Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Nevolím přezdívku, uvádím své jméno, nestydím se za svou nemoc a už vím, že jen hlupáci se smějí. Děkuji za podporu. Dnes je opravdu počasí na draka, ty mlhy
podporují D. Sedím ted v práci, kouřím cigáro za cigárem a dělám jen to nejnutnější a to co bych teoretricky neměla zkazit. Myslím na odpoledne, kdy vyrazím se svým psem do přírody, do lesa kde hledám často útěchu. V duchu všem těm stromům vypovím vše co mě trápí, postěžuju si a on jen tak kývá větvemi, člověk by řekl, že rozumí, že chápe, že uklidnuje. Nemám ve svém okolí člověka kterému bych mohla říc . . . kterému bych se mohla vyzpovídat. Spíš mám pocit, že spíš rozumím řeči zvířat a rostlin, ale člověku moc nerozumím. V manželovi oporu nenalézám, spíš naopak, navíc se za mé problémy stydí, ačkoliv má na nich velký podíl. Jsem ráda, že jsem sebrala odvahu se vám všem ozvat, postupně se snad vyzpovídám ze všeho, děkuji že jste, že mě posloucháte a cením si zájmu. Díky

Milá Věro, jsi spřízněná duše :-))
Možná jsi četla, že taky, jako ty obdivuju přírodu a živočichy, nedávno jsem se přímo zamilovala do stárnoucího koníka přítelkyně, kterou jsem díky osudu poznala tady na diskuzi a o kterého se ona obětavě stará se svou dcerou, kromě spousty postižených kočiček a slepého a hluchého pejska. Nedávno mi jedna známá sdělila, že do našeho útulku pro opuštěná zvířata chodí lidé venčit pejsky, které nestačí vyvenčit jejich ošetřovatelé. Takže jsem začala taky chodit venčit a beru je do lesa.
Psy miluju snad odjakživa! A pořád mi chybí ten jediný, který mě po 15 letech opustil :-((( Když si vzpomenu, jakou bolest mi působilo jeho stárnutí a všechny jeho choroby a bolístky s ním spojené a nakonec jeho poslední vyčítavý pohled (měl úžasné čokoládové oči, kterými se nám díval zpříma do očí), který se mi vryl navždy do paměti, tečou mi i po letech krokodýlí slzy. Už proto, že bych víckrát neunesla stejnou bolest, si dalšího pejska nepořizuju. Říkávala jsem, dokud je pes zdravý, mladý, je to jen a jen radost, ale jakmile přijde nemoc, stáří, člověk je jako na trní, v noci nespí, poslouchá jeho dech, jestli nepokašlává, neškrundá mu v bříšku, nepotřebuje vyvenčit. A tohle mi taky na psychice nepřidalo. Dopadlo to tak, že toužím po pejskovi, ale silnější než touha, je vzpomínka na utrpení, spojené s jeho odcházením.
Věro, nerozumíš lidem, víc zvířatům a rostlinám... Kouříš... Máš nechápavého partnera... Možná se mi budeš smát, ale vyhledej si na netu něco o andělích, snad najdeš i test a zkusíš si ho udělat... A potom, samozřejmě, budeš-li chtít, mi napiš, jak to dopadlo a co si o tom myslíš.
Já si myslím :-))

Už jsem spolkla a jdu s dcerou do města na oběd, má 19 té narozky ....doufám, že se neposmíváš lidem, co polykají prášky, tady jsou samí takoví .....tak pozor...:):)
Deprese je hrozná věc, jak to tady čtu ......držím palce depresákům a všem , kteří bojují .......

Přeji krásné zamlžené odpoledne, počasíčko nepřeje, ale to nám nemůže zkazit náladu, neboť prostě každé počasí nabízí svá krásná kouzla.

Moc jsem teď nestihal psát, neboť jsem pracovně vcelku hodně vytížen, takže stihnu jen nakouknout, přečíst vaše fajn zprávičky a krásná slovíčka.

