Diskuse - Panická porucha

Tak ten neznam, ale urcite bude dobry :) drz se Teri!

Natt,teprve teď jsem si četla tvou odpověď nějak mi blbne net a někam se mi to ztratilo:) díky za radu,je fajn si s někým popovídat.4.dubna jdu po dlouhé době ke své lékařce a tak asi počkám s těma práškama na ní,mám sice doma ty z minula ale sama si nic brát asi nebudu.Ty dva týdny to snad jeěště vydržím.Ale opravdu nerada bych skončila tam kde jsem byla bylo totiž úplné peklo.

teri,můžu tě uklidnit,když já přijdu ke svému psychiatrovi,jsem tam celkem 2 minuty,a kydž chci něco s ním rozebrat,tak vidím,jak je myšlenkama v čekárně,kde má spoustu dalších pacientů.Víš,co se teď stalo? Jdne moje známá lékařka mi sehnala psychoterapeutku a psycholožku v jednom a to je super,poprvé jsem tam seděla 3 a čtvrt hodiny a připadalo mi to jako 10 minut,a ten pocit byl úžasný,ona je tam od toho ,aby tě vyslechla,poradila co a jak a tyk okamžitě uměla určit moji diagnozu,je naprosto skvělá a děsně mi pomohla ,tak,jak můj psychiatr ne! za celou dobu,co k němu chodím,teri,vím, že se pořád opakuji,ale ty pocity,co prožíváme,jsou někdy k zešílení,ale věř,že ty léky jsou dobré a časem naše myšlení usměrní,že už neprožíváme ty chvíle šílenství a utrpení,vždycky jsem říkala,kdo to nezažije,nemá absolutně tušení,jak hnusná nemoc to je! drž se a klidně mi napiš ahojky Ilona

moc ti díky za trpělivost jsem opravdu dost zoufalá, nedokážu se postarat o rodinu, a moje máma v důchodu tu kmitá a snaží se, psychicky je ze mě taky rozhozená, místo abych se starala já o ní tak se stará ona o nás :-(((

Holky tak ja si tady porad stezuju na svoji doktorku, ale kdyz si to tady ctu, mela bych ji koupit bonbonieru. Je to psychiatricka a vzdycky ma na me nejmin hodinu. Vsechno se mnou rozebira a snazi se prijit na to, co se se mnou deje. S lekama sice rikala, vyzkousejte uvidite, ale to se asi neda nic delat. Takze to chce asi mit stesti. Ale presne jak pise Ilca, kdo ten stav nezazil, nikdy to nepochopi.

Ahoj všichni. Mám taky ted úplně hnusný období..poprvé se mi to stalo po rozchodu s přítelem a podruhé po dlouhém odloučení v cizině trápila jsem se a byla jsem tam furt nemocná a smutná pořád jsem brečela kvůli hlouposti a pak nastalo to polžení totální zhroucení a klepání pocit že umírám nemohla jsem dýchat atd klasika jako u každého z vás..A teď? zase začínám mít takový stavy studený ruce a nohy a jakoby nepřítomnost a budím se v noci a je mi divně ..zatím to JEŠTĚ NEDOŠLO DO TOHO MÝHO TOTÁLNÍHO ZHROUCENÍ a uzavření se na půl roku doma jako před pár lety. Bylo to strašný, protože jsem se pořád všeho bála, kontrolovala puls a vydejchávala ty hrozný stavy fuuuj a taky jsem vůbec ne nemohla , ale nedokázala vyjít ven a ani na balkon..hroznýý... Jinak mám neustále od unora teploty cca 37,2 - 37,7 nevím čím to je testy krve dopadly všecky ok, doktoři jsou bezradný:-(..může to být psychicky? Mám totiž z minulého roku nejspíš ,,dojezd stresu,, strachu o mého přítele byl totiž vážně nemocný..ale zatím to vypadá dobře a zvládá to skvěle jenže já?:-(((Jak mu mám být já oporou?..Ted jsem momentálně na ATB a už třetí týden doma s teplotama a unuděná jak nic nemůžu protože mám hned teplotu!!! Doma být je na psychiku to nejhorší a o to hůř, když nikdo neví, z čeho ty teploty mám???Imunologie dopadla dobře žádné změny, žádný špatný výsledky!?Prosím poraďte a jaké léky by mi pomohly dřív jsem brala sem-tam fuj fuj Lexaurin 1,5 tak že by léčil deprese?Brečím totiž úplně kvůli blbostem tak je asi teda mám???.....Achjoooo děkuju moooc

