Diskuse - Deprese v těhotenství

Nikol, na mou poslední kreditku mi musel dát táta. vánoce budou chudé ale bezdluhé. doufám.:-)

a jak se máte? Já se po dlouhý době vyspala!

Tak to je dobře. Já taky spala vcelku fajn, ale ty stavy mám furt. Brr.

A ja jsem pro zmenu nespala. Malej je nastydlej a prokaslal noc. Ja nemohla od trictvrte na ctyri zabrat a to jsem pred tim nespala od jedny do dvou a pak se v pet pokakal a rozhodl se, ze se bude vstavat. Nastesti s nim vstal tata a ja mohla jeste hodinu dospat. Ale je to znat. Jo a taky se pro nejaky byzarni duvod vratila ranni nevolnost. Malem jsem se v Tescu sesypala a pak jsem musela sedet dvacet minut v aute, nez jsem vubec byla schopna ridit.
Evi, ja bych taky radsi Vanoce bez dluhu, ale asi to nepujde.

no, já se sice vyspala, ale zas jsem dosta kafovala, takže nervy jsou už malinko napnutý...dala jsem malou té větší, ať si hrajou a ona tady na ní ječí :"Éeeeeliiii, kdééépaaaak jsíííí!" No, mně bral ďas...jsou od sebe dva metry.Trochu mmi vylepšuje náladu chození dvakrát denně ven..Zítra má být hezky, tak si zase jednou udělám výlet do velkýho města do knihovny - chtěla jsem si malinko osvěžit anglinu, objednala jsem si i dvě knížky o výchově, co jsem je moooc chtěla - chodí jen ta anglina a já mám doma učebnice už dvě, ale nemám na ně s tou malou čas...Výlet do města - to jsou zas prachy vyhozené oknem,ale aspoň se člověk trochu rozptýlí něčím jíným než PC...Navíc je úřední den, já se mohla stavit někde za právníkem nebo za psycholožkou se optat na nějakou psychoterapii.Nechci prášky, i když možná to bez nich nepůjde. Hlavně se potřebuju od tohohle pána odpoutat, což s mou povahou ...fakt nejde.

když se vyspím a je den relativně v pohodě jako dneska, tak si myslím, že bych k žádné psychoušce nemusela, ale ... když nespím už třičtvrtě roku pořádně? Úzkost - tak se jmenuje stav, co mně budí i stav třeba včera večer - já jsem odmítla pusu na přivítanou, že už to jako nechci, dřív jsem to byla já, kdo o to stál - pusa na přivítanou i na rozloučenou - on občas jo, občas ne...Tak včera jsem jen zavrtěla hlavou, že tohle už ne...Pak tu byl, snažil se bavit aspoň s malou, i když ta nechápe matiku, on se s ní o tom baví, ale vysvětlit jí to - to se neobtěžuje...A jak se začal zvedat, že odejde - on má pak proslov, ať se dobře vyspíme, že on jde udělat ještě to a to a pak půjde taky spát a že děkuje za večeři a bla bla bla...Jak se začal zvedat, tak jsem znervozněla jako před zkouškou. Tak tohle asi normální není, ne? Jinak - alternativky na netu mi doporučily Bachovy esence - stojí to tuším lahvička dvě kila - tak že bych si tenhle měsíc dala dárek? Nemusí na to člověk ale nějak extra věřit? Jako jestli to není jen placebo za dvě kila,

Evi, co to je Bachova esence? Ja na takovyhle veci moc nejsem. Zkusim si to najit na netu. Ja ted tri hodiny zehlila a jeste to nemam hotovy, ale uz me to nebavi. Urcite to normalni neni, takhle znervoznet, to musi byt desny zahul jak na psychiku tak i na fyzickou stranku. Me vcera doslo, co asi zpusobilo tu mou poporodni depresi. Myslim, ze to byl ten traumatickej porod. Jedna studentka se me vcera zeptala, jak jsem se citila, kdyz jsem se probudila z narkozy a najednou jsem mela miminko. A me doslo, ze to je asi ten problem. Musim se na to pristi utery zeptat psychiatra. Ja nevedela, co mam rict, poprvy mi doslo, ze uz jsem tenhle pocit mela kratce po porodu, jako bych o neco prisla, nebo tak nejak.

Hale, Evi. Babské rady: na nervy působí jednak meduňka, jednak třezalka, ta se označuje za přírodní antidepresivum, a pak odvar z chmele, ten tiší a je dobrý na spánek. Takže pokud ten extrakt má směs něčeho takového, může být účinný, ale to víš, na velkou depku nebo úzkosti jen těžko. Pro mne by to ale účinné nebylo, to je jít jako s prakem na medvěda.

