Diskuse - AGORAFOBIE

Ja som z B.Bystrice.Ja sa na lieky pýtam, lebo ja by to kľudne užívala stále, lebo vidím, že mnohým sa to po vysadení liekov vracia.A ja už nechcem zažívať tie hrôzy.Agora mi skazila mladosť, vzťah dlhodobý, ani výšku som pre ňu nedokončila a to som nevedela čo mi je.Hanbila som sa to dakomu vravieť, že nie som normálna.Raz som bola na pohotovosti ešte ako 15 ročná a tam vôbec nevedeli, že mám panický záchvat, pýtali sa ma či mi niekto neublížil, alebo neprepadol ma.Až dnes som pochopila, že to bola panika, lekári o tom vtedy nemali ani šajnu.

Ahoj holky,

Zzzdeni, moc gratuluju k té cestě autobusem. Teda fakt docela dálka na nás, jsi šikulka :-) ale pamatuju, že když jsem brala AD, bylo mi taky docela dobře. Zvládala jsem cestu domů cca 3km od vlaku, dneska bych sama nešla ani náhodou, bydlíme mnohem blíž, mám to tak 300m a v tuhle chvíli bych si netroufla.
A ve škole mi paniky dělaly taky obrovský problémy. Taky jsem se styděla to někomu říct, byly to muka. Trpím tím od malička, už na základce jsem to měla, nikdy jsem nechodila sama ze školy, v lavici občas úzkosti až hrůza.. Na gymplu jsem zjistila, co mi je, ale i přes to jsem měla paniky. AD mi pomohly a já si myslím, že se můžou brát dlouhodobě, klidně i celý život. Sice mě bude štvát, že je budu brát už pořád, ale raděj je budu brát než tohle!
Jinak teda mně mobil moc nepomůže. Jednou, když jsem šla takhle domů ty 3km, byl už navečer a Martin byl tehdy nemocný, že pro mě nemohl přijet na nádraží, bylo mi šíleně. Zavolala jsem mu v domění, že se tím uklidním. Dokud jsem volala, tak jakž takž, ale jak jsem telefon položila, všechno znova, no hrůza, raděj nevzpomínám. Došla jsem domů úplně hotová! Od tý doby jsem snad nešla a je to asi rok a půl, když jsem zkoušela dálkově vysokou. Po pravdě bych si dneska netroufla na tu cestu ani s doprovodem, je to na mě dlouhý.

Andrejko, já jsem tu pořád, jen teda od včera mi už není kdoví jak dobře. Co se týče přibírání od AD, tak nevím, protože já byla vždycky při těle, však jsi to viděla na fotkách. A pokud jsem přibírala po AD, tak jsem si toho ani nevšimla. Každopádně po porodu chci se sebou začít určitě něco dělat.
Včera jsme byli v poradně a od tý doby mi je tak trochu divně. Poprvé jsem zvládla monitor, docela jsem se toho obávala, že tam budu muset 20minut nehnutě ležet. Nakonec jsem tam seděla v křesle, ale stejnak mě občas přepadaly paniky. Sestra mě tam nechala samotnou, byla jsem na porodním sále, tak jsem si to tam prohlížela, ale teda chvílema mi bylo ouvej. Ale říkala jsem si, že musím vydržet, jinak mi to bude muset pustit znova. No asi v půlce to začlo houkat, tak jsem se vyděsila, ale houkalo to až do konce. Doktor na ty křivky nic neříkal, takže asi dobrý. Byl teda skvělý pocit slyšet srdíčko miminka, to bylo včera poprvé. Jen mi chvílema přišlo, že tluče nepravidelně. A naše malá mi v tom břiše pořád pochodovala :-) se mi celou dobu úplně vlnilo břicho a ona pak nepřestala až do večera, kdy jsem šla spát. Jinak poradna dopadla docela dobře, tlak zas vysokej 135/100, tak mi chtěl přidat půlku prášku, ale když jsem mu říkala, jak mi to měří doma, tak řekl, že to nemám zvyšovat, že je to z nich :-) A dostala jsem nějakou mast na kvasinky, naštěstí je to jen na třikrát, ale včera mi to docela bolelo, když jsem si to zaváděla. Snad to přeléčíme do porodu, on totiž doktor říkal, že bych se pak potrhala. No ale jinak povídal, že postupujeme k porodu pěkně, jsem otevřená na jeden prst, takže zas za týden.
Co se týče rozpoznání panických záchvatů, tak se nedivím, že to lékaři až tak nepoznají, protože když si vezmeš, co jim ten člověk v tu chvíli řekne, tak kolikrát vypadá fakt na infarkt, kolikrát na mozkovou příhodu... Já teda záchranku nikdy nevolala, tak nevím, co by mi řekli. Můj hlavní příznak je pocit na omdlení, strach a klepu se jak ratlík. Točí se mi hlava, pocity derealizace. Fakt bych to nepřála nikomu, kdo to nezná. Zdraví lidé si ani neuvědomují, že mají skvělý život. Co bychom my za to dali, že? Moct dělat běžné věci...