teri,asi máš tak hodnou mamku jako já,když mě před roky přepadla PP mamka s taťkou byli u mě pořád,holky byly malé,já jen ležela,hlavu přikrytou peřinou a chtěla jsem jen umřít,nikdy jsem nevěřila,že ještě budu normálně žít a start se o rodinu,neříkám,že žiju normálně,byla jsem sportovkyně,velice akční člověk a dnes sedím zavřená doma,ale už jsem hodně použitelná,o vše se starám sama,doma vyučuji atd.to víš,že bych chtěla žít jako dřív!!!drže se a kdykoliv budeš chtít ,piš a zdravím všechny ostatní jste a jsem fajn!!!to si pište Ilona

oprava:jste a JSME fajn Ilona

Danco rozhodne by bylo nejlepsi zajit k nejakemu psychiatrovi, urcite ti poradi a kdyz bude potreba napise ti i nejaky antidepresiva. Lexaurin a podobne se tady hodne rozebiral, pomaha na zacatku, ale neleci, precti si prispevky Anny na stranach 64 a 65 a diskusi dal. Neboj, bude to dobry, stalo se ti to, co me, stres jsi zvladala, dokud bylo potreba a kdyz se to zacalo srovnavat, slozila jsi se. Najdi si doktorku a uvidis, bude to dobry!

dančo dělali ti i serologii ?? testy na chlamydie, listeriozu, toxoplasmozu, atd ????

Tak moc dekuji za radu, precetla jsem si, co to vlastne e, ale nejsem z toho vubec chytra. Precetla jsem si spoustu veci, o PP ale stale nevim, zda-li se mam zaradit mezi lidi tim trpici, muzete mi poradit, kdyz napisu, jak to probiha u mne? Zacina to vzdy tim, ze se mi rozbusi srdce, ale trva to u mne jen par vterin, jsem cela zpocena a trepu se, ale je to nekdy jen vterinka, nikdy to netrva dlouho. potom se ale bojim kamkoliv jet sama, kdekoliv byt sama. Hlava me neboliva, nemam stavy, ze jsem nekde v inem svete. Ale kdyz se to stane, mam bolest na hrudniku a bojim se o sebe. Mivam tyhle pocity uz nekolik let, ani vlastne evim jak dlouho. skoro pred 8 lety mi zemrel pritel, ktery byl alkoholik, takze jsem byla denne ve stresu, s jakou vecer prijde. Mozna to zacalo uz tehdy, protoze me jednou odvezl na pohotovost kvuli buseni srdce. A pak jsem byla asi jeste 2x v nemocnici. Denne me boli leva paze a pod levou lopatkou.
A hodne casto u srdicka. Na vysetreni jsem byla uz pred nekolika lety, pro tyhle priznaky, ale vsechny testy byly OK. Nikdy me nenapadlo, ze by se mohlo jednat o psychickou poruchu. A muj pritel , kdyz jsem mu davala cist clanky na techto strankach, jen cetl, ale nic nerekl. Bojim se, ze to ohrozi i nas vztah. Diiiiky lidicky za radu.........Lenka N.

Jo a jeste, vzdy se mi po tom vsem chce zvracet, ale nikdy nezvracim......Lenka N.

Ahoj Leni,nejsem doktor ale podle toho co popisuješ myslím že PP máš a k tomu agorafobii-když se bojíš být sama aby se ti něco nestalo.To přesně mám taky.Pokud máš vyšetření srdíčka v pořádku tak je to asi od nervů.I to nucení na zvracení bývá nervového původu,když jsem na tom hůř tak se taky dávím ale nikdy nezvracím.Ale jak říkám diagnózu by ti měl určit lékař.Drž se!

Ahoj lidičky,tak jak to čtu,vůbec jsem nevědla že nějaka agorafobie existuje,protože jak to popisujete,tak když neberu prášky tak to mam asi to samé.Byli doby kdy jsem nebyla schopna vyjít ani před barak a tak jsem se upnula na manžela a na rodinu že mě přišlo že je to až obtěžuje.to je hruza,když si na to vzpomenu.POřád jsem si myslela že někde spadnu a kdo mi pomůže a když někde jedu tak se taky hrozně bojima nejlip je mi doma.Letos mame jet s manželem na dovču a už ted přemýšlím nad tím jake maji v zahraničí číslo na záchranku a jestli to zvládnu,no nevim.Taky jsem tu nečetla jestli někdo neberete Asentru ajak ji snašíte a na uklidnění při záchvatech Lexaurin?

Štěpánko,když jsem PP měla asi půl roku byla jsem tehdy ještě s VOŠ na několik dní v Itálii,přesně jak píšeš-dívala jsem se po sanitkách jaké mají číslo kdyby náhodou a říkala holkách ,,tak holky víte kam máte volat ju?,,braly to z legrace-já teda moc ne.byla to hrůza 1000 km od domova-fuj.agorafobie je popisována jako strach z otevřených veřejných prostor hypermarkety a tak ale v poslední době se píše už i té "otočené"kdy se člvoěk bojí být sám kdyby se mu něco stalo že mu nikdo nepomůže že umře-přesně já:)