Diskuse - Deprese

Malířko - puchýře jsem si vyrobila včera na procházce z tenisek..Holčička té kamarádky ke které jsme jely mi dala malinkou náplast a tím pádem jsem si to doma strhla i z kůži..ble.
Nino - "manažerské pako" je asi vážně slabý název, mne spíš napadají asi ty slova jako Petra a proto je tady taky nemůžu napsat :-) advoátka říkala, že se zase nějak cukají, takže nevím, jak to dopadne. Dohadujte se s někým, kdo lže a vymýšlí si..

Alko - to s tím miminkem, jak jsi psala jsem taky obrečela. Víš, já děti zatím nemám a ani nevím,jestli budu třeba jednou dobrá máma - to je asi teď ta nesebedůvěra ohledně všeho, ale děti mám moc ráda. Musí být strašný pocit, tolik měsíců očekávat příchod miminka a pak o něj přijít..asi si ani nedovedu představit, co všechno musí člověk cítit.

Malířko - zítra Ti taky budu držet palečky, já k soudu nejdu, mám tu PN, u doktora nevím, jak pochodím.

Moji milí , přeji vám pokud možno pěkný večer končícího weekendu.
Abyste věděli, že Petr je tady s vámi pořád, napsal jsem vám ještě dneska v noci jakousi "slohovku".Jako skoro vždy, když se začnu dívat na tv v obýváků z polohy vleže usínám.Když chci něco opravdu vidět, jdu do pracovny k PC, tv, aqárku a překrásnému výhledu z okna. Takže včera jsem vám mohl napsat až v momentě, kdy jsem se u tv probudil a jak jinak, šel na naše stránky. Zdá se mi, že tady s vámi je mi moc fajn, i když dnešek jsem třebas strávil v přírodním parku, který jsem našel na CD ochranářů, kteří zmapovali náš okres. Takže našel a jel.Objevil jsem parádní lesy, louky, jeskyně a v nich obrovské pavouky a v hlubinách končící "komín" do kterého se jen tak jít nedá.Samozřejmě jsem Malířko měl foťák a něco zase zvěčnil.Nevím ,možná jste to někteří nepostřehli, ale Malířce jsem napsal svůj tel. a mail, takže ty zmiňované strejdovi obrázky ale i nějaké moje fotky vám, kteří budete chtít, můžu poslat, ale klidně mi můžete napsat třebas sms, když např.budete sedět u "cvokařů", někde vám třebas nebude zrovna nejlíp, na pc se nedostanete, taxe ozvěte. Mě tím v žádném případě nebudete rušit, naopak , rád si vámi i takto napíšu pár slov. Vidíte přece, že i "pouhé povídání si" o problémech s Mrchou a čemkoliv jiném je pro naši psychiku asi dobrá vzpruha.Jo a nikoho jiného smskou nevyrušíte, protože kromě Axolotlíků a Žebrovníků jsem já jediný obyvatel mojí Základny . Takže prosím, ještě jednou , kdokoliv a kdykoliv napište...no, kašlu na anonimitu: 775 306186, to je petr...pro kterého jste vy všichni jedni z nejbližších lidí a myslím , že bezesporu ti nejchápavější a ti se kterými si toho mám určitě říct stále moc a moc.
Pošlu prozatím tohle, ať si každý na koho jde spaní a má otevřené pc může ještě počíst. Napíšu ještě dál,ale vy můžete klidně vyzkoušet "spojení přítele na telefonu".. :-)) petr

Tak ještě jednou pěkný pozdní večer.

