Diskuse - AGORAFOBIE

Kik, nebo je Janka zamilovaná a nemá na nás čas :-) to bych jí přála ze všeho nejvíc.

Jani V., to je mi moc líto, že je ti smutno. Já letos taky dovolenou neplánuji, ale ne kvůli agoře, ale kvůli Terezce, je malinká, takže by byla blbost někam jet. Ale jela bych hned. Já se vždycky na dovču těším a hlavně mě v neznámých městech agora tolik nepřepadá. Jezdili jsme na dovču stejnak jen tady v ČR, jednou na Slovensko. Loni jsem si z dovolený dovezla Terezku :-) teda já tam jela už s ní, ale to jsem nevěděla :-)
Tak ti přeju, aby ten splín přešel a bylo zas líp!!!

Jani, taky Ti posílám pozdrav , i od chlupáče, ptá se, jestli už máš to nové koťátko ? Nějak nás to zdrblo,/taky asi byl úplněk/, ale zase bude líp, uvidíš. Až naberu nějakou sílu, pošlu meil, možná ještě o prázdninách :-) .
KIK, Tobě taky mnoho síly, držíš nás tady svými vtipnými příběhy, ráda bych Ti pomohla. Přece tu mrchu nenecháme, aby se tu roztahovala po celé republice. Ahoj všem L.

Tak ten můj s tou mojí fobkou včera rázně zabojoval. Už neposílal SMS a večer přijel bez ohlášení. Takže mi nedal na výběr. Noc plná vášní , až ze mne peří lítalo. Asi 14 hodin v jednom kuse ( od 22.00 do 12.00). To jsme si užili rojeníčka. Teda je fakt, že ty fobky se v tom červnu fakt nějak množí, dokonce mám pocit, že víc než před vánocemi. Já jsem tomu vždycky říkala "prázdninová depka " a měla jsem to celá léta, co chodil starší syn na základku. Pak když začal chodit na střední, tak už mne to nechytalo. Teď jestli seženu práci, tak mne to zase začne chytat, tím jsem si jistá, protože zase začnu už v květnu přemýšlet, kam s Honzíkem o prázninách. Když chodila na základku moje dcera (ještě za Komanče), tak v létě byla družina, to teď není a Honzík mi nechce na tábory. Přesvědčit ho, aby jel letos na 6 týdnů do ozdravovny , to byl úplný vyčerpávající horor. Nakonec ho přesvědčila moje snacha. Letos zase budu v létě zavřená v bytě.
Akorát se mi podařilo pro Honzíka v červnu sehnat jinou školu, kde neučí učitelé, ale speciální pedagogové a mají tam speciální třídy pro děti s kombinovanými poruchami učení, ale jinak je to normální základka. Akorát, že dojíždění odtud trvá
asi hodinu. Z Vršovic bych to měla asi dvacet minut, takže v září přesídlím zpátky k sobě. Já už jsem v červnu na tom byla tak, že už jsem vůbec nevycházela sama, takže v té škole byla se mnou a s Honzíkem moje matka. Už i květen jsem měla dost podobný. Tyhle dvě fobky se dost těžko dají mým zákazníkům vysvětlit. Ale ony se plížily ke mně už v říjnu, jak jsme zůstali s Honzíkem doma. Nejhorší to pak bylo v listopadu. To byl Honza za celý měsíc asi 3 dny ve škole. No a teď jsem také požádala v té nové škole o opakování 4. třídy, protože se za celý školní rok skoro vůbec nic nenaučil. Tady na té škole, co byl ,by ji opakovat nemohl, protože v té nižší třídě už mají 30 dětí, tak by kvůli němu musela ředitelka otevírat ještě další třídu a ta škola už teď nestačí na počet žáků, který bude mít v příštím školním roce. Tady v té nové škole je v té třídě, kam má jít, jen 11 dětí, takže to bude fajn. Tahle škola, kam chodil, nebyla ani pořádně vybavená, takže jsem mu musela kupovat hodně pomůcek navíc, to se taky dost prodražilo. Tady na té nové škole mají všechno, dokonce v každé třídě i interaktivní tabule. Tak snad nám konečně ubyde jedna starost, ale přibyde nám to dojíždění. Už teď z toho mám osypky.
Jsem ráda, že se někdo baví těmi mými blbinami, které občas píšu. Já se zase bavím tím , když je píšu. Takže jsem vlastně ráda, že to má alespoň ještě pro někoho jiného nějaký význam. Já na ty některé věci ráda vzpomínám, ale když na ně začnu vzpomínat, tak se mi bohužel vyrojí i to ošklivé a to je pak skoro " na mašli ". Toho humorného jsem měla v životě daleko méně než toho ošklivého asi tak v poměru 10:90, a to jsem možná ještě optimistická v tom poměru.
Lenko, třeba až budeme zase zpátky v těch Vršovicích, tak možná budeme kočky po Strašnicích honit společně. Já teda kočky nemám vůbec ráda, já jsem na psy.

