Diskuse - Deprese v těhotenství

Tak jsem tady včera psala příspěvek a ne a ne to jít. Jo, to nespaní, to znám taky. Asi každý rodič, co má děti.

Mně se to neodesílá dost často,Irčo

Mně se to neodesílá dost často,Irčo

Ahojky holky, jak se máte? Je hezky, ale mne pořád chytají ty mé stavy úzkosti, je to příšerná otrava, ach jo.

ahoj, Irčo, já se už mám přes den docela dobře, horší to je v noci.Přes den bych řekla, že působí ty oříšky, co jsem si je nakoupila na ztloustnutí - už jsem byla i docela dost nad věcí, včera a předevčírem jsme si s malou hrály a jen hrály...a super den i bez M., kterej lítal kdovíkde...Ale ty noci! To je hrůza! Pořád se budím dvakrát za noc nejmíň, včera navíc malá, takže jsem nespala fakt celou noc a jen přemýšlím o tom, kde jsem udělala v tomhle vztahu chybu, že to nemůžu sama zvládnout a jak vůbec chci vychovávat holky k tomu, aby měly pohodový přístup k životu a pohodové partnerství - když to sama neumím.Takže jsem taky dost v p**eli.

No, mne teda chytají ty mé stavy úzkosti pěkně. Včera večer mne to úplně svíralo. Je to prostě nemoc, někdo má chřipku někdo něco jiného a já jsem schytala tohle, nesmím to prostě asi brát tak tragicky.

Hale, on má každý něco a když se z toho zhroutíš, tak co pak holky, viď? Nikdo jak to vidím nemám patent na rozum ani na šťastný a spokojený život, tak co by sis vyčítala?

nevím, Irčo, už se vidím, jak si jen stěžuju, ať je to tak nebo tak...Nejsem schopná se aktivně pohnout z místa a to štěstí si zařídit sama.
Když jsem se objednala ke kartářce, doufala jsem, že bude ta předpově´d optimistická, něco jako - no, teď to není ideální, ale ... to dobré přijde, všechno bude v pořádku...
Jenže to asi nemůže být v pořádku - hele, jak se mám dobře, mám krásný malinký byteček, který je na úklid úplně lahůdka, poměrně fajn sousedy, výhled rovnou na les a pasoucí se koně, velkou holku, co sice trochu pubertálně zlobí, ale v podstatě je to hodná holka, který spíš já ubližuju...A malinkou holčičku, kterou bych si ze všeho nejvíc měla užít. Vaření mně baví,i uklízení docela...Do dneška svítilo venku sluníčko...Jsme zdravý...A já? V noci jsem zas zářila: Šla jsem spát a fakt se mi chtělo, nespala jsem včera, malá chce být pořád na prsou, celou noc...A místo spaní se mi hlavou honilo TOLIK myšlenek! Absolutní zmatek - no a malá pak zas se budila celou noc, takže já už druhý den mám jedinou touhu - ospale si zalézt s knížkou( který jsem už přečetla, takže tu nic není) nebo s filmem do postele, dát si kafe a u toho vydržet třeba půl dne...PROSTĚ - MÁM SE BÁJEČNĚ A STAROSTI SI DĚLÁM ZBYTEČNĚ, protože děláním si starostí si nepomůžu.Problémy se mají řešit, ne kvůli nim nespat.Ale - NEUMÍM TO,no...

jinak - trochu jsem projela internet a mělo by jít upravit i úzkostný stavy a hladina serotoninu pomocí změny jídelníčku - v mým případě míń kofeinu, soli, cukru a hladký mouky by mělo dokázat zázraky...Jsem s tím nemožná a cpu se přesně tím, čím bych neměla...

No, ty moje úzkosti jdou ruku v ruce s nespavostí. Je to hrozná otrava. Já právě bych měla být úplně spokojená s manželem a dětmi. Kolik lidí má různých starostí a bolestí a zvládají to. Prý tady těmi stavy trpí odhadem 20% žen, takže je to relativně normální a běžná " nemoc " nebo porucha nebo jak to říct, ale život to teda kazí pěkně.

jo,taky si přijdu narušená.:-)
přes den dokážu i být v pohodě - a večer - normál hotovo. Jak začne být tma...Máme tu blbý světla - šetřicí, dávají takový mdlý světlo nějaký, to já nemusím, já mám ráda hodně světla....Do toho malá nechce spát ve chvíli, kdy já už bych dávno spala a pak usne a mně začnou hlavou vířit myšlenky takovou rychlostí, že nestíhám...naplánovala jsem si žehlení, všechno připravený, jen ona nespí a nespí...Tak to mi taky nepřidává...

