Diskuse - Panická porucha

Ahoj,vsechny zdravim,chci se podelit o sve zkusenosti s PP.Je mi 34,mam dve deti a PP mi zacala zhruba v roce 1998.Bylo to dost hrozny,ale nejak jsem to prezila.Brala jsem Zoloft a po case jsem byla schopna s tim zit.V roce 1999 jsem otehotnela a v kvetnu 2000se mi narodil syn,dceri v te dobe bylo 8let.Diky tehotenstvi jsem vysadila antidepresiva a kdyz byl synovi jeden mesic zastavili mi tvorbu mleka.Diky tomu a diky tomu,ze jsem v te dobe byla bez lecby,vratili se mi panicke ataky.S pomoci manzela a nasazenim leku jsem to nejak zvladla.Byla jsem na materske,a kdyz se objevil nejaky problem,resila jsem ho vetsinou alkoholem,pak ataky neprisli.Pochopitelne to nikam nevedlo,takze asi po roce jsem pit prestala.Nasledovali tak silene panicke ataky,ze jsem myslela,ze to nepreziju.Strach,ze umru,ted hned,buseni srdce,nemohla jsem dodechnout,klepala jsem se jak ratlik.Nasadili mi Neurol a Zoloft a po case se to zacalo zklidnovat.Podotykam ale,ze v te dobe jsem brala az 6 Neurolu za den,abych byla vubec schopna fungovat,dnes jsem uz bez Neurolu a beru jen Zoloft.Ataky se mi ale jeste dvakrat vratily a vzdy v jeste vetsi intenzite.Do toho jsem mela nekolik let problemy s udrzenim abstinence.Musim ale rict,ze to jde,byla to narocna a pro me velmi bolestna cesta,ale lepsi se to.Troufam si ale drze rict,ze jsem v zivote dvakrat rodila,podstoupila jsem nekolik resekci zubu,takze dnes mam horni protezu,ale uprimne pro me nic v zivote nebylo tak hrozne jako problemy s PP.A nejvetsi a nejhorsi problem byl,ze to nikdy neprislo v obdobi stresu a vypeti,ale vzdy az nasledne,ve chvili,kdy jsem to vubec necekala.Cele proc to pisu je,ze vsem drzim palce a ze jsem dukaz toho,ze to jde,ale je to na roky a chce to trpelivost,kterou ja bohuzel nikdy nemela.Ale kdo chce bojovat,urcite vyhraje.A jeste chci rici vsem,kdo tu psali a meli problem to vysvetlit svum partnerum,myslim,ze to ani dost dobre nejde,kdo to nezazil,nepochopi,ale urcite pomuze dostupna literatura a tyto prispevky.Tak zatim pa.Blanka.

Ahoj Blanko, také mám 2 děti a nevím, jestli mám deprese či PP, ale cítím se strašně, jsem neschopná jákékoli, byť nejlehčí činnosti. To se bohužel týká i dětí. A to mě háže ještě hlouběji. Zajímá mě, jestli chodíš do práce a pokud ano, jak ji zvládáš. Já jsem nastoupila po mateřské do zam. před 3 měsíci a postupně od té doby jsem se začala propadat do deprese a zhoršovat. Nyní jsem na neschopence a stále myslím na práci, jestli nebudu nezaměstnaná, z čeho budu žít, jak se postarám o děti ap. Díky předem za odpověď.

Ahoj Blanko, také mám 2 děti a nevím, jestli mám deprese či PP, ale cítím se strašně, jsem neschopná jákékoli, byť nejlehčí činnosti. To se bohužel týká i dětí. A to mě háže ještě hlouběji. Zajímá mě, jestli chodíš do práce a pokud ano, jak ji zvládáš. Já jsem nastoupila po mateřské do zam. před 3 měsíci a postupně od té doby jsem se začala propadat do deprese a zhoršovat. Nyní jsem na neschopence a stále myslím na práci, jestli nebudu nezaměstnaná, z čeho budu žít, jak se postarám o děti ap. Díky předem za odpověď.

Tak si čtu a zjištuju,jak jste někteří dobří.Já tedy zrovna ted moc ne a kaju se,mnoho let jsem i po operaci žlučníku a mnoho let mě to stejně čas od času zlobí.Před půl rokem jsem byla na sono,ted na kompletních laborkách a mám jít znovu na sono,tedy měla jsem jít zítra,jenže mě chytl můj strach a já se přeobjednala,protože na blbém braní krve jsem sebou málem bouchla a bylo mi pěkně zle,ne fyzicky,ale jen jsem vzala za dveře laboratoře,chytla ma uzkost a bylo to.Laboratoře jsem měla ok,sono před půl rokem také.Všichni mi nadávají,že musím chtít a že to mám překonat,ale já fakt nevím jak.A ještě k tomu ted blbě spím,ale dost blbě,tak nevím.Vím,že je to vše,nebo hodně od psychiky a je to tedy boj,doufám,že Seropram zabere aspon trochu.Snažím se pracovat,doma i v atelieru,vím,že uplná nečinost by byl můj konec.Lékař mi říkal,že plno pacientů právě k práci utíká ,aby na to nemyslelo.Bohužel i na lidech ,kteří nemají žádné psych.špatné stavy vidím,že jsou unaveni a spící.Vlastiku na práci ted nemysli,snaž se věnovat dětem,můžeš být na neschopence a postupně se to určitě zlepší.