Lindo, je mi fakticky moc lítu, že jsi ze zítřka tak rozhozená jak píšeš a vlastně se to moc podle Tebe nelepšilo, spíš naopak od půlky týdne.Já hlavně na Tebe celkem dost myslel. Vím, že nikomu asi není někdy moc do zpěvu, ale on vesměs každý má doma nějaké děti, přítele, manžela a Ty jsi na všechno od Mrchy počínaje, přes rozvod , vykradený byt, starosti s prací a zítra i návštěvu cvokařky sama...Hlavně kvůli těm, kteří se cítí jako Ty jsem napsal ten telefon a Malířka má i mail...takže pokud by Ti bylo "do bulení", ono je sice lepší se vyplakat, než to držet v sobě a trápit se, fakticky budu rád, když si budeš (myslím tím ale všechny vás...) chtít vyměnit třebas obyčejnou smsku odněkud, kde není přístup k PC, klidně napiš.Vím jaké to bylo, když jsem byl v nemocnici a těšil se na smsky od blízkých...ony chodily ráno po probuzení , přes den, před spaním a hrozně moc mě pomohly a držely sice horko těžko, ale přece jen nad vodou.Tohle jsem Ti chtěl hlavně dneska už napsat... Doufám, že ač se sebezapřením, jsi se alespoň trošku na bruslích protáhla. Stejně jste obdivuhodní sportovci, havně vy bruslaři, kolaři, ale i ti, kteří píší na naše stránky. Mám naprosto jasně v paměti ty okamžiky,, kdy člověk někdy nemůže ani vstát z postele a ujít pár kroků, natož někam vyrazit, posportovat, nebo nám napsat. Jste sqjelí!! A ono se vám to všem jednou vrátí a to tím nejdůležitějším co jen může...zdravím...tím, že všechno začne být zase takové jako dřív.Ale můžu vám říct, že ono je to mnohem, mnohem lepší! Vidíte pak ten svět jinýma očima.Vnímavějšíma, citlivějšíma, vážíte si všeho pěkného ale i obyčejného, protože "TO" prostě můžete a neparalizuje vás ta strašná a odporná Mrcha.Když Ti teda nebude zrovna moc fajn a třebas budeš bulet v autě a pokud uvidíš na display, klidně napiš...
Malířko, Ty jsi taky bezva, že jsi si tak zasportovala.Ze cvokařky neměj obavy, oni by vás neměli nikam nutit, pokud ještě nejste v pořádku! A taky se klidně ozvi... Budu hlavně na vás , které máte ta vyřizování moc myslet...
Marci, psal jsem , že život s Mrchou je i o tom, že podle mě by člověk neměl řešit závažné věci (pokud možno).Již tak je to s ní strašně těžké a ještě si "přidělávat" starosti!...I když nemůžeš psát, otevři si nás a čti...však až bude líp, taxe ozveš. Že jsi další měsíc na PN je snad pozitivní, nejsi na tom ještě tak, abys mohla fungovat jako dřív...Pokud by Ti vyšla práce doma, což Ti moc přeji, by bylo fajn.Asi by Ti spadl trošku kámen ze srdce...On ten život na vesnici má přece jen něco do sebe, že? Kyž můžu, vyrážím taky ven, do přírody, projíždím vesnice, prostě se toulám po pěkných místech.To je pro mě balzám na duši.
Romča se dneska trošku pobavila na zeleném pažitu a taky sqjele zvládla cestu. To je fajn.
Alko, myslím si také to co Ti psaly holky, pokud Ti bude vyhovovat práce, kterou sis vyhlédla a chceš ji alespoň prozatím dělat, jdi do toho. Psychouš, nepsychouš...oni někteří jak to tak sleduji, by potřebovali spíš možná svoje kolegy, pro sebe nebo se alespoň odborněji poradit...
Nino, Kollerko ale nejen vy, s těma kamarádkama to skoro jako přes kopírák...ale teď na sebe dávejte pozor, až se dáte "do kupy" , bude to zase o něčem jiném!
Milunko, díky za sms, spojení funguje, jak jinak.
Aneto, musíš prostě vydržet.Dneska asi nikdo moc netuší, co se u vás z toho všeho vyklube, ale Ty budeš tady mezi námi a určitě tuhle bolestnou anabázi zvládneš! Držím palce!
Přátelé, někteří jste se neozvali, protože máte doma vnoučata, byl weekend, ale přece, až budete moci, určitě nás všechny potěší, když se připomenete, byť krátkým dopisem. Budeme se na vás všechny moc těšit.
Moji milí, přeji vám pokud možno příjemné pospání, klidnou noc a těm s vypnutými PC prostě pěkný pondělní či jiný den.
Jsem tu s vámi všemi moc rád. :-)) petr