Kamča sa chcem spýtať, či momentálne dáke AD užívaš, či teraz v tehu nemôžeš?Ja som si tiež užila také stavy, že som nemohla ani do obchodu a to ho mám asi 200 metrov od bytu,sestra s rodinou býva o činžák ďalej a ja som tam nemohla, tak ma klepalo.Ja keď cestujem ,tak čítam knihy čo ma zaujímajú a vtedy na strach nemyslím.V škole som si užila svoje.Sedím v lavici a zrazu divne, normálne som si myslela že vybehnem z učebne.Prešlo to tak po 10 minútach , ale človek sa bál že kedy to na neho zase príde.
Nedávno som čítala dobrú knihu" Když úzkost bolí". Presne naše stavy.No musím ísť pracovať, tak pekný deň bez strachu

Ahoj Kamčo,právě jsem se sem přišla kouknout, jak se máš. Dnes a včera v noci jsem se vzbudila a taky přemýšlela o porodu a to jsem teprve 25tt, tak to se ještě pěkně načekám. A minule jsem rodila císařem, takže třeba tak budu rodit zase a zbytečně se stresuju. Jenže co nadělám, když mám úzkostnou poruchu, že jo. Já prostě si vždycky něco najdu, z čeho se můžu stresovat. Jednou se to projevuje jako sociální fobie, podruhé jako fobie z kojení a potřetí jako fobie z porodu. Ach jo, je to otrava. To se neboj, že si tam u vás nikoho nenajdeš, jukni se, jestli tam v okolí nejsou nějaká mateřská centra to za prvé a pak třeba i nějaké cvičení nebo plavání s dětmi. Ono pak až člověk začne s mimi chodit na písek, tak se seznámí taky velice rychle a Tobě zřejmě společnost dělá dobře.Já ta AD pocitvě beru, ale teda nemůžu říct, že by to bylo 100%, byla jsem na půlce Cipralexu a teď jsem jeden den na půlce a jeden den celý, střídám to, dok mi řekla ať navýším na jeden, ale tak jsem udělala kompromis. Musím se s ní ještě poradit co Cipralex a kojení, ale ona mi ho doporučovala, tak uvidíme,Minule jsem kojila s Paroxetinem a v pohodě, malá byla zdravá jak rybka a žádné vedlejší účinky nebyly. Jen jsem to teda neřekla pediatričce, mám takovou starší babi, ta by to asi nepochopila.Tak hodně zdaru a drž se.

