Diskuse - Panická porucha

Nie kvoli PP. Prepustalo sa. Vtedy som nevedela ci mam plakat, alebo sa tesit. Muz ma uz rok predtym tahal odtial, bol tam intrigansky zensky kolektiv. Deti mam 16 a 12. Strach zo strapnenia mam tiez, to sa nejako prelina, nerada chodim nieco vybavovat po uradoch, do banky, ani na postu, roztrasu sa mi ruky a myslim, ze to vsetci sleduju, nevydrzim ani udrzat ocny kontakt pri rozpravani, a podobne blbosti sa mi deju.

Taky se mi zdá že po 4 měsících bych měla být lepší,ale asi si to moc beru,je to hrůza.Paní doktorka to ví a nic. Vysadit mám strach,že to vůbec neustojím.Už jsem fakt myslela,že mám vyhráno a tento týden horor,proto jsem napsala.Jsem bezradná a navíc po těch 4 měsících s antidepresivy tlustá jak vepř a to je jedno s druhým.

Aha, tak mi to začalo. Ženský kolektiv, necítila jsem se tam dobře a měla jsem pocit, že tu práci dost dobře nezvládám, je to docela složité. No a asi jsem z toho měla nějak nervy, roztřásla jsem se před jednou kolegyní na obědě, ona mne ale spíš paradoxně litovala, ale mně to bylo hrozně trapné a začala jsem z toho mít stavy nespavosti a celkové úzkosti. Nespala jsem asi měsíc v kuse a byla jsem na tom tak, že jsem nevěděla kudy kam. Zašla jsem tedy poprvé za psychiatrem, napsal mi AD a Rivotril, ale malinkatou dávku tři krát denně, ale podle mne u mne hlavně pomohla důvěra k němu. Diagnostikoval to jako sociální fobii, což vím dnes není úplně přesné, spíš tak nějak úzkost ze všeho a všech. Nicméně mne nahnal hned do práce, tvrdil, že u sociálních fobií je strašně důležité se tomu vystavovat a vystavovat. Tak jsme trénovali různé situace a zdálo se, že se to zlepšuje i když stále problémy byly. Pak jsem ale otěhotněla, tak jsme léky vysadili a ono buch ho, po porodu, asi jak lítaly hormony, tak jsem do toho zase spadla. Tenkrát jsem to vnímala jako tzv. strach z kojení, ale samozřejmě se za tím skrývalo něco jiného, no ale léky zabraly a já zase byla nějakou dobu v pohodě, tak jsem vysadila a spadla do toho znovu, jak jsme se snažili otěhotnět. No a tak se to prostě vždycky vrací. Takže je to úzkost nebo panika?, sociální fobie...Název je asi jedno....

Abych tak nastínila jak ten terapeut s těmi stresory pracuje, člověk si sepisuje ty své "děsivé" myšlenky na papír (koukněte se třeba do googlu na bludný kruh úzkosti, najděte si obrázek, je to tam docela hezky vysvětleno), přemýšlí o tom, co mu ty myšlenky přináší negativního, ale oni přináší i "pozitivní" věci, my si to jen neuvědomujeme. Je to složité to vysvětlit, každopádně s těmi myšlenky pracujeme tak, abychom je restrukturalizovaly a tím pádem se jich přestali bát. Navrch terapeut učí i relaxaci a dýchání. A nakonec pomáhá naučit nás i rozhodovat se v reálném životě, to je taky součást té terapie. Mně naposledy hodně pomohlo, že jsem přestala chodit sem na diskuse, ale už tu zase jsem. Protože nemocný se stébla chytá, tak říkajíc.

Tady je to, o čem jsem mluvila, nevím jestli to uvidíte, týká se to sice agorafobie, ale platí to pro všechny úzkosti:
//zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/agorafobie-464233

Irca, po precitani toho clanku som nadobudla dojem, ze ma Prasko s Praskovou tajne sleduju nejakou kamerou a odpocuvaju. Vsetko sedi ako rit na serbel - ak rozumies.

