Diskuse - Deprese

dobry vecer moc vas prosim o radu beru ad pul roku vsechno je uz konecne v pohode ale chci se zeptat jestli je možne ze kdyz si jeden pouhy den nevemu prášek že je mi už ten den vecer hrozně???? beru je rano a jakmile zapomenu je mi strasne je to možné???? prosiiim napiste mi nekdo.

Ahoj Petro,
já jsem si zapomněla vzít prášek asi 3x (ale ne za sebou) a motala mi hlava a cítila jsem se trochu jako opilá. Ale možná to nebylo vůbec k tomu, stává se mi to teď docela často. Tak asi záleží na tom, co Ti přesně je a jak se cítíš, když si prášek zapomeneš vzít. Jestli jen divně, nebo opravdu hodně zle..

Pěkný pozdní večer vám všem moji milí :-))

Že by na vás kluci kašlali, jste myslely doufám ze srandy.... ! :-)) Luboš má asi doma spoustu blízkých lidiček, kterým se věnuje a ostatní se asi o weekendu taky něčím zabavili.
Možná vám to malinko uniklo, ale petr, ač nepíše ty svoje slohovky, vás má propojené téměř 24 hodin "on line" a sleduje pečlivě každou vaši myšlenku a taky každý váš krok. Schválně jsem se nerozepisoval a chvilku se dívám, kterak píšete o svých "kamarádkách", které vám nesahají podle mě ani po kotníky, nicméně při svých objemech,obvodech, hmotnostech ale havně potroublých a možná závistivých kecech k přehlédnutí zcela jistě nebudou. Držím palce nemocným dětem, které se Kollerko, uvidíš, že velmi brzo uzdraví! :-)) Pobavil mě Nino "potroublý manažer" od kterého snad naše Linda bude co nejdřív oproštěná.Kromě Úžasňáka a potroublého manažera mě napadalo moc a moc přívlastků, většina z nich ale stejně nebyla k publikování. Ony ukradené matrace, vrácení dárků....to úplně stačí a asi bychom i urazili nohy každého pasáčka, kdybychom je konfrontovali s takovým....naprosto bezcitným "čímsi"...
Chtělo se mi toho hodně napsat o těch vaším ex a manželích, špatných psychiatrech a psycholozích, bezva kámoškách... Píšete ale skoro všechno za mě, což je jenom dobře. Ta věta od Malířky, že jste díky Péťovi začaly psát jinak, veseleji... je pro mě nesmírně cenná. Ne kvůli mně samozřejmě, ale kvůli vám, které jste tak statečné(stateční, pardon, ale myslím tím i naše kluky) a silné, že se dokážete i v těch tak těžkých chvílích rozepsat ze svých bolů a hlavně se jim nepoddat a bojovat!!! Sám jsem to nechtěl psát jako první, ale jako jeden z mála, který je naštěstí již "na druhém břehu", ale o to víc s vámi ve vašich myslích a srdcích, to zcela zřetelně vidím z vašich příspěvků. Je mi trošku líto toho, že se mnozí z vás nemůžete v mnoha případech obrátit na zkušené a dobré psychology a psychiatry, vždyť to by přece u nás mělo být naprosto samozřejmé. Vězte, že já zapřemýšlel i nad tím, že jsem měl na tyto lidi asi velké štěstí a zda by se nenašlo nějaké řešení vás k nim "dostat". Zřejmě nás většinou ale dělí víc jako půl republiky (Malířka ví přesně :-) , takže ona každá návštěva by stála asi velké úsilí. Nicméně, kdyby přece jen někdo z vás cítil tuto potřebu, pokusil bych se setkání, pokud by samozřejmě bylo možné, zprostředkovat.
Nicméně napíšu vám ještě jeden zajímavý poznatek. Moje kamarádka, která se mnou navštěvovala mnou dřív zmiňované terapeutické skupiny s psychologem a která shodou okolností psychologii studuje mně v návaznosti na mou informaci, jaká na netu funguje díky vám sqjelá komunikace sdělila, že tahle "netová terapie" funguje i v USA a "Amíci" se tím moc chlubí, jaxou "zase dobří".Zřejmě některý z nich rozumí česky a naše stránky objevil a moc bych za to nedal, že si nápad nechal patentovat. No, i když pro tentokrát opět předběhl patrně našeho Járu Cimrmana, je prý i Amíkama tato netová komunikace stejně smýšlejících a hlavně chápajících se lidí velice kladně hodnocena. Podle vašich mailů si dokonce myslím, že návštěvy těchto stránek vám mnohým dávají o moc víc, než ty neskutečné "rychlovky" u vašich odborníků...Víte, systém 20minut, léky a přijděte za měsíc se mně zdá naprosto neuvěřitelný a zážitek, který jste některá popsala, ůodešla jsem od cvokaře a zachvátila mě panika co teď mám vůbec dělat", je pro mě naprosto šokující a nepřijatelný!! Něco jako by při otevřené zlomeninině po rentgenu: "Jejda, tady nám to popraskalo, a tady nám kostička vylezla a rozpárala kůžičku....no tady máte obvaz, zavažte si to , abyste nedostal(a) infekci a přijďte tak za měsíc, však jste viděl(a), kolik je v čekárně lidí....jo a kdybyste přeci jen nechtěl(a) čekat tak dlouho a chodit s tím do práce, mám ještě domácí praxi a za tři tisícovky bych vám to doma hodil do sádry a za "desítku" i zašil... promiňte mi ten sarkazmus, ale raději jsem nepsal hned po přečtení vašich mailů, nechtěl jsem psát nevhodné výrazy... Celkem jsem se pobavil výrazem Niny "manažerské pako", pomyslná "kudla v kapse" se mi pak otevírá při čtení o ukradených!! matracích a vracení dárků. O takovém člověku se snad nedá ani mluvit jinak než o bezcitné, naprosto chladné a intrikářské zrůdě. Linda doufám promine....
Dostávám se pomalu tam, kde jsem nechtěl skončit již včera při pečlivém "monitorování:" vašich příspěvků.Za chvilku začnou pět ptáci, takže vám popřeji pokud možno pěknou neděli a samo, že vše dobré... jsem tady s vámi moc rád a těším se na každý váš dopis. petr