Ahoj holčiny moje.
Tak se po dlouhé odmlce zase hlásím.Dneska druhý celý prášek cipralexu a musím říct,že zatím to jde.Teda jak se to vezme.Asi jsem se začala moc pozorovat a našla jsem vedlejší účinek a to je nechutenství.Takže už asi ty dva dny co ho beru celý mám takové zvláštní.Je mi blbě,když se najím,protože mi to nechutná a když se naopak nenajím,tak je mi zle taky,protože si připadám slabá jak moucha a mám pocit,že někde omdlím.Včera i dneska jsem se donutila jít s Adélkou ven,protože vím,že prostě musím,tak jsme byly.Včera teda jen chvíli a dneska skoro dvě hodinky,z toho mě asi tak jednou přepadla nějaká panika a chtěla jsem jít domů,ale pak jsem potkala kamarádku s mimískem tak jsme couraly ještě hodinu spolu a bylo mi fajn.Dokonce jsem i volala Lukášovi,jestli by mi po cestě z práce nekoupil v Lídlu rohlíky a sýrovou pomazánku a když mi ji přinesl tak jsem s chutí snědla jeden rohlík a ted na večer druhý a pár cherry rajčátek.Snažím se na to nemyslelt a říkám si,že musím být v klidu,že jsem si to jen vsugerovala a všechno bude fajn :)
Ale kormě toho jídla mi fajn opravdu je.Večer krásně usínám,žádný dlouhý převalování,žádný točení hlavy,tak doufám,že to tak zůstane.Ještě mě k tomu všemu teda štve jedna věc a to je,že jsem to po třech měsících od porodu prvně dostala a to v takové míře,že jsem měla pocit,že snad musím vykrvácet a to si asi umíte představit ty šílený myšlenky a panikařenáí.Dneska už to je osmý den,tak doufám,že se to už uklidní a bude zase pokoj.
V úterý jsme byly a Adélkou potřetí a naposledy na kyčlích a to jsem ze sebe měla úžasný pocit.Jela se mnou babička jako vždycky a na to,že byla zaplněná čekárna miminky co teprve šly na řadu a těmi,co už odcházely,bylo mi fajn a když nám řekli,že má Aélka ukázkové kyčle,byla jsem ještě šťastnější.Včera měla Adélka pro změnu nějaké nepapací období,tak jsem z toho byla docela na nervy,ale dneska už zase baští,tak asi měla taky nějaký splín.

Holky,omlouvám se,ale nějak se v těch jménech ztrácím a jak jsem tady dlouho nebyla,tak vůbec nevím.
Irčo a omlouvám se jestli jméno zkomolím nebo spletu,ale myslím,že Jity,
Já jsem cipralex vysadila když jsem zjistila,že jsem těhotná,můj psychiatr mi říkal,že je to lepší,protože jsem ještě v začátku,takže by se vlivem hormonů mohlo lecos upravit a když se prý užívá ve III.trimestru tak by pak miminko mohlo mít abstinenční příznaky a říkal mi,že podobné je to i u kojení.Tím nechci nikoho strašit,myslím si,že co doktor,to jinej názor a člověk stejně nikdy nezjistí,co je vlastně pravda.
Takže já jsem prostě na doporučení mého psychiatra cipralex vysadila,oznámila jsem to i gynekologovi,protože věděl,že jsem ho brala a ten blb mi do těhu průkazky napsal,že jsem ho užívala na deprese a když jsem mu vysvětlovala,že to je něco jiného,přešel to se slovy,to už je jedno.No jedno mi to bylo do té doby,než se ptaly v porodnici,proč jsem měla deprese.najednou jsem měla pocit,že na mě budou koukat jako na blázna a budou mě chodit kontrolovat,jestli nechci adélce nějak ublížit.No naštěstí se nic takového nedělo,ale měla jsem divný pocit,jakoby na mě tak opravdu měli koukat.
No a teď jsem tři měsíce po porodu a cypralex mám zpátky,protože se mi to po porodu o dost zhoršilo.myslím si,že to bylo i vlivem nějaké té poporodní deprese,která je asi normální,ale my panikářky to bereme prostě jinak a o to víc panikaříme.