Malířko usměv na tvář báječný človíčku, utíkej do přírody kde všechny bolístky přebolí. Ve schránce jsem ti nechal pár hezkých mailů na zlepšení nálady a kousílínek radosti ze života.

Fabre souhlasím se všemi, mohl by jsi nám napsat něco o sobě. Jsme rádi, že jsi tu s námi a že jsi se odhodlal k tomu úžasnému kroku. Zítra ti všichni budeme držet palečky, ať to zvládneš co nejlépe.

Ahojky Věro vítám tě do diskuze, jsme všichni rádi, že tu s náma jsi, že se nebojíš něco napsat o sobě. Moc ti přeji ať se máš každý den lépe a lépe a ať se ti splní vše co si jen přeješ. A nezapomeň psát, uvidíš pomůže ti to se cítit alespoň o kousíček lépe.

Ahoj Nino díky za krásné příspěvky do diskuze, krásný sluníčko na bolavé dušičky, díky, díky, díky

Zdravím Romču, která je zdá být opravdu plně vytížená prací, přeji ti ať ti jde co nejlépe a jsi spokojená i na dušičce a srdíčku.

Posílám také pozdrav všem ostatním človíčkům této fajn diskuze. U nás vykukuje z pod mráčků sluníčko, tak šup do přírody. Marty

Ahoj moji milí,

mám hodně naplněné dny, ale jsem pořád s Vámi - to znamená, že mám radost z každého příspěvku, z kterého sálá optiismus a dobrá pohoda a nebo i odvaha bojovat a poprat se s odvrácenou tváří života ...

VĚRUŠKO - taky Tě tady vítám - a věř, že je tady hodně lidí, kteří přesně rozumí Tvým pocitům. Já jsem se potýkala s depresemi ( měly svou příčinu, ale o tom jsem na diskuzi Deprese - původní psala dost a dost a i na této jsem se asi zmínila ), nebyla to jednorázová záležitost, ten problém se vrátil spolu s problémy v mém životě a o úzkosti vím taky své. Ten pocit vnitřního neklidu a rozervanosti je těžko popsatelný a těžko se dá delší dobu unést - v noci se všechno stupňovalo a trpěla jsem k tomu všemu chorobnou nespavostí. Takže se zákonitě dostavilo vyčerpání. Péče o dům, manžela, dva syny a chození do zaměstnání se mi tehdy zdálo nezdolatelným problémem, i když za normálních okolností je to naprosto normální věc. Už jsem byla úplně na dně - ale jsem tady a znovu dychtivá po životě - snad vůle, léky, pomoc lidí na této diskuzi - jedno k druhému ... zase jsem se ze dna vyškrábala.
Mám v živé paměti,jak jsem se bála při stavech úzkosti třeba jen přejít silnici, jak fyzicky zle mi dělal řev náklaďáku za mými zády, jak jsem v noci žila v jakémsi polospánku, z kterého jsem se ixkrát za noc budila s tlakem na hrudníku, v krku a s bušením srdce. Nějak jsem tenkrát nezvládla smrt mamky, která byla poměrně mladá.
Přeju Ti Věruško, abys byla co nejvíc v pohodě a dařilo se Ti bojovat úspěšně. Abys měla v duší co nejvíc sluníčka a co nejvíc důvodů mít úsměv na rtech ....

NINUŠKO - chtěla jsem Ti ještě napsat - že jsem hodně přemýšlela o tom, co Ty zvládáš ve svém životě - a myslím, že si z Tebe můžu vzít jen a jen příklad. A mnozí jiní taktéž. Obdivuju Tvou nezdolnou vůli starat se o slabé a trpící, obětovat tomuto poslání čas, energii, lásku ... Tvou schopnost vychovat dcery, tak, jak jsi je vychovala, Tvou pracovitost, neuvěřitelnou skromnost. Můžeš být pyšná. Jak na to, co jsi dokázala v životě, na sebe a taky na svoje dcery - krásnou starší, kterou znám z fotek, na nádherného vnoučka i zetě, i na mladší dceru, kterou jsem poznala a dělala na mně dojem úžasně milé, přátelské a energické bytosti, která navíc ví, co chce v životě dokázat a podědila hodně z Tebe navíc z ní energie a vitalita, život a dravost mládí přímo čiší - to byl můj dojem ... pozdravuj ji a další přátele - Ty víš koho mám na mysli - těším se na setkání - doufám ve třech s Malířkou ... případně i nás víc ... snažila jsem se ráno dovolat Toni, taky včera večer, nebrala telefon, budu to zkoušet večer a zítra zas - doufám, že se dozvím příznivou zprávu, že udělala to, co bylo nejlepší v dané chvíli...

