Diskuse - Ženatý milenec 5

Nevim proc, ale myslim si ze je to otazka casu a prijde po kolenou...zda se mi to s tou jeho milenkou takove nejake zvlastni..nedotazene do konce..

Beo,mě se to taky zdá,jestli je ona vdaná a nechce se rozvádět,tak je to jenom takové "vyhození z kopýtka".-),nezdá se mi už to, že když je takhle dlouho pryč,že by ta milenka to doma řekla a čekala a čekala,co by z toho měla? No, snad jen ten sex,ale i to se mi fakt nezdá.

Ahoj, holky, tak já se konečně po mnoha dnech dobře vyspala. Venku je krásně, ale zima. Už aby bylo jaro, moc se na něj těším. Dnes jsem po ránu měla zase o sobě trochu pochyby, ale už je to pryč. Řekla jsem si, že nesmím na to pořád myslet. Taky mu nebudu sama od sebe volat. Chci ho ze své hlavy vypudit, ať už mi dá konečně pokoj. Nezasloužil si mne, tak se nebudu kvůli němu pořád užírat. Přála bych stejný náhled i Zlomené. Ten její je opravdu veliký prevít, podle toho, co o něm říká. Může to být ale jen její vidění, bylo by pro ni lepší, kdyby se dokázala podívat na to i z té obrácené stránky.Myslím tím, proč se on tak chová, jak se chová. Nechci tím říct, že by se měla začít obviňovat, že si to třeba způsobila sama. To určitě ne. Jen se snažit pochopit, aby měla snadnější cestu se z toho dostat s co nejmenšími fackami. Já se taky obviňovala a pak to končilo obrovskou sebelítostí. Kladla jsem si vše za vinu, že já jsem byla příčina všeho zla, protože mi to tak i bylo někdy jím podsouváno. Dnes ale už vím, že to není správná cesta, není to moje vina, byl to jenom jeho alibismus, aby si obhájil sám před sebou svá chyby,ale docela chápu to jeho jednání. Vím, proč to dělal. Nesmíme si nechat vsugerovat, že za vše mohou manželky-to by podlomilo naše sebevědomí a zlomilo naši psychiku. My musíme držet hlavu pořád nad vodou, už kvůli dětem, které máme a hlavně kvůli sebe sama. Nechat je jít, když už nás nemají rádi, však oni časem přijdou na to, že i jinde se z toho stane po čase rutina a my si zatím můžeme užívat své svobody a života. Co se tam trápit s chlapem, který si naši péče a lásky neváží. A už vůbec nepřijmout jeho lítost vůči nám. To ať si nechají pro sirotky. My jsme osobnosti, které se umí poprat s nástrahami života, dokažme jim to. Opravdu to zvládneme, my všechny podvedené a opouštěné manželky, matky a milenky. A víte proč? Protože jsme ŽENY. Máme to dáno od matičky přírody. Každé trápení jednou poleví i když třeba úplně nezmizí. Tihle chlapi nedosahují našich hodnot. Potřebujeme je, to ano, ale jsme lepší než oni, tak jim to dokažme. Uvidíte, pochopí o co přišli i když se k nám už nikdy nevrátí. Budou i litovat. Svět se točí dál. Show must go on!

Je to kruté, někdy si připadám, že už to nevydržím a odejdu...užírají mě pochybnosti..pořád zvažuji pro a proti.Dát šanci manželovi nebo věřit jemu...chtěla bych si užívat každé chvilky s ním, ale ten brouk v hlavě se pořád zavrtává hlouběji a hlouběji.Prožívám to snad více než Vy? Chtěla bych vědět, jak se cítí i někdo jiný z "nás" milenek...
A Tobě Miško...je to hrůza, když má člověk nervy...trápí se, hubne před očima, i já jsem zhubla, prostě to jde samo dolů.

Holky promiňte, že Vam do toho vstupuji ja prožila a prožívám něco podobného jako Vy, patřím i nepatřim mezi Vás. Břečtanko moc Tě obdibuji a klaním se Ti, žes to dokázala a víš co chceš. Zlomená holky Ti radí dobře, ruky pryč od alkoholu, užívej si svodoby, starej se o seba a o děti. Bůh ví, co Ti život přinese nového. Ono tá samota, když odejde milovaný člověk, nebo samota ve vztahu není totéž. Myslím, žes nedopadla tak špatně. Máš svoji sebaúctu a hlavně víš co chceš. Břečťanko už za par dní se budeš moct realizovat v záhradce, hezky den Vam všem