Ksem moc ráda,že nás je tady teď tolik a že se můžeme dělit o úspěchy,ale i ty neúspěchy a vůbec běžné problémy života.Jsem moc ráda za tuhle diskuzi,pomáhá mi a jen díky vám jsem našla odvahu začít znovu bojovat a dojít si pro AD.Takže ještě jednou velké díky a asi nejvíc Kamilce,která mě sem přímo vtáhla a dodala mi odvahu o svém problému prvně mluvit.Kdyby kamilky a jejího krásného vyprávění o všedním životě nebylo,tak bych se asi pořád užírala a trápila sama.Díky,díky díky a to vám všem.

Ahojík holky,

to snad není dneska možný, já se vzbudila skoro bez bolesti v zádech! No, ale vylezla jsem ze zvyku :-) jsem nemohla usnout. Ale co mě bolí, je zadek, asi se roztahuje na porod a teda ta bolest mě většinou vzbudí, že musím lehnout na druhý bok.

Irčo, minule jsi měla plánovanýho císaře? A mělas i kontrakce nebo ses jich "nedočkala"? Já se totiž bojím hrozně toho porodu, protože nevím, do čeho jdu. Teda od tý prohlídky v úterý jsem pár bolestí do podbříšku měla a docela silný, ale obávám se, že porod bude stejnak mnohem horší. A kolikrát si říkám, aby vše probíhalo v pořádku, aby nebyly komplikace a tak... 25tt to už je taky docela dost, pak už mi to docela utíkalo, jak jsem se dostala přes půlku. No a už jsem 37tt. A když koukám na svůj první příspěvek (mám uloženou stránku v záložkách a vždy naběhne ta první stránka, co jsem sem psala), tak to tu se mnou holky prožívají už od třetího měsíce :-)
Já bych se taky chtěla sebrat a zajít si pro AD, ale fakt to zkusím vydržet kvůli kojení, taky budem mít asi starší pediatričku... Teda já jí ještě neviděla, ale někdy v březnu jsem tam volala, zvedla to sestřička a povídala, že stačí zavolat až nás pustí domů z porodnice a já myslela, že si mě tam třeba pozve dřív, takže ani nevím, jak vypadá doktorka. Ale tím líp pro mě, že jsem tam nemusela!

Adélko, no já když si vzpomenu, tak jsem snad žádný vedlejší účinky neměla, jenže jak se o tom bavíme a nejen tady, tak už to vidím, že si to taky vsugeruju :-( Teda doufám, že ti bude brzy líp, abys mohla normálně jíst, vždyť jsi jak lunt! Pak se není čemu divit, že si připadáš slabá! To my jsme teď začli pěkně nabírat :-) jsem za 14 dní přibrala 2kg. Takže máme už 11kg nahoře a to jsem ještě nedávno říkala, že máme 7 :-) teď to jde nějak rychle nahoru.
To je super, že máte kyčle v pořádku, naše Adélka měla do půl roka plínu navíc, ona totiž moje segra po narození měla problémy s kyčlema a vlastně i ve škole pak měla nějaký omezení kvůli tomu. Jako miminko musela mít kšíry, takže Adélka na tom byla ještě dobře. A že ti malá nepapala, třeba vycítila, že mamince není dobře, tak taky nechtěla! Snad už to bude dobrý.
Jo s tou menstruací, no já se bojím i šestinedělí. Nedovedu si to představit, že budu krvácet tak dlouho v kuse! Já to tak nesnáším a ještě, když to bude silný. No nevím nevím, jak se donutím pak chodit na procházky, když budu mít paniky a ještě i z toho, že vykrvácím, hrůza. Ještě, že bude Martin s námi několik dní doma. Teda ten mě večer zas naštval. Něco jsme se bavili o loňský výročce na kuželkách, co mívaj v květnu a on mi povídal, že by letos chtěl jít, maj 7. května. No doufám, že budu v porodnici, protože už vidím ty paniky, kdybych tu měla být takhle sama s malinkým miminkem. Termín máme 8. května, tak uvidíme :-)
Teda já se snad rozpláču, že jsem ti tak moc "pomohla" :-) Ale je fakt, že já díky takovýmhle diskuzím jsem taky mnohem víc v pohodě a pomáhá mi to. Když jsem kdysi našla první diskuzi o PP, tak jsem úplně zírala, co lidí tím trpí a že v tom nejsem sama, pak jsme měli dva srazy a to bylo taky úplně super. Když někomu bylo ouvej, ostatní ho chápali a ne jako když o tom řeknu třeba doma. Martin se mě snaží utěšit, ale prostě to nezná.. A já ho tím ani moc nezatěžuju, včera večer mi zas bylo úzko, ale nakonec dobrý. Jo a motání hlavy večer, tak než usnu, problém mi to nedělá. Mně dělá problémy, když se vzbudím brzy po prvním usnutí. Budím se za noc hodněkrát, ale nějak ještě před dvěma měsíci jsem aspoň poprvé vydržela spát do půl druhý až do dvou, dneska se budím po hodině, co usnu a asi jak se vzbudím z toho hlubšího spánku, tak je mi pak divně. Motám se a když chci znova usnout, no hrůza...