FABREGASI - na zítřek Ti držím pěsti - všechny a ozvi se nám - zvládneš to ... když jsem to zvládla já ....

MARTY - díky za milá a povzbudivá slova a přeji Ti hodně sluníčka v duši,optimismus a radost ze života - ať se Ti daří vše podle Tvých představ ..
.
MALÍŘKO - moc pozdravů ... věřím, že plán mnou nastíněný shora schválíš a výhledově ...
Moc mně zaujal Tvůj způsob relaxace - mám se co učit a mohu si z toho hodně vzít. Mně láká k relaxaci víc než sledování přihlouplých seriálů pohled do ohně, voňavá vana plná pěny a svíčky kolem a tichá hudba, na vánoce dokážu dlouho jen tak hledět na rozzářený stromeček a poslouchat Armstronga, v létě na chalupě koukat přes zeleň listů bříz na prosvítající blankyt nebe, ten nejblankytnější, jaký se dá představit, stejně tak jako v babím létě do barevných korun stromů. Mrzí mně, že děti nechtějí trávit vánoce na chalupě kvůli svým partám kamarádů, které jim tam chybí. Bylo kouzelné, když napadlo hodně sněhu, my jsme se prokutávali metrem a půl bělostného nadělení k chalupě, pod střechu jsme zavěšovali girlandy světel a na příjezdovou cestu zapíchali planoucí pochodně ...jsme v údolíčku a chodili jsme se na tu světelnou krásu dívat s odstupem ... stromeček byl až do stropu, manžel udělal svůj nedostižný bramborový salát a pod talíře nám kladl všem kapří šupiny pro štěstí ... srnky nám chodily krotce až k chalupě a my pak po nadílce chodili dobré tři kilometry na půlnoční ... teď trávíme vánoce doma, taky je to hezké, ale až děti dorostou, budeme jen na chapupě o svátcích - v tom velebném kouzlu - i s těmi llednovými legráckami na venkovských bálech v té malé vísce, kdy nám cestou k chalupám z místní sokolovny chlapi vrávorají a my ženské se zamotáváme do dlouhých plesových šatů a smějeme se šichni, aniž bychom věděli čemu ....
Na víkend mám naplánováno mytí oken a praní záclon - v tom předešlém jsme si dopřáli relax - byli jsme na pivku, s bandou na bowlingu a v kině na filmu Nestyda s Macháčkem v hlavní roli - podle Vievegha - ale zklamal mně konec, bylo to na můj vkus nějaké otevřené, asi jsem prostě ještě něco čekala ..
V pátek jdem večer na ty padesátiny - dárky mám - a jeden den víkendu pojmu opravdu pracovně a vzděláváním se ...
Zdravím moc a moc naši milou KIKINU a jsem ráda, že se nám ozvala - též ostatní moc zdravím s přáním zdraví, klidu a míru v duších, vyrovnanosti a ... víry ..
S láskou Romana.

Fabregasi,
koukám, že nás s tebou zítra k doktorce "půjde" víc :-)) Nestyď se, jsi prostě vyčerpaný prací a jdeš si pro radu, jak odpočívat a nabrat zpátky ztracenou sílu a energii. Nejsi ani slaboch, ani cvok! Naopak, jsi empatický, citlivý, pozorný k potřebám druhých. Věř sám v sebe, máš na to v každém ohledu právo a važ si sám sebe, máš k tomu pádný důvod. Jsi pro tento svět velice důležitý a cenný!!!