Dobré ráno všem milým dušičkám. Zdarvím z celého srdíčka. I když nepíši jsem

Dobré ráno, zdravím všechny milé dušičky tady, přeji Vám z celého srdíčka nádherný den. I když nepíši jsem tady každý den, někdy i dvakrát. Mám teď docela krizi, včera to bylo naprosto příšerný. Už jsem si myslela, že je to za mnou, ale zase jsem od tý potvory dostala pěstí, tak si teď léčím rány na duši. Byla jsem na psychiatrii, dostala jsem další měsíc PN. Ráda bych se zeptala, když berete AD a už zabraly, cítíte se dobře, je normální i po delší době, že se občas ta nálada zhoupne hodně hluboko? Nebo to mám brát tak, že to ještě není za mnou? Bylo mi už skvěle, ale pak časem to skočí jinam a je to. Začala jsem mít i naprosto příšerné sny. Stále se obklopuji zvířaty, dokonce se mi podařilo po týdnu zlomit manžela, abych si mohla domu přinést v pořadí již třetího psa. Máme dva veliké, venku ale já toužím mít ještě mazlíka doma. Mám samé chlapy kolem sebe tak si přeji psí slečnu. Pokud mi vyjde práce, na kterou mám dostat informace již zítra a mohla bych pracovat i doma, dosáhnu svého cíle a pro pejska si pojedu. Ta příroda a zvířata je pro mě celkem úspěšná terapie. Nedovedu si představit, že bych si nemohla vypít kafe na zahradě, starat se o záhony. Jsem vlastně na vesnici jako rodilý Pražák šťastná. Ty naše jehňata už jsou celkem ochočená, už si vezmou chleba z ruky, je to prostě super. Ještě si pojedem pro další dvě a ty by měli dostávat 2x denně mléko z lahve, tak se na to těším až si je vypiplám. Doufám že se mi podaří zvyklat manžela aby je na podzim nezařadil do svého potravinového řetězce. Dnes má být krásně, tak už se moc těším ven. Myslím, že psala Alka, žře nechce aby jí tu Jiraka rozebíral. Myslím, že nemusí mít obavy, jeho úvahy jsem našla celkem náhodou na jiné diskusi. Tak já jdu dát masíko do trouby, abych mohla co nejdřív s dětmi na zahradu. Mějte se krásně, držte mi palečky ať mi zítra práce domů vyjde, čeká mě ještě návštěva mého stávajícího zaměstnání z toho mám velkou obavu. Vím, že tam budu muset skončit, ale neumím teď absolutně řešit závažné věci, tak se mi už dnes podlamují kolena.
Krásný a pohodový den.

Už jsem zase zbrklá, koukám, že sem to tam zase namastila dvakrát.

Ahoj RKollerko, za chvíli mě přítel vyžene od PC, tak jen rychlý vzkaz. Myslím na tebe i synka a držím palce!

