Diskuse - AGORAFOBIE

Paráda, Adélko, gratuluju k tomu Tescu, jenom my tady víme, jaké je to vítězství. Jsi moc šikovná a odvážná, já se takhle přemlouvám už asi rok do OBI, ale zatím nic. My měli blbý víkend, syn se v sobotu probudil s bolením v krku, během dvou hodin mu naskočila teplota na 39,8. Začal blábolit nějaké mat. vzorečky, zpíval, no hned mi přiběhla na pomoc pěkná panika, tak jsem volala dětskou pohotovost, přitom už mu bude 19, no pan doktor přijel s houkačkou, vyšetřoval mu taky srdce, má angínu s komplikacema, mladej kňučel že nechce do nemocnice, že máma je lazebnice amatérka a léčí celou rodinu a všichni žijou, saniťák řval smíchy, náš kocour jim lezl do kufrů - DĚS. Přežili jsme , manžel mi vynadal, že jsem měla počkat do pondělí na středisko, a večer volal ten doktor znova, sám od sebe, jestli jsme v pořádku, já brečela strachy o kluka a taky z lítosti, že jsem doma za hysterku, ale pochválil mně, že by v pondělí mohlo být pozdě a skončil by na JIP. Dneska lehla ta nejmladší, ale nemá takové teploty, jen kašel. Tak se z toho pomalu vyhrabáváme. Něco jsem ještě chtěla napsat, ale nemůžu si vzpomenout, tal příště. Mějte všichni klidný a slunečný týden. Čau mňau L.

Adélko, to je super, že jsi to v tom tescu tak hezky zvládla, gratuluji! A teda ty rychlopokladny musí být super, my tu nic podobného nemáme. Mně teda nakupování až takový problém nedělá, do tesca jezdíme pořád a i když mám občas paniky, tak zvládám. Ale taky fakt, že vždycky je se mnou Martin, protože nemám řidičák. Kvůli těm svým stavům jsem se bála si ho udělat a těžko si ho ještě někdy udělám. Třeba jednou budu brát AD a bude mi líp, tak pak možná, jinak nepřichází v úvahu. No jsi fakt šikulka, žes to zvládla!
Teda ty máš ještě prababičku? Já měla taky, ale umřela, když jsem byla ve druháku na VOŠce, což je teď tři roky myslím. Ale moc jsem se s ní nestýkala. Zato babička s dědou teď jezdí čím dál častějc, maj to k nám asi 8km, takže fakt kousek a budou jezdit ještě častějc až se narodí Terezka. Ze ségřiný Adélky jsou taky úplně poprděný :-) A i když to tak neberou, tak tohle bude dědova první pravnučka, babička je moje nevlastní, jak jsem už psala. Ale oni jsou fakt moc hodný, když jsme se před dvěma lety se segrou společně vdávaly, dostaly jsme každá 5000Kč na šaty. Zkrátka by se pro nás rozdali. Jen teda některý jejich řečičky moc nemusím, něco mi k těm starouškům moc nesedí :-) ale co, dá se to vydržet. Letos jim bude 72 let, ale vůbec mi tak nepřijdou.
Martin taky občas zajde do hospody, ne moc často, ale zato když jde, tak teda neví, kdy se vrátit, s tím mě děsně rozčiluje, minulý pátek šel s kamarádem a vrátil se ve tři ráno. Kdyby šel na dvě hodinky, tak ho pustím klidně i víckrát, ale tohle mě štve. Ne, že by přišel opilý, ale on prostě jak někde jde, tak není k utržení a vydrží tam hrozně dlouho. Mě to děsně mrzí. Ale teď snad nebude takhle lítat, máme 7 týdnů do porodu. Já s ním teda na kuželky nejezdím, byla jsem jednou jedinkrát a teda vůbec mě to nebavilo. Dřív jich hrálo 6 a ono když sedíš a čučíš 5 hodin, jak oni hrajou, tak mi to přijde dost dlouhý. Teď hrajou jen ve 4, ale i tak je to dlouhý. A hlavně, když třeba jedou někam dál, to třeba cesta hodinu a máš to dvě hodiny navíc a já doma mám paniky. Jen doufám, že až pojedou na poslední venkovní zápas 1. dubna, že nebudou plný auto a vezmě mě k segře, protože sama doma bych se fakt už bála. Jedou snad nejdál, co byli. Nějakých 80km a kdyby něco, raděj bych byla s někým než sama doma. Už kvůli těm blbým snům, kdy vždycky rodím a on u toho není. Tohle bude snad poslední, kam pojede, pak hrajou ještě asi dvakrát doma a jeden zápas venku, taky tak daleko, možná ještě dál, ale to už mi slíbil, že nepojede.
Jo, ty máš facebook? Já sice taky, ale většinou jen prolítnu, co tam kdo píše na zeď a do diskuzí jsem se ještě ani nějak nedostala, spíš projedu fotky a to tak vše, nějak mě to až tak nebere. Ale kdybys chtěla mrknout, mám tam i pár fotek, jsem tam jako Kamila Vejdová.


Leni, no to jsou teda angíny v dnešní době, nedávno mi někdo říkal o podobném případu, že dokonce toho člověka odvezli do nemocnice a že mohlo být skoro pozdě. Už ani nevím, kdo, ale člověk aby se bál angíny, viď? Už je mu líp? Přeju brzké uzdravení jemu i dceři. Určitě nám zas přijď něco napsat, on sem teď vůbec nikdo nepíše :-( Kde jste kdo?