Vlastiku,souhlasim,na praci nemysli,to ma cas.Ptas se me,jestli chodim do prace.Ted zrovna chodim,ale nepravidelne.Muzu te ale uklidnit,ze v tech stavech o kterych jsem psala vcera jsem do prace nechodila.Vzdy jsem drive ci pozdeji skoncila na neschopence,nevyhlo se mi to ani v praci a vetsinou me sami poslali marodit.Ale pomahalo mi,kdyz jsem byla doma a marodila,kdyz jsem delala fyzickou praci.Myla jsem okna,zehlila,proste neco.Detem jsem se ale venovat nedokazala.Teda,dala jsem jim samoz najist,vykoupala a tak,ale treba cist jsem jim v tomto obdobi nedokazala.ani ja sama jsem nemohla cist,neslo to se soustredit,delalo se mi spatne.Drzim ti vsechny palce,a ver ze bude lip.Ted to tak nevypada,ale casem se to zlepsi,uvidis,vydr.

Chtěla bych se zeptat jestli někdo má nebo míval tyto příznaky. Kromě bolesti nohou a svalu často cítím tlaky v nohou - těle, tzv. pocity proubění si projíždění krve. Chlad a někdy i horkost. Dále jsem se chtěla optat zda mátě nějakou zkušenost s přírodními léčivy - energy product KOROLEN. Děkuji

Vlastiku já jsem kdysi byla na neschopnosti 10 měsíců a to jen proto,že jsem nebyla schopna vstoupit do metra,a autbusů,a tak jsem byla 10 měsíců doma,ale fakt jsem fyzicky pracovala,vylepšovala byt atd.,pak jsem si řekla,že už jsem doma dlouho a bylo to lepší.A tak jsem se vrátila do práce.Bylo to ok,ale když přišel nějaký větší problém vždy jsem ho vyřešila a pak se zase ozvala moje PP,klaustrofobie,agarofobie.Jsem -li v pohodě je to lepší ,je-li problém uf.Ted momentálně tedy nic moc a věř ,že i počasí nám dává sodu.Pouštím si relaksační kazety,pokud je ten stav hodně špatný končí tím,že se vybulím,někde v rohu a je to jako když to odplave.Ale kdyby mi ted řekl někdo dojdi si do metra pro 1 0000000000000.kč,tak ani omylem.Ale vím,že je třeba dobré mít někoho komu se opravdu můžeš svěřit,psychologa,psychoterapeunta,sama bych to nezvládala určitě,vím to.Jsi asi ještě mladá,mně už je 51 a můj život nebyl peříčko.Nabrala jsem si víc než jsem unesla.Ale mám 12 letou dcerku a hlavně kvůli ní chci být v normě.Jo a já se také cpu B vitaminem.Protože já jsem ten typ ,který hubne,někdo tloustne.Tak držím palce a fakt uvidíš,sluníčko to zlepší,u mě to tak ted je.

Ahoj lidičky,jsem tady nová a po přečtení příspěvků zjišťuji,že je nás moc.Já mám PP problémy už od dětství je mě 32let mám dvě děti a teď jsem s mladším 8měsíců na mateřské.Beru remood a rivotril,je to k uzoufání mám k PP ještě pocity vynechávání srdce zvané extrasystoly,prý pro mě neškodné,ale špatně snesitelné.Myslím si,že pokud člověk začne utíkat před světem a zavírat se doma je to nejlepší cesta do toho úplně spadnout,já si vždy maslela,že mě to pomůže, ale opak je pravdou.Hani mám také žlučníkové kamínky,zatím na operaci nemusím,je pravda,že se jí dost bojím,aby mě neodhalili něco mnohem horšího :-) no jo,ten náš věčný strach.Teď mě třeba leká moje zažloutlé bělmo,mám ho už sice spoustu let,ale teď to vnímám hůř,třeba je to i tím žlučníkem.A teď taky hodně špatně spim a mám i dost nepříjemné sny.Všechny zdravím a držte se!

Ahoj Blani, chtěla jsem zeptat. Ty jsi pila i když si brala ty léky? Já beru Cipralex a Rivotril. Cipralex 1 denně a Riv. 1/2 ráno a 1/2 večer, myslíš, že uškodí malé pivko? Já uz 5 měsíců nepiju tak nevim..... Pa L.

