Diskuse - Panická porucha

Helčo, svatá pravda. Já jsem byla schopná se kvůli problémům svých kamarádek pohádat s manželem :-)) Bývávalo. Teď jedním uchem tam, druhým ven, pokecat a vypustit !!!! Ale i to se musí člověk naučit, když funguje jako vrba a záchranný kruh pro široké okolí a najednou už nemůže. To je diveního.....

Souhlasím,pravda i to se člověk musí naučit.Jsem ráda že existují tyhle stránky.Zase jsem se posunula o kus dál a je to supr.Dík:-))

Ahoj Leni,taky se me teď hůř dýchá,nemůžu se jakoby pořádně nadechnout,asi je to tím počasím.Snižuju léky ,mám žízeň ,hodně piju a sem tam se me rozbuší srdce.Je to asi absťák.Jinak se mám dobře,snažím se být pořád pozitivní.Měj se hezky ahoj Lenka2

Ahoj Leni, mám to taky tak, ale spíš večer, přes den jsem celkem v pohodě. Taky snižuju léky, teda jen ten Rivotril zatím. Jinak já vypiju denně tak 10 čajů a snad 3 litry vody. Leni já už bych si tak přála aby nám bylo dobře. Mě to tak unavuje, pořád být napjatá. Tak se zase ozvi ahooj L.

Jo holky chtěla jsem se zeptat, jestli vás teď taky skoro pořád bolí hlava a taky na to jestli někdy, když vám neni dobře zblednete nebo trochu zezelenáte? Pa L.

Ahoj holky,dlouho jsem nepsala,mám nemocné jedno dítko a sama mám taky trochu chřipajznu.Přečítám si tady vše co píšete a chci říct jako vy všichni Simče,že musí každopádně k doktorovi a co nejdřív.Ty léky tě Simčo postaví na nohy,ničeho se neboj a bude po trápení.Tyhle psychycký poruchy se NESMI nechat být,protože se časem prohlubují čím dál víc.Já jsem řekla po vánocích dost,zavolala jsem na psych. a řekla,že potřebuju objednat co nejdřív,že jsem na tom dost zle,že mám doma dvě malé děti a jsem na ně dá se říct sama a vzali mě hned druhý den.Udělej to taky tak,snad to pochopí. Dostala jsem Cipralex a Rivotril,beru to už 11 dní,a je mi musím zatukat o 80% líp.Přeju hodně štěstí!!!!! Leni,taky jsem občas bílá jako stěna,hlavně když mám měsíčky,to je asi normální.Pa J

Berete někdo Serlift?
Nejsem schopen brát 1/2 denně jak je mi z něj špatně a to už beru 2 měsíce .K tomu beru Frontin.Předtím jsem bral Seropram a pak Aurorix, ale takhle zle mi nebylo.Doktorka říká vydržet a pomalu zvyšovat a že pak to ustoupí, ale je to příliš dlouho.

Ahoj Leni,když mám paniku,tak zblednu, ,jak to překonám tak mám zas normální barvu.Hlava mě bolí,když je změna počasí,to asi každýho.Měj se hezky ahoj Lenka2.

Ahojky všichni mám blbou úzkostnou poruchu. Bojím se jít kamkoliv kde nejsou záchody. Když se odhodlám a jdu tam, tak se mi chce okamžitě na velkou. Je to hrůza mám už úplnou fóbii. Nevím jak se toho zbavit. Když jsem doma nebo někde, kde WC jsou není problém, ale pokud někam jdu hned musím na WC. Je to problém pro psychologa nebo hned pro psychiatra? Poraďte mi prosím. Nebo nějaký volně prodejný lék? Hypnóza? Kineziologie??? Nevím :-(((

Ahojte všichni, jak se dneska máte?
Já beru třetí den ten prášek Lysanxia, je to lepší, ale pořád mám úzkost. Simi, chtěla jsem ti napsat, že taky nechodím do práce a je to občas náročný. Rozumím ti. Já se v létě vdala a přestěhovala do Francie. Čekám na doklad o pobytu, bez kterého nemůžu vůbec žádat o práci ani dělat nějaké školení. Už to trvá skoro půl roku...občas se mi daří něčím zaměstnat, někdy jdu s manželem do práce.Je fajn,že od března budeš víc mezi lidma, dělá to hodně, člověk na to všechno tak nemyslí. Zítra jdu na konzultaci k psychiatrovi, měl by mě pomalu naučit jak zvládat ty negativní myšlenky, co ty stavy zhoršují. Tak pak dám vědět. Jinak jsem se chtěla zeptat, jak se vám daří překonávat ty úzkosti, když to na vás přijde? Daří se vám nějak zaměstnat? Já se snažím číst, ale špatně se mi soustředí, občas se jdu projít. Hodně na mě padla touha zajet se podívat do Čech, za rodinou, přáteli. Možná se to v únoru podaří. Byla bych ráda. Tak se držte a určitě dejte vědět, jak se máte.

