projevuješ, tak zas na nějakou depresi nevypadáš. Pokud jsou to jak Ty říkáš výkyvy, ale nemáš to pořád tak je to OK. Já se v tom poslední dobou ráchám furt. Mám jakoby tak nějak pořád slzičky na krajíčku, stačí říct i nějakou kravinu a budu řvát jak malá. Připadá mi, jako že se mnou cloumají hormony sem a tam a ani nevím, čí jsem, no super no. Snad to taky někdy skončí.

Jo, brala jsem Irčo nějaké antidepresiva a pak nějaké léky na potlačení vlčího hladu. Trpěla jsem totiž přejídáním až do stavu, kdy mi bylo špatně /a to zejména ze sebe/ - myslím, že to byla slabá bulimie. Byla jsem v depresích už tak od 13 let, mám mnoho zápisků. Pořád jsem psala svoje pocity. Samozřejmě ty negativní. Moje puberta byla divoká a bouřlivá. Jinak Irčo, já co kojím, tak jsem na tom podobně. Záhadně mi zmizely právě ty deprese (to se asi vyrovnala hladina těch chybějících hormonů, které to způsobovaly) a také mě rozplakává každý příspěvek v Tv. snad i reklama. Když vidím zvířátko, dítě, nebo něco roztomilého, tak hned brečím. Neboj, to se hned po kojení dá do normy. Jsme přeci jenom chemická továrna. No a moje se teď soustředí na výrobu puchýřů. skvělý!!!

hm... tralala - třeba přítel neví, jak už by Ti zlepšil náladu, tak souhlasí se vším.