Ahoj všichni mílí lidičkové, měla jsem dnes docela hezké odpoledne, sice jsem nelítala jako motýl, ale podařilo se mi přesadit pár kytiček a byla tu na návštěvě bývalá spolužačka mojí dcery s 8měsíčním chlapečkem, je to takový pohodový usměvavý brouček, moc mě potěšili. Přijela na kole a za ním měla zapřažený takový ten vozíček na děti, prý se k němu může přidat dopředu kolečko a pak ho před sebou tlačit na bruslích nebo přidělat lyžičky a tahat ho za sebou na běžkách, hrozně mě to uchvátilo, hned bych si to zkusila (tedy umět bruslit a lyžovat).

Kollerko, jak je synovi, myslím na tebe, ozvi se nám.

Linduško, tobě musím něco napsat. Já vím, že výraz manažerské pako je velmi slabý, taky jsem ho použila jen pro ilustraci Alce, že postavení a profese naprosto nesouvisí s hodnotou člověka. A mám takovou povahu, že mi moje bývalá kamarádka před 15 lety řekla, že na tu svoji slušnost jednou zajdu. Ale už dneska vím, že s takovou s..... se nedá bojovat slušným způsobem. Kdyby se tohle stalo mojí dceři, vzala bych si Oxazepam, zvedla telefon a sdělila tomu parchantovi, že buď se s tebou slušně vypořádá nebo že mu udělám v práci takovou ostudu, že to neviděl.
A pak bych si vzala 2 Oxazepamy, dlouhý deštník, oblékla bych se jak nejlépe umím, nechala se druhou dcerou doprovodit do jeho firmy, třeba přes tři sekretářky vpochodovala do jeho kanceláře a tam mu vyrazila zuby. Pokud by se mi to nepodařilo, přerazila bych o něj ten deštník. Načež bych se v jeho komnatě posadila a vyzvala ho, ať zavolá policii a žaluje mě pro ublížení na zdraví. A že si o tom, jaký je charakter, můžeme dopisovat v Blesku (a to bulvár zásadně nečtu a nesnáším). A pak bych šla k tomu rozvodovému soudu a tam udělala prohlášení, že toto byla moje naprosto soukromá akce a moje dcera neměla ani tušení, že něco takového chystám. Pak bych se zcela určitě zhroutila, ale bylo by mi to úplně fuk. Protože si myslím, že není co ztratit. A nesnáším nespravedlnost. A ve finanční firmě se zahraniční účastí jsem pracovala a vím, jak ješitní někteří tihle kašpaři jsou.
Jenže na tohle ty asi nemáš lidi, tak jediné, co mě napadlo, je nějak motivovat tu tvoji advokátku tím, že jí nabídneš určitý podíl z vyrovnání, které se jí podaří dohodnout nebo vysoudit. Já vím, jak tvrdá je finanční realita života, kdysi jsem splácela domek a vyplácela bývalého manžela a měla zdravotní problémy a propadala beznaději, že to nikdy neskončí. Ale vyhrabeš se z toho, uvidíš, postavíš se znovu na vlastní nohy a budeš sťastná - třeba jinak šťastná, než sis představovala, ale budeš, ty na to totiž máš srdce.

Malířko, je mi líto, že zase trpíš, ale obávám se, že to nevolno normální je. Mně se to totiž stávalo také. Petr a všichni máte pravdu, že důležité věci se nemají řešit, dokud člověk není ve své kůži, jenže jak se máš dostat do své kůže a bývalé formy, když tě hrozně moc trápí nevyřešený problém, který to všechno spustil. Je to pak jako začarovaný kruh, ze kterého nemáš šanci se dostat ven, prostě tomu drakovi je třeba tu hlavu useknout.
Zkus se přestat trápit tím, že jsi udělala chybu, to se může stát každému, ty ses ji snažila ze všech sil napravit, zamotalo se to podrazem kolegyně, ale při troše slušného chování ze strany šéfa se dalo všechno vyřešit. Takže máš čisté svědomí a tím to končí. Budu ti zítra držet palce a napiš, jak to na psychyatrii proběhlo, nepropadej panice, vždycky se dá něco vymyslet.

