Diskuse - Panická porucha

Ahoj Leni a Leni2,k psych. určitě zajdu,moc vám děkuju za rady,mysllím si taky,že je to psychického původu,měla jsem ted nějaké starosti,teda nic vážného.Mám rodinu,hodného manžela,dvě děti.Před 7 lety,když jsem ještě neznala svého muže,jsem poznala jednoho muže,byla to má největší láska v životě,strašně jsme si rozuměli,bylo nám spolu moc dobře.Mělo to ale jeden háček,byl ženatý a byl cizinec.Věděla jsem,že to skončí,že bude muset za půl roku odjet,oba jsme se strašně trápili.No,odjel,asi rok jsme si psali,mezitím jsem poznala svého manžela,potom jsme si přestali psát,nechtěli jsme se navzájem trápit,když jsme spolu nemohli být.No a ted před vánocemi mi po 6 letech napsal přání k vánocům.Moje vzpomínky opět ožili a já od té doby mívám tady ty stavy uzkosti,nemůžu ho vymazat uplně z hlavy,je to hrozný!! Tak to je můj příběh,život je někdy strašně zamotanej.Svého muže miluju,nedokázala bych ho nikdy opustit,ale na tamtoho musím pořád myslet.Jak z toho ven???

Ahoj Leni,já jsem podle nějakého letáčku zjistila takové základy,třeba vám to všem pomůže.U mě to funguje.Dechový trénink obsahuje dva prvky napětí při nádechu a uvolnění při výdechu.Takže,když začneme panikařit a zrychleně dýchat:krátce zadržíme dech na dobu,kdy si v duchu napočítáme do osmi,provedeme dlouhý výdech trvající stejnou dobu jako nádech,jo a ten nádech do plic a výdech do břicha,jde to naučit.aje to taková první pomoc,aby se zastavila ataka.Leni,jaký jsi měla víkend,já jsem dnes nervní,už potřebuju do práce,klid mě moc nesvědčí.ahoooooj!

Už přes dva roky trpím únavou,že hodně zívu
a bolí mě nohy.Mívám i neostré vidění a pociťuji jakousi malátnost.Potom se přidalo
bušení srdce,návaly horka,pocit na omdlení.
Absolvoval jsem neurologická vyšetření včetně
lumbálky a magnnet.rezonance.Nikde se nic
neprokázalo,tak mě poslali k psychiatrovi.
Bral jsem cipralex, Apo moklob,Serlift,Zyrolam
a nyní Magrilan.K tomu ještě opatrně lexaurin,
frontin a nyní Rivotril.Psychicky jsem v pohodě,ale nohy mě bolí dál.Jsem rád,že zvládám práci.Doktor tvrdí,že je to běh na dlouhou trať.Má někdo podobné zkušenosti?
Zdenda

zacalo to odchodem partnera nechal mi zde dluhy a totalni vycerpani.rok uzivam citalec lexaurin trittico.uz nemam problem jit mezi lidi.ale neni mi mezi nimi nic moc.zaviram se do sebe a jsem bez partnera.nezasla jsem se samotou uz moc daleko?bojim se dalsiho vztahu,ale sama byt tez taky nechci.psychyatra navstevuji.poradis?

Ahoj Leni2, měla jsem docela dobrý víkend, řekla bych. že se neliší nijak od těch ostatních. Jsem pořád doma, koukám na dvd nebo vezmu auto a jedu k ségře nebo někam na navštěvu. Do hospod nebo na diskotéky nechodim, ani mi to teď neděla moc dobře. Copak jsi dělala ty? Pa L.

Je mi 51 ač prý na to nevypadám,cítím se na 100.Mnoho let mám problémy,uzkost,klaustrofobie,agarofobie,děsný přitom dost dělám ,učila jsem na Střední škole,jsem restaurátorka.Bylo to jakž takž a ted se to zase rozjelo a tak jsem si našla nového psychiatra a psychoterapeunta,můj skvělý mi bohužel zemřel a já myslela,že to zvládnu sama,chyba.Metro,vůbec doprava,velké obchody,šílené,ted mi lékař napsal Seropram kapky,mám strach co se mnou provedou.Hlavně s tím něco dělej,dojdi k psychiatrovi,a snaž se ,nenech to dojí do fáze chronické jako já.Všichni vydržte i když je to někdy těžké.

emo,vidim v tobe sebe pred rokem.vim jak ti je,vydrz,chce to cas.doufam ze se te neprijemne veci zbavis driv nez ja.je mi lepe,ale musim vyresit spoust veci, ktere mi brani uplne vyrovnanosti.drzim palce...

