Diskuse - Deprese v těhotenství

Ahoj holky,k te autosedačce,ano takto se smi jezdit.Ale ja nejsem zastance aby ditě sedělo v předu nemam rada tu sedačku,řika se ji sedačka smrti.Hnus co.Jak zvladate všichni?U nas to ujde,mam nějake chmurne obdobi,ubrečenost,plačtivost,litost po ranu mrazivo na zadech brrr snad se nevrati depka,ve středu jdu raději k doktorce.A na vikend mam pěkne vyhlidky,tak uvidim,jsem pozvana na jednu velkou akci,ale od kamaradu-party-klubu,ktery mě pozval na velkou akci,ale manžel neni nadšeny,je to z davne minulosti a ja bych i tak rada jela,a maleho bych vzala s sebou,tak by se vlastně ani neměl čeho obavat,a ja nemam zaječi umysli,nejedu nahanět chlapy,jen se pobavit,pokecat,zavzpominat,tak tet nevim,mamka mě nabidla hlidani na malou,a manžel dnes řikal at jedu,vaham,nevim,pry se necham oblbnout opět 2 kolama,no to nehrozi,ale musim se přiznat,občas mě nohy zachvěji při vzpomince na 2 rchla kola a užasne jizdy....holky nevim,takove rozhodnuti sic jen prkotina,ale hold jsem vdana a nevim, zda se to hodi,co byste dělaly vy?Jde jen o oslavu,nic vic,navic nejsem a tip a nikdy sem nebyla na nevěru atd aby to nevyznělo jako že jedu někam hledat,ha snad mě chapate co tu chci napsat. :-)

eicul, vidím to přesně stejně s tou sedačkou.. Navíc si myslím,že pokud vidím, že to druhýho rodiče opravdu znervozňuje, ustoupím.Ustoupila jsem já jemu kolikrát jen proto, abysme se před malou nehádali.
Jinak - naprosto Ti rozumím s tím depkovým obdobím, u nás včera slunce svítilo jako o život, ale nebylo kam jít, ani se mi s malou nechtělo v tom horku...A uprostřed dne přišla nenálada jako hrom. Nakonec jsem dala malý předčasně dárek k narozeninám, aby byl chvíli klid.Děti s atop. ekzémem jsou totiž pořád podrážděný, protože je to svědí...A protože jsem s ní pořád,mívám toho fakt dost.Kostky nás na chvíli zabavily, udělala jsem po dlouhý době koláčky ( a odspodu je připálila) a pak i uvařila večeři a byly jsme v pohodě.
Co se srazu týče, jela bych, kdybych věděla, že se mi fakt chce, fakt se těším. Manželství je asi o důvěře a jestli Ti manžel nevěří, měl by se s tím nějak srovnat sám.Taky to jde - odepřít si to proto, aby byl v rodině klid. Ale to děláme jen asi my ženské,co tak pozoruju.A abys byla doma otrávená a přemejšlela, jaký to mohlo bejt a pro tebe nebylo...

Nikol - raděj se smiř s představou holčičky, která Ti oznámí, že si tatínka vezme za manžela...:-)))

Irčo - dlouho jsi nepsala o úzkosti a depresi, vypadá to, že je Tvá terapie fakt dobrá...Cítíš se líp?

No, Evino, úzkosti mám pořád. Spíš mne ale děsí, že mne asi do očí praštilo, proč teď aktuálně je mám. Protože KBT terapie učí rozebírat důvod, proč se člověk raději než by se pral se svým životem vydá na "cestu nemoci". A já jsem najednou došla k závěru, proč to je: Podle mne nezvládám to dvojité mateřství. Nemyslím fyzicky, ale spíš psychicky. Malá se teď poslední dobou začala strašně silně prosazovat a to buď vztekáním se nebo pláčem. Zesílilo to výrazně po té, co se z malého miminka stalo batole a nyní už i chodí. Jakoby si více uvědomovala, že je mu věnována zesílená pozornost. Bez toho to samozřejmě nejde, malý je totiž nebezpečný nejen sobě, ale i okolí a malá chce být taky v tom středu pozornosti. Prosazuje se tím, že při každé blbosti se vzteká, pláče a pořád dokola. Můžu spolehlivě říct, že mne to psychicky odrovnává.

Holky, novinky dneška. Byla jsem v baráku. Na stole otevřenej exeho PC a koukám na ploše moje pošta, dopis mojí JUDře..Jak se mi naboural do mailu nevím.Každopádně mám důkazy, že to tam měl. Prý je to na trestní oznámení, A mám důkazy, ten se bude divit.To je co?

Já Ti přeji, ať už je to za Tebou a ať se to nějak vyřeší, bylo by to už dobré pro všechny. Hlavně pro malou, aby byla v poho. Proč to píšu, zase se hrabu ve své minulosti, jak se naši o mne hádali, otevřelo se to tou terapií a není mi z toho dobře.

A ,mě teď holka volala, sama od sebe. Ptala se na malýho. Stýská se jí. Já bych taky chtěla to mít vyřešený, ale ex je nebepečněj šílenec. Psychopat. Zneužití e-mailu, teď to čtu v trestním zákoně..docela brutální...

Evi, pobavila jsi me, tim, ze si mala vezme tatinka. Ha ha. Malej dneska odmital jit do skolky bez sveho kocarku s teletubym, nastesti to vzaly ve skolce sportovne, vyndaly dalsi kocarky, 'miminka' a vsechny deti si hraly na maminky a tatinky. Ja jsem si odpocinula v praci, tak ted jeste nejaky ten spanek v noci a budu spokojena. Jinak ty chmury jsem mela o vikendu taky.