nazdar lidičky. Můj problém je opačný. Včera jsem náhodou zjistil, že moje žena užívá Cipralex. Zagooglil jsem a byl jsem zděšen - nejen z toho, že úplně přesně na ženě pozoruji všechny vedlejší příznaky tohoto léku, hlavně z toho, že mi něco tají, žijeme spolu se 2-ma dětmi 10 let a tak silné otřesení vzájemné důvěry se mnou silně zacloumalo. Na mou ádost o vysvětlení a pohovor žena reagovala velmi podrážděně a vyhýbavě, zmatené odpovědi na sebe nenavazovaly, bylo to (pro oba) velmi nepříjemné... Nevím, jestli jsem se rozhodl dobře, ale trval jsem na společné návštěvě psychiatra, ke kterému manželka chodí prý asi 1,5 roku, aby mě vše vysvětlil, za přítomnosti manželky. Nechci jí dělat nic za zády, chci se problému postavit čelem. Dlouho nechtěla souhlasit, ale asi za 4 hodiny tam jdeme, tak uvidíme. Pro mě není nepřekonatelné to, že manželka má nějaký problém, ale to, že mi to tají. Je i v mém zájmu, aby byla žena co nejdříve fit, a jestli je roční léčba Cipralexem nejlepší volba, budu jen rád, když to pomůže. Manželka tvrdí, že už ty léky nepotřebuje (po asi 1,5 roce) a že je postupně vysazuje. Prý se mají vysadit postupně během 2 týdnů (viz nějaké info od odborníků a výrobce), máte s tím někdo zkušenosti? Není to příliš rychlé? Můžu vám říct, že mě to fakt dost vzalo, vzájemná důvěra je pro mě nutnost v manželském svazku. Po 10-ti letech (podle mě) spokojeného klidného manželství poprvé zvažuji rozvod, protože neumím a ani nechci žít s člověkem, který mi nevěří, zatajuje mi něco a možná i lže. Okolností je spousta, to hlavní je asi skutečnost, že se nám před 4,5 lety narodila dvojčátka (26 týden těhotenství) a jedno po 10-ti dnech zemřelo... Druhá holčička ale prospívá a mohutně dohání vrstevníky, i když je dost hyperaktivní. Nejde mi ale do palice, proč manželka navštívila psychiatra před rokem a půl, když už bylo vše téměř v pohodě, a ne krátce po oné události, která s námi oběma fest cvičla aspoň půl roku

Určitě si najdi dobrého psychologa,ten Tě toho zbaví.Na psychiatra to určitě není,pokud nemáš jiné problémy .Ahoj.Lenka2

Promiň ale asi jseš dost hloupej když uvažuješ o rozvodu :-((( Napadlo tě někdy ,že pro mnoho lidí je složité říci někomu,že chodí k ps.???Měl by si mít více pochopení a né být zhrzený.Jsi chlap tak to se dá možná pocopit :-(((

ahojky, jak vidím jak tady všichni píšete, nedá mi , abych se nepřidala do diskuse. PP trpím už zhruba 14 let, těsně po tom co se narodila dcera. Měla jsem v těhotenství stres a PP byla pravděpodobně vyvrcholením. Taky jsem prožila stavy úzkosti, kdy se mi hůře dýchalo a bála jsem se být sama doma, prostě vše co popisujete.Brala jsem léky jako Deprex, Seropram. Vždycky jsem chvíli vysadila , ale jakýkoli hlubší stres mě zase hodil zpátky. Snad nejhůře jsem snášela a snáším , když má člověk pocit ,že mu mozek jakoby neuvažuje a že je mimo. Tím jsem si vypěstovala strach, že můžu něco udělat, zbláznit se, někomu ublížit, že prostě nekontroluji své myšlenky.Podle psycholožky je to normální, že lidé , kteří jsou na sebe až příliš přísní a akorátní nad tímto uvažují, ale mě to velmi obtěžuje. Proč ale píši? Chtěla bych ještě jedno miminko, tak jestli tady nemá někdo zkušenosti s PP a těhotenstvím. Zatím díky moc

Ahoj Dádo,mám PP už od 20 let,ted je mi 36,jednou bylo hůř,jednou líp,brala jsem Rivotril a taky jsem chtěla otěhotnět.Měla jsem strach jak to bude v těhotenství a tak jsem ho začela po malých kouskách vysazovat a povedlo se,potom jsem otěhotněla a za celé těhotenství jsem s PP neměla žádný problém,doktor mi řekl,že v těhotenství si tělo vytváří proti stresu hormony,a u mě to teda fungovalo,taky jsem v těhot brala hodně hořčíku,který taky příznivě působí na nervovou soustavu.Dneska mám dvojčata kluka a holku 21 měsíců.Ted po vánocích jsem měla krizi,tak beru cipralex a rivotril,beru to 13 dní a je mi líp.Ty ted něco bereš?A kolik je ti let? A kdy chceš to mimi? Napiš.Určitě to dobře dopadne.