Holky moc Vám děkuji za pochvalu.Na tuhle fintu,jak překonat alespoň částečně svoje paniky jsem přišla tady na jedněch stránkách psala jedna paní,že si prostě jednoho dne řekla,že už je jí to jedno,že jí to štve a at to s ní klidně sekne.A hele,ono to u ní pomaloučku začalo zabírat.Tesco pro mě bylo teda horší něž zdolat osmitisícovku,ale možná když jsem to vzala od toho nejtěžšího ,tak by se mi mohlo to lehčí dělat mnohem líp.Jsem teda rozhodnutá,že si příští týden zajdu k obvodní doktorce pro AD,protože i když překonávám sebe samu,jsou ještě situace,kterým se zásadně vyhýbám a chtěla bych přestat.Jak už jsem psala,AD už jsem brala,tak musím říct,že mi pomohla maximálně,Už asi po dvou třech týdnech jsem jezdila sama autobusem,chodila do krámů a posedět s přátele.nevím,jestli pomohly léky samy o sobě nebo jsem si to vsugerovala,ale bylo mi fajn a to mi stačilo,abych přestala řešit,proč a co by kdyby.

Kamčo,prababičku mám a doufám,že ještě dlouho mít budu ,protože i přes to všechno je prostě výborná.Na Adélku by pořád něco pletla,ale jak je stará (83 let)už to zapomněla,ale i tak se snažila si vzpomenout.Kdybysme ji neměli,tak se někdy ani nezasmějeme.Babička má děsnou sklerózu,kolikrát dva dny hledá peníze a nakonec je najde buhví kde.Jednou tahle šla s Bárou do drogerie,přivázala ji u vchodu a zapomněla ji tam.Zjistila to až doma.To samé je s její holí,je zvyklá běhat jak čiperka,takže zapomíná,že si hůl vzala.jednou ji nechala u pokladny v krámě,jindy u popelnice,ale naštěstí ji pokaždé našla.A nebo jednou perlila s kalendářem.Moje mamka má totiž narozky 19.března,tak jsem to babičce připomínala,ona vzala kalendář a říká mi:Co to tady meleš,copak máma je Josef ?!Takže s naší prababičkou se fakt člověk nenudí:D
Neboj,on martin určitě bude chodit čím dál méně,přítel taky trajdal,jednou mě teta přímo naštval,protože mi volal,že půjdou na discotéku.Bylo to totiž v sobotu,kdy měl zápas,hned po zápase šli na pivo a slíbil mi,že přijde brzy a budeme spolu a tohle mi volal asi v půl páte odpoledne.No řekla jsem mu,aby šel,ale byla jsem ani ne tak vytočená,jako strašně smutná a brečela jsem.Šíleně se ten večer opil a já místo toho,abych dělala,že je mi to fuk,tak jsem ho obskakovala a bylo mi ho líto.Ale od té doby,kromě zapíjení malé,ale to jsem byla v porodnici,už to nikdy neudělal a fakt jde na chvilku a zase přijde a nebo volá,že se zdrží třeba o půl hodky.Ono dítě a vůbec i blížící se porod s chlapem někdy dost udělá.Já jsem teda musela občas přítele ukázat,že mám prostě náladu pod psa,že mám strach a jednou(do dnes se stydím)jsem mu dokonce udělala hysterickou scénu,že nechci být sama,že je mi hrozně a on ani nešel na sraz z hokejbalu.A až do porodu jsem se neustále ubezpečovbala,že má mobil a říkala mu,že už nesmí pít,kdyby to náhodou přišlo,aby ho tam pustili a aby mě tam vůbec odvezl.
Jinak jsem si tě na facebook přidala do přátel,chtěla jsem mrknout na fotky,ale ty je nemáš veřejné,pokud nejsem tvůj přítel.My tam máme album adélky,tak se můžeš mrknout,když budeš chtít :-)

Lenko,také přeji,at se ratolesti brzy uzdraví,u nás minulý týden marodil přítel,tak jsem měla strach,aby malá něco nechytla,ale naštěstí se nám to vyhlo oběma.Takovou angínu taky znám,teda ne z vlastní zkušenosti,ale moje mamka dělá v dětském rehabilitačním stacionáři a když jim tam onemocní děti a posílají je domů,tak spousta z nich taky takhle blouzní a už několikrát tam měli záchranku,takže si se vlastně zachovala úplně stejně jako studované zdravotnice :-)

