Diskuse - Deprese

Jo, ještě jim (zvířátkům) říkám "bobci", právě jsem se přistihl :-)) Ani jsem to netušil... :-))
Malířko, Ty jsi teda sportovec! Vy brbláte, že se vám nic nechce a přitom večer čtu jaxte vysportovaní. To já přijel z práce, osprchčil se, najedl a...usnul... ááááááchchch...asi budu mít depku, nic nedělám... neeeeee, kecám , ani nic nezlehčuji, však mě snad již trošku znáte, takže odpustíte někdy snad přílišnou rozvernost...Tvoje obrázky jsou móóóc pěkné. Ony totiž mají jakoby duši, však jsi sama ocenila, jak na mě "dýchla Mrcha". Jsi fakt borec!(holka je borkyně? jo, tak ta)... Posílal jsem ještě Milunce a Kollerce (?). Safra, mail mám v práci a prdlajs si pamatuju.. Alespoň mě z toho netřeští hlava. Dokáže si asi zatím vybrat to podstatné.Jo, teď v ní mám vás všechny! A to je dobře!
Romčo, máš úplnou pravdu, že "úsměvy se vrací"! Mám naprosto stejné zkušenosti.Stále se na lidi usmívám (teda, skoro stále, nejsem přece "blázen", pardon...) a většina lidí mi to oplácí. Dokonce jsem se tento týden dočetl, že se nám naše skutky vrací jako bumerang, někdy hned, po chvíli , později, ale vrací Myslím, že je to pravda.Zatím si někteří ještě říkate, že je to kec, ale není! Vydržte, nebudete litovat! Je to fakt bezva pocit.Cítím to i teď, tak daleko od všech , někdo přečte dnes, někdo až mu bude líp, ale díky vám jsem ještě šťastnější. Asi to nebyla náhoda, najít tyhle stránky...Nebudete možná věřit, ale v podvědomí jako bych o nich věděl, jenže...hledejte na netu...
Luboši, Ty kluku, tak Ty nevíš, proč máš chuť na pivo (nebo jaxi to napsal).Jednak je asi dobré a taky jsi přece "normální" chlap, ne?! Já se přiznám, že sem tam taky ale jen nealko (již se v nich trošku orientuji), jako se vším pitím.Nej je v poslední době višňový čaj se smetanou, kolečko citronu a med...taky voda s multivitamínem....Nejsem náročný na jídlo, ale bez pitného režimu bych dlouho neobstál...
Aneto, asi nejenom mně děláš radost! Myslím, že si vedeš moc dobře a asi to již začínáš tak cítit, že? Jdeš na to asi fakt z toho správného konce.A z Lexaurinu a následných úsměvů si nic nedělej! Říká se, že je návykový, ale není to tak zlé, já ho v "krizových letech" využíval taky.
Kollerko, líbily se Ti ty obrázky? A moc se neobviňuj, žádný z nás si to nezaslouží, život půjde dál a ony až se ty dušičky zase vyspraví a všichni budou zase těmi co dřív, tak třebas půjdeš v "mých stopách" a začneš nealkem. Kolik ale je "nás" nealkáčů oproti těm "ostatním"? A obzvlášť v Česku? Jednou se mi stalo na nějakém rockovém festivalu jsem se nesměle zeptal na nealko pivo a tolik pobavený a vysmátých rockerů jsem do ani od té doby neviděl ! :-))) No v létě se chystám do Vizovic, tam je 4 denní , největší festival cock-metalu ve střední Evropě! To bude asi mazec! Jenže já nebudu spávat ve stanu na návsi a koupat se v potoce, do kterého každý....píp...., pojedu asi domů a pak zase zpět. Byl jsem se mrknout jen tak "přes plot" loni a naprosto neuvěřitelná záležitost! Dřív jsme jezdili do Maďarska a teď, když "to" máme doma, tak zejedu jen občas.Do Prahy , Ostravy, Brna...
Moji milí, někteří jste se dlouho neozvali! T vás nekárám (to bych si ani nemohl dovolit, že? mlaďoch ze základky... :-) Jen , že na vás všechny myslím a doufám, že nás alespoň čtete a až bude líp (a to BUDE!!!), taxe ozvěte, jo?! Nino, Aůlko, Honzo, Milunka je marod s dětičkama,že? Lilly, Pájo....
Pošlu vám raději 2. díl, ať toho nemáte moc najednou. Vždycky až dopíšu, taxe zhrozím jakou zase petr zplodil slohovku.Pokud ji ale bude číst alespoň jedna dušička, tak budu psát a psát a psát....
Mějte se prozatím co možná nejlíp, je mi s vámi moc fajn! Dobrou...petr

Teda, Petře, ty jsi ale spisovatel :-)))
Hele, my máme taky akvárko, heč. (Ale momentálně odplouvá do rybího nebe jedna volejovka za druhou a nevíme, čím to je. Jen sumečkové se drží.) A mužského se teda zeptám, co ti to tam plave za potvory, on tomu náhodou rozumí :-)


Georgi, kdepak jsi? Ty nemůžeš mamkám a taťkům (tetičkám a strejdům) napsat, jak jsi dopadl u cvokaře? My se o tebe obáváme. Když se neozveš, máme strach, aby se ti třeba nepřitížilo. Nemusíš psát jen, když jsi nahoře, jsme tu od toho, aby sem mohl každý napsat, když je dole. Tak se ozvi, prosím :-))))))))))))))))))))) Stačí už ty závorky?