Hale, Nikol, ale tyhle pocity jsou dost běžné. Já to taky měla, bohužel s úzkostí jsem se ale sešla už dříve, takže toto není můj případ. Já teda měla hned po prvním řezu pocit euforie, to některé ženy hlásí po přirozeném porodu také, ale ne z toho, že jsem matka, spíš z toho, jak se vyplavily hormony a pak vzápětí pocity popření, neschopnost se srovnat s tím, že mám dítě, pocity selhání, nejistoty, že se nedokážu o dítě postarat, že jsem si ho neměla pořizovat, že jsem si zkazila život. Teď podruhé už ne, naštěstí se mi tohle vyhnulo. Ale četla jsem, že tyto pocity nejsou vůbec neobvyklé.

Nikol, to zjisti, protože SC tady máme všechny zažitý - hele, já byla ráda, že mně uspali,dítě jsem dostala jako dárek, nezažila žádný bolesti - kámošky vyprávěly děsivý příběhy a já byla naprosto v pohodě, ani špatně z narkozy mi nebylo - jediný, co bylo blbě, špatně se chodilo se sešitým břichem...to dost bolelo.Tak to bylo poprvé.

Každopádně se mne v Podolí ptali, jestli nemám úzkostné stavy z porodu. Prý je to dost běžný jev, takže to víš, souvislost tam je určitě přímá.

podruhý - to jsem měla spinál, né, že bych necítila říznutí - dítě vyndali a já si říkala: " tak tohle je TO DÍTĚ?" Pak jsem byla na JIPce, nic nebolelo, protože spinál dlouho zabírá, navíc jsem bolest jizvy už znala - takže jsem tam byla naprosto v pohodě a ta druhá mamka taky, jen ta třetí, ta měla první porod spont a říkala, že ji jednak hrozně bolí jizva, druhak, že jí to přijde, jako by si šla koupit panenku, ne jako by se jí narodilo dítě. Postupem doby jsem došla k tomu, že vím, že děti se mají rodit přirozeně...jenže taky k tomu porodu člověk potřebuje partnera, se kterým to může sdílet bez obav. Jsem ráda, že M. u toho nebyl, i když si to moc přál.Kdybych rodila normálně a on u toho byl a teď se choval takhle - to bych byla v blázinci dávno, protože ... to bych nevydejchala. Takhle čekal na chodbě...

Irco, takovy pocity jsem mela taky, uplne stejny, teda ne uzkost, ale ze jsem matka k nicemu, mela jsem pocit, ze me kazdy pozoruje, jestli to delam vsechno dobre a pak taky to, ze uz jsem nemela a nemam cas sama pro sebe, to me taky hodne rozhodilo. Me jizva nebolela, vubec jsem nemela pocit, ze me nekde rozrizli a to je mozna to spatne, ze jsem jako najednou mela dite, ale uz jsem si nepamatovala ani jak me bolely kontrakce, nic, takovy pocit, kde se vzalo tu se vzalo miminko. Jen jsem se koukala na ten uzlicek a strasne jsem se bala, jak to zvladnu se o neho postarat.
Evi, pokud ty Bachovy esence maji bud medunku, nebo jiny bylinky, co tu vyjmenovala Irca, tak je neprosta blbost za to davat ty prachy, to si radsi porid prave nejakej medunkovej odvar, nebo caj, jsem si jista, ze to vyjde levnejc. Ja na to koukala na netu a taky si nemyslim, ze tohle zabere kazdymu, me by to urcite taky nepomohlo, ja proste AD potrebuju.

Já podobné pocity - co jsem to za matku asi u první už zapomněla - u druhé to už byla trošku rutina, takže jsem se spíš z miminka radovala. Rozhodil to velice dobře M. - neboť to je odborník naprostý a na všechno a na co ne - tak zná lidi.A třeba u kojení to začlo: " Víš, holky říkaly..."Pak jsem šla kojit, on se nadechl a já na to: " copak, zas ti radily kámošky z "laktační ligy? Raď komu chceš, ale o mých prsou a mém kojení se nikde bavit nebudeš"!!! Každou svou "radou" tvrdě narazil.Jenže mi to stejně psychiku rozhodilo...

Bachovky jsou esence z něčeho docela jiného než meduňky - pomůžou nebo rozhodí dočista.Musí se tomu rozumět.
Mmch - meduňku piju každej večer, taky mateřídoušku - na úzkosti to neplatí, třezalka se při kojení nesmí - je to dost droga.Navíc - na mně působila jak kdy, jeden čas jsem z ní byla plačtivá.A výtažky z chmele obsahuje medovina, co tu prodávaj - po té se taaaak báááječně spí! :-)

Evi, kdyz ti nezabiraji bylinky, nejsem si jista, ze ty Bachovy esence udelaji nejaky rozdil. Vis, ani se nedivim, ze mas rozhozenou psychiku z M. Takovyhle rady mi nekdo davat, tak uz davno sedim za katrem pro vrazdu. Manzel se snazil pomoct a ja na nej stejne stekala, brala jsem to vsechno jako nejakou urazku mych materskych schopnosti. Vazne se divim, ze nema svatozar a nebo, ze mi neutekl. Proto me tak hrozne stve, kdyz odnasi ty moje depresivni nalady.