Ahoj Adélko, teda já měla dneska zas noc, že od 4 tu sedím. Počkám až půjde Martin do práce a zas zalehnu. Nechtěla jsem se tam převalovat, tak jsem radši vylezla, aby se vyspal. Máme tak blbou postel, že pořád jen vrže, no hrůza. A to jí máme ani ne dva roky. Když jsme se stěhovali a pořádně se dotáhly šrouby, tak to vydrželo jednu noc, takže dotahovat to nemá cenu. No bojím se, jak na to bude reagovat malá, protože fakt se člověk nemůže ani pohnout.
Teda s tvojí babičkou se fakt člověk nenudí :-) Já mám dědu od mamky, tomu je taky dost přes 80, ale moc ho nevídáme. On už si nás ani moc nepamatuje. Když jsme ho tenkrát byli zvát na svatbu, tak jednou poznal mě, podruhé segru, ale vždycky tam něco bylo a ono je to i dost smutný, když už nepoznává. On bydlí v domě Naděje, což není klasický domov důchodců, ale on tam má vlastní byt 1+1 a vlastně si tam sám hospodaří, i když mu tam chodí teta uklízet a obědy jim tam vaří. No prostě má se tam dobře a už tam je hodně dlouho, co umřela babička a to mi bylo tak 8 nebo 9 let.
Já taky doufám, že se Martin zklidní, co se toho "cestování" týče. Nevím, jak to toho prvního přetrpím, ale budu muset a pak doufám, že už nikam nepojede. Ty jo, včera jsem tu měla kámošku, co hraje taky kuželky a maj ukončení sezony 7. května a my termín 8. května. Jen doufám, že buď už budem z porodnice doma nebo ještě doma, protože si dovedu představit, jak by to dopadlo. Já ho opilého zažila jednou o Silvestru, hned náš první společný, ale teda víckrát bych to zažít nechtěla. A to víš, že mě to užírá, že bude zapíjet pak malou. Jen doufám, že z ní budu tak vedle, že mi to bude jedno, co si táta provádí :-) No, jsem zvědavá do poradny, jdem za týden v úterý, co nám pan doktor řekne. Přijde mi, že mám břicho dost nízko, co jsem takhle projížděla fotky holek těhulek. Já už snad od začátku těhu mám blbý sny o předčasným porodu. Teda vždycky to dobře dopadlo, ale jednou neměla malá snad ani kilo. Tak jsem ráda, že se držím, už jsme ve 34tt. Naše mamka nás taky měla všechny dřív a hlavně měla problémy, že asi 3krát nebo 4krát potratila. Jenže to snad dělal její bývalý manžel (táta od mých sester), že jí snad mlátil nebo co. Jednou prej dokonce přišla o dítě v 6. měsíci, to musí být hrozný. Teda co jsem jen tak slyšela, proto ona se pořád bála a já nic nesměla. Kolem toho 6. měsíce na mě byla taky hrozně opatrná. No moje první segra se narodila v 7. měsíci, měla asi 1,800g, druhá segra i já jsme se narodily v osmým měsíci, segra měla 2,800g a já 2,600g. Když byla těhotná s druhou segrou, tak se její manžel oběsil. On prej taky dost pil, proto jí mlátil, ale nevím, co se tenkrát stalo. Mamka byla nějak ve třetím měsíci.
Koukala jsem na facebook, já to mám schválně jen pro kamarády, aby mě neočumovaly všichni :-) navíc já se v tom facebooku moc nevyznám. Ale koukala jsem na tvé fotky a jste moc krásná mladá rodinka, moc vám to oběma s Adélkou sluší a Adélka je nádherná. Koukám, jak byla taky maličká, když se narodila. No je prostě kouzelná :-) Já jsem zvědavá, jak bude Terezka velká až se narodí. Jsem si říkala, že na to, jakou mám postavu, tak jsem moc nepřibrala, nějakých 7-8kg, takže by nemusela být tak velká. No, ale včera tu byla ta kámoška a povídala, že ona za celý těhu přibrala 10kg a jejich Ondrášek měl 4kg :-) a ona z porodnice jela ještě o 5kg lehčí než před těhu :-)

Ahoj Kamčo.Omlouvám se,za takovou odmlku,ale nějak jsem nestíhala.Omrkla jsem fb a to bylo vše,protože malá mě nenechala dýl jak deset minut v klidu,Máme nějaké rozmrzelé období,minule se mi i zdálo,že má nateklé horní dásně,ale na zuby mi to přišlo fakt dost brzo,tak jsem to říkala mamce,ale ona mi zase řekla,že můj brácha měl ve třech měsících už taky zub,tak jsem z toho zmatená jak lesní včela.Měla jsem radost,že nás opouští trápení s prdíkama a teď by jí hned měly začít růst zuby,no řeknu ti,ty děti mají někdy život chudinky.Do toho všeho jdeme ještě v úterý,jako ty,do poradny,ovšem mi už pro kojence :-)A když budeme mít zahojené očkování po tbc tak ji doktorka prý hned naočkuje první hexavakcínou.Jsem i tak dost na nervy,že půjdeme k doktorce,půjdu totiž prvně sama,přítel má ranní,chodí domů po půl třetí a doktorka tam je pro kojence od půl druhé do tří,takže by jsme to nestihly,kdybych čekala na něj.

To,že máte dědečka v takovém ,zařízení je určitě moc dobře,aspoň není sám,nejspíš tam je hodně lidí okolo.U nás je to tak,že babička bydlí sama v garsonce s tou svojí barčou,takže její maminka jí chodí uklízet snad každý den.babička si dost často vymýšlí,že má zase špinavá okna,při tom má balkon ktetý ji je schová,ale ona prostě pořád něco má.Babička(její mamča)na ni pobírá příspěvek,že se o ni stará,protože babča je sice zdravá jako řípa,ale potřebuje okolo sebe spoustu poskoků a nejvíc využívá babičku.Ta s ní lítá po doktorech,když si to usmyslí a to že celkem často.Někdy jsme z ní všichni na nervy,protože v jejích letech bych se k doktorům vyloženě nehala,když by mi nic nebylo,ale ona pořád něco má.Nechce se smířit s tím,že už nikdy nebude běhat jako za mlada a že s přibývajícím věkem bude potřebovat silnější brýle.Naše babička se stáří prostě nechce podat.na jednu stranu je to moc dobře,ale na druhou se nic nemá přehánět.

Určitě bys na sebe měl být opatrná a strach je fakt součástí toho všeho,co tě k porodu připravuje,ale ono to přejde.Taky se mi zdáli divné sny,ani ne tak o porodu,já se spíš bála,jak to všechno zvládneme a dopadlo to nad očekávání dobře.To s tou váhou miminka,je asi taky jak u toho.Já jsem se svou původní váhou 55 kilo přibala 17 kilo!!!,adélka vážila 2,79,takže drobek a já šla domů jen o pět kilo lehčí.zajímalo by mě,kde bylo těch slibovaných deset kilo za miminko,placentu a plodovou vodu :D ale dneska už jsem na své původní váze.Sice jsem zoufalá z toho,co mi zůstalo za jizvičky na zadku,na stehnech mám celulitidu a prsa jak indiánská babička,ale věřím,že se to trošku zlepší.Nejsem na nějaký cvičení,vždycky se pro něco nadchnu,že budu chodit a prd,jsem doma a cpu se čokoládou,takže se pak nemám čemu divit :D Jinak váhu u adélky mi odhadla doktorka na ultrazvuku až v porodnici,když jsem byla na kontrole kvůli průtokům placenou(nevím,jestli jsem psala,že mi adélku vyvolávali a proč)a odhadla ji na 2,80.Moc jsem tomu nevěřila,protože už jsem mnohokrát slyšela,jak se sekli i o kilo a půl a hele,sekla se jen o deset gramů :-)

Jinak děkuji za pochvalu fotek a hlavně Adélky,koukala jsem na tvoje a fakt ti bříško moc sluší a bude z tebe krásná mladá maminka.