Malířko, ono když máš inspiraci, tak to jde samo, to ale Ty jako malířka asi znáš. No a já mám inspiraci tu nejlepší možnou...a tou jste vy a vaše dušičky!
Axolotla najdeš ve vyhledávači.Jo a ten obraz, který je takový "psycho" je od Edvarda Muncha, jmenuje se "The Scream". Mám ho před sebou, bohužel kopii a ještě k tomu v anglicky psané knížce, takže asi "Výkřik". No, ještě že můj strejda není Munch, tohle mít na zdi, tak mám Mrchu asi chronicky :-))
Dneska jsem byl v prodejně knih , dívat se na knížky o malířích, Klimta ale mají vyprodaného...Ale maloval pěkně, že?!
Pěkný večer. petr

Tak myslím Petře, že Ti ten "mlaďoch ze základky" už asi zůstane :-)))
Auto "bobek"už je uklizené, ometla jsem ještě v bytě rošty na posteli (výhoda je, že se nemusí převlíkat jako peřiny), všechno obhlídla a zkontrolovala a budu asi spát na peldovi (pelíšek) s tou mojí psí babičkou.
Jiného zvířáka nemám, ale zato jsem pravidelný návštěvník zoo a v ohradě s kozama a ovcema se mačkají pouze malé děti a já..naposledy když jsem tam byla s našima, dokonce táta odehnal jedno dítko se slovy "to je naše ovečka, běž si najít svojí". Vyprávěla jsem to kamarádce v kině ještě než začal film a nikdo nechápal, čemu se směje, když je černé plátno.

Malířko-místo v sexshopu mě pobavilo, já jsem zase chtěla jít do zoo kydat hnůj :-), nebo mě napadalo, že by mi třeba někdo mohl platit za to, že koukám na dvd a já bych mu říkala, jaký který film je a o čem..

Mým snem vžycky bylo jet do Afriky, pomáhat dětem, nebo zvířatům...o tom jediném jsem snad nikdy nepřestala snít a taky jsem pro to zároveň nikdy nic neudělala. Asi ze strachu, že bych to nedokázala.
Byla jsem už unavená z toho, jak se v práci řešilo jenom, kdo má jakou kabelku, jestli LV, Diora, nebo já nevím co..a když někomu sedí na obličej Indulona, tak proč ne..:-))) není to o těch věcech, ale o lidech - to ta tchýně spíš asi záviděla a proto dávala za příklad, čím si má kdo co mazat :-)))
Zrovna ta moje nejlepší kamarádka krmí ty ovce a kozy zrovna tak jako já a houpe se jí LV přes rameno.
Jak já byla ráda, když jsem mohla o víkendu místo kostýmu obléct džíny a holiny a jít třeba na houby, nebo na výlet.. Proto mě mrzí, když někdo soudí třeba jen podle oblečení, nebo vzhledu..vidím to i na těch pohovorech, hlavně některý ženský "ha..blondýna..ta bude blbáááá.."

Petře, nemohl bys mi prosím poradit něco ohledně toho fin.vypořádání? Jakous takous představu mám, ale manžel mě strašil tím, že jsme manželé jen krátce a na nic nemám nárok..Vím, že hmotná a kulturní úroveň má být stejná..atd. a v jeho neprospěch je to, v jaké situaci mě opustil, co mi dělal, a že má ještě milenku a zároveň mi nechce nic dát. Někdy mám bohužel pocit, že advokátka se v tom nechce moc šťourat a jen to co nejrychleji uzavřít.. Příští týden je pokračování soudu, já tam nepůjdu, zatím mám PN, ale už mi jí asi brzo seberou, jsem doma 8.měsíc..
Jinak to Tvoje zvířátko Axo..(cosi) je takový světlounký a na hlavě jakoby legrační šamšule? (všimni si prosím mého odborného popisu) - něco jako čolek-mlok, viď?

Malířko, takže já v PO asi taky dostanu už od doktora na drž..jak jsi psala..:-)
A taky mám hrůzu z předpovědi počasi, neb má být hezky:-((

Tak se jdu pokusit uložit ke spánku, zatím mám takový pocit, že PO je strašně daleko a dokonce možná nikdy nepřijde..to by bylo fajn..páč pak nevím, jak to zase všechno pořeším. Někdy mám pocit, že vtipkuju jen ze zoufalství, nebo aby mi nekřuplo v hlavě..
Hezky se vyspinkejte, myslím na Vás a těším se, co zase napíšete.