Už vás úplně vidím, jak po Praze honíte kočky a psy, KIK a LENI! :-)) Bude to velmi originální terapie, kam se hrabou AD !! Dejte vědět termín, s chutí se přidám.
Jinak já jsem ty "svoje kočky" nedohonila, matka kočka svoje děťátka někam z kůlny přemístila a neřekla nám kam! Hledali jsme všude možně, ale prostě se celá rodina odstěhovala. Takže koťátko se zatím nekoná, bohužel...
KIK, nějak to s tím dojížděním do nové školy zvládnete, hlavně, že to prospěje synovi. Tobě zase prospívají jiné věci, že??:-)))
KAMČO,taky tě zdravím - pěkně jsme si užily o víkendu slunce, viď?

Tak mě napadá : kde jsou všichni ostatní??

Všichni ostatní jsou asi někde ve stínu na krovkách. Já jsem z toho vedra úplně vyřízená.Mám hnusný kašel, jak mám už z toho vedra zánět nosohltanu a
dýchacích cest. V noci nemohu spát, takse jen tak převaluju po posteli. Ještě mám nerváky kvůli práci, protože v tom vedru nemohu nic zvládnout. Takže přítel na navečír mi psychicky hodně prospěl. Kdyby tak uměl účetnictví, nebylo by to k zahození.

Ahoj holky, zase nemohu spát, tak jsem napsala jeden příspěvek k tématu " Hlubinná abreaktivní terapie ". Píše tam nějaký Petr ( je to z února) a je to hodně zajímavé. V tom mém příspěvku je i něco málo o kočkách. Tak když se budete chtít pobavit, tak na to téma zaskočte.To, co tam píšu o tom, jak jsem prožívala tuhle terapii, je pravda, ale měla jsem i jiné
regrese do minulých životů. Tyhle jsou takové, které se hodí k tomu, co napsal Petr. No vždyť doma u počítače je to určitě lepší než někde venku
třeba v hypermarketu nebo hromadném dopravním prostředku. Tam tolik legrace neužijeme, že?
Ahoj KIK

Ahoj Lenko, to že máš neustále připravené nějaké výmluvy, je úplně normální, protože ty tvoje výmluvy určené pro tvé okolí vlastně omlouvají tebe nejen vůči okolí, ale také vůči sobě samé. Tomu se říká racinalizace a obzvlášť v ní vynikají závisláci - alkoholici a práškaři nebo kombinace obou závislostí.
To bys nevěřila, jaké "racionální " a "omluvitelné "důvody jsou schopni uvádět na obhajobu své závislosti. Příklad : " No, já když si po ránu nedám panáka, tak se mi motá hlava, protože mám nízký tlak." Nebo to já když si nelupnu alespoň třikrát denně Neurol, tak se klepu tak, že vůbec nejsem schopná nic udělat " nebo "Když si před spaním nelupnu to svoje AD a nezapiju ho pivem( tedy ne kdejakým, ale právě tou svou oblíbenou značkou), tak vůbec neusnu " - a to jsou ještě takové dost přijatelné racionalizace. Ten závislák je vlastně také psychicky nemocný, protože závislost je psychická nemoc. A ty se cítíš vlastně jako člověk, který by se měl svému okolí omlouvat za různé nepříjemné projevy své fobie a sama sobě se ospravedlnit také. No a se starými modely výmluv, stejně jako se starými reklamami na známé zboží prostě nevystačíš, takže obohacuješ rejstřík. Určitě se pak cítíš lépe, než kdybys do toho šla tvrdě a řekla svému okolí- jsem prostě fobik, který kvůli své nemoci není schopen fungovat, tak jak má.
Stejně to tvoje okolí ví, že to tak je. A pokud tě tvoji blízcí mají rádi, tak se nemusíš vymlouvat, žes třeba nezvládla nákup. Oni to budou sice tíž skousávat, ale ty pak na sebe nemusíš mít vztek a vymýšlet výmluvy. Jestli jsem to dobře pochopila, tak ty máš spíš vztek na sebe kvůli té své neupřímnosti - těm svým nastrčeným výmluvám, než kvůli tomu, že jsi něco nezvládla. Upřímně řečeno- lepší výmluva nežli hůl, kdo jí věří ... Já se taky hodně vymlouvám - omlouvám vlastně tu svoji SF a dělá mi to hrozné problémy. Jak s okolím tak se mnou samou. Já už se občas kvůli těm svým výmluvám-omluvám úplně nesnáším, ale je pro mne těžké fungovat bez nich. Takže si z toho až zas tak moc nedělej. Ahoj KIK

