Diskuse - Deprese v těhotenství

Máš pravdu, Nikol. Ale málokdo (podle mě) má tak vyrovnaný vztah, jako ty s manželem.

Ale samozřejmě tím netvrdím, že dlouhodobé řešení je udržovat vztah který nefunguje. Otázka je, proč nefunguje. Na každém vztahu se musí pracovat, ale jak má Tralala pracovat na novém vztahu když nemá dovyřešen ani ten minulý? Podle mne ten přítel tímto řeší zase své problémy, taky se s tím asi neumí vypořádat a kumuluje se to v něm a teď to vážně přehnal. Asi by potřeboval nějakou terapii sám.

Ty ale Tralala těžko ovlivníš, zda on bude někam docházet nebo nebude, na to nemáš páky, zato máš páky řešit samu sebe a měla bys s tím začít, včera bylo pozdě.

Lindo, nemysli si, ze mame doma na ruzich ustlano. Taky se hadame, hlavne kvuli detem, oba jsme vyrostli v jine kulture. Oba si ale uvedomujeme, ze nektere veci ovlivnit nejdou a jak spravne muj manzel podotkl, deti se obcas pri tom objevovani sveta zrani, i kdyby se rodice rozkrajeli. Minule malej blbnul na zidli a prevratil se a hlavou primo do obyvaci steny, manzel ho zvedl, ja zkontrolovala, jestli tece krev a bylo. Druhy den uz se na te zidli houpal znova.
Promin Irco, ja si proste myslim, ze fyzicke nasili do vztahu nepatri a nic to proste neomluvi.

Já byla u psychiatry, ta mi ale jen poradila léky. Řekla, že ty moje stavy jsou hlavně z mý situace. Doporučila mi chodit k psychologovi. Jsem objednaná na konec měsíce. Tak se mi zdá, že mám nějakou smůlu na stejný typy. Nebo nevím, jestli si to nědělám sama. Jsem v depce dost podrážděná, hnusná a sprostě mluvím. Jak to máte vy? Jinak máma říká, ať s ním okamžitě zatočím. Teď tu byla kámoška a říkala, že by taky jednu schytala, kdyby se opila. No já měla víc než jednu sklenku, ze začátku v poho, pak to najednou se mnou fláklo a okno. Není to OK, se takhle zrubat, ale to byla výjimka.

tralala, tak tohle řeším já dokola - vybírám si blbě nebo na ně působím tak blbě, že se po čase chovají všichni stejně? Výsledů jsem se nedobrala zatím žádných...

jo a v depce bývám protivná a vzteklá - mi třeba holka řekla, že mý těhotenství by už nechtěla zažít, byla jsem prý hrozně protivná...Přitom já si připadala normálně, ale ona a M. jako by mi dělali všechno naschvál a provokovali....

Já jsem na tom stejně jako ty, Evčo. Asi je to ženské prokletí být protivná. Asi jsme prostě víc přetížené a spousta dalších vlivů do toho.

Toho psychologa bys asi potřebovala víc než psychiatra. Já taky nejsem pro fyzické násilí a nijak to neomlouvám. Faktem je, ale že kdybych se opila před dětma, manžel by mne propleskl, to vím. Tím bych ho naštvala hodně. Ale jak Tě mohl zmlátit do bezvědomí to nějak nechápu. To muselo být těch ran několik, hodně a hodně silných??

Dneska jsem protivná už i na prcka, protože se nechce nechat uspat, pořád se tu mele, nejradši by, abych chodila já spát s ní rovnou...A na to teda nemám. Včera jsem šla v devět a v jednu jsem tu lezla a hledala něco k jídlu.A ona je fakt přebornice v tom, že už jako spí a za chvilku je vzhůru. A po tatínkovi má skvělou schopnost prý dobrou pro přežití v divočině - jakmile se někde něco šustne,nespí.Senzační! Otočím se na posteli ... a dítě sedí.Třeba třikrát za noc. S tou starší to neznám - spala vždycky jako když ji do vody hodí, usnula i během hry mezi hračkama klidně. Tahle - neexistuje. Navíc pořád řve, kňourá, stačí se blbě kouknout a už natahuje.Nechci to řešit tím,že ji posadím před TV, aby čuměla na reklamy a já mohla něco dělat. Ale vyčerpávající už to trochu je.

Protivna jsem v depce taky a taky mam pocit, ze mi vsichni delaji naschvaly a strasne me kritizuji.
Kdyz sviti slunicko a je hezky, tak je kazdej pohodar. Me to trochu jde, i kdyz je pod mrakem. Ale nekdy to na me padne a je to. Ja si nemyslim, ze kdyz se zenska jednou opije pred detma, tak je nutne ji hned fackovat. Nereknu pokud by to bylo opakovane, ale jednou. Clovek by se mel umet ovladat, ja si taky rozmyslim, nez neco v hadce vysteknu, pak uz by to neslo vzit zpatky. Jinak Evi, uknourane dite je strasny, dneska rano nam malej knoural, protoze nechtel do skolky, ale jit plavat. Chodime v nedeli. No knoural celou cestu, az ve skolce se uklidnil. Mala si zase chtela hrat ve dve rano. Ted me tu otravuje kocka, chce se mazlit. No jdu delat neco produktivniho, ale to zase vynadano odmanzela, ze jsem neodpocivala.

:-) člověk by se měl ovládat, ale já když se ovládnu, tak mě to stejně pak tlačí v mozku, co jsem neřekla a určo hned v tý hádce říct měla, tak mi to nedá pokoj a nedá, dokud se to dotyčnej nedozví.
Ukňouraný dítě vzhledem k ekzému mám skoro pořád.
Na velký holce vidím, jak jí to leze strašně kolikrát na nervy a bude dělat cokoliv, jen aby si nemusela s prckem hrát. Klidně umyje místo toho záchod, ale věnovat se malý, to je pro ni nepřijatelný.:-) A to to po ní nechci nijak často, jen občas, když se třeba chci jít umejt nebo něco peču nebo tak...

Ja reknu vetsinu toho, co chci v hadce, ale jsou veci, ktere muzes rict, abys toho druheho zranila, ale ve skutecnosti to tak nemyslis. Driv jsem se neovladla a rekla jsem vsechno, hlavne abych toho druheho ranila co nejvic, Ted premyslim, nez vypustim z pusy neco, co bych nemohla vzit zpatky. My mame pro sebe s manzelem prezdivky, ktere pouzivame mezi sebou, a kdyz jsem mu jednou rekla jeho jmenem, tak z toho byl tri dny spatnej, protoze vedel, ze se opravdu zlobim. Jinak jak rikam i syn si mysli, ze se jmenuju honey. :-)

Moje velká dcera naučila říkat tu malou " maminka" - dřív říkala mami a mamina...A najednou pořád maminka a nechápala jsem, jak na to to dítě samo přišlo! Až se velká pochlubila.:-)

A události pokračují... Malej má akutní zánět ledvin. Nutná hospitalizace. Dovezla jsem ho do nemocnice. Přítel tam s ním zůstal na pár hodin. Já musím nutně udělat účto. Jinak průšvih. K večeru tam jedu. Mezitím telefonát ex, ať si vyzvedne holku (ta má zánět průdušek). Byl v práci. Poslal rodiče. No aspoň je holka v dobrých rukou...tak se to všechno se... a není a není konec..Jeden by nevěřil, co všechno se může stát...a máma je na přítele nasr.... a nechce ho ani vidět....