Zdravím všechny dušičky této diskuze a přejí hodně klidu a sil na pondělí.

Omlouvám se za hrubku ....psychiatrii

NIno - děkuju moc, napsala jsi to moc hezky..nejvíc mě právě mrzí, že se za mně nikdo nepostaví, táta se tím nechce "špinit" a to byl ještě ze začátku proti mně a věřil manželovi a mamka se z toho hroutí a nechce se mnou o tom zase bavit, protože se jí z toho prý dělá zle.. Jenže já to holt něky potřebuji probrat, mám toho potom plnou hlavu a nemám to komu říct. kromě těch opravdu dobrých 3 kamarádek, jenže zase každá má svoje trápení, tak je mi hloupé otravovat..pořád.
Asi je právě na tohle manžel zvyklý - že mu nikdo ještě pořádně "nevyčinil" a potřeboval by to jako sůl.. Říkala jsem si, že já být můj táta (chlap jak hora a když zařve, tak málem padají stromy), že bych za ním šla, i za jeho rodičema a řekla bych jim pěkně od plic, co si myslím a že mojí holku nikdo takhle trápit nebude a jinak, že mu namlátím ciferník a ještě má tu drzost, že mě pomlouvá a že jestli někdy něco ještě uslyším, že uvidí tóčo..
Já totiž bojuju jako Lvice Elsa bohužel většinou jenom za druhé. To už musí být, kdy přeteče ta poslední kapka, třeba jako u té kamarádky, pak to sice stojí za to..ale nejhorší je, že se zlých lidí bojím a manžel dovede být opravdu neuvěřitelný...a pak ještě dodal "pche a to jsi ještě neviděla všechno.." No co ještě mi může předvést..?

Dostávám rady typu "oškubej ho.." jenže já nejsem právník, tak mi nezbývá, než věřit své advokátce, nakoupila jsem si knížky, koukám na net, to ano, ale jít k soudu - na to nemám. Určitě by mě to hodilo do úplné beznaděje.

Jeho advokát např.řekl, že manžel žádnou vyživovací povinnost vůči mně nemá, protože jsem zdravá a můžu se živit sama.. A několik měsíců jsem na neschopence asi s rýmou, že?
Mně je z toho taky špatně, ale co mám dělat? Já si to nějak vyřešit musím.

Petře - sms myslím určitě napíšu zítra z té čekárny :-) děkuju :-)

Malířko - já koukala na ty lidi okolo dneska jakoby za sklem, necítím vůbec nic, jen tupě hledím..ale na nikoho vlastně nekoukám a abych se někomu podívala do očí - no tak to vůbec ne. Myslím si, že na ně nebudu koukat, nejsem vidět ani já..
Říkala jsem té kamarádce, když jsme seděly na lavičce a žužlaly nanuka: "že vůbec nemám tušení, co se sebou budu dělat dál..prostě jen přežívám ze dne na den, ale vůbec nemám ty pocity jako dřív..radost z maličkostí, těšení se na léto, na víkend...

Zdravím Kollerku, Romanku, Milunku, Luboše, Anetku i všechny ostatní :-))