Ahoj holky! Tak na vás na všechny, co nemáte rády horko, myslím...Já jsem opět ve svém živlu :-) Ale pouze v rámci našeho domu a zahrady... Včera jsme trochu vyrazili -mladší syn měl za vysvědčení slíbený výlet na bobovou dráhu tady "nad námi" v Jizerkách, předtím jsme ještě zašli na oběd, no taková rodinná klasika. Měla jsem v sobě dva Lexauriny a jentaktak jsem to všechno překonala. Všude spousta lidí a prázdninového veselí, hlava se mi motala jak na kolotoči, klepala jsem se jak ratlík. A to jsem ani nemusela být v hypermarketu, už i v přírodě mi je blbě...Fakt, jak píše KIK, doma u počítače je dobře!
KIK, jak taky píšeš o sobě a o Lence, o těch výmluvách, to bych mohla vyprávět!! Zrovna včera jsem měla jít na kontrolu na alergologii, manžel už počítal s tím, že mě tam hodí. Ráno jsem se vůbec na to necítila, pokoutně jsem tam brnkla a omluvila se ( jako že jsem pracovně vytížená) a manželovi řekla, že mi volala sestra a dala mi jiný termín. A takhle to dělám často v nejrůznějších situacích. Neustále hledám výmluvy a pak se za to nesnáším. To máme asi všechny podobné.
KAMČO, kde jsi? Kam jste s Terezkou odcestovaly?? Je tady bez tebe nějak prázdno!
Ahoj a pište! J.

Ahoj holky,

já teď moc nestíhám, malá má nějakou virozu a nějak se s tím nemůže poprat už druhý týden :-( včera dostala léky na odhlenění, tak uvidíme. Už si připadám, že mám doma celou lékárnu pro děti, fakt jo. Co jí toho denně dám, hrůza. A ona je dost neklidná a pláče, takže neustálá péče o ní. Teď navíc vůbec nechtěla spát přes den, naštěstí aspoň v noci spí. Uvidíme dneska, jak bude přes den, včera spala občas půl hodiny.
Jinak já nic moc, záda pořád bolej a to už mám před sebou jen dvě rehabilitace. Jak jsem nesnášela tu elektroléčbu, tak jsem jí to prostě řekla, že mi to nedělá dobře, že to nechci, tak na ní nechodím. Ptala se mě, co mi to dělá, tak jsem jí nakonec vyklopila, že trpím úzkostma. Ptala se mě, jestli jsem nezkoušela kineziologii, ale to jsem nezkoušela, protože je to dost finančně náročný, co vím. AD zatím nezabíraj, tak možná akorát ty vedlejší účinky, co se sexu týče :-( Dneska chce jít Martin večer do hospody, no nevím nevím, jak to zvládnu :-( už jsem zas chtěla odjet k našim, ale teď volala mamka, že nepřijede, že jí není dobře a já si to taky rozmyslela v noci, když Terezce není dobře. Nejhorší jsou večery, to je fakt děsně protivná, včera se tak vstekala, že se až zalykala, hrůza.
Jani V., já jsem z těch veder hotová, přes den to jakž takž vydržím, ale v noci, to je hrůza, se budím pořád propocená, bleee. Navíc okno nemůžu nechat otevřené kvůli Terezce, takže fakt tam máme na padnutí.