Romčo, prosím tě, buď na sebe opatrná (pořád se obávám, jestli si toho nenakládáš moc). Kácím se, jenom když čtu, co všechno jsi už udělala a plánuješ ještě udělat :-))

Marty, děkuju za tvoje mailíky :-))

Věro, těším se, že nám sem zase napíšeš, pokud budeš mít potřebu vykecat se :-)) Jakého máš pejsana?

Luboši, zítra jdu na poštu poslat ti obrázek!
Mužský mi obstaral krabici, balicí papír a nakonec, kromě zhotovení rámečku, vše ještě zabalil (je zlatej a šikovnej). Napsala jsem ti to i do mailu, abys věděl, že ti něco přijde, že to není jen nějaká podfukářská zásilková služba, která otravuje... Co tvoje viróza? Bacily jsi už nadobro vyhnal z těla? Doufám, že už je ti dobře :-))

Koho jsem nezmínila, neznamená to, že jsem na něj zapomněla. Naopak, myslím na vás i na ty, kteří už dlouho nepíší, na Kollerku, na Lili, Kikinu, Annu, Marcelu a Marcelu, Hraběnku, Jáju, na Milunku, Alku, Páju, Lindu, Kristalku, Gabču, Anetu, Péťu, Petra, Marka, Honzu, George, Tce, Abíčka, Luciana ... Vám všem přeju hodně příjemných okamžiků a stálé zlepšování zdraví a kondice!!!
* * * Dobrou * * *

Ahojky vám všem a moc děkuji za vaši podporu.
Chtěla jsem se ozvat už včera, ale nějak mě to nevyšlo.
Malířko čauky, ten test jsem si udělala, vyšel mi anděl, no nevím co si o tom myslet.
Mám dost nemocného partnera je v ID sice se umí postarat sám o sebe, ale je období, kdy musím volat rychlou. Je to nemocný, zlý a sobecký člověk, všechno těžší musím zvládat sama at jde o nákupy nebo práco na zahradě. To by mě tak ani nevadilo
horší je to s komunikací. Přo příchodu z práce mě vlastně vítá s radostí jen pejsek, jinak se ozve z gauče - zase už je tady, to je po klidu atd. Nikdy jsem neslyšela slova jako prosím nebo děkuji, spíš jen strohé dones, podej, táhni a jako bonbonek jsou proslovy - já už ty prášky a kapačky brát nebudu, stejně čekáš až zdechnu. Proč jsem ho dávno neopustila - je to otec mých dětí a ted nemocný člověk a převládá u mě pocit zodpovědnosti, nemůžu opustit nemocného. Je to opravdu často vyčerpávající , chybí mě vlídné slovo a přesto když ho odváží sanitka tak si přeji aby se vrátil. Proto často utíkám do polí a lesů kde hledám útěchu, kde nemusím neustále něco vysvětlovat, obhajovat a kde mě nikdo neřídí. Velkou opravdu velkou oporu mám ve svých dvou synech a jejich partnerkách, troufnu si říct, že mě mají opravdu rádi. A k pejskům - měli jsme 12 roků fenku vlčačku, před dvěma roky zemřela, při vší té bolesti bylo štěstí, že ji zradilo srdíčko, netrápila se, trvalo to jen pár minut. Dlouho jsem u ní seděla a hladila ji a děkovala za všechnu lásku, za všechny ty procházky. Pak jsme si opatřili belgičanku, měli jsme ji měsíc a bylo to miloučké a veselé stvoření plné elánu a radosti ze života, jenže nám ji ošklivě kousl dospělý pes, byla tři dne na veterině a měla před sebou operaci s nejistým výsledkem, měla poškozený mozek a já musela udělat to nejhorší rozhodnutí ve svém životě. Ty pocity se nedají popsat, ty výčitky svědomí ta bolest a navíc výčitky manžela. Pak jsme si dovezli novou vlčačku, ted už je velká, ale jako malou jsem ji opatrovala jako oko v hlavě a hlídala na každým kroku. V únoru jí budou dva roky, tak snad se už nic nestane. Je to moje sluníčko, každý den mě vítá, vedeme spolu hovory a ty její chápající oči se dívají do mých.
Dnes je sice zase mlhavo, ale mě je poněkud líp, díky vám všem, díky vědomí, že na to opravdu nejsem sama, že se můžu vypovídat, že nikdo neřekne - ty si pořád jen stěžuješ - díky.