Lindo, ten jeho právník mně připadá naivní až směšný! Myslím, že před Úžasňákem dělá machra, protože ten mu asi dobře zaplatí, no...možná...Buď o tom prdlajs ví, nebo dělá chytrého.Podobný případ u našeho soudu: Přijel advokát z vašeho města, u našeho soudu mu soudce řekl, pane advokáte, ale vy jste vyškrtnutý z Advokátní komory....eeeeeee.....tak prosím opusťte soudní síň.....eeeeeee...no, prosím. A bylo vymalováno, dotyčná obdržela co bylo navrženo, odklepnuto, zaevidováno a spadla klec. Jak ten pitomec může říct, že se můžeš zaopatřit sama, že jsi zdravá? Jednak nejsi, což je podstatné, taky nejsi zaměstnaná a Úžasňák bude mít povinnost Ti zajistit určitouživotní úroveň!! Panečku, ten se bude divit! Tvé advokátce by možná bylo na zvážení nabídnout nějakou "vysouzenou provizi", to víš, motivace...Jinak se zítra samozřejmě ozvi, budu se těšit a držet pěsti Tobě i Malířce!! :-)) Prozatím se měj fajn, dobře se vyspi a pěkné sny např. o "oškubaném" a vyvaleném Úžasňákovi a následně celé jeho povedené "Úžasňačí famílii". Však oni poznají, že arogantní h**zlíci to zase všude nemají jen tak.. Možná na to byli doposavaď zvyklí, ale ty "Boží mlýny" je semelou, tomu věř!! A jednou na tuhle šílenou, krutou a neskutečnou životní etapu budeš s úsměvem na tváři vzpomínat (radši ale ne moc často) a budeš vděčná hlavně Úžasňákovi za to , že Ti bylo umožněno s takovým parchantem nežít...Víš, že se na to docela těším?! :-)) Má velké štěstí, že Tě tohle zastihlo zrovna v ne moc dobré pohodě...ale co... zdraví se napraví, máme nové a bezva přátele, také cenná deviza! Tohle si ale uvědomíme až to budeme zase my... čas, léky a internetoví přátelé Ti v tom pomůžou!! :-)) Vůbec neměj strach!! Moc bych si přál vidět ty jejich protáhlé xichty! Jo a s těma matračkama (nejn s nima), tohle bych nechal u soudu možná taky zadokumentovat, jaxe manžel postaral o svoji manželku... h**zlík, že mu nemůžu přijít na jméno! Když si vezmu zpětně, moje bývalá přítelkyně když odešla, její otec si ode mě půjčoval nějaké věci,já od něj, já se u nich (rodičů) zastavím na kus řeči, bývalce jsem pak dovezl ještě věci, které byly její a já je měsíc shromažďoval až byly všechny. A samo, že tam byly i dárky ode mě,ale to je mi i trapné psát, tohle je mezi normálními lidmi snad naprosto bez diskuzí. Jo, jenže oni unávají zcela jiné hodnoty... ale takovým se to vrátí...na ně jednou taky dojde!
Dobrou a držím pěsti. petr

Ahoj,
Lindo, moc Ti držím palce, dovedu si představit, čím procházíš. To je i na člověka bez D silný kafe. Hlavní asi je, aby byla Tvoje advokátka opravdu dobrá, pokud máš možnost, získej si o ní nějaké reference. V týhle životní situaci je to hodně důležité. A jen pro útěchu, boží mlejny melou pomalu, ale jistě. Co se týče advokáta Tvýho manžela, kde je velká huba, je obvykle blbec. Předvádí se před ním razancí (tvrdej chlap), ale před soudem tyhle typy nevzbuzují sympatie.
Jinak Vám všem musím říct, že je mi s Vámi moc dobře, utíkám k Vám nabrat sílu a moc Vám za to děkuju.
U nás doma to dobře nevypadá. V pátek ráno chyběly 4 prášky AD (má je brát večer), dneska ráno jsem mu vlezla do tašky, abych se podívala, jestli to bere a nic se nezměnilo. Takže o víkendu je vysadil, protože byl s kamarádama a před AD upřednostnil alkohol, přišel tím o 3 dávky. Nemůžu s tím nic dělat, je dospělý a navíc teď zaměřený proti mě. Je mi to líto, vidím jak se řítí do problémů. Práci má náročnou, určitě se to co nevidět musí projevit, mě má akorát. Tak se teď snažím nevidět ho přes ty růžový brýle, dívat se na něj kriticky, abych, až to mezi námi pošlape, neměla pocit, že o něco skvělýho přicházím. Jde to špatně.
Mějte krásný den, dneska bude hezky, určitě budeme tím i veselejší.