Jo, to mi povídej. Noci jsou nejhorší. Dnes jsem si na spaní vzala jeden Ketilept, je to antipsychotikum, hodně slabé, ale dobře se po tom spí. Jenže to víš, malého kojím a tyhle svinstva i když dok říkala, že můžu, tak by se neměla. Už stačí ta antidepresiva a taky to, že mám ekzém a občas to mažu kortikoidama a ještě tohle, nic moc. Jenže teď se mi to nějak zhoršuje, jako že se v noci klepu a mám tak staženo, že to prostě nejde a nejde spát. Ach jo. Manžel mi říkal, že bych měla zavolat té dok, jenže to znám, co ta udělá? Akorát mi navýší antidepresiva. Je to prostě bludný kruh od nikud nikam. Začíná uvažovat, že o tom taky napíšu do časopisu, abych se vykecala jako Ty:-)A co, napsala jsi svůj příběh??

Irčo, co přestat kojit a začít brát víc ten přípravek na spaní? Já to udělat nemůžu, uspím se max. medovinou, to fakt funguje...Jinak - už jsem sem ráno psala, zas se to neodeslalo...

No, ráda bych alespoň ty 4 měsíce to kojení vydržela, ale možná dojde i na to. Myslím, že asi dost dělají i ty hormony, uff. Co Nikol, ta už se tu dlouho neukázala? Asi jí ty AD zabírají a je v poho, tak jí to k nám neláká. Uff.

Prdlajs, opak je pravdou. Jsem uplne v cudu. V utery jsem v praci vykrikovla, jak budu v listopadu zpatky. Rozcilila jsem se, kdyz mi baba z personalniho rekla, ze jeste ne, az me prohlidne psychiatr. Tak jsem je servala na druhou dobu a do stredy v noci mi malej nespi, lezou nam stolicky, odmita jist, dneska rano se to trochu zlepsilo, tak jel do jeslicek, auto ma vybitou baterku, takze se tchanem, ten ma Alzheimera, takze na zabiti. Prilitnu domu, rychle na testy na stitnou zlazu, prilitnu domu, misto pripravy na vecerni hodiny, zprava, ze malej ma virovou infekci, velmi nakazlivou, takze pro nej, mezitim auto do servisu, normalne jsem zrusila vecer hodiny, protoze uz toho bylo na me moc, doktor nevolal, takze k doktorovi jdeme az zitra, asi toho vira mam taky, pritom je to jenom nejaka detska nemoc. Zitra mam zavodniho lekare rano a psychiatra odpoledne, uz se mi zase do prace nechce. Jestli mam toho vira, tak stejne nesmim tyden mezi lidi. Malej dneska skoro nejedl a a ni nechtel pit, takze se obavam, ze dnesni noc nebude nikterak dobra. Mam migreny kazdy tyden asi tak dva dny. No fakt hnus. Psychiatra se rozhodla, ze pry budu na Iminopraminu i ve tretim trimestru, pry na nej dobre reaguju, to rekla po tom, co me nikdy nevidela, takze uz se tesim, jak ji zitra sjedu. A dneska jen brecim a brecim. A trnu hruzou, jestli ty zatraceny leky nebudou mit nejaky vliv na Fazolku. A taky mam problem s odesilanim.

jé, Nikol, to se to někdy sejde, co?
Já myslela, že brečím jen já - milej nespal na včerejšek u rodičů.Jeden den mě přesvědčuje, že je mi věrnej a nic nemusí být tak, jak řekla kartářka a za dva dny (včera) mi řekne, že bych se s ním měla rozejít,tlačí mě k tomu, co mu síly stačí...Sám se nerozejde z toho šlechetného důvodu, že ten, kdo to řekne (já se s tebou rozcházím), je ve výhodě.Já nevím v jaké a brečím jak želva už druhej den.