Diskuse - Fobie z řízení auta

Kokinko, záleží na tom, kdo vedle mě sedí :-) Když je to "skoromanžel" tak nic moc ač nemá řidičák, už jsem ho ale sprdla, že se nemá ksichtit jak citron, když nezaparkuju napoprvé a fakt se snaží :-) A začínám raši jezdit sama, nevýhodu to má tu, že mi nikdo neporadí, výhodu tu, že mě nikdo nezdrbne...
Holky je něco na takový to nízký sluníčko co svítí přímo do očí a není vidět ani na krok? Dneska se mi to podařilo a je to docela hnusný...

Mm, jak to tak čtu, co já bych dal az a řidičák.. Už jsem 5x neudělala jízdy a teď půjdu po 6. a už mám na to jen měsíc, pak mi propadnou všechny peníze...

w- držim palce snad se to podaří já jsem taky dělala jízdy až na podruhý a pak to dopadlo dobře ale pak jsem nejezdila jenom tak po okrskách a to ještě z pauzama a až tet po tolika letech jsem začala i když se bojim tak to zkouším jak se dá a začíná mě to bavit tak se držte ono to nák dopadně

Moňala > s tím sluníčkem se mi to taky stalo a je to děsný. A taky se mi stává, že když jedu a nevidím za horizont jak se ta cesta dál klikatí, tak jsem zmatená jestli zahnout vlevo nebo vpravo a pak na poslední chvíli točím volant :D
Jinak mé poslední jízdy jsem opět excelovala, prvně jsem jela celkem dobře, ale ke konci jsem začla ztrácet pozornost a dělala uplně blbý chyby... achjo kdybych měla dost penízků, ještě bych si další kondičky připlatila, ale už tak mě to stálo strašný prachy.

tedy holky, tady to vůbec nežije, ale že je to určitě tím, že jste se a případně své rodiny vyvezly na dovolené??? :-) U mě to tedy tak je, včera jsem přijela jen abych vyprala, sebe a děti uvedla ze stavu alá Robinson do stavu přijatelného a v sobotu zase tradáááá.... Jen to hladový oko na mě nějak moc často bliká :-) ....

icegirl: Ahoj, já dělal (před mnoha lety) řidičák v autoškole, která měla sídlo ve Vraném nad Vltavou. Mělo to tu výhodu, že jsme trénovali v Praze, ale zkoušky se dělaly ve Vraném, kde měla autoškola oficiálně sídlo. Takže jsme měli zkušenosti z pražských křižovatek, ale zkouška se odehrávala na silnici, kde bylo jen pár předností z prava ve vilové čtvrti, jedna stopka na křižovatce. Vyhazovalo se maximálně na tom, když to někdo na výjezdu z Vraného moc rozjel a měl tam přes 50 ještě před cedulí konec obce. Už si nepamatuju, jak se ta autoškola jmenovala, ale zkus se podívat, co je ve Vraném a možná, že ještě existuje. Honza

Dobrý den,
já mám strašný strach ze závěrečné zkoušky (jízdy). Naposledy v červnu jsem jízdy zkoušela na počtvrté, a teď je mám jít zkusit na popáté. Bohužel vždy, když sedím v autě s komisařem, dostanu z něj takový strach, že udělam nějakou hrubou chybu za kterou mě vyhodí od zkoušky. Prosím, poradíte mi prosím, jak se mám tohoto strachu zbavit.
Předem děkuju za odpověď

Katko,jediná rada, prostě ho až tolik nevnímat.Soustřeď se víc na jízdu.Před každým jeho pokynem,co máš udělat,kudy jet si v duchu říkej co uděláš.Třeba řekne,jeďte doleva,tak hned si řekni,tady pozor,musím dát přednost protijedoucím.Pořád mluv sama se sebou,co uděláš.Co kdyby si se taky domluvila s učitelem,že v den zkoušek si ještě vezmeš kondiční jízdu,budeš potom taková rozjetá,odvážnější.Víš,on má strach každý.když má komisaře za zády a taky komisaři jsou dnes hodně přísní.Ale zvládneš to taky.Přeju ti hodně síly a buď odvážná a na toho dědka tak nemysli.Představ si ho v nějaké situaci,třeba jak má průjem a p..... se na ulici.

Ahoj Vlaďko,ničeho se neboj,časem tě ten strach přejde.Chce to jen jetdit.Já si udělala řidičák když mi bylo 34,dnes je mi 55 a začala jsem jezdit teprve před rokem,takže dvacet let jsem do auta vůbec nesedla. můj strach byl téměř nepřekonatelný,všechno jsem zapoměla. Ze začátku jsem jezdila s manželem,který mi radil. Někdy si i rval vlasy z hlavy, ale postupně to šlo lépe a lépe. Denně dojíždím do práce z vesnice do většího města,takže hlavně jedu po známé trase,která mi už nedělá potíže,strach už nemám. Vydávám se ale i do neznámých míst,když musím,to pak ještě trochu strach mám,ale vždy si řeknu,že to musím zvládnout a jde to.Nejhorší je parkování ve městě,ale zatím dobrý. Tak uvidíš,že časem už nebudeš mít také obavy,ale musíš co nejvíce jezdit. Držím pěsti.