Tak už jsem tu mezi vámi a aspoň trochu něco písnu.Zdravotně už jsme všichni redy(děkuji všem,kteří mi přáli brzké uzdravení).Malá je ještě v nemocnici,čekám až mi po vizitě zavolá,jestli jí pustí.Včera dostala už čaj a housku,tak bylo důležité,aby to v ní zůstalo.Tak uvidíme.Byly to opravdu krušné chvíle,blééé!
Teda holky,Malířko a Lindo,vy jste mě fakt pobavily.Normálně z těch vašich posledních příspěvků na mě dýchá úplně jiná atmosféra,taková veselá.Kéž by vám to vydrželo,fakt supr.
Petře,ty tvoje slohy opravdu obdivuju.Koukám,že ty spát nejdeš dřív než v jednu,co?To já bych nemohla.Já se naučila chodit kolem desátý.Dřív jsem byla taky taková sůva a chodila až po půlnoci.Ale teď mi to problémy nedělá,usnout v deset.
Anetko,je fajn,že to začínáš brát trochu s nadhledem.Ty to zvládneš,věřím tomu!
Jdu udělat ranní očistu a něco pojíst.Zatím se mějte moc moc hezky.Myslím na vás všechny stále!!

Ahoj moji milí přátelé. Začínám k Vám utíkat čím dál častěji. Dneska je mi na duši hůř, asi taky trochu tím počasím. Manžel prášky bere, to vždycky nenápadně zkontroluju. Jinak mezi námi není nic. Musím se smiřovat s tím, že mi manžela nevzala jen na čas D, ale asi i jeho touha po životní změně, krize středního věku, mužský bilancování a co já vím. Práci nezmění, tam i když ho tam kdeco štve má dobrý peníze a postavení, takže jsem na řadě já. Jinak ten Lexaurin už neberu, doktorka mi dala nějakej Citalopram Orion, jsou to asi nějaký AD a na noc mám Peritol, ten má povzbuzovat chuť k jídlu, s tím mám potíž. Mám teď 50kg (jako zamlada). Tak jsem si nedávno vzpoměla na to, jak mi vadilo, že jsem macatá, měla jsem 60, připadalo mi to moc, nojo, ale byla jsem šťastná. V práci mi ženský záviděj, že jsem štíhlá, kdyby věděly ... Začínám taky bilancovat, je mi 42 a jsem na začátku. Měla jsem ten život moc hezkej, proto se tak bojím, že nemůže být líp. Bojím se samoty, bude mi po něm smutno, strašně.

Malířko a ostatní.
Pěkný den, trápím se opět s odesíláním fotek a asi nebudu úspěšný...a to píšu na tu novější adresu... pořád se mi něco nedaří , asi z toho "zblázním"! Neeee, kecááááámmm!!! Prdlajs! Takovou radost Mrše neudělám! Již proto, že pomaloučku pouští ze svých spárů některé z vás! A to mě móóóc těsí!! :-)
Těm, kdo "jen" čtou chci napsat, že se nic neděje, prostě "jen" čtěte. a až "to" půjde, tak napíšete. :-))
Aneto (ale i Lindo a ostatní...), kdosi mi kdysi při rozchodu říkal, že když něco končí , něco pěkného může začít! A holka ve 42! To je přece nejlepší věk! Já jsem taky asi v nej. věku (tvrdím totiž, pro chlapa je to od 12 do 92...a nebýt prostaty (pardon), tak asi do 157 :-))
Milunko, jsem rád, že to tak zvládáte! Jste taky šikovné kočky, ne?! Jo, sova to já jsem, jenže já jsem u pc i půl dne (samo, že v práci,pak doma s vámi,ale s vámi je to fajn, no, práce mi zase dává prostředky na to, abych mohl na netu být :-)) ) Držte se holky,držím palce!
Vidím, že nejsem sám, kdo začíná být závislý na Malajském šípu, někteří možná nemíří napřed do koupelny ale k PC :-)) No není to fajn?!
Vyjímečně krátce...takže ještě jednou pěkný den vám všem. petr