Ahojky Kamčo,
já právě žádné kontrakce nezažila, měla jsem špatné monitory hned od začátku, nikdo mi nedokázal vysvětlit proč. Skoro to ale taky vypadá, jestli to nebylo psychické nebo prostě kombinace více faktorů. Mne teda řízli v epidurální anestezii, takže při plného vědomí, taky jsem si myslela, že to musí být děsné, ale byla to fakt pohoda, teda při tom výkonu a těsně po něm, ale pak když to přišlo k sobě!Auvajs, to teda bolelo, jak čert, ale prostě to už pak člověk bral jako rekonvalescenci po operaci. Jen po operaci si člověk týden poleží a tady žádné ležení a hned záhul od samého začátku. Ten řez mne pak při každých měsíčkách bolel, divím se, že teď nějak extra netrpím. Jinak co se týče krvácení, ono snad ani nebylo silnější než o menstruaci a rychle přešlo, jenže pak jsem začala krvácet znovu a šla na gyndu a tam mi suše sdělili, že jsem prostě dostala obyčejnou menstruaci. Někdo má prostě štěstí, že kojí a třeba půl rok nemenstruuje. Jinak já teda hodlám kojit s Cipralexem a na názor pediatra se ptát nehodlám. Stačí, když mi psychiatrička řekne, že OK.

Ahoj holky....
Kamča opět nezklamala,napsala opět dlouhou zprááááááááááávu:-))))Já jsem taky moc ráda,že Vás tu mám,myslím na vás,když jsem venku a někam jdu,včera jsem běhala po obchodech a taky jsem šla do lékárny pro AD a úplně v poho a za to jsem se moc chválila.Tak Adélka je čerstvě po porodu,tak na to ráda vzpomínám když bylo dětem tak půl roku,ikdyž no měla jsem ty poporodní depky...když jsem měla Lukáše(první syn),tak to jsem prožívala šílené stavy,škoda,že jsem tehdy nevěděla o AD,za 5let se mi narodil druhý syn david a to bylo úplně v poho,ikdyž těžký porod,ale zvládla jsem všechno na jedničku dokonce jsem kojila skoro celý rok,no a za dalších 5let další dítě,Eliška,moje vytoužená holčička,u ní jsem v těhot.mívala úzkosti které se zhoršily tak 2-3 měsíce po porodu,takže ukončila jsem kojení a začla brát AD,které beru do ted,Eli bude mít v květnu už 5let.Takže jak tady čtete,měla jsem děti co 5let,takové moje pětiletky:-)Ale jinak AD beru asi tak 8let s přestávkou,a to od doby,kdy od nás odešel můj ex manžel,tak jsem se nervově sesypala,nikomu to nepřeju,já jsem byla na něm tak závislá a on si našel servírku a odešel za ní od dvou malých kluků a ode mně.Ale na to raději nevzpomínám,do cesty mi přišel můj nynější manžel a díky jemu jsem zvládla rozvod a věci kolem toho.A taky díky AD.Venku je pořád tak škaredě asi to působí i na babičku o kterou se starám,bydlí v našem baráku pod náma a má alzheimera v dost pokročilém stadiu,je hodně agresivní,ikdyž ji dávám na to léky.Někdy se mi chce smát,že já s Agorkou se starám o ni která má Alzheimera a chodíme spolu k psychiatrovi:-)

Teď nevím komu píšu,:-)musím se naučit ty vaše jména,jestli jsi měla první porod císařem ten druhý by měla být taky určo takový,moje segra taky tak rodila.Se na to zeptej tvého gynekologa,ať se zbytečně nestresuješ.Už jsem si vzpomněla IRČA,že?

