Diskuse - Ženatý milenec 5

No já to přece nepopírám, jenom si myslím, že Mařča není žena, která se chce nechat dlouho trápit čekáním, když zatím ani neví, zda-li by ten její milenec svoji manželku skutečně opustil. Je jasné, že jemu se do toho zatím nechce z důvodů jemu vlastních. Mařča ho má ráda, on jí taky, ale ona se trápí. Tak pokud ho nechce ztratit, ať čeká a bude se trápit ještě dlouho a třeba ji to pak přestane bavit, nebo si na tu situaci zvykne, protože já si nemyslím, že by se ten její milenec dovedl rozhodnout rychle. Obzvlášť, pokud jsou tam ty malé děti. Nezažila jsem vztah s milencem, zažila jsem vztah se svým mužem, který to měl v podstatě stejně určitou dobu, až na ty malé děti. On přemýšlel, jestli zůstat se mnou nebo ne-děti u nás nehráli tak velkou roli. Ale rozhodl se, rozhodl se poměrně rychle i když s mým obrovským přispěním, kdyby toho nebylo, tak ještě teď nevím na čem jsem a trápím se jak d**il. A rozhodně vím, jaké to je někoho milovat k zbláznění. Takže znova, pokud se chce Mařča dál trápit, skutečně jí nezbývá nic jiného než čekat. V tom případě jí ale nezbývá, než se svého trápení vzdát přijmutím faktu, že bude jenom jeho milenka. A to je právě to, co si myslím, že jí právě stačit nebude. Je mladá, život běží a tohle může trvat roky. Může přijít i dítě s milencem, pak by se to třeba někam pohlo. Chce on vůbec mít s ní děti? Většina z nás chce mít toho chlapa doma. Nevidíme rády, když nás opouštějí a někam odcházejí: domů nebo k milence. Manželka nebo milenka, to je v zásadě jedno. Pořád se o ně s někým taháme. Nezdá se vám?
Takže Mařčo, ujasni si, co vlastně chceš a podle toho jednej. Chceš milence?-čekej. Chceš plnohodnotný život?-najdi si vhodnější protějšek. Já vím, je to zjednodušené a lehce se to říká, hůř se podle toho člověk řídí. Ale je to pravdivé. Manžela jsi opustila kvůli milenci. Asi ti to za to stálo, ale teď vlastně žádného z nich nemáš. Pokud je tvá láska k milenci dostatečně velká, vydržíš těch několik let na něj čekat i s vědomím, že ta doba, že by odešel od manželky třeba nikdy nenastane. S tím musíš taky počítat. Ne všichni podvádějíci manželé své manželky dovedou opustit. tady to podle těch příspěvků, přece je dobře vidět. A vidíš taky, kdo se s tím spokojil a kdo ne. Je na tobě, kam chceš patřit.

ach jo,zase to na mě dolehlo,tak apon se vykecám.
Pořád přemyšlím kde byl,co s ní dělal,jak si to užil.Panebože kdy to skončí-ty myšlenky,jaká je,co si říkají,jak se k ní chová?
Taky bych ji chtěla vidět,ale opravdu nevím co bych jí řekla.
Co se týká děti,tak bych řekla,že manžel pálí mosty i tam,ne,že by se nestaral,ale tvrdí,že je to mezi námi,že jim to neublíží.Myslí jen na sebe a na svoje pohodlí.
Potřebovala bych poradit-mám se s ním bavit jako s kamarádem,nebo nebavit vůbec?co si bude myslet?

Ahojky Petro, tak u vás (ale i u nás) je to láska :-))))

Holky uz vas nestiham cist..;-) dnes mi psal ten muj, ze manzelka mu doma zacala kontrolovat vypisy z jeho mobilu...sila..to je fakt ponizujici, myslim, ze ten chlap uz se na takovu zenskou musi divat pres prsty...nic moc nenasla, protoze si hlavne piseme na mejlu a sms taky pres net..Ale evidentne neco citi a hleda..a kdo hleda vetsinou najde..no nevim co bude dal....v nedeli mame rande i detma..docela se divim ze tak riskuje...ale nebudu lhat,jsem rada, ze se zatim nestahnul..;-)

Zlomená,já bych řekla,že bavit,třeba jako s kamarádem,protože mlčení nikam nevede.Alespoň mu bude vrtat v hlavě,proč neděláš scény,proč nebrečíš,nekřičíš,zkus to.A dětí se to dotkne,jsou malé.No, i když na druhou stranu jsou zvyklé,že táta není pořád doma,tak by to nemuselo mít takový dopad.

No zase tak malé nejsou-13,7.včera když odešel,tak ten starší se vrátil z treninku-potkali se ve dveřích,viděl mě brečet,říkám jim-běžte do pokojíčku a nechejte mě být.Odešli,ani slovo neřekli.
Vím,bylo to ode mne škaredé,ale v té chvíli jsem nemohla jinak.
Pravda je,že na něj nejsou zvyklí,tak je bude vidět asi stejně jako předtím.

Holky chodíte a veříte na vyklad karet?já už 4rokem k jedný a tý samý.Vždycky jednou za rok..Poprvý to jsem ješte nebyla těhotná a mi rekla o partnerovi se kterym sice budu mít díte,ale nezustanu s nim bude to i kvuli jeho matce,vyplnilo se.Bylo toho samozřejmě vic co se za ty roky stalo a ja si až pak na její slova vzpoměla.Ted jsem tam byla znova a ptala jsem se na něj .Ve zkratce.. ted to nejde jsou tam velký problémy,počkejte si.Tak doufám,že něco na tom zas bude,Stejně jako to říkáš i ty Ivo:-))

Zlomená, nešťourej se v tom takhle, nebo tě to dostane, jako mně. Je to moc čerstvé a bolí to jak kudla v břiše, znám to moc dobře. Nešťourej se v tom. Nemysli na to co dělají. Ať si to dělají. Vykašli se na to-nezměníš to. Nauč se pracovat a ovlivňovat pouze věci a děje, které můžeš změnit. Tohle změnit nemůžeš. To musíš přežít. Kecy, že to dětem neublíží jsou jeho alibismem a zbabělostí. Obhajuje si tím jenom své černé svědomí. Věř tomu. Ty děti to bohužel pocítí taky. Když tam nebude, budou se ptát, kde je táta a proč šel k jiné paní, pokud se o ní dovědí. Budou si myslet, že to zavinili oni. To nesmíš dopustit. Musíš jim říkat, že je máte oba rádi, ať se stane cokoliv, nebránit mu vidět se s nimi, jsou ještě malé, nepochopili by to. Mysleli by si, že udělali něco špatně a vnesli by si to do svého dalšího života. Ale nešťourej se v tom, co dělá tvůj muž s ní. Jinak tě to vnitřně zabije. Zlomí ti to srdce, tak, jako se to stalo mně. Ano, já mám své srdce trvale zlomené a už se nikdy nezacelí, ale mně to dává sílu a vůli jít dál, ale nechci se už v ničem patlat. Nechce tě? Tak ať. Říkej si, ať mu vaří, pere, uklízí jiná a buď ráda, že je pryč. Ukaž mu, že jsi lepší než on. Snaž se s ním bavit jako kamarád. Třeba ho to vnitřně trkne. Já na tom svém nepředstavitelně visela a to ho ode mne odehnalo. Teď jsem na tom, podstatně lépe, jsem samostatná a zvládnu to. Teď se s ním bavím jako kamarád a představ si, že on má najednou o mne starost. Vidí, že jsem zhubla, obviňuje se, že se kvůli němu trápím. