Diskuse - Deprese v těhotenství

Irco, jo bylo by to hrozny, kdyby mi tohle rekli moje deti. Proto delam vsechno proto, aby se to nestalo. Ja mam opravdu lepsi vztah k manzelovo rodine, i kdyz me tchyne taky zere, ale svagrova je mi blizsi nez moje segra. Ja si nepamatuju ze svyho detstvi na zadnou udalost, kdy bych mela pocit, ze do te rodiny patrim. Fakt ne, ale mam moc hezke vzpominky, jak jsme s klukama lezli do cizich zahrad a na pudach a po sklepech hledali poklady a behali po celem meste, hrali si na archeology, na svacinu jsem chodila k sousedum. Materska laska mi nechybi, ale svym detem ji davam hodne. My malyho porad muchlujeme, pusinkujeme, objimame a rikame mu, jak moc ho milujeme. Uvedomila jsem si, ze pro me je vlastne dar, ze nemam blizky vztah k matce, protoze tim padem se ke svym detem nebudu chovat jako ona. Moje segra je treba uplne stejny pripad jako matka. Nikdy jsem ji nevidela, ze by polibila nebo objala sveho syna. Vzdycky stoji opodal, jako by se ji vubec netykal, huli, a kdyz malej probehne kolem ni, tak velkoryse zvedne ruku s cigaretou, asi aby na nej nesel kour. Na fotkach je malej bud sam, nebo v objeti taty, nikdy s mamou, a kdyz tak mama pozuje, jako by tam dite vubec nebylo. Moje matka si me poridila, protoze se ve dvaceti citila, ze ji ujizdi vlak, moje segra si poridila malyho, aby dostala prstynek po babicce, ktery pripadl tomu, kdo ma prvni dite.
No reknu ti to rovnou, urcite bych si nekoupila letenku do CR, kdybych ted dostala zpravu, ze nekdo z rodiny umrel. Tedy krome toho, ze by to byla babicka, nebo prateta, to bych i asi premyslela, jak se do CR dostat. Hele jen tak pro zajimavost, ja nerikam rodicum mami a tati, ale oslovuju je krestnimi jmeny.
Mozna vam to zni drsne, ale tak to proste je.

Irco, jo bylo by to hrozny, kdyby mi tohle rekli moje deti. Proto delam vsechno proto, aby se to nestalo. Ja mam opravdu lepsi vztah k manzelovo rodine, i kdyz me tchyne taky zere, ale svagrova je mi blizsi nez moje segra. Ja si nepamatuju ze svyho detstvi na zadnou udalost, kdy bych mela pocit, ze do te rodiny patrim. Fakt ne, ale mam moc hezke vzpominky, jak jsme s klukama lezli do cizich zahrad a na pudach a po sklepech hledali poklady a behali po celem meste, hrali si na archeology, na svacinu jsem chodila k sousedum. Materska laska mi nechybi, ale svym detem ji davam hodne. My malyho porad muchlujeme, pusinkujeme, objimame a rikame mu, jak moc ho milujeme. Uvedomila jsem si, ze pro me je vlastne dar, ze nemam blizky vztah k matce, protoze tim padem se ke svym detem nebudu chovat jako ona. Moje segra je treba uplne stejny pripad jako matka. Nikdy jsem ji nevidela, ze by polibila nebo objala sveho syna. Vzdycky stoji opodal, jako by se ji vubec netykal, huli, a kdyz malej probehne kolem ni, tak velkoryse zvedne ruku s cigaretou, asi aby na nej nesel kour. Na fotkach je malej bud sam, nebo v objeti taty, nikdy s mamou, a kdyz tak mama pozuje, jako by tam dite vubec nebylo. Moje matka si me poridila, protoze se ve dvaceti citila, ze ji ujizdi vlak, moje segra si poridila malyho, aby dostala prstynek po babicce, ktery pripadl tomu, kdo ma prvni dite.
No reknu ti to rovnou, urcite bych si nekoupila letenku do CR, kdybych ted dostala zpravu, ze nekdo z rodiny umrel. Tedy krome toho, ze by to byla babicka, nebo prateta, to bych i asi premyslela, jak se do CR dostat. Hele jen tak pro zajimavost, ja nerikam rodicum mami a tati, ale oslovuju je krestnimi jmeny.
Mozna vam to zni drsne, ale tak to proste je.

A jej. A myslíš, že Vaši vědí, jak jsi to cítila a cítíš? Třeba konkrétně já se s mámou mazlila, ale když se mne jala babička olíbávat, tak jsem měla dost. Ne každému je to třeba příjemné. Třeba manžel, jak jeho rodina pochází se Slovenska, tak oni hned na přivítanou polibek a na rozloučenou. Já tohle teda moc nemusím. No, v Itálii, tam je to úplně zvykem se pusinkovat i mezi chlapi, že jo:-)? Spíš mi přijde důležitější obsah než forma, jestli víš, co myslím. Moje máma je fakt super akorát je děsný pesimista. Třeba na moji otázku z dětství jak to s tím a tím dopadlo nebo dopadne vždycky prohlásila. No umře, to musí každý a bylo vymalováno. Ona vidí a viděla vždycky všechno černě. Všechno bude špatné, všechno špatně dopadne, nic se nepovede. Když jí to dnes říkám, tak se k tomu nehlásí, ale je to prostě pravda. Faktem je, že se ale za ta leta hodně změnilo. Dřív si lidé pořizovali děti dřív, což možná bylo z fyzické stránky lepší, ale po emoční třeba na to kolikrát neměli. A jak vychází Tvoje ségra s Vašima nebo jak to tam vlastně je? Já teda tyhle huliče moc nemusím celkově.

Já když jsem šla k mámě do práce na brigádu, tak jsem jí taky musela říkat jménem, že budu mít dítě v jedenadvaceti, z toho šílela, že ona nechce být babička...A ...není.Jestli se brácha oženil, nevím, ale ten můj s ním prý chodil do školy a je to prý super kluk - no - řekla bych, že se hledali dva exoti až se našli..

A jéje, tak maminčin mazánek, co se neoženil ani neožení? Předpokládám bydlí s maminkou. Něco jako můj otec, ten bydlel s maminkou až do její smrti, do 90.

Jak se daří po psychické stránce, Nikol? Já teda fakt nic moc-nevím, jak to popsat- něco mezi podrážděnosti, úzkosti, břichabolením do depkovitosti. Jsem momentálně milá jako osina v zadku. Víte, co mě štve? Že když mám tyhle ty stavy, tak jakoby se stáhnu do sebe. Nevšímám si a nevnímám nic z okolí. Manžel říká, že jsem mimo a není se mnou žádná řeč. To mne právě mrzí, že to pak oni odnášejí. Zvlášť, když je malá doma, chce, abych se jí věnovala a hrála si s ní a já na to nemám jakoby sílu nebo jak to říct. Znáš to taky, Nikol??

Ale, po psychicke strance je to asi dobry, akorat jsem straaasne unavena, jsem teprve 23 tydnu tehotna a to bricho mi hrozne prekazi. Jeste je brzo rict, jestli ma zvyseni antidepresiv vliv na zlepseni nalady. Ale vcera jsem si lehla tak, ze jsme mohli videt Fazolky zadicka, to bylo hezky.
Ja jsem jim to parkrat rekla, ale nejak se jich to nedotklo. Segra je stejna jako oni, takze si s nima asi rozumi. Me je to fuk, ja to nemam cas zkoumat. Akorat, kdyz mela fakt blby obdobi, tak jsem se ji snazila pomoct, ale jakmile se ji ulevilo, tak byla zpatky u nich.
Ja se taky stahnu do sebe, taky me stve, ze to odnasi manzel a malej. Jsem strasne unavena, ale vzdycky se premuzu a s malym si hraju, ale kdyz je doma manzel, tak se ho zeptam, jestli si muzu jit na chvili lehnout. On je super a postara se. Akorat uz uvazuje o tretim, Talian silenej. Jo v Italii nas vsichni porad oblibavaj a stipou do tvari, hlavne malyho. Ale ja jsem treba nevidela chlapy tak nadseny s mimina, jako jsou strejdove a tchan, kdyz jsou s malym. Hele snesli by mu modry z nebe.

Jo, je to naprd tyhle stavy. Člověk si toho života pak nemůže užívat naplno. Dnes je teda venku pěkně hnusně, to mi teda nedodává. Navíc mne chytla bolest hlavy. To je teda dost blázen, ten Tvůj. Třeba mne řekli, že by mi moc třetí nedoporučovali vzhledem ke stavu dělohy. Ona taky může prasknout. Sice se to nestává tak často, ale stát se to může. Měl by to vědět. A hlavně, jestli jak říkáš, máš ty stavy právě díky těhotenstvím a porodu, tak není lepší mít dvě a být v klidu? I tak jsou ty dvě záhul, věř mi. A Ty je navíc budeš mít tak blízko u sebe, to bude asi dost na palici.

On to treti nechce hned, ale do budoucna, kdyz si to budeme moct dovolit, Jako, kdyz ja nebudu chtit, tak nebude a hotovo. Na palici to mozna bude, ale to by mi asi moc neudalo, kdyz ta moje palice uz stejne nepracuje, tak jak ma. Dneska bylo nadherne, jeli jsme s malym na vylet ke kamaradce, hezky jsem to nasla, malej se choval dobre, super odpoledne, vratili jsme se, vrazila jsem ho tatovi, udelala mu veceri (malymu), vykoupali jsme ho, ani moc nebrecel dneska. Mam pocit, ze mam jediny dite, ktery se nerado koupe. Ale na plavani se mu libi. No a ted uz hezky spinka, tak se jdu nalozit do vany a pozorovat brisko, jak se hybe. Trochu jsem se bala na dalnici, ne ze bych se bala, ze ja nabouram, ale porad tady slysim o tech smrtakach, tak jsem byla trochu nervozni, aby to nekdo nepicnul do me.

ahojte, já jsem se sfetovala Paralenem....
V sobotu se byl M. bavit s koňákama v hospodě, holka tam ovšem jela se svou kámoškou taky - tak jsem se smála, jak jsem mu vytřela zrak...Celej den byl pryč, odpol. cca dvě hodiny u rodičů a večer jel rovnou na tu akci, tady se ani nezastavil.

jednoduše nadřadil své zájmy svému dítěti...Tudíž s ním prostě nemluvím. Holka mi to kazí - já se s ním nebavím a ona s ním začne probírat, jaký to v sobotu bylo. Tak jsem jí řekla, jestli se chtěj bavit, ať jdou vedle. Prohlásil, že on teda jde, ale spát, přivezou mu ráno na barák kamení...Mně to nezajímá, lhal, že betonuje a jezdil při tom na kobyle.Končím - nemluvím s ním a jak se odhodlám jít k soudu, vysvětlím tam,jak je bohatej a ať cáluje jak mourovatej, protože se sám o malou nestará

babka nám poslala koláč - se divím s její šetrností - ani jsem na to nesáhla a nesáhla bych dodnes, protože peču jen z kvalitních surovin ne jak ona ze samých Euroshoperů.Jenže holka je na sladký jak litá, tak to celé splivla...
Kašlu na jejich celou Family - s ním nemluvím, za králíkem si holka bude chodit sama dvakrát denně - chodila jednou ona, jednou já...a já do krámu budu chodit druhou cestou...Mám z nich ponorku, to je celé...

jo, to fetování - jedla jsem hodně oříšků, protože se chci odnaučit na sladké a zanítila se mi trošku dáseň...
v noci se probudím - hele, úzkostí s tím, jak já ty holky uživím, když je krize, není práce atd atd...Jemu se to kecá, on umí kdeco, je tvrdý obchodník... a navíc si nedělá starosti, že by malou neuživil, prostě má ještě mně, ne? Fakt jsem si v tu chvíli v noci řekla, že musím na psychinu, tohle je už moc, nevyspala jsem se ani nepamatuju! A pak jsem měla hlad a blbě kousla do chleba a .. zub bolel jak svińa, tak jsem dala paralen, pak druhej...spala jsem v tu ránu. jenže holky vstávají v sedm a já bych nejen spala, ale tak nějak sotva lezu....

Nikol: Mně se těžko nakupuje, protože prostě nemám pradhy a vydělatje neumím. Vždycky nakonec na vánoce přispěl můj táta, loni jsem to zachránila porodným, letos jsem holku připravila na to, že bude dárek možná jeden a malinkej.
Jo, na velkou holku otec neplatí, on nemaká, teď teda nově prý jo, poslal min. měsíc pětistovku, chce aby za ním holka jela, potkali se ve městě a oba byli nadšení...

no, Irčo, takhle: ono to je u mně spojený s tím, že buď teda bude rodina a tudíž láska atd...a nebo prostě bude bída a stres jak uživím děti. Proto jsem udělala možné i nemožné, aby on tu zůstal...Ale u tohohle čím víc se snažíš, tím míň si tě bude dotyčný vážit atd...Takže...je to blbě. Jediný - jsem úplně ztuhlá, když na něj jen pomyslím - a fakt na něj sama nepromluvím. Třeba malá začala sama běhat tak, že mi dneska utíkala cestou z krámu - byla to psina, já kočár, jedu do kopce a ona se v půlce otočí a maže z kopce, jako by něco zapomněla koupit! :-) Neřeknu mu to. Napíšu jí to do knížky večer a na něj kašlu, měl u toho bejt. Třeba tím zabiju komunikaci docela, ale komunikaci, kde já říkám pravdu a on lže - to je asi stejně blbě, ne? Chci, aby si to uvědomil. I jeho rodina.Mně není dvacet, jak se oni pořád tváří-.

Hale Evi, já dost nakupuju na Aukru i starší věci, dají se tam sehnat i hračky a oblečení a tak. U nás to zatím po finanční stránce ušlo, ale manžel je od ledna bez práce, tak nevím, nevím. Ale jsme v Praze, tak se snad něco najde, doufám.