A co je nového u naší věčné kamarádky agory?u mě kromě toho,že v pondělí musíme do spořitelny kvůli podpisům a v úterý mě čeká poradna s adélkou vlastně nic.Ale i tyhle dvě věci mi stačí k tomu,abych trošku šílela :-(

Ahojík Adélko, to je v pohodě, žes nemohla psát. To samozřejmě chápu! Jsem fakt zvědavá na tu naší berušku, jak bude hodná a mám i tak trochu obavy, jak budu zvládat, když bude plakat a tak.. Naší Adélce vylezl zub nějak před 14ti dny a to jí bylo přes 7 měsíců. Segra plašila, co se děje, že má vysokou horečku a nakonec se z toho vyklubal zoubek. No snad si tvoje Adélka chvíli počká, protože takhle by se chudinka trápila hodně brzy, když jí budou teprve tři měsíce. No a očkování, to jsem taky zvědavá, jak budeme zvládat, protože teda já jsem p**era a budu se bát víc jak Terezka :-) A už teď mám hrůzu z naušnic.. Přeju hodně síly, abys to zvládla, že musíš jít sama. Já budu muset určitě taky chodit sama, protože těžko budu po Martinovi chtít, aby chodil s námi, když to budem mít pár kroků od paneláku, ale hrůzu mám už teď. Na druhou stranu si pořád říkám, že se to zlepší jakmile budu mít u sebe miminko, chytnu se kočárku a hrdě vyjedeme do světa :-) no já se budu bát i každodenních procházek, ale tak budu si muset nějak zvyknout. Je dobře, že se narodí v květnu, kdy bude hezky. Já mám totiž vždycky lepší období, když svítí sluníčko a když je škaredě, tak se mi ven vůbec nechce, to mám mnohem větší strach.

Já teď jen doufám, že už těch kil moc nenaberu, i když teda posledních pár dnů mám pořád na něco chutě, pořád hlad a něco bych jedla. Teď mám nahoře nějakých 9kg, tak snad za ten měsíc a půl nenaberu jednou tolik :-) To víš, s mojí postavou jsem se bála, že budu přibírat, ale překvapilo mě to. Kdybys viděla mě, kolik mám těch "jizviček", já mám teda pořádný jizvy po celým břiše, ale prostě jsem se s tím smířila, protože jsem je měla už před otěhotněním, tak jsou jen větší no :-( ale chtěla bych se sebou něco dělat po porodu, i když na cvičení taky moc nejsem. Třeba mě bude malá tak zaměstnávat, že to půjde dolů samo :-)

To, že ti porod vyvolávali, to jsi psala, ale proč, tos nenapsala. Já myslela, že už jsi měla třeba po termínu, ale to asi ne, viď? Když jsem koukala na FB, jak byla Adélka maličká, no úplně jsem se natěšila na svoje. Fakt vám to tam všem moc sluší. Taky jsem koukala na FB tvojí tchýně a vypadá tak, jak jsi ji popsala. Teda přijde mi tak. Fakt nechápu, jak někteří lidi můžou být takoví. Já měla na tchýni asi fakt kliku. Ne, že by byla dokonalá, občas mě taky štvala, ale co jsme se přestěhovali, tak si nemůžu stěžovat. Asi proto, že jí moc nevidím, tak jednou do týdne :-) a ono je to sakra rozdíl, když jsme se viděly denně. Na druhou stranu mi nevadí tam jezdit a budu ráda, když bude jezdit vozit malou. Ona se fakt hrozně těší. A překvapila mě i moje mamka, jak se těší, že k nám bude v létě jezdit. Budu ráda, když s námi na procházku půjde ještě někdo třetí, protože sama s kočárkem asi nevyrazím moc daleko, aspoň ze začátku. Vidím to spíš tak, že budu kroužit na sídlišti... A vlastně i moje babička se těší, jak bude vozit :-) Ta, co nám dala na kočárek. No příští týden by měl přijít. Už jsem jak na trní, dneska začínám 35tt. Hrozně to utíká. Ze začátku to bylo nekonečný vždycky ten měsíc, než jsem šla zas do poradny, ale postupem času mi přišlo, že to děsně utíká. A teď jdeme po třech týdnech a myslím, že teď už to bude každých 14 dní, že v tom 37tt se dělá první monitoring. Teda aspoň si to myslím. Teď se těším na to, že dostanu papír na mateřskou a skončí mi neschopenka, takže se nebudu muset omezovat vycházkama, na druhou stranu budu mít míň peněz. Nějak nezvládáme s penězma zatím a to jich bude ještě míň a přibyde Terezka :-/ No řekli jsme si, že v dubnu to musíme hlídat a krotit se. Jenže my ještě pořád dokupujeme věci do domácnosti, takže ono to pak lítá. Tenhle měsíc jsem potřebovala pekáče, to máš hned 500Kč, pak mi Martin koupil krásnou kuchařku za 350Kč a ono to pak chybí na jídle ty peníze. A včera jsme si koupili toustovač, protože máme tousty moc rádi a kolikrát vůbec nevím, co k večeři. A ten stál taky 350Kč. Jinak mě vždycky dostává, když jdu do obchodu, nechám tam pětikilo a nic tak velkýho domů nenesem :-( No musíme se naučit vycházet, ono to taky nejde hned no. Jsme tu tři měsíce, jednou je líp, teď hodně špatně...