Ahojky Vero, jsi bajecny clovicek, mas srdicko na spravnem miste. Kez by tu kolem nas bylo vice takovych fajn lidi, kterym neni okoli lhostejne. Preji ti vice radosti ze zivota, zkus se naucit radovat z kazde malickosti co te potesila. Proste nedovol sobe ani okoli, aby ti kazilo naladu ci privolavalo smutek nebo smutek. A nezapomen na nasi diskuzi, je tu opravdu spousta uzasnych lidicek co vzdy a radi pomohou. Mej se hezky, preji tobe a vsem ostatnim krasny den plny radosti a pohody. Marty

Ahojky Vero, jsi bajecny clovicek, mas srdicko na spravnem miste. Kez by tu kolem nas bylo vice takovych fajn lidi, kterym neni okoli lhostejne. Preji ti vice radosti ze zivota, zkus se naucit radovat z kazde malickosti co te potesila. Proste nedovol sobe ani okoli, aby ti kazilo naladu ci privolavalo smutek nebo smutek. A nezapomen na nasi diskuzi, je tu opravdu spousta uzasnych lidicek co vzdy a radi pomohou. Mej se hezky, preji tobe a vsem ostatnim krasny den plny radosti a pohody. Marty

Ahoj Věro,
není divu, že máš D, když máš v péči maroda! On to taky nemá lehký, snad proto, je na tebe zlý (asi je upoutaný na ten gauč, nemůže vlastně nic, živit rodinu, zabývat se prací kolem domu a zahrady, věnovat se rodinám synů, pejskovi, sportu, koníčkům, a je závislý ná lécích, na kapačkách, čas od času to vypadá, že si pro něj přišla zubatá, musí žít v neustálé nejistotě, kdy to přijde, anebo má ještě čas..., zkrátka musí mít podit, že jako chlap v životě nestojí za nic, že jeho život nemá smysl, nemůže dělat nic užitečného ani nic, čím by se zabavil, to musí být hrozné!). Nevím, jakou má tvůj muž nemoc, ale přeju mu, aby se mu to alespoň nezhoršovalo, aby mohl alespoň trochu dělat něco, co mu vyplní čas, trávený o samotě doma! Anebo se mýlím a dávno rezignoval a nesnaží se dělat vůbec nic, ani ti pomáhat s domem a zahradou? Je dobře, že máš fajn vztahy s rodinami svých synů, jinak by se takový život asi nedal ani vydržet.
A co se andělů týká, taky mi vyšel a taky nevím, co s tím... Asi před 2 lety jsem od kamaráda dostala o nich knížku (ale teď právě ji u sebe nemám). Vlastně mi to trochu pomohlo pochopit, proč mám pocit, že nevím, jak mám žít a musím to okoukávat od normálních lidí, které by ani nenapadlo takto uvažovat. Někdy mě jejich způsoby inspirují, jindy vyvolávají znechucení, až odpor...Například, nikdy jsem o nic neusilovala ( kariéra, plat), mám dojem, že nic nepotřebuju, nic nechci, občas o mně někdo řekne, že jsem anarchistka (neuznávám autority, pouze přirozené, t.j. šéf si mě musí získat svým lidstvím, charakterem, schopnostmi, pílí, seriózností, atd., jinak pro mě není šéf), nikdy jsem neudělala nic jen tak pro sebe, ani mě nenapadne, že bych si šla třeba něco někam užít (třeba masáž, kosmetiku, kadeřníka), dokonce mi jedna psycholožka (PhDr.) řekla, s váma nic neudělám, vy jste taková éterická bytost :-)) A žít s pocitem, že sem nepatříš a toužíš se vrátit "domů", nestojí za nic. A už jsem opět u naší staré známé Černé dámy, deprese :-) To mě "jen tak" napadlo, Věro, jestli náhodou nejsi na stejné lodi...
Ještě mě napadlo, Věro, že by mě zajímalo, jestli se ti líbí, jak maluje pan Hajný Zdeněk, pokud ho znáš. Mě nepopsatelně :-))