Petro, já si taky někdy prášek zapomenu vzít a nic se neděje. Myslím si, že tě to vyděsí a hned se ti přitíží, zkrátka, že je to ve tvé hlavě. Výrobci AD se zapomínáním při vývoji léků určitě počítají, takže se zbytečně neděs :-)

Marcelo, o propadech nálady tu píšeme skoro všichni, zkrátka je to, jako na houpačce. Mě třeba přitíží probuzení do sluníčkového rána, jako je dnes a nejlíp se cítím pozdě večer. Moc ti přeju, aby ti vyšla nová práce (taky jsem už uvažovala o práci doma, když mám nejspíš i sociální fóbii, jak se dá sehnat?).

Linduško, udělala jsi mi radost, že dnes vyrážíš na brusle!!! Já musím vyrazit kvůli chlapovi na kole, dáme asi tak padesát kilometrů, aby byl zrelaxovaný. S mojí alergií a úporným bronchiticko-astmatickým kašlem to bude pro mě hračka :-) Kráááásně si to užij!!!

Příjemný den všem, užijte si ho podle svých představ, mějte dobrou náladu, dobré pocity, nabírejte energii z přírody, ze zvířatek a hlavně se mi uzdravujete :-)))

Potřebuji poradit ohledně mého syna,je mu 24 let,měl by mít už rozum,ale nemá a já z něj budu asi brzy na nervy.vzal si pujčku kterou neplatí,chtela jsem mu pomoci a on říkal,že už má vše zaplacené,ale není to pravda.Bydlí sám,a když mu domlouvám,tak k nám přestane chodit,nevím co mám dělat

Potřebuji poradit ohledně mého syna,je mu 24 let,měl by mít už rozum,ale nemá a já z něj budu asi brzy na nervy.vzal si pujčku kterou neplatí,chtela jsem mu pomoci a on říkal,že už má vše zaplacené,ale není to pravda.Bydlí sám,a když mu domlouvám,tak k nám přestane chodit,nevím co mám dělat

Potřebuji poradit ohledně mého syna,je mu 24 let,měl by mít už rozum,ale nemá a já z něj budu asi brzy na nervy.vzal si pujčku kterou neplatí,chtela jsem mu pomoci a on říkal,že už má vše zaplacené,ale není to pravda.Bydlí sám,a když mu domlouvám,tak k nám přestane chodit,nevím co mám dělat

Ahoj všichni, zdravím, už jsem se vrátila z golfu, kde byli klici a ptala jsem se na cestu jen jednou, takže dobrý. Nedá mi to , abych vás nešla pozdravit a podívat se, jak se daří.
Petruško, to je asi opravdu psychické, uvědomíš si, že jsi zapomněla na pilulku a člověka zachvátí panika, měla jsem propady nálad taky, ber léky dál, nejsou návykové a musí se brát ještě poměrně dlouho, řádově pár měsíců poté, kdy se člověk poměrně delší dobu cítí fajn.
Marcelko, jak tady holky psaly, je to jako na houpačce, tam jde asi o to, že propady jsou, ale mezery mezi nimi delší a delší, až se dá vše dokupy. Taky jeden blbý den nic neznamená, není to návrat D, měla jsem to taky tak.
Petře, ahoj, vrátil ses do diskuze, už nám bylo smutno.
Ahojky Malířko a Kollerko, Ninuško, Lindo - taky vám přeju hezký zbytek neděle. Dneska bylo nádherně, prošla jsem se , Roxaně se pobyt venku moc líbil. Na stříhání srsti ji taky dávám k odborníkovi. Doma mi nadávají, že ji překrmuju a že je tlustá. Není to pravda. Je jí sedm a půl měsíce a má dvě a třičtvrtě kila, to je normální. Naopak, když ji vykoupu, je to drobeček, jak jí zplihnou ty chlupy. Tlustá budu brzy já. Kdepak je mých 50-55 kg ? Už jsem zase na šedesáti a po krátké době braní AD - asi měsíc - mám po nich chuť k jídlu, ale vím,že to patří k vedlejším účinkům. AD by měly
asi ordinovat nemocným anorexií ...
Vůbec se mně nechce zítra do práce, byla bych nejradši doma s Roxanou na zahradě.
Mějte všichni pohodový nedělní večer. Romana.

Ahoj, všechny Vás zdravím. Víkend jsem strávila na chalupě, manžel neměl zájem se mnou být, jel k rodičům a za kamarády. Bylo krásně, konečně jsem se vyspala, ale cestou domů mi zase bylo čím dál hůř. Ještě není doma, nevoláme si. Já bych byla moc ráda, ale bojím se, že si zase naběhnu, že už o mě nestojí. Stále dokola přemýšlím o tom, jak mi řekl, že se chce se mnou rozejít a že už mě nemá rád. Pořád dumám nad tím, jestli to míní vážně a nebo jestli je to "jen" tou blbou depresí a až mu léky zaberou, bude to všechno mezi námi zase dobré. Asi nic nevymyslím, nezbývá mi, než mu pomáhat jak můžu a čekat. Mějte se hezky!