Normálně když jsem před chvílí vylejzala z postele, tak koukám na mobil a že budou 4 hodiny, pak přijdu k počítači a tady 5. Nejdřív mi to vůbec nedošlo, že se měnil čas :-) jsem si říkala, tak jsem blbá nebo co? :-) Moc mě to teda netěší, sice venku bude večer dlouho světlo, ale už se těším až se to i ráno zas srovná. Nevím proč, ale když odejde Martin do práce, tak jsem radši, když jdu lehnout už za světla. Ale ono se to za pár dnů zas zlepší a bude dřív světlo.

No nic, půjdu zas zkusit lehnout, snad brzy usnu. Už, aby mě ty záda přešly!

Ahoj Kamčo.tak zoubek se konat bude,dneska jí tam už čouhá mini kousek,tak jsem zvědavá,kdy vyleze celý :-) Na jednu stranu jsem ráda(pyšná máma na první zub je asi každá navíc takhle brzy) na druhou to mohlo ještě pár měsíců počkat.Z očkování mám právě taky větší strach já,ještě ke všemu,když začne pak plakat,mám pocit,že budu bulet taky a na naušnice bych s ní nejradši poslal někoho jiného,ale musím se vzchopit,jsem přeci máma.Včera mi Lukáš říkal,že jsem skvělá maminka.Potěšilo mě to,protože posledy jsem o sobě jako o mámě slyšela větu od tchýně a to bylo,že se mi od mámy odstěhovat ani nechce,protože mi s malou pomůže a přišlo mi to,jako kdyby říkala,ty nejsi dobrá máma,protože potřebuješ pomoct,sama bys to nezvládla.A přesně jak píšeš,vypadá už od pohledu na to,jaká je.Ještě když jsem nevěděla co je pořádně zač,neseděla mi a asi jsem někde podvědomě věděla proč.

No Adélku mi vyvolali ještě před termínem,bylo to 38+0,protože jsem ráno byla na kontrole u gynekologa a tomu se nezdála křivka na kardiografu.Tak mě poslal k hospitalizaci do nemocnice,s tím,že mi tam budou monitor natáčet častěji a když to bude ok,že mě za dva tři dny pustějí domů.jenže tam na ten graf všichni koukali vyjeveně,mě vyplašili a vůbec mi neřekli,co je špatně,Pak mi jedna doktorka řekla,že mám míň plodové vody ,takže proto bude ten graf tak jak je.Do porodnice jsem přijela někdy kolem jedenácté,myslela jsem si,že jim podepíšu nějaké papíry,že budu jezdit jen na ty monitory,ale to prý nejde,kvůli málu té vody,tak že bude lepší když mi porod vyvolají.tak mi ve tři zavedli tabletu na vyvolání a už asi za půl hodky jsem cítila,že se něco děje.Od půl desátý večer jsem jim říkala,že určitě rodím,oni že ne,že jsou to poslíčci,že mi dají něco na spaní.To nezbralo,takže jsem je chodila furt otravovat,že chci prostě rodit,protože adélka chce taky.Sice mi tvrdily,že to nemůžu jako prvoridička poznat,ale já jsem věřila svoují intuici a ta mi vyšla.V půl páté ráno jsem si prostě porodila po svým a to,že mi říkali,že to dřív jak odpoledne nebude,mi prostě šlo jedním uchm tam a druhým ven(hlavně to bylo tím,že křížové bolesti pásy nezaznamenávají a já jiné neměla,takže podle kontrakcí poznali prd ) :D takže na to,že to byl porod vyvolávaný,tak od tablety trval 13 a půl hodiny s tím,že do půl desáté večer se jakoby nic nedělo a bylo mi fajn,takže se mi vyvrátilo tvrzení,že to je vždycky na dlouho a hooodně bolestivý :-)

Z těch procházek jsem měla taky strach a to mi chodit venku problémy moc nedělalo.Z kraje jsem se úplně hrozila první procházky,takže jsme poprvé šli s přítelem a pak už jsem se otrkala.Z kraje jsem chodila radši sama,prostě se mi ten strach líp zvládá,když jdu sama,pak jsme začali chodit s kamarádkou a jejím synem a ted už bez nich nedáme ani ránu.Minulý týden měl Lukáš odpolední,dva týdny po sobě,tak jsme chodili fakt denně aspoň na dvě hodinky.Já jsem pak byla tak hotová,že jsem s malou usnula ještě před koupáním a večer jsem nevěděla,kdy si jít lehnout.Dneska jsme taky vyrazili sami s Lukášem,jenže jsme zmokli,takže jsme byli ani ne za hodinku zpátky doma.

Ráno vzbudila a byla jsem z toho času celá rozhozená.Čekala jsem,co ta hodina udělá s adélkou a udělala to,že místo v sedm,šla spát až v osm,takže si prostě jede svoje naučené denní hodiny a já ji nechávám,protože v osm je to tak akorát ideální.
Mě te´d štve to počasí,v pátek jsem se pekla jak blázen,adélka byla taky docela vyletněná a včera jsem myslela,že mě klepne.K tomu se mi přidala rýma,to jsem zjistila už včera večer a dneska celý den smrkám prskám,takže jsem zahájila samoléčbu paralenem plus a doufám,že mi v úterý nebude zle,protože mám ozkoušeno,že pak jsou moje paniky ještě větší.

No nic,půjdu do hajan,jsem z tý rými dost otrávená,tak si vezmu ještě prášek před spaním a budu doufat,že mi ráno bude o něco líp.