Adélko,musíš víc papat ať se Ti ty nervíky obalí,já jsem taky byla vždycky hubená až moc,ale když není chuť na jídlo tak to chápu,musíš mít sílu na malou aduš.Já ted zrovna snídám vídeňské párky a koukají na mně Ty moje dvě milované fenky Kikinka a Melisska.Dopíšu a půjdu něco uklízet,chce se mi spát,to kdybych si lehla,tak to by bylo na celé dopoledne:-))))Je šílená tma,venku zataženo asi na dlouho a,, c**ije a c**ije,,

Chtěla jsem se zeptat,berete někdo nebo braly jste někdy antikoncepční pilulky spolu s AD?Mějte hezký den a pište.papa Andrea

No, já bych na jedné straně císaře brala a na druhé ne, protože z přirozeného porodu se člověk pak líp dostává, tak uvidím a nechám to pánubohu a přírodě.Kdybych prostě měla pocit nějakých nepřekonatelných úzkostí, tak řeknu, že chci řez a hotovo. Švagrová taky měla první řez, ale teda nechali ji rodit, ale ona toho měla pak dost, tak prostě řekla, že jí ta jizva bolí a oni ji hned pak vezli na sál. Je to ale docela zbabělost, co? Ale lepší než tam chytit hysterák, no ne?Uvidíme. Antikoncepce se určo dá při AD brát, jen jsem ale četla, že antikoncepce může ty úzkostné stavy zhoršovat. Tedy tam psali, že může zhoršovat depresivní stavy, tak je asi dobré se zeptat. Já tedy antikoncepci s manželem neberu ovšem klasická metoda přerušovaného sexu, no, nevím, jak je to bezpečné. Nám to ale 5 let v pohodě vycházelo, tak nevím.Jsem zvědavá, Kamčo, jak za pár týdnů budeš mluvit o porodu a tak. Třeba napíšeš jako jiné holčiny z diskuse AD a těhotenství, že se to zvládnout dalo.Chce to asi to brát s nadhledem, jako já minule jsem pořád řešila porod a pak mne řízli tak rychle, že jsem si ani nestačila uvědomit, co se děje. Šlo to tak rychle.

Jo, já jinak panickými ataky netrpím, musím zaťukat, spíš jsou to takové stavy úzkosti, jako že se nemůžu nadechnout a tak a jsem prostě ztažená. Nejdřív jsem si myslela, že je to sociální fobie, jsem jedináček a lidi kolem sebe mám odjakživa ráda, ale na druhé straně se jich jakoby bojím nebo jak to říct a samozřejmě se to pro mne vyhrotilo v práci, protože jinak si člověk vybírá s kým se stýká a tak a tam člověk těžko může. Byla tam taková dominantní holčina a já z ním byla úplně hotová. Směšné je, že to ani nebyla nějaká šéfka, ale pořád mě komandovala. Jo, lidé hned vycítí slabšího jedince a já se proti tomu neuměla bránit a prostě jsem se nějak zacyklila a bylo hotovo. Dostala jsem se do takového stavu úzkostí, že jsem vůbec nespala a podobně a tehdá jsem se poprvé začala léčit. Uvěřila jsem, že prostě patřím do kolonky sociofobik a hotovo. Jenže od té doby se mi úzkosti mnohokrát vrátily a pokaždé to bylo z něčeho jiného, po porodu asi únava a já dostala úplně paniku z kojení jako že mne to bolí a podobné stavy, jasně, že šlo zase o psychiku, tak mi nasadili AD a v pohodě jsem se přes to dostala, pak jsem AD zase vysadila v létě se mi zase úzkosti vrátily a zase trochu v jiné formě, tak zase AD. Dok mi ale s nimi dovolila otěhotnět, říkala, že se naprosto nemusím bát. Takže tak je to se mnou.