Tak oni jsou snad největší specialisti, co se tímhle zabývají.Třeba Ti to něco dá. Ta moje terapeutka se zná taky právě s Praškem, i s ním nějakou dobu pracovala, takže v tomhle je dobrá. Možná máš i pravdu, že nebereš ta antidepresiva, tuhle jsem četla, že z dlouhodobého hlediska se zdá, že můžou vyvolávat rezistenci a stav naopak zhoršovat. Takže určitě první volba by měla být správná terapie. U mne už to vypadá na ten nekonečný cyklus s léky. Ale určitě budu pokračovat v terapii a cíl je se léků zbavit, jak to jen půjde.

irčo doktorka má pravdu ty do té práce jít musíš a musiš to překonat a pak ti bude dobře,nesmíš se toho bát,já jsem se taky bála když jsem se vracela po neschopence a nakonec jsem to zvládla,ale to že okoli nemá pochopeni je pravda kdo to nezažil tak neví co to je.To pochopime jen my co si tady píšeme......hodně zdaru

Irca, k tvojej praci neviem zaujat jednoznacne stanovisko, na to mam malo informacii. Co ma ale napadlo je, ze zajdi na to pracovisko len tak vopred, na navstevu s kavou, pokecaj ak je to mozne. Mozno sa i tam nieco zmenilo. Ja by som sa vratila, odist sa da aj neskor. S pracou je zle a bez nej este horsie, samozrejme hlavne kvoli peniazom ;)

Ahojte,ako sa mame ??mne dnes celkom fajn až nato že mam chrípku ...môže byt ,a ešte dost sa mi darilo v praci urobil som dost velke veci a nemam s toho radost čim to je !!!

Pokud chceš radu aspon na chřipku?Udělej si svařák s čeveného vína a svař ho s česrvím zázvorem.Funguje tak,že ti prohřeje celé tělo,působí protizánětlivě,ničí bacili,chutná to a má to vedlejší účinky,afrodiziakum.

Mně je fakt hlavně asi teď blbě z těch léků. Dnes jsem byla u tchánovců, celý den v napětí, leze to jako do té sociální fobie a teď večer zase do deprese.Jak dlouho to potrvá, než se to sklidní?? Maybe, u nás není takové moc prostředí na kafe, ale díky. Hlavně teda teď, jak mi je blbě, nejsem ve stavu tam moc jít.

Druhově a rodově specifické otestování na chlamydie se provádí krevními testy společně s testováním moče, výtěrů a výplachů z krku, nosu, očních spojivek, stěrů z kůže a sliznice.
Sérologická diagnostika chlamydiových infekcí je možná jednak přímo (průkazem antigenu), jednak nepřímo průkazem protilátek v séru či jiných biologických materiálech. Používají tyto druhy testů: imunoenzymatické metody (především ELISA - Enzyme Linked Immunosorbent Assay) a metoda PCR (nejcitlivější a nejpřesnější test).

Ahojte vsetci. Ja som sa sem dnes skoro nedostala. Zajtra ma caka poriadna EXPOZICIA - idem s detmi a so svokrom na celodennu (?) lyzovacku, rano o piatej a musim to odsoferovat. Zdravy by si poklopal po cele, ale ja som z toho na vetvy. Uz ma chytila aj migrena, tak neviem zaspat. Mam internet v mobile, ak bude signal, tak sa sem mrknem aj zajtra. Irca drz sa, uz asi spis, tak dufam, ze sa zobudis do lepsieho zajtrajska.

Maybe, pořád to není u mne nic moc. Úzkost po celý den, hlavně i v noci mi moc nejde spát. Mám fakt pocit, že nevím, která bije. Expozice je v Tvém případě velmi důležitá, vlastně by měla být základem léčby, ale pod vedením vhodného terapeuta. Jakmile se budeš vyhýbat, věř, že se to nikdy nezlepší. U mne to teď není až tak o vyhýbání, já mám stálou úzkost doma, u tchánovců, v noci, pořád. Tak s tím ani nemůžu moci pracovat. Třeba když to začalo a myslela jsem, že to je sociální fobie, tak jsme hodně pracovali na expozicích. Teď asi základní expozice bude ta moje nešťastná práce. Jo, ale tam mám jít za 5 měsíců.To do té doby jako budu šílet??