Ahojky lidičkové, zdravím moc všechny. Dneska se mi hrozně moc nechtělo do práce, víc než jindy, dalo mi moc práce vykopat se z postele. Madší syn měl včera večer teplotu a bolí ho v krku, nechala jsem ho doma ze školy a omluvím ho. V jejich třídě řádí nějaký bacil a z 21 dětí je tam jen pět dětí a jsou spojeny s vedlejší šestou třídou.
Moc zdravím Anetku a Lindu, držte se holky, moc vám držím palečky, abyste vše zvládly a dopadlo všechno dobře . s Anetčiným manželem po zabrání léků, Lindě, aby všechny problémy ustála v pohodě a jednou toto nepěkné období byla jen zlá epizoda v životě, ještě hodně hezkého a dobrého přijde - věř mi Lindo !
Malířko, já jdu zítra na kontrolu ke svému psychiatrovi. Všimla jsem si už dřívě téhož, co Ty. V čekárně jsou většinou ženy, muž je tam výjimka. Taky jsem se dívala těm lidem do obličeje a zdály se mi normální, snad až v pohodě. Někdo četl časopis, většina působila vyrovnaně - dělalo to na mně dojem, že snad je to třeba ta náhoda, že všem už pomohly AD a mají už lepší období a jdou potěšit svého doktora, že jim lék zabral ... D trpí mnohem častěji ženy než muži, to je statisticky prokázáno, ale zase ženy se s tím víc perou a hlavně si dříve přiznávají, že samy situaci nezvládnou, vyhledávají pomoc odborníka dřív a tím mají větší šance na časnější návrat do normálního života. Muži si hůř přiznávají sami sobě, že to sami nezvládnou, déle čekají a proto je pak léčba obtížnější, protože ten jejich pomyslný vlak s problémy je už hodně rozjetý.
Nic si z toho nedělej, přesně znám, o čem píšeš - kolem mně taky kvetly moje zamilované šeříky, narcisy, pestřily se tupipány a chodili spokojeně se tvářící a bavící lidi - a já jsem měla pocit, že mezi ně nepatřím a že tuto skutečnost mám snad napsanou na čele, chtělo se mně utéct, zavrtat do postele, schovat se před všemi a před vším - problém je v to, že před D člověk neuteče nikam, ta potvora nás dostihne všude. Ty kytky, které jinak miluju ve mně nevzbuzovaly ani emoce ani radost. To poznám už i podle toho - když je mně dobře . hned si zajedu nějakou kytku koupit - petrklíč, mininarcisy v květináči, natrhám si šeřík a vyzdobím jím obývák, sháním si konvalinky - to jsou moje nejoblíbenější kytičky. Pokud na mně sedne D - vázy zejí prázdnotou. Znám to tak důvěrně, o čem píšeš ...myslím na Tebe - ať je ti brzy zase krásně na duši a těší Tě kytičky i všechno hezké kolem nás. Taky nejsem úplně v poho, poznám to podle toho, že mně nebaví práce, která mně celkem občas baví nebo spíš se tak nějak na ni nedovedu soustředit, jako dřív a spoustu úkolů a jejich plnění odkládám den za dnem - snad se zase rozběhne mozek i v práci na plné obrátky ... Zdravím moc i všechy ostatní a přeju vám hezký den. Romana.

Jste všichni úžasní, ráda bych hned teď napsala každému z vás něco k jeho příspěvku, ale nemám čas, takže snad, až se vrátím od doktorky. Takže jen, moc všem děkuju za podporu a za rady a přeju vám pevné nervy, víru v sebe a pocit vnitřní pohody a klidu (to je to, co bych přála sama sobě).

Právě se na pulty obchodů dostává překlad knihy německé autorky R. B. Wagner : EFT-svoboda emocí

No, právě, Linduško, já jsem ve své rodině od svých rodičů zažila něco podobného, nikdy a nikde se mě nezastali a také nechtěli věřit, jakou hrůzou procházím. Proto jsem se zařekla, že svým dětem ubližovat nenechám. Víš, ono je opravdu snazší rvát se za druhého než sám za sebe, asi i proto, že máš ten potřebný odstup a nadhled. Stav na tom, co ti řekla psycholožka, už jsi toho hodně dokázala a tohle taky překonáš. Držím ti palce.