Ahoj JanoV., kdyby Lenka nenapsala o těch výmluvách, tak bych si snad ani neuvědomila, jak moc mi vadí, že ty své výmluvy používám. Jinak já a návštěvy u lékaře- to je úplná klasika. Na těch výmluvách-omluvách, že se někam nedostavíme je ale nejhorší pro naše okolí to, že oni už si udělají nějaký časový plán a my jim ho vlastně nabouráme a ještě
mnoha dalším lidem , kteří jsou nějak na ten jejich časový plán už navázáni. Já s tím svým notorickým odkládáním jsem ve výmluvách-omluvách úplný virtuóz. Ale přesto všechno, že si to takhle uvědomuji, stále to používám. Když jsem se tak nad tím zamyslela, tak jsem došla k názoru,že ty naše výmluvy-omluvy jsou naším obranným mechanizmem hlavně proti okolí - my tím zastíráme ty své fobie, aby to okolí nepoznalo.
Pak ale vypadáme před tím svým okolím ještě hůř, než kdyby to naše okolí vědělo. Kdyby totiž naše okolí vědělo, že jsme fobici, tak by sice na nás koukalo divně, ale nějak by se s těmi našimi zvláštnostmi smířilo. Ono jefakt, že když má někdo zoofobii nebo hydrofobii, tak si to každý docela dobře dokáže představit, co ta fobie obnáší. Jenomže agorafobii nebo sociální fobii si představit nedokážou - to je pro běžného člověka dost těžko pochopitelné, jak se zrovna tyto dvě fobie projevují navenek a jak vlastně trpí fobik, jakožto postižený fobií. Je zajímavé, že klaustrofobii si dokáže představit úplně každý, ale agorku málokdo. Jinak dávej pozor na ten Lexaurin- je vysoce návykový. Mně ho jednou předepsala psychiatrička -kráva krav,a řekla mi, že je slabý a nenávykový. Já jsem se pak od jiného psychiatra a od jedné naší operní pěvkyně dozvěděla, že to vůbec není pravda. Ta naše operní pěvkyně se stala závislou na Neurolu, jak jí deptalo "zákulisí " Národního divadla. Tak jsme to probírali, co to vlastně může způsobit, když pacient není správně poučen o závislosti na lécích. Ta závislost na lécích je horší, než třeba závislost na alkoholu - hůř se jí zbavuje.A hlavně, než se na tu závislost přijde, že už se jedná o závislost.( Já se závislostmi zabývám, takže jsem se o tom za posledních osm let ledacos dozvěděla
a také jsem před sedmi lety měla přednášku v komunitě narkomanů- ti se léčili ze závislosti většinou na pervitinu nebo heroinu) Takže fakt bacha.
Ještě se vrátím k tomu, jak naše výmluvy působí na to naše okolí. Ono nám to okolí, které neví, o co jde, pak přestane věřit, a to je na tom to nejhorší. Vidí totiž za těmi našimi výmluvami něco jiného, než to, co tam doopravdy je - ty naše fobie. Mně například jeden ze zákazníků dal minule najevo, že si myslí, že piju nebo možná, že beru (jako drogy) a že pak nejsem schopná fungovat, protože někde ležím pod "vlivem ". Jak na to přišel, neví, ale on to tak neřekl přímo, ale z jeho řečí to tak nějak vyplynulo- tedy jen úplný blbec by nepochopil, co myslí. I tohle se nám může stát. Takže nakonec nevím, jestli je dobře, že tu naši fobii tajíme, namísto toho, abychom to svému okolí vysvětlili.
"Nikdo není dokonalý. " (z filmu "Někdo to rád horké "-jestli jste ho viděli - jestli ne, tak vřele doporučuji, protože je to skvělá komedie a závěr - tedy tato věta tam je použita takovým způsobem, že si na to vzpomenu pokaždé, když má někdo nějakou odlišnost - poruchu nebo nemoc, protože o tom filmu mu vždycky vyprávím a doporučím mu ho, aby se pobavil , přišel na jiné myšlenky a začal ten svůj problém - nedokonalost, odchylku, poruchu nebo nemoc vnímat trochu s nadhledem - a ku podivu funguje to.
AHOJ KIK

Kik, já si pamatuju, že jsem se vymlouvala už jako malá. Mamka mě poslala do obchodu a já řekla, že nejdu, že se mi nechce a tak. Tak mi nadávala, jak jsem líná atd., ale jak jí má člověk vysvětlit, že tu cestu do obchodu nezvládnu, že? Tak jsem prostě byla líná... Obchod mi nevadil, ale ta cesta ano. Pak to došlo i tak, že jsem kolikrát nedošla ani pro prádlo za barák. Bydleli jsme v bytovce ve druhým patře. A kolikrát ani do sklepa, prostě i na chodbě mi bylo zle. Moje výmluva byla vždycky, že se mi nechce, tak co si o tom pak má člověk myslet, že? Bylo jasný, že si myslej, že jsem jen líná.