Ahoj všechny spřízněné dušičky, posílám vám moc pozdravů.
Malířko, je moc fajn, že chodíš na brusle, jsi dobrá - mně to přijde jako super relaxace, ale myslím si, že na tom umět není tak lehké, jak to vypadá na pohled. Chtěla bych to zkusit, ale nevím, jestli by to nedopadlo špatně ....
Už když mně manžel před sedmi lety v mých šestatřiceti dokopal na lyže jsem si v objemné červené lyžařské kombinéze připadala jako nemístný trotlík mezi těmi schopnými lyžaři kolem a zvlášť, když jsem pak svým děsivým stylem paní radové začala sjíždět, a zoufale plužila, aby se to probůh náhodou moc nerozjelo a na tacháku ( pomyslném ) jsem měla patnáct a v očích smrt a manžel mně dorazil, on lyžuje od tří let a skvěle, stejně jako naši kluci, které si vzal včas do parády, protože elegantně sjel kus sjezdovky, zastavil, obrátil se ke mně nahoru, na ubohou potící se bytost na lyžích v té děsivé kombinéze a na celé Říčky zařval - Neboj mamko, pojeď - čímž pozornost party mladých snowborďáků a i mnohých jiných sportovně založených lidí kolem upoutal výhradně na mně, se zájmem utkvěli pohledem na zoufalé mamce a čekali provokativně co předvede a já jsem měla chuť v tu chvíli svého muže zabít nebo aspoň na chvilku mu ubrat kyslík. Až později jsem zjistila, že mi pomáhá dát si dva až tři grogy před vyjetím ze svahu a čím větší koncetraci toho grogu v krvi mám, tím jsou moje obloučky kratší, elegantnější a že pády jsou mi lhostejnější. V Alpách pak nějakým způsobem jsem sjížděla už i část červených sjezdovek a jsem dávno nad věcí. Rudou kombinézu - dar od rodičů jsem zaměnila za nenápadnou bundu a černé oteplovačky a raduju se z toho, že jsem venku, že nebe je neskutečně azurové a ty hory kolem velebně krásné. Na grogy nebo Radler nezapomínám, pitný režim musí být, jen tak zlehka a nerozhází mně ani situace, kdy jsem jela tři kiláky dlouhou sjezdovku, tak stopadesát metrů širokou krásnými obloučky, už uvolněná, ne v křeči a užívala si to, protože jsem na ní byla sama - jen vprostřed se náhle vyloupla dvojice - muž a žena zapíchnutí na místě s obličeji obrácenými k slunci a pokojně chytající bronz ... i v tom obrovském prostoru mi ty obloučky tak prostě vyšly - nepochopitelné - nenapálila jsem to do nich jako dělová koule, já jsem se spokojila s tím, že jsem pánovi zezadu přejela lyže - elegantně upadla, zvedla se a německy se omluvila za své fopa a pán se podíval na partnerku a povídá - ta je hustá, co ? To se hned tak nevidí ....
A z tvých příspěvků Malířko už dýchá dobrá nálada a dobré postřehy .....
Stejně tak z Petrových - z těch dýchá pohoda a optimismus, kladné emoce a něco ještě k tomu - řekla bych, že maximální schopnost umět se radovat z hezkých věcí, přírody a drobných radostí, které nese život - Petře, prošel jsi tím trápením, které tady všichni známe a o to víc si teď ceníš dobrých dnů a máš v sobě radost ze života - aspoň na mně to tak působí.
Zdravím taky Anetku, Milunku, Kollerku, neozývá se Georg, věřím, že je v pohodě písni nám Georgi pár řádečků, jak ti je ....
Lindi, zvládneš to, určitě, myslím, že už jsi daleko víc v pohodě a získáváš potřebný nadhled.
Dost vám tady tíhne ke zvířátkům - já jsem hrozně ráda, že mám teď tu fenečku, je hrozně přítulná, spí s námi ve velké posteli. Já jsem právě chtěla psí holčičku, chlapů mám doma dost a malýho gaučáka na mazlení. Měli jsme suchozemskou želvu Rozárku a křeččí samičky Fanynku a Pepinku - děti vždycky chtěli nějaké zvířátko, ale bavilo je to chvilku a starala jsem se pak jen já. Když Rozárka za několik let umřela, obrečela jsem to, stejně tak pozdějí odchod křeččích holek - ty jsme měli taky pár let a Pepinka - ta byla džungarská - umřela loni na Štědrý den. Prý křečci žijí tak tři, tři a půl roku, ty naše holky byly starší, ale přišlo mi to vždycky líto.
Roxanku - toho pejska - mám teď podvědomě proto, že mi odrostly děti a nemám se s kým ňuchňat , oni mí kluci stejně se mazlili jen když byli mrńaví, bohužel to uteklo, jeden má šílenou pubertu a mrzí mně, že není ani k učení ani k manuální práci, mám strach, jak se v životě uplatní a druhý do puberty jde - s tím problémy ve škole nejsou, je pracovitější a má víc kázně, než ten starší. Jinak jsem si to zařídila blbě, ve výchově jsem leccos udělala špatně, tak teď uklízím dvojmo, ale hlavně po tom starším, tomu nic nedochází a potřeboval by osobního sluhu - pohodlný lenoch - každé ráno to samé - u postele dřívka z nanuků a slupky z ovoce, o kus dál leží špinavé ponožky a použitá trika, rozválená postel, v koupelně na zemi v jednom chumlu mokré ručníky - ráno vždycky uklízím se stejným scénářem a říkám si, že moje snažení a vysvětlování nevedlo zatím vůbec nikam a těžko teď se bude něco lámat k lepšímu, takže jsem taková malá služka svých synků a nevím, po kom je ten náš starší, my jsme oba byli s manželem zvyklí doma pomáhat odmala - i na stavbách domků našich rodičů jsme makali - to bylo za totality, žádné stavby na klíč, všechno svépomocí ... kvůli klukovi se dost trápím, díky své úžasné lenosti a pohodlí a přitom vysokým nárokům na oblíkání a na všechno, i tomu, jak je materialisticky založený, to asi bude mít v životě těžké a možná i dopadne tvrdě na zem z téch výšek, kde si teď spokojeně lítá vv domnění, že my - jeho rodiče jsme slušní sponzoři pro jeho potřeby a nedochází mu, že tady nebudeme pořád. A je mi i líto holky, kterou si vezme, pokud k tomu dojde ...
no nic, to jsou ty problémy rodičovské, zkouším ještě pořád doufat, že taky jednou odstane kousek rozumu ...
Dnes už tady není tak hezky jako včera, zataženo, prší a zítra taky nemá být nic moc, sluníčko by prý na nás měla vysvitnout v neděli. Jsem hrozně ráda, že je pátek, poprvé po dlouhých týdnech mi to není jedno. Minulé měsíce mi dny splývaly v jednu bezútěšnou šeď a bylo mi jedno, který je den, ty víkendy snad byly ještě horší - věřím, že se pro nás všechny tady všechno pomalu začne v dobré obracet - mějte hezký pátek ( i když tady deštivý ), moc vás všechny zdraví Romana.

Ahoj, přeji vám všem hezký den.
Omlouvám se, že jsem několik dní nereagoval na vaše vzkazy a nebyl aktivní v této diskuzi, ale teď jsem dost bojoval a nekomunikoval s nikým a každý den jsem udělal vždy jen to, co bylo potřeba a šel spaát a ani se nějak nevěnoval internetu, ale spíše místo toho jsem se podíval na nějaký film ( teď jsem koukal na film Chaplin, což mě dost zaujalo natolik, že si objednám grotesky z roku 1934 ). Včera, jak už zmínila Malířka, jsem byl u psychiatra. Mimochodem děkuji, Malířko, za to, že máš starost.
Včera jsem byl tedy u psychiatra a po cestě k němu jsem se setkal s problémem takže jsem k němu přišel přímo v úzkostném stavu tak mohl na vlastní oči vidět, jak to na mě působí. I když jsem s ním mluvil pouze asi 45 minut, bylo to moc fajn a tento rozhovor mě dost povzbudil. Řeknu vám, že mi to malinko pomohlo a trochu jsem se vzchopil, ale tento stav mi vydrží možná pár dní, protože jsem mu nestihl říct vše, co jsem chtěl, protože byla plná čekárna lidí tak to šlo jak na běžícím páse. Nicméně vyhodnotil můj stav a řekl, že trpím obsedantní poruchou a specifickou fóbií a řekl, že tohle je snad nejčastější fóbie, což mě utěšilo, jelikož jsem myslel, že to je fóbie, kterou jsem si já sám vymyslel, a celou dobu jsem myslel, že v tom jsem opravdu sám a on mi řekl, že tímhle trpí mnoho lidí takže zase něco, co nevím. Každopádně mi předepsal APO-SERTRAL.
Dále mi řekl, že musím podstoupit psychoterapii. Já se chci změnit, chci být psychicky zdravý, protože zdraví není jen o fyzické stránce ( ale to vy víte ). Víte, mě každý říká, proč si stěžuju, když jsem šikovný kluk, jsem zdravý a úspěšný a holky po mě letí atd, ale to není o tom, protože člověk může mít cokoliv na světe, milióny peněz, milióny kamarádů, domy, auta, ale když mu chybí vnitřní spokojennost tak nemá nic a tak to beru i já, že dokud nebudu sám se sebou spokojený a vyrovnaný tak nebudu mít nic, protože podle mě je psychika minimálně 60 % celkového zdraví.
Víte, co mě mrzí? Konečně jsem si řekl, že budu bojovat a že vyhraju, ale vím, že to nezvládnu sám bez odborné pomoci, ale odbornou pomoc dnes prostě nelze získat. Já jsem myslel, že budu pravidelně docházet, byť jednou týdně, k psychiatrovi, nebo že podstoupím v brzké době nějakou psychoterapii, ale nic víc, než léky mi poskytnuty nebyly. Tohle přece není léčba, protože nevěřím, že ty léky mě vyléčí samy o sobě a další schůzku u psychiatra mám až za měsíc. Nechápu to, já potřebuju pomoc teď a nechci spoléhat jen na léky a na sebe, když vím, že sobě teď věřit nemůžu. Ten psychiatr mě sice odkázal na psycholožku, která mi má poskytnout terapii, ale má volno až v červnu a to je dost dlouhá doba a volal jsem už asi pěti dalším a nikde nemají místo. Mě tak připadá, že psychiatrie je o tom, že vám předepíšou léky jako u chřipky a řeknou ať jdete domů se vyležet, ale psychické problémy se přece nedají léčit jen léky. Dnes, když se někdo zblbne a neví, co má dělat tak mu prostě nepomůžou ( neříkám, že nechtějí ), ale je málo odborných pracovníků. Tohle mě fakt mrzí, jelikož vím, že bych teď potřeboval intenzívnější péči. :(((
Každopádně na vás nebudu přenášet negativa a přeji hezký den a jako vždy, tak i teď, usmějte se proím aspoň na chvíli. Na světe je přece krásně, no ne? :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Malířko, smajlíku bylo dost, děkujiiii :))))

Teda, Romísku, tys mi dala! Když jse zjistila, jak obsáhlý sloh jsi vytvořila, vzala jsem si z nedočkavosti ke čtení oběd a to jsem neměla dělat. Když jsem dočetla k tvým "pánovým přejetým lyžím a jeho konstatování, teda, ta je hustá", zakuckala jsem se smíchy tak, že jsem skoro všechno z pusy vyplivla a ještě se málem zadusila těstovinovou vrtulkou s červenou omáčkou (slušně jsem vyzdobila obrazovku PC a přítelův pracovní stůl, zhotovený do pokoje na míru). To mi, holka zlatá, nedělej :-)
Vážně, proč to nesepíšeš a nepošleš k otištění do nějakého ženského časopisu? Nebo do pánského, chlapi mají lepší smysl pro humor.
A Romísku, pokud lyžuješ, nebude pro tebe problém bruslení, protože je to o rovnováze a tu nabeton z lyží máš! Já si naopak říkám, když zvládám brusle, měla bych to ustát i na sjezdovkách, ale zatím se bojím. Pokud máš kde jezdit, což je u nás hlavní problém, neváhej, je to rychlý zdroj endorfinů, serotoninu, adrenalinu a bude tě to bavit natolik, že se staneš závislačkou, ale zdravou závislačkou.

Už vás někoho taky napadlo, že nezasvěcený čtenář si právem může myslet, že jsme simulanti? Je to zásluhou našeho Péti, že jsme obrátili a začali si dělat srandu sami ze sebe? Lucian by to asi popsal takhle: "Oni jsou na lodi, která se s nimi potápí a oni si z toho ještě dělají srandu." Každopádně je to moc dobře.

Můj dnešní dopolední příběh. S vypětím sil a pod vlídným nátlakem svého přítele, jsem se vydala na svém malém kolečku na nákup potravin do Tesca. Zamindrákovaná z moderně oblečených a vkusně upravených dam, vystupujících jen s kabelkami ze svých zahraničních vozů, zamykala jsem nenápadně svou plečku s košíkem nad zadním kolem v přítmí parkoviště a urychleně jsem se od své "ostudy do šrotu" odplížila nakoupit. S naplněnou igelitkou jsem si to urychleně namířila k té chudince z bazaru, vyndala klíče z kapsy, sedla i na bobek, strefila se do zámku, otočila klíčkem a... nic, nešlo jím otočit ani na jednu stranu. Přitom včera jsem odemkla zámek v pohodě a hned při prvním pokusu. U východu z Tesca postával kouřící mladík, cítila jsem jeho pohled na svých shrbených zádech a začala jsem si představit, jak by reagoval, kdybych ho oslovila s prosbou o odemknutí zámku, přičemž jsem se pořád snažila přijít na to, proč se to zaseklo. Kdybyste moje nákupní kolo znali, pochopili byste, proč jsem tolik váhala. Rozhodla jsem se, že toho mladíka poprosím o pomoc. Ale on mi mezitím nenávratně zmizel. Co teď budu dělat? Mám zavolat přítelovi, ale on mi přes mobil neporadí. Mám nechat rachotinu na místě a jít pěšky? Za pár minut mi končí vycházka, to si nemůžu dovolit, jak bych kontrolorům vysvětlovala, že jsem nebyla zastižena proto, že jsem zápasila se zámkem na kolo?! Náhle se před mým zrakem, zamlženým počínajícím zoufalstvím, objevil postarší muž, přijíždějící na podobně vysloužilém vehiklu, jako mám já. Ano! To je on! Nesmím váhat už ani minutu. Přiblížila jsem se k němu, slušně, málem s podlézavou úklonou ho pozdravila a řekla, prosím vás, nemohl byste mi pomoci odemknout kolo? Zdál se trochu zaskočen, ale okamžitě se vzpamatoval a zeptal se, které je vaše? Já, támhleta hajtra. On, proč hajtra, já mám hajtru ještě horší než vy, ale na co si nechat ukradnout sportovní drahý kolo, děláte to dobře a já si vás vážím, že jezdíte nakupovat takhle a nesmrdíte autem. A potom trochu zavergloval klíčkem a zámek odemkl. Ještě mi přidal radu pro správné odemykání a hlavně prý nemám ten zámek vyhazovat, je v pořádku. S úklonou jsem mu několikanásobně poděkovala, pochválila jeho mužskou zručnost a popřála mu krásný den.
Jo a v pondělí jsem zase na křižovatce poblíž zastávky MHD ztratila z košíčku na kole tašku s nákupem. Musela jsem zaparkovat u kandelábru, tvářit se, že je úplně normální sbírat sekanou a toaleťák z frekventované křižovatky, pokynout strážníkovi městské policie do právě projíždějícího vozu, abych ho ubezpečila, že situaci hravě zvládám a přehlédnout nevšímavým pohledem skupinu lidí, čekajících na právě přijíždějící autobus. Ježíši, to byl trapas. Já snad už v životě nepůjdu nakupovat...

Dnes je tak krásně, zataženo, hned je lepší nálada, že Lindo? Jak dopadla tvoje fenečka u veterináře?