Fabregasi, myslím na tebe od rána a držím ti palce, abys ustál první návštěvu doktorky zlomených duší!!! Jak jsi to zvládnul? Co ti řekla, jak se máš léčit, co ti poradila, předepsala? Ozvi se nám :-))

Marty, krásné maily mi posíláš, díky.

Prožijte všichni, pokud možno, co nejpříjemněji celý dnešní denI S pohodou, klidem, dobrou náladou a snad i nějakou tou malou radostí :-)))

Ahoj Marty, snažím se i na radu psych. vyhýbat všemu co mě deprimuje, před zlými slovy vypínám mozek a dost se mě to daří. Já vím, že život má dvě roviny, v jednu chvíli běžím rozkvetlou loukou s písní na rtech a v zápětí zakopnu a nabiju si hubu. Ale musím říci, že jsem prožila i mnoho krásného, krásné prožitky jsou jako kamínky a já si je skládám do mozaiky aby se mě některý neztratil. Včera jsem šla kousek ven, vyšla na menší návrší a rozhlédla se po okolí. Krása, bylo vidět hodně daleko, naši ves jsem měla jako na dlani a v dálce ostatní vesničky rozeseté jako korálky, stromy hýří všemi barvami a mezi nimi se červenají šípky. Pejsek má v hubě klacek a štouchá do mě jako by říkala, tak co kdy si budeme hrát. A to je další kamínek, je to chvíle pohody a štěstí. Přeji všem hodně takových kamínků. Věra

milá Malířko, tak toho pána neznám, ale mrkla jsem na něj na netu - cesty ke světlu - a můj první dojem je klid, ticho pohoda. Zaujal mě hlavně obrázek Brána k budoucnosti jako bych čekala, že z něj vystoupí někdo, někdo kdo mi řekne pojd, dej svou dlan do mé a já ti pomůžu jít kousek cesty životem, pomůžu ti přes překážky, polož si hlavu na mé rameno a vyzpovídej se ze všeho co nemůžeš nikdy říct nahlas. Tak to je můj první dojem.
A ted k marodovi. To bude delší ale na začátek podotýkám, že kouřím jen v práci. Před asi 10 lety měl výžný úraz, zlomil si při pádu 9 žeber a ty nesrostou, jen se tam udělá jen nějaký svalek. Přesto má doposud dvě zdrátované. Pak přechodil zápal plic a byl to velmi silný kuřák. Jeho chorova je Chronická plicní obstrukční nemoc s poruchou ventilace III stupně.aA aby toho nebylo málo, přidává se jedna choroba za druhou. Má obě čočky vyměměné, byl na operaci s kolenem, to ležel skoro dva měsíce jak lazar, na ledvině má cystu a letos mu odstranovali papilotumor z močáku. Letos v květnu to bylo obzvlášt zlé, má už doma i inhalátor protože měl to stříkáání do krku a to mu částečně poškodilo srdce. V listopadu dostane domů i kyslík aby podle potřeby ho mohl použít, má pořád málo kyslíku v krvi. Není to dobrý, ale mohlo by to být mnohem lepší, kdyby nekouřil. S touto nemocí se kouřit nesmí, ale on si nedokáže poručit. No nevím, co bych dělala na jeho místě ja. Dosáhla jsem alespon toho, že už se doma nekouří. Jenže on se celé dopoledne pohybuje na zahradě, sem tam něco udělá co mu síly a dech dovolí. Když přišel na jaře z nemocnice tak se mu podařilo nekouřit, bylo to něco úplně jinýho, dokázal jít i na procházku se psem a byl skoro fit, jenže za čas kouřit znovu a ujde jen pár kroků po zahradě a musí odpočívat. Odpoledne, než přijdu z práce zaparkuje na gauči a do večera se nehne, pokud si zrovna najde zapálit na balkon. Ta jeho zloba určitě pramení z toho všeho, myslím si a i jsem mu to navrhla, že ho objednám na psych. ale se zlou jsem se potázala. Ti naši mladí jsou zlatíčka, máme ted dvě vnoučátka, jedni mají děvčátko a ti druzí chlapečka o tři dny mladšího. Ta jedna snacha měla moc těžký porod, málem umřela ona i malej, ale nakonec to dobře dopadlo a já tam dva měsíce běhala z práce, žehlila a opatrovala miminko, ted už jsou jim 3 měsíce a tak chodím jen když je potřeba. Mám ještě o něco staršího vnoučka a den, kdy mě řekl, babičko mám tě rád, jsi ten nejlepší kámoš nikdy nezapomenu. Zatím musím končit a večer na vás všechny budu myslet. Věra