Ahoj všichni, děkuju za vaše odpovědi. Teď jsem zase přes víkend nepouštěla počítač, až dnes, tak vás musím honem pročíst.
MALÍŘKO, já vím, že se cítíš trapně za pochvalu, ale je potřeba, aby sis zvykla být chválená, přesně s tebou cítím, proto tě chválím a od manžela je to co říct, on moc pochvaly nerozdává. V sobotu byl celý den pomáhat u souseda, jeho žena dělá v hospodě, tak jim tam dala večeři, vypil přý dvě piva a přišel opravdu brzy. Nečekala jsem, že přijde, už jsem si stěžovala deníčku, že zase chlastá a on přišel. Prý když to slíbil, tak přišel kvůli mně. Třeba s ním něco ta doktorova rada (mně ) dělá a víc přemýšlí, to doktor právě chtěl, aby se rozhodl, co mu je přednější, jestli chlast nebo jen pivo a jít domů

NINO, tobě taky děkuju, víš, já všechno moc prožívám. Hlavně jsem myslela, že mi AD plně zabírají a nečekala jsem, že mi bude zase zle, když bylo líp. Psycholog mi tvrdí, že jsem všeho plná a až se vypovídám, teprve bude líp....... Hlavně že mi sám hází klacky pod nohy. Volala jsem mu, že mě to moc mrzelo, co mi řekl. Prý to myslel jinak, než jsem to já pochopila. Prý jako že pro mě není dobré být sama, ale dělat mezi lidmi v kolektivu. Jenomže já mám strach někam jít, maličkost mě rozhodí a jsem hned mimo. Nevím, jestli ještě někdy budu normální. Přestaly mě docela zlobit ty oči, můžu řídit a nejdůležitější pro mě je fungovat pro moje miláčky. Klidně budu uklízet a dělat třeba něco na přivýdělek ještě i doma, abych mohla být co nejvíce s nimi, když třeba onemocní. Hlavně Verunka je mamiňák a do školky nechce a to tam ještě ani jendou nebyla

Jdu číst dál..............

KOLLERKO, teprve čtu, co je se synem, je mi to líto, ráda bych ti pomohla, ale nějak nevím jak jinak, než napsat. Napiš nám, prosím, jak je na tom, ano.
Víš, o té kamarádce, já teď na podzim taky zjistila, že skuteční přátelé zůstanou a ti, o nichž jsem si to myslela, jsou pryč. Najednou se za mě začali stydět a obracet se ke mně zády, vymlouvat se a tak. Proto jsem se snažila být teď oporou mojí kamarádce, která přišla o malé, protože ona tu pro mě taky vždycky byla. I když sama jsem na tom bledě a její starosti mi nepřidávají, nemůžu ji nechat na holičkách, ji ne. Ale těm ostatním už bych dnes klidně řekla NE
Kollerko, pevné nervy a držím moc palečky, ať je líp

Tak jsem šťastnej,že jsem zase s váma.Musel jsem si to teď přečíst od 135.On je počítač synův,má ho ve svém pokoji,přes víkend spává po diskotéce do oběda minimálně,pak je na něm,nebo puští hudbu na věži,Včera odpoledne jsem se sem dostal,ale přišla dcera s dětima,manželka si sem zaskočí,tak to mám trošku problematický s počítačem,dřív jsem kouknul ještě na diskuzi-doktorka-,ale teď nestíhám,ale ani mi to nevadí,mám vás a jsem s vámi rád.Taky jsem si hodně zaplakal a zas mám slzy v očích,to nejde,nemůžu psát,jak psala Alka,že kamarádce umřelo miminko,to je šílený.Možná vám pak napíšu,co se mi přihodilo,ještě nevím.Myslím dneska na Malířku,na Lindu,jakpak holky dopadly u doktorů,Kolerce,aby se jí uzdravil syn,Anetu,aby to bylo dobrý,napište,zdravím všechny ostatní,Ninu,Romanu,Marcelu,Petra,George i všechny nový,co tam psali.Ahoj.L.