Milun, ať je tvoje holčička brzy zdravá zase doma! Asi bude, chudinka, vyhublá. To jí pak bude mamka podstrojovat, aby se spravila :-)))

Ráda bych tu s vámi všemi ještě pobyla, ale musím taky něco dělat, takže se loučím a přeju vám, abyste se cítili co možná nejlépe :-)))

Ahoj chlape, to mě mrzí, že ti je hůř. Apo-sertral jsem užívala dlouho, má pomáhat zpětně vychytávat serotonin a v současnosti beru přibližně to samé, jen s prodlouženým účinkem. Že by bylo u vás tak málo psychologů? A co zkusit nějaké krizové centrum, zavolat na nějakou linku bezpečí...já nevím, co ti poradit, soukromého psychologa, kyneziologa. Rozhodně psycholog odvede víc práce, než cvokař. Georgi, přemoz se a napiš aspoň nám, co tě trápí, my ti zkusíme dělat alternativního psychologa. Víc hlav, víc ví. Líná huba, holá huba .-))))))))))))))))))))))))))

Krásný i když zamračený den.Malířka mi poslala svoje obrázky,vy kdo je máte, určitě z nich cítíte obrovskou energii,jsou malovaný s láskou,měly bychom Malířku přinutit,aby je někde vystavila,stačí jich pár,někde třeba v čajovně,v NG až časem.Jseš Malířko bezvadná,umíš poradit a udělala jsi mi velkou radost.
Lindo doufám,že to s pejskem dobře dopadlo.Já pořád nechápu,jak se k tobě zachoval tvůj manžel,copak v sobě nemá kousek citu,asi si tě bral jenom,že ho budeš reprezentovat a až se tě nabažil,tak tě odkopl.Nejsem nepřející,ale v tomhle bych mu přál,aby ho ta nová vysála a pak s ním vyrazila dveře.Jinak se ani ty ani Malířka nebojte,že vám,budou nadávat kvůli práci,prvně vás musí vyléčit.Naše dcera by taky potřebovala práci,končí jí mateřská,ale tady je to pro ženský po mateřský špatný.Většinou chtějí na dvě nebo tři směny,což nejde.Taky jsem s ní něco obcházel,ona je dost neprůbojná i když pracovala jako číšnice,tam by jí vzal zpátky hned,jenže to je taky časově náročný.
Petře,taky piju nealko pivo,u nás Mají Starobrno,ale taky si dám v létě jedno pivo normální,někde na zahrádce,nebo když jsou u nás folkový prázdniny.ještě se pak podívám na ty tvoje miláčky,to jsem nikdy neviděl.Tvoje příspěvky se čtou moc pěkně,je to pohodička,jsem rád,že se ti daří.Už jsi toho hodně procestoval,to já bych tady musel být třista let a ještě bych to nestihl.Možná tě taky někdy poprosím o obrázky tvého strejdy,z Malířčiných mám takovou radost,až přijde manželka z práce,tak jí je hned ukážu.Koukám,jak málo spíš,to já chodím mezi půl až desátou,jako Miluna,ráno se vyhrabu tak v devět,to za mnou přijede dcera,až bude chodit do práce,tak polezu z postele možná v deset,jako někdy o víkendu.Ale kdybych musel vodit děti do školky,nebo mě poslali do práce,taky bych se zas musel naučit vstávat brzo.Brrrrrrrrrr.
Romano,já jsem byl taky v 17-18 letech dost nepřizpůsobivej,kašlal jsem na učení od druháku,byli jsme doma čtyři kluci,až teda vojna mě změnila.Jinak do těch šestnácti jsem doma nejvíc uklízel,stlal postele,myl nádobí,říkali,že jsem jak holka,až pak se to zvrhlo,byly jsme na vsi,tak jsme museli pomáhat v hospodářství.
Georgi,mám radost,že jsi se ozval,uvidíš,že bude líp a kdyby seto po lécích nezlepšilo,tak zajdi k psychiatrovi spíš,já když měl krizi,tak jsem chodil každý týden,ale stejně jsem většinou končil v léčebně,protože mi léky zabraly na dva měsíce a pak zase bylo zle a tak zkoušely jiný a jiný.Když je to akutní,měl by tě vzít nějakej psycholog,ale to měl zařídit psychiatr,měl tam zavolat,né jen doporučit.Snad tě trošku odreagujou filmy,moc ti to přeju a věř,vím,že teď nemáš chuť,ale zkus mezi kamarády vyrazit,jestli máš někoho blízkýho a věříš mu,tak se mu svěř,já jsem měl v práci skvělej kolektiv(95%žen),řekl jsem jim to,nikdo se mi nesmál a neshodil mě,spíš naopak.Nebo rodičům,sorozenci,mě to teda pomáhalo.Držím ti palce.Ahoj všem.L.