Ahoj holky po delší době,nějak se nemám čím chlubit a tak mi to štve!pořád jezdím jen ty svoje známé trasy a vůbec se neposunuju nija dopředu,takže do smrti budu jezdit jen to svoje známé,ale alespoň nemusím jezdit městskou hromadnou!všem kilometry bez nehody přeju

Ahoj holky, Pájo, jsem na tom podobně, jen mě dostalo "se neposunuju dopředu"... já se posunuju jen dopředu a když nááhodou pozadu, tak to dopadlo špatně (couváním jsem trochu odrovnala nárazník).... Doufám, že jsem Tě neurazila, vím, že to bylo míněno úplně jinak, ale jak jsem přečetla Tvůj příspěvek, tak jsem si vzpomněla na to mé slavné couvání...
Jinak taky jezdím známé trasy, sem tam nějakou neznámou, ale je to mimo město, tak je to v pohodě. Do města se bojim bojim, takže MHD to jistí...

Ahoj holky, všechny vás moc zdravím! No já jsem za tím volantem stále stejně vypleštěná. Na začátku týdne mě chtěl šéf poslat autem do Ostravy, ale když viděl ten můj zděšený výraz, tak tam jel místo mě kolega. Mám naprostou hrůzu z dálnice a předjíždení, navíc se strašně bojím té dálky jelikož trasa Brno - Ostrava a hned zpět bych asi nedala :( většinou po hodině řízení začnu za volantem uplně "vypínat" a přestávám se soustředit na provoz, značky a všechno :( achjo tak bych to chtěla překonat. V pohodě jsem jen když jedu ty své trasy a okresky :))

Ahoj, nedá mi to, a musím se přidat, třeba se mi minimálně uleví... Ve svých téměř třiceti letech jsem si před měsícem udělala papíry, je to tři dny, co mi je milostivě vydali, a asi 24 hodin od mého nejhoršího zážitku. Ten můj chlap - přijeď pro mě do práce- jsme z vesničky asi 6 km od malého města, v jehož středu on pracuje....
Děkuji pěkně, ale mám pocit, že za tu autoškolu i auto to v mém případě byly vyhozené peníze... 10x, ano 10x mi to chcíplo! za celou autoškolu 2x... To jak jsem se cítila a cítím, je snad nepopsatelné, když už jsem zaparkovala ve městě a čekala na něj, jako malá holka jsem se rozbrečela, jak jsem neschopná!!Takhle histerie mě vydržela i večer, kdy jsem si sedla na zahradu, že to s chladnou hlavou hodím za sebe a začneme znovu... Inu dnes mě ta jízda čeká v 11 večer, nemám chuť jíst, nemohla jsem v noci spát, o žaludeční nevolnosti, kdykoli vykouknu z okna a vidím naše auto ani nemluvím....¨
Jo a perlička na závěr, od pondělí mám novou práci, která vyžaduje řízení auta,vždyť pojedu jen z vesnice, !!přes město!!, do další vesnice cca 15km. Nemám pocit, že se to podá, určitě né do pondělí, bojím se do toho auta sednout sama, bojím se pohledů okolních jezdců, toho, jak je blokuji, bojím se sebe a svých pitomých chyb. Jestli mi někdy někdo řekne, že mu řidičák zvedl sebevědomí, tak s tím nemohu, alespoň zatím souhlasit..... :-(

Tak jsem po dlouhé době nakoukla....
Myšmo, vůbec nic si ztoho chcípání nedělej, vždyť každé auto reaguje jinak, já zkoušela s dědou na parkovišti rozjet auto (ještě jsem papíry dělala) a nepodařilo se mi to. Prostě to zabíralo jinak než auto v autoškole... Jsem si taky říkala, že to asi nikdy nedám a teďkom... jezdím... Sice jsem pořád přitentoto, ale dělám pokroky... a sebevědomí mi to nezvedlo, ale dodalo hooodně volnosti. Taky jsme toho letos navštívili víc než předloni v létě, to jsme byli odkázání na to, jestli nás někdo odveze...

Ahoj děvčata, také jsem si myslela jak budu jezdit po návštěvách, výletech. Vždy na jaře začínám znovu jezdit a tak již třetí rok prožívám to o čem píše Myška.
mám problém s rozjezdy a buďto si připadám pomalá nebo že zdržuji a chcípa mě to. Je zajímavé, že když to chcípne mužům za volantem ostatní ani nepípnou. Jen jsem tam já, mohou se utroubit.
Všimla jsem si, že to chcíplo i autobusákovi! a tak si teď řeknu, že když on, tak i já mám právo na chybu. A na víc mám na "zadku Z ko" které mám sto chutí dát obráceně, na špičku jako POZOR DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ! Co Vy na to???.
Zdravím a přeji pohodové km.