Tralala je to husty s tim emailem. To bych si nenechala libit.

Tak u nas je velky chaos,mala ma skoro 39 telotu,doktor řikal 2ml nurofenu a rano přijet,nedalo mě to a volala jsem mu domu.
Takže to vypada u mě že ze srazu v sobotu nic nebude,zatim teda,Evino,jela bych rada a manžel mě dokonce vyslal,pokud to klapne beru maleho s sebou,je to jen do Turnova,Tralala určitě vi kam,tak sem zvědava jak vše dopadne.Jsem vystresla,mala ma prujem,opět,a tet k tomu ty teploty,držte palce,navic na mě leze zase ta pitoma depka...ale ne ta hnusna,ale nějaka menši faze,snad se zarazi a nerozjede :-)

Irčo, nemysllím,že bys nezvládala dvojité mateřství, je to spíš o tom, že si z minulosti neseš s sebou ty strašáky a hodně špatnýho a ještě k tomu máš teď s dětma složitý období. Dvojité mateřství vyčerpává psychicky i mně, kdy holce v pubertě řeknu 5 věcí, co po ní chci, dvě zapomene, dvě odloží a na tu pátou odmluví, co to po ní chci. Vše je u nás nastavené podle kluka, co jak on má, ve středu chce k němu, o víkendu taky - podotýkám, že o tomhle víkendu byla u mého táty a též podotýkám, že je to ONA, kdo kluka hrozně miluje a chce.On na ni trošku dlabe.

Na tu malinkou mi zrovna ujely nervy, vstávaly jsme v půl čtvrtý.Zubařka řekla přestat kojit, protože mlíko kazí zoubky.Ještě večer jsem si říkala - no jo, jenže já jsem na to líná.Já se prostě po dni stráveným s dětma chci vyspat, abych druhej den byla v pořádku a mohla s nima ( a jejich požadavkama ) strávit celej den.
V poslední době se raduju z toho, že jsem se dostala trochu víc do kondice a ztloustly mi asi i trochu nohy. FAkt je, že holka po prolítaným dni nemůže vstát, protože má svaly a ty jí bolí - a mně nebolí nic.:-) Takže ještě žádný svaly nemám.
Ale s kondicí to tak slavný nebude, protože když Eli konečně pořádně usnula, pokusila jsem se od ní otočit na břicho. Okamžitě začala kňourat, kdeže jako jsem. To jsme zopakovaly 3x.No, visela mi na prsou celou noc. V půl čtvrtý ráno jsem si opět dovolila se otočit, nehorázně mě bolí záda na jedný straně - řev a řev...Tak to jsem už na ni byla vzteklá a protivná.
A jen si vybavím jejího tatínka, jak mi tu vykládal, že on má o ni taky starost, jak mě neustále s něčím kritizuje, jak mi dokonce řekl, že bych mohla taky mít dítě bez otce - bejt tu,roztrhla bych ho jako žábu,kripla.
Vůbec neví, jak to mám - žere si co chce, já už nevím, co vařit, co vůbec koupit, dělá si co chce, chrápe si jak chce a kdy chce.A ještě má takovej ten pocit, že se na mateřský válím ,nebo co...Nebo že by mi měl poradit, co bych jak měla dělat...

Mimochodem - on tvrdí, že nikdo z jeho rodiny neměl ekzém, není to pravda, brácha jo, navíc je tahle nemoc problém metabolismu tuků a ... ten má právě tatínek. Takže ... když se podíváme, kdo " za to může" - je to on, i když se snaží vykládat něco jinýho.
Se tady sama sobě divím, že s ním vůbec ztrácím čas, že se s ním vůbec bavím, když on mele takový kraviny.

Tak jsem si to přečetla. A co nechat mu tu malou, Evino, na noc? Ať si taky trochu užije a Ty se jednou vyspíš? Myslím, že by to konečně prospělo Vám všem. Jak jinak asi odstavíš? Podle mne to v tomhle věku už jinak moc nepůjde. Nebo alespoň nevím jak.

No, já jsem z těch dvou na nervy dost, přiznám se. Ne, že bych tu malou nechápala, že se třeba může cítit odstrčená, když se narodil malý. Ale teď několikrát jsem nechala malého manželovi a něco jsme spolu podnikaly. Byly jsme se 2 krát samy koupat, 1 jsme byly v Dendrologické, 1 v ZOO. Snažím se jí věnovat a ona pořád vymáhá pozornost pobrekáváním, pofňukáváním a vzteháním se. Tak co s tím? Analyzovala jsem to a mám opravdu moc ráda obě děti, není to tak, že bych kluka milovala víc nebo obráceně. Myslím si, ale že ty děti stejně budou pořád analyzovat, koho má ten nebo onen rád víc. Jak to máte Vy? Já jsem jedináček, tak nevím...

Mám mladšího bráchu - o 4 roky.Našim mimčo umřelo - kluk, co se narodil 2 roky po mně.Takže - chlapeček vymodlenej, nesmělo se mu nic stát, byla jsem ta " starší a rozumná" o to víc jsem ho řezala, když to nikdo neviděl.On žaloval, oni trestali mně. Takovej koloběh...
A dneska to mám tak, že taky velkou holku v ledasčem chápu - ale to neznamená, že když to chápu, všechno jí povolím. Naopak - ona by nejradši, abysme se řídily doma tím, jak zrovna může nebo nemůže její přítel.A já - jak můžu, tak jí zabráním za ním jít. Aspoň bude mít na co vzpomínat, jak jim bylo v lásce bráněno a přesto se slejzali.:-))