Tak tady vidím klasický příklad, že milenka nemůže být nikdy úplně šťastná /čest výjimkám, které potvrzují pouze pravidlo/ Tady je klasická lítost vůči podváděnému manželovi /jako u mne doma/ a obava, zda-li mi milenec nelže. Zda-li to, co říká je skutečně tak. Obávám se, že tady není jiného řešení, než se okamžitě rozhodnout zanechat oba, alespoň na chvíli, několik dnů, týdnů, možná i měsíců si dát pauzu z těchto komplikovaných vztahů a vyčkat, aby jsi zjistila, co vlastně chceš, protože ty to evidentně nevíš. Pak možná poznáš i to, komu z nich na tobě nejvíce záleží a toho by jsi si měla vybrat. Ty totiž nejsi odpoutaná ani od manžela a nejsi ani natolik připotaná k milenci. Zmítá s tebou touha peroucí se s rozumem a to se neslučuje dohromady. Tohle ti říkám z titulu svých vlastních zkušeností uplynulých dní. Já poznala co chci, ale nebylo mi to dopřáno, protože to nestálo na mém rozhodnutí. Já moc na výběr neměla. Ty máš. Tak seber sílu a pusť se do toho, jinak se budeš jenom trápit a budeš trápit i svého muže /a že se trápí, to je jasné, a že tě má rád, to je taky jasné, jinak by tě nechtěl zpět/ a trápíš i manželku svého milence. Já vím, že v tuto chvíli nad tím asi nepřemýšlíš, ale věř, že tomu tak je. Ty musíš poznat, co vlastně chceš a kdo chce doopravdy tebe. Ty evidentně nejsi připravená pouze na roli milenky. Ty chceš víc, tak si za tím jdi. možná se mnou tady nebude moc lidí souhlasit, ale myslím si, že tohle je opravdu pro tebe ta nejrozumnější cesta, jinak se nikdy nerozhodneš a nikdy nebudeš vědět, na čem jsi. Celý život budeš na pochybách, jestli je to-nebo to, co jsi udělala správné. Nepoznáš to, pokud se sama nerozhodneš. Nikdo za tebe to rozhodnutí neudělá. Je to tvůj život. Potřebuješ přijít na to, jak se máš rozhodnout. A ať to bude tak, nebo tak, vždycky jeden z toho vyjde poražen, ale svým rozhodnutím mu dáš šanci se z toho dostat. Věř mi. Už jsem v té fázi taky. Říkám si tomu předpříprava na lepší budoucnost. Už se nesmím ohlížet zpět. Nedělej to taky.

Břečťane,líbí se ti QUEEN? Mě taky,tak to jsi můj člověk :-)) Mařčo, je to kolotoč mězi rozumem a srdcem,ale já už to mám vyřešené,srdíčko zvítězilo :-)
Tohle už neřeším,užívám si krásné chvíle se svým milým,už proto,že vím,že mě nemá jen na sex,že se mnou chce být každou volnou chvíli .

je to tak,honí se mi hlavou všechno možné,jak vypadá,jaké má vlasy,v čem je lepší.To ale nezjistím-možná časem,až se s nás stanou kamaradi,třeba ji poznám.
Je vdaná,neřekl mi kdo to je.Jen jsem se ptala,jestli ji znám.Řekl je to možné,ale asi nepravděpodobné,tak si myslím,že by to mohla být nějaká spolužačka,protože po jeho srazu to všechno začalo.Je divné,že by mohla být od pěti hodin odpoledne až do rana sedmi mimo domov.Ale třeba manžel taky cestuje,děti jsou větší,tak si to může dovolit.Asi byli někde na hotýlku.Chtěla bych se dočkat toho,aby se plazil po kolenou,ale moc tomu nevěřím.
Nechám tomu čas...
Myslím,že dnes jsem dost v pohodě,snad mi to vydrží.

Holky,taky je u vás tak krásně? :-)) Dnes tu nemám šéfa,tak asi vezmu roha :-)),ale ještě musím rozdělit nějaké úkoly,tak nevím,jestli to vyjde :-)).

Břečťane, celou dobu sleduji Tvůj příběh a velice Tě obdivuji.Vážně smekám, přeji Ti hodně sil..To co jsi napsala na str. 117 je hluboká pravda o mužích., neříkám že jsou všichni stejní..ale já se přesto trápím i když jsem na té "druhé" straně než Ty..A právě nad Tebou jsem se zamyslela... nevím jestli jsi četla jak se to vlastně všechno seběhlo (asi 107) a jestli ne prosím přečti si to, ráda bych znala ještě tento názor.
Máš pravdu, nechci být jen milenka, ta druhá...Trvá to dlouho.Vím, že chci být s ním, nevím jestli mě pochopíš..ale vím, že on je ten kterého jsem hledala. Nevím, prostě chci říct, že jsme se potkali pozdě a teď je to složité...chce děti vídat co nejčastěji..chce se o ně dále starat..neutíká od nich ale od ní.., jeho žena ví, že chce odejít a řekla mu, že pokud odejde..uvidí je co nejméně, na jednu stranu ji chápu, protože on ublížil jí..a on mu to chce vrátit..ale je blbost dělat to přes děti...protože ty na to takhle doplatí nejvíce..Tohle mu věřím, protože jsem to slyšela sama a připadalo mi to jako Vyděračství?
K manželovi se vrátit nechci, není to jenom proto, že všem řekl...že jsem K..., že jsem ho podvedla, místo toho aby to zůstalo mezi námi, ale taky proto, že se i bojím, že vše bude stejné jako dříve..tvrdí, že se tím, co jsem mu udělala se změnil, ale já mu nevěřím a to je to nejhorší...ono se říká, že do jedné řeky dvakrát nevstoupíš...A tak jsem stejně neštastná, v nervech jako nejspíš i ona, vlastně jsme v zamotaném kruhu, ze kterého nejde ven a já bych chtěla mít tu odvahu a vůli , dokázat se odpoutat.

Líbí se mi Qeeni, U2, Robbie Williams, Nazareth a mnoho a mnoho dalších. Nemám sice vyhraněný styl, ráda si poslechnu třeba i irské balady, nebo indiánské ukolébavky, mám ráda Morcheebu, Kosheen,Jamese Blunta a z našich třeby Chinaski, Lucii, Wanastowky, Kryštofa, nebo i Lucii Bílou a jarka Nohavicu. Koho moc nemusim, je Gott. Prostě hlavně podle nálady. A miluji latinsko-americké a kubánské rytmy, protože na ty se dá úžasně tančit. Někdy bych křepčila divoce po obýváku a někdy jen tak provozuji gaučink a poslouchám relax. Ono i vážná hudba má něco do sebe, ale pro mne jenom některá. Viděla jsem sice pár oper, třeba Nabucca a i když tomu moc nerozumím, v divadle to je jiné, když to člověk poslouchá naživo. Tak jak to říká v Preety Woman Richardek, operu buď nenávidíš, nebo miluješ. A já z vážné hudby miluji Bolero. A taky se mi líbí filmová hudba třeba z klasického filmu Romeo a Julie od Franca Zeffileryho-ta je fakt úžasná. Jinak v tom mám dost velké mezery, takže poslouchám prostě co se mi líbí a co mi něco dá.

člověk stojí na rozcestí,jenže pro kterou stranu se má rozhodnout?jedna říká,vydrž,miluješ ho,nejde všechno hned a hlavně ten život s ním prožít chceš.A ta druhá.. co když to ten zlom nepřijde.Je to skvělé,když se mužeš vypovídat.Jenže to srdíčko bolí stejně:-(

Břečťane,líbí se ti skoro stejná muzika jako mě,Ještě bych přidala,že jsem byla na Kryštofech - super,pak jsem byla na Scorpionech - bomba,potom ještě na ....jééžiši,jak se jmenuje ten zpívající bubeník? Teď mi to vypadlo z makovičky :-)))
Jinak taky poslouchám hudbu dle nálady,hudba je ovšem taky dobrý lék a to jak na lásku,tak na smutek :-)

Nemohla jsem tvůj příspěvek najít, omlouvám se, když si ho psala, měla jsem asi hodně velké starosti sama se sebou. Můžeš mi alespoň v krátkosti přiblížit o co šlo, nebo upřesnit stránku? Děkuji.

Ivčo, já byla na Eltonovi Johnovi, Elánech a už si ani nepamatuji na kom ještě. Chtěla jsem vidět Madonnu, i Shakiru, ale nesehnala jsem lístky. Já si vždycky spomenu pozdě. Skorpions museli být skvělí. Teď ale nebudu mít asi s kým na koncerty chodit, třeba budu chodit i sama, pokud se mi na některý povede se dostat. Třeba jsem taky hodně stála o Lord Of Dance, ale to je taky beznadějné. Chtělo by to nějakou známost přes lístky. V dnešní době si raději pouštím divočárny, než tklivé a zamilované skladby, ještě nejsem ze všeho venku a nechci už zpět na dno. Tam jsem byla dost dlouho :-)