Diskuse - Panická porucha

nejsi první, napiš email

Ahoj Léňo. Myslím, že tyhle problémy si tady prožili téměř všichni. Já jsem od mala více bojácná a tvé příznaky se mi rozjely v období stresu, když jsem maturovala, zemřel mi děda a babička a ještě pes. To mi bylo 18. Než jsem navštívila psychiatra, vypěstovala jsem si solidní fobie, že jsem nemohla vylézt ani z domu a stále jsem musela mít otevřená okna, abych se neudusila, představa vzdálit se od domu, natož jet někam autem byla nemyslitelná :).... Už s tím bojuju cca 5 let, někdy je líp jindy hůř. Nedávno mi zemřela kočka a vše bylo nanovo. Taky jsem mladá ale s lékama bych to určitě nezvládla. Dnes už je velký výběr léků a mohou je brát i děti nebo i těhotné. Každopádně to chce to nenechat moc dlouho bez léčby, protože čím dříve se léčí, tím je léčba úspěšnější a méně se ty stavy vrací. Zkus to rodičům vysvětlit. Nebo navštivte psychiatra spolu, ať jim to vysvětlí on. Je zbytečné se takhle trápit, ikdyž bez léků je možné se uzdravit, je to mnohem náročnější a určitě ne pro každého.

Ahoj Leni, měla jsem uplně stejnej problém jak ty. Umřel mi děda a měla jsem uplně stejný problém jak ty. Nakonec mi až pomohl psychiatraž mi předepsal prášky. Doporučovala bych ti zsčít brát taky nějaký léky, protože samo to jen tak nepřejde :(

já vím,ale mám z těch léků docela strach :( nechci být na ničem závislá a kazit si zdraví..jsou i bylinky,který léčej a přírodní antidepresiva..i když si myslim,že by to bylo nejlepší...mám z toho trochu strach..

Leni pokud budeš mít dobrého psychiatra, i s přírodními produkty ti pomůže. Mě dal psychiatr sám vybrat, ale u léků je to prostě jistější. A já už byla v takovém stavu, že už jsem na nic čekat nechtěla : ). Jinak i já využívám bylinky, hlavně meduňku. Nepere se s léky a je fajn.

Jinak já beru jen nízké dávky léku. I když to je někdy hrozný, snažím se hlavně změnit způsob myšlení. A hlavně na antidepresivech závislost nevzniká, i ve velkých dávkách. Takže toho se bát nemusíš.

Ahoj,je mi 15 a poslední dobou se cítím divná.
Jakoby si psychycky (mozkově) přivolávám že mi je divně a začne mi tlouct srdce.
Třeba když jdu nakupovat tak si na to vzpomenu a hned na mě přijde tlučení srdce a že mi je divně.A vi mže si to dělám já sama protože furt na to mysli.Nevíte jak se toho pocitu a myšlení zbavit?

Renato, email

A ještě mám pocit,který se mi stává.Že dýchám normálně a najednou na mě přijde pocit,že se musím zhluboka nadýchnout a když už to nejde,protože se nadechuji pořád tak začnu zívat.Je to u mě nejspíš psychika,ale dost nepříjemný.

To se mi stává taky. Je to opravdu psychikou, člověk je upjatý a dýchá špatně. Léňo, Renato zkuste příručku Panická porucha a jak ji zvládat. Je volně na netu. Tam se třeba v něčem najdete a víc vše pochopíte. Je tam i jak se tomu postavit a začít se měnit. Taky bych doporučila cvičit klasickou jógu. Člověk vypne a během cvičení dýchá plynule. Já si stáhla cvičení z netu v ajině a dělá to se mnou docela divy.

A kde si to stáhla? :)

na ulozto.cz je taam toho dost

Ahoj Léňo i ostatní,
všichni, co Ti odpovídají mají pravdu. Měla jsi a asi máš typické příznky panické poruchy. Prošly jsme si tím všichni tady. Prostě Tvůj popis příznaků mě vůbec nepřekvapil a je mi líto, že Tě to postihlo tak mladou. Já mám PP deset let a je mi ted 37. Opravdu Ti dopuručuji zajít za psychyiatrem, klidně i s rodiči. Já si všechno vyběhal raději sám, protože mojí rodičové patrně vůbec nechápou o co u mě jde a samozřejmě jím to nemám za zlé. Beru antidepresiva, ráno jednu tabletku a je to. Je mi daleko líp a i když jsem je během těch let párkrát vysadil, když jsem si myslel, že je vše ok, nakonec jsem byl rád, že jsem se k nim vrátil. Prostě se vůbec neboj vše prokonzultovat s lékařem, od toho tady jsou a díky Bohu, je dnes taková škála AD, že si většina lidí vybere to svoje. Beru citalec, není návykový, není mi po něm špatně, jen jsem občas unavenější, tak si dám bud kafe nebo šlofíka. Je to běh na dlouhou trať, a bez léků to je opravdu jen těžko zvládatelné. Jde o to se nestydět, a důvěřovat lékaři a všas se začít léčit. Přeju Ti moc úspěchů s tímto bojem, a neboj se doktorů, jsou to taky lidi. Ahoj

to mám taky..

Ahoj,nejde o to,že se stydím diskutovat s lékařem o svém stavu.Já se nestydím.Vím,že mám panickou poruchu a někdy je to dost těžko zvladatelné.Ale přijde mi,že je hodně brzo bez jakéhokoli boje a snahy srovnat samu sebe uvnitř,svojí duši a zklidnit se začít brát antidepresiva.Každý řiká,že návykové nejsou.Ale ve většině případů jsou buď se lidé bojí je přestat brát,aby se stavy nezhoršily a nebo berou takové,které jim ještě přitíží.Vím,že je to o výběru ale stále to jsou antidepresiva a vše je o mysli.Panická porucha není nic jinýho než výplod našich myšlenek.Nejdřív to zkusím touhle cestou a když mi ani to nepomůže nezbývá mi nic jiného než léky.Byla jsem na konstelacích,které byli opravdu dobré a stavy se mi o 50 % zlepšily.Nevím jak to bude až zase začnu chodit do školy a cestovat autobusem a budu poddána stresu.Jsou i přírodní léčby jen se jim musí věřit právě jako konstelace,jonášova metoda,léčivé bylinky apod.Antidepresiva podle mne nic nevyléčí pouze do mozko naplaví serotonin a stavy se zklidní.Ale podle mě nevyléčí.Vím to od známých sice jim už nic není nebo není,zkrátka se cítí lépe,ale bojí se dne kdy budou muset antidepresiva přestat jíst proto je jedi radši dál.