Věruško, z časových důvodů jen krátce - ale upřímně bych Ti chtěla napsat, že si Tě moc vážím - za to, co dokážeš - a hluboce před tebou smekám. Máš to hodně těžké a přesto jsi nezatrpkla a jsi milý a dobrý člověk plný pokory. Moc Tě obdivuju a moc Ti přeji všechno dobré, pevné zdraví, hodně sil, hodně barevných a svítivých kamínků do mozaiky života - chvil, které Tě pohladí po duši !!

MALÍŘKO - máme společnou další věc - já jsem taky taková, že autority neuznávám a třeba nadřízený mně musí přesvědčit o svých kvalitách, jak Ty píšeš, jinak ho nedokážu brát ... a když se mi stane to, co mně, že můj bývalý vedoucí byl pokřivený charakter, prolhaný člověk a bývalý agent StB, pak už je to z mé strany jen o despektu a pohrdání. A dovedu být i rebel - taky jsem si kvůli tomu nabila v životě pusu, ale ať - nechci jít jako ovce v řadě kam chce druhý .... měj krásný den !!

S láskou Romana.

Ahoj všem.V první řadě bych vám chtěl poděkovat.Zvládnul jsem to a to díky vám.Už jsem doma a dělám si oběd.Nevím ani jak se cítím,nějak se toho moc nezměnilo.Možná se to během dne zlepší.Jinak po ránu jsem měl pěkný nervy.V čekárně jsem docela dlouho čekal,což neblo moc příjemné.No a u doktorky došlo i na slzy.Zjišťovala jak jsem na tom,mluvili jsme o mně a o všem co mě trápí a proč to tak je.Byl jsem tam skoro hodinu.Říkala,že to je deprese.Bohužel mi nemůže jako psycholožka nic předepsat,což jsem nevěděl,tak mi doporučila,pokud budu chtít,spíše psychiatra,který by mi něco předepsal.Mám se prý rozmyslet.Ted nevím,jestli jo nebo ne.Nevím,jestli mi pomůžou pouze sezení nebo budou třeba léky.Řekl bych,že asi ty léky,ale nechci chodit k psychiatrovi.Mám přijít zase za 14dní.Nevím,jak to zvládnu.Musím si najít práci,ale nevím jestli ti dokážu.Cizí lidi a tak...Já fakt nevím.Ale první krok je za mnou.Potřebuju se nějak vzchopit a přestat se bát.Taky mi doporučila nějaký kapky na zlepšení nálady.NOUOPOSJIT-snad jsem to dobře přečetl.Neznáte to někdo?Pomůže to trochu?
Jinak bych měl o sobě něco napsat,když už s váma trávím čas.Napíšu to během dneška.
Co se týče těch čísel na mobil,děkuji za pomoc,ale nevím,jestli je to dobrý nápad.Nerad moc telefonuju a nechci být nepříjemný.Ale děkuji,cením si toho-malířko a nino.
Ještě jednou vám moc děkuji za podporu!
Mějte se co nejlépe a přeji hezký den.

Marty tobě taky děkuji za kontak a za pomoc.Díky moc!