Jé, tak to moc gratuluju Adélce k zoubku. Je teda fakt, že má hodně brzy. Snad jí nebudou moc trápit. Ale co, někdy ty zuby ven prostě musí :-) a je jedno, jestli teď nebo za pár měsíců. To je hezký, když ti přítel řekl, že jsi dobrá máma a od tchýně si to tak neber, když je taková. Mě naše mamina taky potěšila, když mi v pátek řekla, že o mě nemá strach, že budu dobrá máma. Že jsem se už ve 12ti letech starala o synovce. No jo, jenže jsem jí na to řekla, že to jsem ještě neměla rozum :-) pak se narodil druhý synovec, to už mi bylo 17 a to jsem se už docela bála, abych mu nějak neublížila. No ale teď Terinka prostě bude moje a všechno se naučím.
Já jsem zvědavá, co nám řekne doktor v poradně, protože vždycky bylo všechno OK a když jsem po minulý prohlídce pak večer špinila, tak jsem začla mít strach. Ale bylo to jen trochu a do rána to přešlo, takže mu to jen řeknu a uvidím, co on na to. A ještě mu musím říct, že mi občas tvrdne břicho. Vždycky se mě ptá, ale asi mi ještě předtím netvrdlo, teď to občas cítím.
Dneska si Martin tak hladil břicho a povídá, že nad pupíkem je jakoby propadlý a fakt jo, jsem si toho vůbec nevšimla :-) jak je tam schoulená, tak jí je asi všude plno a zrovna tady není :-)
Teda dvouhodinový procházky, to asi nebudu zvládat, budu ráda, když budu zvládat hodinku nebo tak nějak. Naučíme se, abychom vždycky mohly jít tátovi naproti do práce a pak to někde obejdeme spolu. A na první procházku určo vyrazíme všichni spolu. Chci, aby si vzal dovolenou až nás pustí a byl s námi aspoň týden doma, takže týden budem chodit všichni spolu a tak se snad trochu otrkám až budu mět vyrazit sama. A když se prostě nebudu cítit někam jít, tak naučím Terezku spinkat i na balkoně, aby byla na čerstvým vzduchu. Jen musím ještě pořídit chůvičky. Tak nějak doufám v babičku :-)
O tom posunutí času mi ani nemluv, taky jsem nějaká rozhozená, proto tu ještě čumákuju. Snad se to zlepší. Ale půjdu zkusit lehnout, už se vidím, že za chvíli zas stejnak vylezu kvůli zádům, no hrůza fakt. Navíc už docela i zívám, tak snad už usnu. Předtím jsem ležela asi třičtvrtě hodiny a nic :-(
Tak snad se brzy uzdravíš z té rýmy. Já musím zaklepat, na rýmu netrpím, ale Martin celoročně, to je hrůza a myslím, že to má nějakou alergii a doktor ho nikam nepošle. Teda on taky Martin nikdy neřekne, že to má pořád. Mu řekne, když je nemocnej, že má rýmu, dostane kapky, ty mu stejnak nezaberou... no a co jsme se přestěhovali do paneláku, to je teda něco. Ho tam prostě musím dohnat k tomu doktorovi, protože pak chrápe a ještě mi bude budit malou :-) Jen doufám, že mu nezjistí alergii na zvířata, ale se zvířatama je pořád, tak snad ne.

Ahoj holky,
čtu jak se tady perete s agorou a panikou.Jste moc dobrý.Já mám bohužel také obojí.Beru AD a stejně je to na prd.Jsou dny kdy jdu ven a i do obchodu(myslím s doprovodem) a někdy nezvládám nic.Holky,chci se zeptat,jak Vy se srovnáváte s tím,že sami nikam nejdete,že jste na někom stále závislé???Já si sama nedojdu ani k doktorovi :-(.A taky jsem se chtěla zeptat jak to máte s bolestma hlavy a zad.Mě se zdá,že se mi hlava rozskočí a mám v ní takový tlak,že si říkám,že to už snad nevydržím.Moc díky za každou odpověď

Ahoj Lalo,

myslím, že srovnaný s tím není nikdo. Já osobně jsem hrozně naštvaná, že nezvládám sama běžné věci. Přijde mi teda zvláštní, že i když bereš AD, že to není moc lepší. Nezkusila jsi jiné? Já když brala AD, tak jsem hodně věcí zvládala i sama bez doprovodu. Tak jsem si pak řekla, že už je všechno v pohodě a pomalu vysadila. No jo, v pohodě jsem byla, ale jak dlouho? Úplně nesnáším, když čtu, jak jsou tyhle fobie dobře léčitelný. Když jsem se na netu dočetla, co mi vlastně je, tak mě potěšilo, když jsem si přečetla, že je to vyléčitelný, jenže když to teď vidím, tak si stejně myslím, že se to vyléčit nedá. Buď budu na AD celý život a budu jakž takž v pohodě, nebo nic brát nebudu a v pohodě taky nebudu. Jako i když jsem brala AD, tak taky byly dny, kdy mi bylo na nic, u mě hodně záleží na počasí. Jakmile je pod mrakem, nesvítí sluníčko, tak si netroufnu na nic a s AD to nebylo o moc lepší. Jenže tenkrát jsem byla nucená chodit do školy, takže jsem musela něco vydržet. Naučit se cestu od vlaku do školy, která mi zabrala 20-25 minut rychlou chůzí... no občas jsem měla hrozný paniky i tak. Zpátky nás vždycky jelo víc, takže cesta byla v pohodě, ale já ráno nestíhala vlak, co všichni. A je fakt, že po ránu mi bývalo mnohem líp než třeba odpoledne. Teď ale nevím, sama ven si netroufnu :-(
Co se týče bolestí zad a hlavy, tak to nemám. Záda mě teď sice berou pořádně, ale to je tím, že jsem ve 35tt. Třeba ti na to bude reagovat někdo jiný. Moje paniky a agora se projevují tak, že se začnu bát, celá se třesu, mám strach, že omdlím... to jsou asi nejhorší moje příznaky. Pocit derealizace, taky pěknej hnus, to ale myslím patří k tomu strachu z omdlení.