ahoj,cetla jsem tvuj prispevek, a souhlasim s tebou na 100% souhlasim!!! Psychika dela hodne,zavisi na ni celkove zdravi jedince.taky souhlasim ze psychiatr predepise lek a bezzte domu.Muj psychiatr moji navstevu mam pocit jen jaksi "odbyde",napise lek,zepta se jak se citim,co potrebuji a timto hasne,a kdyz s ni zacinam mluvit s pise neco do pc a zaroven mne posloucha ,napise lek a timto hasne...A to je psichyatr...Nevim zda by pro cloveka nebyl lepsi psycholog,ten je od toho aby si Vami povidal.Myslim si ze vetsina psychologu nas Bere jako kazdeho jineho nemocneho kdyz cele mesto ma chripku...tak nejak povrchne,stereotypne.Kazdy pacient ma urcity druh nemoci a taky vyzaduje jiny pristup...,noa kdyz Va s doktor ani neposloucha...takovych ma plnou ordinaci...Dalsi prosim.Nevim jestli nebude lepsi vyzkouset soukromeho psychologa,psychiatra kteremu zaplatite sice penize ale on Vas bude skutecne lecit,nebo doporuci nejakou metodu,treba Kineziologii a nebo i Hypnozu...aby pochopil a odhalil Puvodce akoreny deprese,najit ten spoustec...Taky marne hledam pomoc,takze vim o cem mluvite...a pak taky clovek si musi pomoct SAM ale jak,a jakym smerem....Myslim si ze by hypnoza byla dobra ale pouze u dobreho odbornika,ktery Vam nahledne do duse a odhali puvod nemoci,ovsem to musi byt opravdu specialista...,hypnoza ma urcite mnoho rizik..Tkaze jsem taky v jakem si bludnem kruhu.Muzu Vma doporucit Jogu,ta ma blahodarne ucinky na dusi a telo,zkuste to !§Ze zacatku je treba cvicit s ucitelem a pak i domna treba s dvd,a naucit se relaxovat...Mozna ted si rikate kdo na to ma cas,a t.d...ano rika se o tom dobre ale v praxi je to neco jineho.. Clovek muze mit vsechno,majetek,domy ,auta,firmy,kamaradi,penize,uspech a slavu...a pritom kdyz neni spokojeny sam se sebou a nema dusevni harmonii tak nema v podstate nic...a predstavte si kdyz clovek nema ani uvedene vyse veci,vlastni dum kam se muze vracet a kde na neho ceka jeho rodina,ani majetek,ale nejhorsi z toho je kdyz opravdu nema dobre pratele!!! a nebo zname..,se kterymi se muze radovat a sdilet sve zazitky jak dobre tak i spatne...To je ta tragedie podle mne!!!! Je mi z toho smutne,kam ten svet speje,a jake jsou lidi v dnesni dobe,mnohe ztratili sve duch**no a nebo zadne nemeli,kazdy se za necimn zene,....ale do hrobu si majetek nevezme....No nic ,pekny den vsem!!!

ahoj,cetla jsem tvuj prispevek, a souhlasim s tebou na 100% souhlasim!!! Psychika dela hodne,zavisi na ni celkove zdravi jedince.taky souhlasim ze psychiatr predepise lek a bezzte domu.Muj psychiatr moji navstevu mam pocit jen jaksi "odbyde",napise lek,zepta se jak se citim,co potrebuji a timto hasne,a kdyz s ni zacinam mluvit s pise neco do pc a zaroven mne posloucha ,napise lek a timto hasne...A to je psichyatr...Nevim zda by pro cloveka nebyl lepsi psycholog,ten je od toho aby si Vami povidal.Myslim si ze vetsina psychologu nas Bere jako kazdeho jineho nemocneho kdyz cele mesto ma chripku...tak nejak povrchne,stereotypne.Kazdy pacient ma urcity druh nemoci a taky vyzaduje jiny pristup...,noa kdyz Va s doktor ani neposloucha...takovych ma plnou ordinaci...Dalsi prosim.Nevim jestli nebude lepsi vyzkouset soukromeho psychologa,psychiatra kteremu zaplatite sice penize ale on Vas bude skutecne lecit,nebo doporuci nejakou metodu,treba Kineziologii a nebo i Hypnozu...aby pochopil a odhalil Puvodce akoreny deprese,najit ten spoustec...Taky marne hledam pomoc,takze vim o cem mluvite...a pak taky clovek si musi pomoct SAM ale jak,a jakym smerem....Myslim si ze by hypnoza byla dobra ale pouze u dobreho odbornika,ktery Vam nahledne do duse a odhali puvod nemoci,ovsem to musi byt opravdu specialista...,hypnoza ma urcite mnoho rizik..Tkaze jsem taky v jakem si bludnem kruhu.Muzu Vma doporucit Jogu,ta ma blahodarne ucinky na dusi a telo,zkuste to !§Ze zacatku je treba cvicit s ucitelem a pak i domna treba s dvd,a naucit se relaxovat...Mozna ted si rikate kdo na to ma cas,a t.d...ano rika se o tom dobre ale v praxi je to neco jineho.. Clovek muze mit vsechno,majetek,domy ,auta,firmy,kamaradi,penize,uspech a slavu...a pritom kdyz neni spokojeny sam se sebou a nema dusevni harmonii tak nema v podstate nic...a predstavte si kdyz clovek nema ani uvedene vyse veci,vlastni dum kam se muze vracet a kde na neho ceka jeho rodina,ani majetek,ale nejhorsi z toho je kdyz opravdu nema dobre pratele!!! a nebo zname..,se kterymi se muze radovat a sdilet sve zazitky jak dobre tak i spatne...To je ta tragedie podle mne!!!! Je mi z toho smutne,kam ten svet speje,a jake jsou lidi v dnesni dobe,mnohe ztratili sve duch**no a nebo zadne nemeli,kazdy se za necimn zene,....ale do hrobu si majetek nevezme....No nic ,pekny den vsem!!!

Já než to nacvakám,Malířka už tam má dva příspěvky.Malířko ještě jednou dík!L.