Já mám deprese a strach z nové práce. Bojím se, že to nezvládnu, protože té práci moc nerozumím a bojím se, že se ji nenaučím. Je toho moc - počítač, účetnictví, angličtina, prostě v tom plavu. Vždycky se bojím, že se mě někdo v práci na něco zeptá, nebo, že bude něco po mě chtít a já nebudu vědět, co dělat a co říct. Vlastně se mi to stává. Nějakou práci jsem odvedla, pak přišel šéf a chtěl po mně nějaké podrobnosti a já mu jen řekla, že nevím jak je zjistit. Připadala jsem si jako úplný blbec. Teď jsem na neschopence, půjčila jsem si knihu o účetnictví, snažím se jí číst, ale moc tomu nerozumím, hlavně odborné terminologii, a to mě sráží ještě víc. Vůbec nevím, co mám dělat. Místo, abych s problémy bojovala, tak se nechám jimi ničit. Máte někdo podobné zkušenosti a jak jste to řešili? Mně moje psychiatrička říká, ať odpočívám, beru léky a nemyslím na práci, ať naberu síly. Jenomže já myslím jen na tu práci a rodina jde stranou.
Cítím se zoufale a nevím, jak z toho ven. Pořád se pohybuji v bludném kruhu a rady mých nejbližších nejsem schopna akceptovat, i když vím, že mají pravdu, ale můj mozek mě neposlouchá.

Tedy- díky všem, jste skvělý, že se podělíte o zážitky, když všichni víme, že i svěřit se je někdy těžký.

Alice - něco podobného prožívám právě teď. Něco jako návaly, už jsem se smála, že jsem snad v přechodu :-)))) Úplně mi projede horko celým těle, pak zase chlad (taky se potím, což nikdy dřív nebývalo). Občas se vzbudím v noci s pocitem přeleželých končetin, pak zase přijde ten chlad (i na hrudníku, jakoby dušnost) a za chvíli to přejde. Tohle je nejhorší v momentě, kdy např. znervózním, ale zase už mi není tak hrozně, jak mi bývalo (dřív se mi chtělo omdlít)

Ahoj Blani, na AD jsem chvilku a problém, který ještě mám je taky ten, že po alkoholu je mi nějak líp. Stačí blbé jedno pivo, někdy ujedu víc, tzn. vypiju třeba půl lahve vína (4 deci), tvrdý alkohol nepiju. Mám velký strach, aby se mi to nevymklo ještě v tomhle směru, i když sám doktor říkal, že i tenhle problém přejde tak nějak sám, až léky zaberou. (Řekla jsem mu to narovinu, že mne alkohol uklidňuje). Navíc mám celý život problémy s nízkým tlakem, občas mi bývá na omdlení už jenom z tohohle, dneska sjel barometr o půl kola a já byla půl dne úplně vyřízená. Kafe nemůžu, mám problémy se žaludkem. Takže další možný démon. K tomu všemu.

Lenko, nevím, ty léky by to měly mít napsané na příbalovém letáku x kontraindikaci. Jak jsem psala, beru Seropram kapky, probírala jsem to i s doktorem, že piju pivo 12, mívala jsem problémy se žlučníkem a žaludkem a abych si odepřela např. vepřovou....... to by mi muselo být ještě hůř. Na žaludek a žlučník je tohle pivo to nejlepší. Doktor tvrdil, že to nevadí. I na flámu už jsem byla, bála jsem se, ale 4 decky vína neměly žádné následky, ani ten, ani druhý den. Tím Tě nechci nabádat k divočinám :-))) to je jen moje zkušenost.

Já tedy nevím,ale já bych tyhle léky v žádném případě s alkoholem dohromady nedávala.Fakt ne.U mě je to jednoduché nepila jsem nikdy,takže mi to nevadí.Ani kafe,po tom byly záchvaty žlučníku,no po operaci nesnášenlivost na kafe zůstala.Na žlučník tedy problém s ním jsou nejhorší nervy,chlad a dietní chyba.To mám odzkoušené,když jsem psych.v pohodě můžu sníst i věci po kterých je mi jindy zle.Je fakt,že pivo na žlučník doporučují.Jak jsi se Dančo těch problémů zbavila?

Hani, jestli se ptáš mně, tak já právě tím pivem. Někdy tady ucumlávám jednu dvanáctku celý den (zašpuntovaná v lednici - teplé pivo nesnáším). Febichol, cholagol ani pelyňkový čaj vůbec nefungoval. Prostě bolest v oblasti solaru. Údajně jen podrážděno. Já už jsem se pak živila pomalu jen suchary a sýrem a to mně fakt nebavilo. Kafe nepiju. I kdybych byla v pohodě sebelepší, vím, že mastné jídlo, zelí v jakékoliv podobě (i v Segedínu, ach jo), česnek, salátová okurka, květák, čokoláda, ale i některé druhy minerálek apod. jsou potraviny, po kterých mi prostě bude VELMI nevolno. Takže sním-li něco podobného, dám si pivo (s výjimkou čokolády, tu už taky nejím, navíc by to byla dost divoká kombinace). Jak jsem psala - ptala jsem se psychiatra, tvrdil, že v tom není problém a nic mi to nedělá, spíš mám trochu obavy, abych si nezvykla............