Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

To mne docela pobavilo, že alkoholismus jako takový neexistuje. Samozřejmě existuje. Není to jen příznak, někdo nepotřebuje vůbec žádné problémy, aby se stal alkoholikem. Dobře se tomu dá porozumět jen v léčebně.

Abstinující alkoholik Luk

Pro Luka
Zdravím Tě v této debatě.Máš pravdu.Tak konečně už tady nejsem sám z léčebny.Abstinující alkoholik Vladimír.

Máme prostě každý jiné zkušenosti.
Chápu, že věříš tomu, co říkali lékaři.
Pomohlo Ti to, a to je hlavní.
Zdraví
Abstinující alkoholik Natura

To bylo pro Luka, samozřejmě. :o)

Luk a Vladimír:
Ale jak je potom možné, že zatím co někdo pít nemusí celý život, nebo pije občas a v normálních dávkách, jiný k tomu jednou čichne a změní mu to život naruby a v podstatě se mu to stane osudem. Někdo může vypít 2x týdně 2 piva a víc nemá potřebu pít. Jiný těch piv musí vypít 10, aby měl pocit jakéhosi uspokojení v sobě. Myslím si, že někdo má sklony k tomu stát se alkoholikem větší, jiný menší. Ale jinak věřím té teorii, jakou zastává Natura. Totiž, že za pitím vězí nějaký problém v duši. Akorát, že někdy je ten problém zasunut tak hluboko že pro doktory v léčebně je prostě jednodušší ( a také levnější ) alkoholikovi pití "zakázat" formou klasické 3 měsíční terapie, než duši kompletně rozebrat a to, co je rozbité tam opravit. Ono možná odborníků, kteří by toho byli schopni ani moc není. Rozhodně ne tolik, aby stačili na to množství alkoholiků, kteří by jejich pomoc potřebovali. A ještě něco: Podle mého názoru se ta promile vyléčených alkoholiků, kteří jsou po léčbě schopní trvalého kontrolovaného pití, jak se o tom Vladimír před několika dny v jednom příspěvku zmínil rekrutuje právě z jedinců, u kterých se ta oprava duše kompletně podařila. Ať již cíleně, nebo bezděky.

Ahojte

Tady díky Natuře dochází k jednomu omylu, který ty potvrzuješ. Píšeš "Akorát, že někdy je ten problém zasunut tak hluboko že pro doktory v léčebně je prostě jednodušší ( a také levnější ) alkoholikovi pití "zakázat" formou klasické 3 měsíční terapie, než duši kompletně rozebrat a to, co je rozbité tam opravit." Samozřejmě, že bez "opravení duše" se to neobejde, bez toho jsou jakékoliv zákazy zbytečné. Já jsem studoval psychologii, zkoušel jsem své problémy řešit s psychology a psychiatry několik let a léčebny jsem se bál jako čert kříže. Nevěřil jsem, že ústavní léčba je to nejlepší, co mne může potkat, bral jsem ji jako zlo. Dnes to cítím, že to bylo asi nejdůležitější období v životě, které bylo zasvěceno právě těm opravám. Návštěvy psychologa jednou týdně na hodinu se totiž nemohou rovnat nepřetržitému terapeutickému kontaktu v prostředí, kde nemáš jiné starosti než pracovat na sobě. Právě to, že nemusíš řešit práci, co k obědu, úkoly dětí a hlavně jak tajit své pití ti totiž dává strašnou sílu. Takže ano, u silného jedince je možná cesta přes ambulantní léčbu, ale je to mnohem náročnější, zdlouhavější a s mnohem menší šancí na úspěch. Sám to potvrzuješ tím, že se z toho problému chceš před okolím vylhat, což je nemožné. Dokud člověk před svými blízkými problém nepřizná, nemá šanci ho vyřešit.
Co se promile vyléčených alkoholiků, kteří jsou schopni kontrolovaného pití, souhlasím, že pokud existují, museli sé v duši zásadně změnit. Jde o to, zda opravdu existují. Ačkoliv jsem dlouho věřil, že ano, zatím jsem žádného nepotkal, kdo by to zvládl kontrolovaně. A co ti dá taky léčebna je možnost potkat velkou spoustu lidí, o závislosti přemýšlejí.
Ještě jedna věc, jak jsem psal, dlouho jsem hledal dobrého psychologa. A toho nejlepšího jsem nakonec našel v PL Kroměříž.
A k té první otázce, jak je to možné? To zatím nikdo neví, ale určitě máš pravdu, že někdo má větší sklon a někdo menší.

Luk

PS: Vladimíre zdravím, kterou léčebnou jsi prošel?