Ahoj Kamčo, jak to tak vidím, tak Lenka nastartovala
dobrou diskusi, tedy respektive ji posunula dobrým směrem, tedy k těm výmluvám. My si tím vlastně hodně škodíme. Třeba lenost je určitě podle mínění běžného člověka horší než nemoc. Za nemoc člověk nemůže, ale lenost je špatná lidská vlastnost, která člověka v očích jeho okolí diskredituje více než nemoc nebo psychická porucha. Jenže problém máme určitě v tom, že když přiznáme psychickou poruchu, tak se na nás začne okolí dívat jako na nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné psychopaty, protože buď tomu nerozumějí nebo tomu ani rozumět nechtějí, horším případě nás hned někam zaškatulkují jako nežádoucí ve svém okolí nebo do kategorie těch, na které si musejí dát pozor...nebo vyvalí vyjeveně oči a uklouzne jim otázka: " Jak je možné, že se takový člověk pohybuje mezi normálními lidmi, jak to, že už ho někdo nezbavil svéprávnosti nebo nedal zavřít do blázince ? " Na škatulkování v tom horším smyslu je český národ generálem. Takže holky fobik to má fakt komplikované, protože fakt neví, co je pro něho lepší - přiznat fobii nebo zakrýt její existenci výmluvami. Já už se tím zabývám dost dlouho, ale nikdy jsem o tom nikam nepsala, až tady mi dala Lenka dobrý impulz. Totiž když to člověk napíše, tak si tak nějak lépe uvědomí, co ho na té fobii vnitřně nejvíc sžírá, já myslím, že je to právě tohle - ten náš intrapersonální konflikt, se kterým si nevíme rady. Když tomu dáme název, tak se nám to dostane z podvědomí do vědomí a ve vědomí s tím můžeme dobře pracovat ( v podvědomí ne - to je hnusná mrcha). My ten konflikt, který máme samy v sobě, nedokážeme vyřešit a přenášímo na vnější scénu a vyvoláváme tak nestabilní sociální prostředí kolem sebe, což se nám zase vrací zpátky. Je to takový začarovaný kruh. Ale musíme z něj ven z našeho nitra, musíme to nějak vyřešit v sobě, já ten pokus spáchám na sobě a dám vědět. Když má problém jméno - třeba" intrapersonální konflikt", tak už je to menší problém, protože když má jméno, můžeme se mu "dostat na kobylku ". AHOJ KIK

Kamčo, jak píšeš, že Terezka se vztekala, až se zalykala - takhle malé dítě se nevzteká, neumí to.
To, co považuješ za vztekání,znamená, že ti chce říci, že jí něco chybí, no a protože neumí mluvit, tak ti to nemůže říci. Dáváš jí mezi mlékem dost tekutin - myslím dětské čaje ? Ono mnoho maminek si neuvědomí, že mléko je pro dítě vlastně jídlo a nikoliv nápoj, který zahání žízeň. A hlavně v knížkách o dětech je to málokdy napsané nebo dokonce zdůrazněné. Tohle, co píšeš, odpovídá buď nedostatku tekutin nebo problémům s nadýmáním (nadýmáním sice holčičky trpí méně než kluci, ale také ho občas mají ). Takže, kdybys chtěla zkusit - můžeš jí dát nejlépe fenyklový čaj (dá se koupit i instantní) - to je na oboje - jak na žízeň, tak na "prdánky ". Mimčo vnímá nedostatek tekuti daleko intenzivněji než dospělý člověk nebo starší dítě a hlavně mimčo může z nedostatku tekutin bolet hlava, což absolutně nikdo nemůže poznat, ani lékař. I dospělé lidi, když nemají dostatek tekutin, ta hlava posléze začne bolet, jenže dospělý si prostě ty tekutiny zaopatří sám.

Tak už jsem z toho vedra ublbnutá, že jsem zapomněla do příspěvku v 11:43 vložit jméno a podpis, takže je to Kamčo ode mne, tak se neboj, že ti to radí někdo kdoví odkud. Teda fak jsem zblblý máčo. AHOJ KIK

Ahoj KAMČO, KIK má s tím pitím u miminek pravdu! V mnoha "chytrých" knihách píšou, že mateřské mléko stačí a nemusí se dávat pití. Já měla (mám) velmi moudrého pana doktora ke svým dětem a ten mi kladl na srdce, že svému novorozenému synovi (narodil se do obdobného počasí jako je teď) mám rozhodně mezi kojením dávat slabý černý čaj nebo nějaký specielní pro kojence.Terezka bude určitě brzo zase v kondici, to vedro malým dětem fakt moc nesvědčí. Fenyklový čajíček je taky moc dobrý. Vzpomínám taky, že jsem kluky v těchhle vedrech nechávala ležet aspoň chvíli volně bez plín, vyluftovali se a bylo jim líp :-)