Ahoj Agorky,jmenuji se Andrea,je mi 35 let.Ani nevíte,jak jsem ráda,že jsem našla tuto diskuzi:-)
Tato agora se u mně projevila po prvním porodu,před 15lety,mám 3 děti,AD beru asi 8let,do té doby jsem se trápila,než jsem zašla nejdřív k psychologovi a pak k psychiatrovi.AD za ty roky jsem vyměnila spoustu,než se přišlo na to,co mi vlastně je.Ani se mi nechce na to vzpomínat:-(
Největší problémy jsou jako u ostatních,velké obchody,ale taky školka,školní akce.Ale né vždy.U sebe nosím v kapse pohotovostní tabletku a když mi je nejhůř musím si ji vzít třeba když stojím v řadě u pokladny,nakupovat chodím sama,tady kousek máme malý obchůdek do kterého občas chodím i pomáhat,tak si myslím,že něco dělám pro tu potvoru.Děti o tom neví,manžel jen okrajově,asi se za to stydím a neví to ani nikdo v mém okolí.Někdy mám takové hrozné představy,že kdybych byla třeba v letadle a přepadla mně ta úzkost,tak bych tam nejspíš umřela.Umíte si to někdo představit letět v letadle?K vůli agoře jsem přestala chodit i do kostela,jsem věřící,když tam po nějaké době jdu s dětma,tak musím stát v zadu v kostele,kdyby to náhodou na mně přišlo,tak abych mohla hned na vzduch.Děti chtějí sedět a mně do lavice nikdo nedostane:-(
Bojím se aby to nebylo třeba dědičné.
Nikde nepracuji,starám se o manželovu babičku,tak jsem vázaná být pořád doma,což mi i vyhovuje.Neumím si představit,že mych někam dojížděla do práce......držím nám všem palce.A.

Ahoj Agorky,jmenuji se Andrea,je mi 35 let.Ani nevíte,jak jsem ráda,že jsem našla tuto diskuzi:-)
Tato agora se u mně projevila po prvním porodu,před 15lety,mám 3 děti,AD beru asi 8let,do té doby jsem se trápila,než jsem zašla nejdřív k psychologovi a pak k psychiatrovi.AD za ty roky jsem vyměnila spoustu,než se přišlo na to,co mi vlastně je.Ani se mi nechce na to vzpomínat:-(
Největší problémy jsou jako u ostatních,velké obchody,ale taky školka,školní akce.Ale né vždy.U sebe nosím v kapse pohotovostní tabletku a když mi je nejhůř musím si ji vzít třeba když stojím v řadě u pokladny,nakupovat chodím sama,tady kousek máme malý obchůdek do kterého občas chodím i pomáhat,tak si myslím,že něco dělám pro tu potvoru.Děti o tom neví,manžel jen okrajově,asi se za to stydím a neví to ani nikdo v mém okolí.Někdy mám takové hrozné představy,že kdybych byla třeba v letadle a přepadla mně ta úzkost,tak bych tam nejspíš umřela.Umíte si to někdo představit letět v letadle?K vůli agoře jsem přestala chodit i do kostela,jsem věřící,když tam po nějaké době jdu s dětma,tak musím stát v zadu v kostele,kdyby to náhodou na mně přišlo,tak abych mohla hned na vzduch.Děti chtějí sedět a mně do lavice nikdo nedostane:-(
Bojím se aby to nebylo třeba dědičné.
Nikde nepracuji,starám se o manželovu babičku,tak jsem vázaná být pořád doma,což mi i vyhovuje.Neumím si představit,že mych někam dojížděla do práce......držím nám všem palce.A.

Zdravím Lalo (příspěvek 29.3.2010 14:10)
Čtu to tady, ale odpovídat se mně nechce až teď mám stejný problém, jako ty. Ty bolesti hlavy mám taky. Když opustím dům hned mně naskočí.Přesně, jak píšeš tlak, jako prase.Ad mně taky nepomáhají. Nepomáhá ani paralen.Zkouším Lyricu ta je na panickou poruchu taky nic moc, trochu pomáhají léky na bolest na předpis diclofenac apod. Zajímalo by mně co se v mozku děje, vypadá to že se organismus domnívá že bojuje o přežití (vykrvácení) noredrenalin překrvuje svaly, mozek a plíce. Mně to naštěstí na dýchání nepůsobí.Takle si to vysvětluju a nezbývá než se s tím smířit i když je to krutý úděl.

Ahoj všichni, hlásím, že streptokok nás opouští, děti už jsou v lepším stavu.
KAMČO, co mimi ? Budu na Tebe moc myslet, zvládneš to v pohodě, neboj.
Lalo, závislost na rodině mě taky pěkně štve, zrovna dneska jsem musela prosit dceru, aby dojela zítra do Sparu pro mazance, tady v okolí je nikde nemají. Bolest bederní páteře znám důvěrně, loni mě pškně trápila a souvisí to samozřejmě s agorou a pan. poruchou. Neumím to přesně vysvětlit, ale holky panikářky o tom píšou .
ANDREJKO, vítám Tě taky, je dobře že píšete, nepřipadám si pak ztracená.Letadlo u mne taky nepřipadá v úvahu, už jen ty 2 hodiny před odletem na letišti.
HELENKO, kdybys nakoukla, mohla bys prosím napsat, jak to tam probíhá od příjezdu ? Alespoň ze začátku, díky.
DÁJO, blíží se svátky, jedeš k rodičům ? Nezapomeň na paraple a ozvi se, uličnice, chybíš mi.
MÍŠO, jak se máš a co u tebe nového ?
Přeju veselé svátky, bohatou nadílku a klid v duši.L.