Já nevím, jesli je někdo schopen poté, co jednou alkoholismu propadl, ještě kontrolovaně, umírněně pít. Já toho schopna nejsem, to vím zcela jistě.
Myslím se, že toho ale není schopen nikdo, protože tělo má paměť a požití alkoholu může rychle vrátit tělo i mysl do stavu před započetím abstinence.
Na tom se myslím shodneme i s těmi, co absolvovali léčebnu.

Naprosto věřím, že léčebna je pro mnohé jedinou možností, jak se z toho dostat.

Samozřejmě nevím, jaký názor budu zastávat za 20 let, ale nyní jsem v situaci, kdy abstinuji necelý rok, a bez problémů.
Je ale pravda, že své problémy celou tu dobu intenzivně řeším. A to denně. protože to ani jinak nejde.Denně se potkávám se svými potížemi, které jsem řešila alkoholem.

Za pár měsíců do toho můžu spadnout znova, stejně jako kdybych prošla léčebnou. To nezachrání od recidivy. Jdeme ke stejnému cíli. Jen jinou cestou a s jinými prostředky.

Taky souhlasím, že se musí člověk změnit, aby přestal pít. Poslední týdny hodně přemýšlím a snažím se věci dělat jinak. Léčebna je pro mě vysloveně krajní řešení, které snad nebudu potřebovat. Chci závislost zvládnout ambulantně.

Se svým psychologem hodně probíráme téma alkoholismu, ikdyž to není původní důvod, proč jsem k němu začala chodit.
Poznal už mnoho alkoholiků.
Nemá na to jednoznačný názor.
Zastává názor, že každý jsme tak jiný, že na všechny nemůže platit jedna šablona, a proto se u každého musí hledat individuální řešení.

Manko, nevím, jestli já a Ty nad alkoholem zvítězíme (blbý termín) i bez léčebny. Důležité je, že se to zatím daří. Co bude, dopředu nikdo říct neumí.
Jak pokračuješ Ty? Jak se daří abstinovat? Dobrý? Co společnost a alkohol, jak to vysvětluješ?

Moc do společnosti nechodím, ale myslím, že by se nikdo neptal. Hodně lidí dnes pije nealko - Birell nebo i koktejly jen s džusem. V sobotu jsem takový ze 3 druhů ovoce měla, byl výbornej. Chuť na pití i nadále nemám, snažím se trochu zbrzdit životní tempo, nedostat se do stresu a pod tlak. Prostě se raduju z drobností. Chci dokázat abstinovat.

Pro Luka a ostatní...
Plně souhlasím s Lukem.Jsem v této debatě krátce a zdá se mě,že se neustále potvrzuje to co jsem napsal o alkoholizme v mém prvním příspěvku na straně 15.Není pravda,že lékaři něco "flinkají",naopak o alkoholizme vědí toho podstatně více než my,jen alkoholik neustále NECHCE si přiznat to čím je a hledá i ty nejmenší zadní vrátka aby zvítězil.On totiž stále alkohol miluje a chce celému světu dokázat,že je ten jediný,který zvládne kontrolované pití a současně vytře všem doktorům zrak-nakonec ho vytře sobě!
Je potřeba si uvědomit,že opravdu platí tyto pravdy:
-jediná cesta zvládnout pití je důsledná abstinence do konce života
-kontrolované pití neexistuje
-vůči chlastu musí být člověk pokorný
-pravá příčina vzniku závislosti na alkoholu není známa

Je to tvrdá realita,ale jen pochopení tohoto si člověk více hlouběji začne uvědomovat jak je těžce nemocen a současně mu toto dává tú sílu,že může být člověkem velice kvalitním.

P.s.Prošel jsem léčebnou v Jihlavě,Vladimír.

Myslím, že tu nezaznělo, že je možné zvládnout kontrolované pití u alkoholiků.
Alkoholik buď pije nebo abstinuje. Nic mezi tím není.
Teoreticky je možné úplně všechno, ale nemyslím si, že by se v praxi někdo setkal s něčím takovým. Že by alkoholik najednou věděl kdy má dost, když předtím to nevěděl.

Dovolím si oponovat v jedné věci: ani jako abstinující alkoholik, ani v době pití jsem alkohol nemilovala, nevoněl mi, nechutnal. Pila jsem kvůli těm stavům po něm.
Když jsem dokázala vypít půl litru vodky za den, tak to bylo těžko kvůli chuti...

Taky si myslím, že od sebe neočekávám kontrolované pití. Zkoušela jsem to, nejde to. Abstinence je jediným řešením.

Pro naturu.Diky moc za tip.Objednala jsem si ji.Nejak se nam to tady rozproudilo.Mela jsem chripku tak ted si poctu.

Zdravim te luku.Myslim ze piti je i otazkou vule.Pochopila jsem te spravne,ze nemusi mit clovek problem a stejne pije.?Myslis treba z nudy?Proc si to myslis?Muzu se zeptat,jak dlouho si pil?