Takže doufám, že jim v té porodnici neukážu klasickou panickou ataku, to by asi byla docela ostuda.

Jo, já taky četla něco o abstinenčních příznacích apod. Jenže pak jsem navštivila stránku virtuální porodnice a tam dokonce pan doktor porodník od Apolináře psal jako jaké abstinenční příznaky by to mělo mít, vždyť to není žádný heroin nebo něco podobného. To samé říká i moje doktorka.Jinak právě holčina z diskuse AD a těhotenství navštívila pana doktora z Bohnic, ten se prý AD v těhu a při kojení zabývá a ten jí teda doporučil jiná AD, staršího typu u kterého už mají letité výzkumy s ohledem ke kojení a nic zlého se neprokázalo. Problém je, že Cipralex je supermoderní lék u kterého tyto letité výzkumy chybí. Jenže u Paroxetinu taky chybí a taky jsem s ním kojila a ze své zkušenosti vím, že to bylo v pohodě a malá tím nijak netrpěla právě naopak, nebyla nemocná, teď je jí dva a půl a musím zaklepat do teď neprodělala žádné horečnaté onemocnění, sem tam rýmička, to jo, ale jinak nic. Proto jsem sama za sebe rozhodnutá kojit.Takže Tvé malé jsou 3 měsíce a tedy už jí nekojíš nebo jak to děláš??

Ahoj holčičky, tady se člověk nestačí divit kolik tu toho zase je. porody, kojení atd. Asi vám trošku závidím, protože to bylo úžasný období mého života. Zbyly vzpomínky a ty mě ale nokdo nevezme. Všechno si v klidu užívejte i ten porod. Žádné hysterčení. budete v nemocnici, takže kdyby něco, tam se o vás postarají. přece vás tam nenechají bez pomoci. Já jsem po porodu měla pokaždé měsíčky, i když jsem kojila. Všechno bylo v poho.
zítra mě prosím držte palečky jestli můžete, jdu psát maturitní písemku z češtiny. Jsem už dneska nervózní jak prase. Pořád chodím po baráku od ničeho k ničemu, žaludek mám svcrklí a na prsou úzkost. Jestli to zvládnu? Musím, ale ten pocit je hrozný. Teď už musím do práce, ale v sobotu sem za vámi přijdu. Mějte se moc hezky.

Irčo, mně doktor na monitor nic neřekl, takže asi dobrý. Segra taky rodila císařem, protože se neotvírala a taky nekrvácela nějak moc, ono po císaři to prej není až takový jako při normálním porodu. Uvidíme, jak nakonec budu rodit, ono se to kolikrát vyvine úplně jinak než člověk předpokládá. Já brala Cipralex chvíli, ale kvůli vedlejším účinkům jsem vysadila. Nedovedu si představit, že bych to brala několik let a kvůli tomu si neužila sex. Prostě jsem nedosáhla orgasmu ať jsme se snažili jak jsme chtěli. Tak jsem dostala pak Fevarin a nevím, jak je to s ním a s těhotenstvím nebo kojením.

Musím běžet, na zbytek budu reagovat pozdějc :-)

No, tak já nevím, taky nevím co a jak ten sex, protože teď v těhu teda v tomhle směru teda nějak nic moc.Příčítala jsem to těhu, ale že by to bylo tím lékem? Docela jsi mne vyděsila, já totiž v těhu přecházela z Paroxetinu právě na Cipralex, protože ho moje dok považuje v těhu za bezpečnější, tak jestli jí nemám říct, že po porodu chci zase přejít zpátky??Taky mám Paroxetin vyzkoušený v souvislosti s tím kojením, tak nevím...