Ahoj všem :-)
Anetko - je mi líto, že se takhle trápíš, člověka napadají samé nepříjemné myšlenky, protože absolutně nevíš, co ten druhý chce, co mu vadí-nevadí, jak si to představuje dál..atd.
Malířko - byla jsem na bruslích :-), narvala jsem se dovnitř i s těma puchýřema, trpěla jak zvíře, na Ladronce byla hlava na hlavě, ale asi dvě hodiny jsem vydržela..alespoň něco. Jsem z toho zítřka (doktor a soud) zase úplně rozhozená, je mi mizerně.. V autě jsem si zase pobulela, teď tady sedím jak jsem přišla, olepená, upachtěná a honem jsem si Vás otevřela:-)

Petře - chyběl jsi tady, proč jsi něco nanapísal? Fakt jsem potřebovala nějak povzbudit.. Myslela jsem na to dost usilovně - nezvonilo Ti v uších?:-)))))))
Víte, jak mě zahřeje u srdíčka, když vidím svoje jméno v nějakém příspěvku? :-)

Marcelko - já mám propady nálady asi zrovna od půlky týdne..propad směrem dolů..myslím, že to je asi normální. Někdy holt stačí málo, někdy vydržím víc.

Jdu se vylouhovat do vany, zatím se opatrujte, pa...ještě se tady samozřejmě objevím.

Ahojte :-)))
Na kole jsem ujela o 20km méně, než bylo naplánováno, venku bylo nádherně, všchno kvetlo, zelenalo se, občané se veselili a mě se udělalo nedobře od žaludku, takže jsme změnili trasu a ujeli jen 34km. Stejně je zvláštní, když pozorujete lidi, jak si užívají to, co právě dělají a hlavně pěkného počasí.Procházejí se, jezdí na kolech, vychutnávají si kávu, nebo pivo a nastavují obličeje slunečnímu svitu. Já jsem si pomyslela, to je ale nádherně, rozkvetlé třešně, zlaté děště, pampelišky, blatouchy v mokřavách, v lesích bledé fialky, pučící lístky stromů a keřů atd. a udělalo se mi dost nevolno. Tohle přece nemůže být normální!

RKollerko, jak se daří tvému synkovi? Pevně doufám, že lépe!!!

Lindo, to je dobře, že sis vyrazila na brusle (od čeho máš puchýře?). A jinak mám taky malinkatou dušičku, protože jdu zítra ke cvokařce a dost se bojím, co se mnou provede. Ty k tomu soudu snad nemusíš, když jsi v PN? Já bych tam teda nešla, neměla bych na to nervy. Inu, zítra se držme. Dovedu si představit, jak krásně mi bude, až se zítra vzbudím a začnu si chystat pozadí k dlouhému tvrdému posezení v čekárně:-) Zvláštní mi připadá, že jsem tam nikdy neviděla nikoho, kdo by vypadal, jako že mu něco opravdu je. Několikrát se stalo, že vešel muž, pokaždé tak mezi 25 a 30, posadil se a přibližně do 5 minut se zase zvedl a odešel. Nic neřekl. Jinak se všichni tváříme, jako by se nás to tam netýkalo. Osazenstvo tvoří především ženy a maximálně dva muži (ti se ale pravidelně zdrží v ordinaci nejdéle a já přemýšlím, co jim asi může být, když vypadají, že nic).

Přátelé, myslím na vás na všechny, které znám z naší diskuze a přeju vám to, co pokaždé, utužení vašeho zdraví, stálost příjemných pocitů, hezké prožívání dnů a v noci klidný a vydatný spánek bez rušivých snů :-)))

Dobrý večer, Ivko,
myslím, že na diskuzi o depresi vám moc neporadíme, ale přesto dík za vaši důvěru. Vy se asi urazíte, ale syn je dospělý a měl by se ve 24 letech o sebe umět postarat sám, pupeční šňůre je dávno přestřižená... Pokud tvrdí, že zaplatil, nechtěl vám asi přidělávat starosti (jak víte, že to není pravda?). Tím, že odmítá vaši pomoc, chce nejspíš prokázat, že dospělý je a vaše domlouvání je mu dozajista nepříjemné, není už malé dítě a proto k vám přestane chodit, aby se domluvám vyhnul (a také vašemu navracení ho do role dítěte). Pokud nesouhlasíte, pochopím to, nejsem odborník-psycholog, ale jen účastník diskuze o depresi...