Andrejko, já jsem na tom jak ty, vždycky mám u sebe "pohotovostní" kabelku, když jdu nááááhodou někde sama, tak bez toho ani ránu. Dokud jsem chodila do školy, byl to batoh, jsem si pak od něho nemohla odvyknout. Vždycky, když něco, tak jsem se v něm začla hrabat a odpoutávat pozornost i při hodinách ve škole. Teda jak já jsem ráda, že už mám školu za sebou! No a v kabelce se tak věčně hrabu :-) mívám tam něco na zakousnutí nebo bonbony. A teda bez čeho nevylezu jsou sluchátka, pořád poslouchám mp3. To mi ze začátku s agorou pomáhalo děsně moc, dneska už to takový není. A co se týče letadla, tak to si taky nedovedu představit. Já mám navíc strach z výšek, takže pro mě fakt nepředstavitelný. Na druhou stranu to musí být super, nasedneš a za chvíli seš u moře. Já byla u moře jednou na táboře, když mi bylo 14 a jeli jsme autobusem. To už jsem agoru měla, jen jsem nevěděla, co mi je. Já ji mám prakticky od malička. Vzpomínám, jak jsem se bála někam sama jít, nechtěla jsem být ani sama doma, vždycky jsem vyváděla... když jsem měla jít třeba do obchodu nebo i jen do sklepa, tak jsem se kolikrát vymluvila, že nejdu. No, bylo to ode mě jako, že jsem línej spratek a taky mě za něho považovali, ale já jsem nedokázala říct, proč tam nejdu. Prostě jsem řekla ne a hotovo. Od malička jsem sledovala, jaký je venku počasí, jestli náhodou není zataženo a nebude bouřka, hrozně jsem se bála, že bude bouřka, když budu někde venku a počasí mě ovlivňuje dodnes. Jakmile svítí sluníčko, je mi líp, ale taky to není pravidlem, dřív tomu tak bylo, ale dneska už nejsem asi tak odolná.
A že je to agora a PP jsem se dozvěděla na gymplu až někdy v 17ti letech. Bylo to pro mě vysvobození, protože jsem zašla k psycholožce, ta mě nechala vypovídat o všem a následně mě poslala k psychiatričce. Brala jsem AD několik let a byla jsem "celkem" v pohodě. Zvládala jsem některé běžné věci, takže předpokládám, že se k AD časem zas vrátím. A teda úplně mě děsí, když čtu, že se někomu agora rozjela po porodu. Píše to totiž dost lidí. Tak co budu dělat já, když už to mám od malička? :-) No já se spíš uklidňuju, že jakmile vyrazím s kočárkem, bude líp, tak uvidíme.

Leni, to je fajn, že už se uzdravujete. Nějak jsem nepostřehla, že vás trápí streptokok. To je pěkná potvora! Hlavně, že už je to lepší. No já a mimi, pořád ještě 2v1 :-) v úterý jsem byla v poradně, naměřili mi vysoký tlak 150/100, tak jsem hned vyfasovala prášky a že se mám hlídat, že mám mít maximálně 145/95. No jo, tak jsem si jela půjčit k mamce tlakoměr a tlak mám normální, občas i nižší (po ránu). Nejhorší je, že můj doktor je tam dvakrát týdně, takže tam pojedu v pátek znova. Včera jsem volala sestřičce, jak s těma práškama, tak mi říkala, že si mám půlku vzít, že ty digitální tlakoměry jsou prostě jiný a že se mám v pátek stavit, že mi ho přeměří. No já když se měřila před chvílí, tak jsem měla 107/73 a to bych si měla vzít prášek. Jak já se včera bála si ho vzít, protože mamka taky takhle dostala prášky na tlak a začlo jí být děsně zle, dokonce na zklidnění dostala Lexaurin. Třásla se, motala.. no jak to my známe. Jsem si říkala, že aspoň maličko pochopí, jak mně je. Oni si totiž pořád všichni myslí, že když na to nebudu myslet, že to bude dobrý, že si to moc beru a tak... No pak jsem si včera tu půlku vzala a přes den docela pohoda, ale v noci mi nebylo nic moc. On doktor povídal, že se to projeví až tak za 24h. No jsem fakt zvědavá, co mi zítra naměří sestřička na gyndě, protože doktor mi zdůrazňoval, jak je vysoký tlak nebezpečný teď na konci těhotenství, tak to víš, že mám strach. Na druhou stranu mám strach si vzít prášek, když mi doma změří tlakoměr normální nebo nižší.
Jinak včera mi dorazil kočárek, no bylo to jak na Vánoce zas :-) vždycky, když takhle něco přijde, tak mám děsnou radost. Kočárek jsem si nechala poslat ke tchánům, tak jsme se hned museli jet podívat :-) Autosedačku jsem si vzala domů, chci to trochu přeprat a i nějaký věci z kočárku, co šlo vytáhnout, že to přeperu.
No a včera jsem si zabalila i tašku do porodnice, protože doktor říkal, že jsme se maličko posunuli k porodu. První, co bylo v tašce, byla naše číča :-) ta jí pořád hlídá, jak kdyby chtěla jet s námi. Pořád na ní leží, no občas sranda, fakt. Zrovna teď mi leží na stole občas koukne na monitor, tak nic nevidím, leží na papíře na jméno pro miminko :-) Pořád jsme se nějak neshodli, co tam napíšem za klučičí jméno, i když víme, že to bude Terezka, tak přeci jen tam nenapíšu nějaký jméno, který se mi vůbec nelíbí. Co kdyby náhodou :-) Ale teda kluk to být nesmí, máme kočárek růžovo-vínový :-) Víc je tam tý vínový, ale i tak :-)