sono,mozna je to u tveho cizince jine, ale ja na svou lasku myslela 10let, pak nas dal osud na chvili dohromady a...hruza,jine pohledy na svet, okoli,zajmy,proste vse jinak.nemar si bezva manzelstvi,vzdyt snit muzes i tak,a bez nebezpeci ze se ti manzel odcizi

Každá rada drahá.Mě to začalo po padáku z práce,nástup do nového zaměstnání,tři směny,stres.Když jsem se srovnal,začaly zdravotní potíže.Únava,bolesti nohou,pocity na
omdlení.Beru AD dva roky,psychicky jsem OK,bolesti přetrvávají.Rozhodně se neuzavírej
do sebe.Choď mezi lidi a snaž se z toho někomu vykecat.Samota je zlá věc.Nejhorší je čumění do blba.Mě drží rodina.Přeji hodně štěstí. Zdenda

Mám stejné pocity, spíše jde o depresi, beru Lexaurin a Esprital. Jsem 3 měsíce po mateřské v práci a hrozně se bojím, že ji nezvládnu. Ten strach je tak hrozný, že teď jsem týden v pracovní neschopnosti a jsem úplně tím strachem opanovaná, že už ani nezvládám domácnost a děti. Zajímá mě, jak jste si našla novou práci a jak ji zvládáte.

Mám stejné pocity, spíše jde o depresi, beru Lexaurin a Esprital. Jsem 3 měsíce po mateřské v práci a hrozně se bojím, že ji nezvládnu. Ten strach je tak hrozný, že teď jsem týden v pracovní neschopnosti a jsem úplně tím strachem opanovaná, že už ani nezvládám domácnost a děti. Zajímá mě, jak jste si našla novou práci a jak ji zvládáte.

Cauky Leni,zkolila nás všechny chřipka,takže jsme se léčili.Už je to lepší,jinak víkendy trávíme stejně u dvd,sem tam nějaká návštěva.Diskotéka je to poslední,kam bych šla,ale snad se to prolomí.Trochu mě ta chřipka rozhodila,jsem unavená.Měj se hezky,klidný týden Lenka.

Po mateřské jsem na tom byla podobně.Teď dělám práci,která mě baví moc a zvládám ji v pohodě.Chce to překonat ten strach.Na mateřské jsme byly dost izolované děti,vaření,stereotyp a tak ten návrat do pracovního procesu nemusí vyjít na poprvé.Pokud nezvládáš děti a domácnost,nemá smysl se ještě honit vpráci,to můžu potvrdit.Nechej si prodloužit neschopenku,choď na psychoterapie k dobrému psychologovi snaž nabrat síly,pokud máš depresi,kvůli dětem to překonej.Deprese není lenost,ale nemoc tzn. ztráta vůle,chce to čas a klid,žádný stres.ahoj,držím palečky a uvidíš ,že bude líp,ozvi se jak pokračuješ.Lenka2

Ahoj holky!! Tak jsem se po delší době podívala na tuto diskusi a zjistila jsem, že tady máte celkem slušný dámský klub panikářek!!! Což nemyslím ve zlém, protože sem také patřím, takže doufám, že vám to nebude vadit, že se k vám přidám. Už jsem byla přihlášená i na jiné diskusi na toto téma, ale nikam to tam nevedlo. Totéž jsem si myslela o této diskusi, kam jsem se přihlásila jako druhá a teď vidím, že opak je pravdou. Tak pokud by vám to nevadilo, ráda se přidám a pokecám. S panikou mám celkem slušné zkušenosti, takže ráda přidám i svou trošku do mlýna. Tak zatím ahoj

reakce na příspěvek od jana 29.1.2007
Janičko, hlavně neber žádné prášky na hubnutí, ty se vůbec nesnášejí s těmi všemi antidepresivy!!!!!!!!!!! Já jsem za rok léčby přibrala 12 kg!!! Měřím 172cm a vždycky jsem vážila těch 63-65kg!! Teď je to hrůůza, ale prášky už neberu, změnila jsem úplně jídelníček a 2x týdně(zatím) chodím cvičit!! Cvičení bych doporučila všem i v průběhu léčby!! První vstup do fitka byl sice šíííííííííílený, protože ... bušení srdce, žádný dech, strach z úmrtí, atd., atd., ale to se dá vše jednoduše překonat - trocha vody to spravila a pak už se nááááádherně vyplavují (kromě potu) hormony štěští!! Fakt to pomáhá!!!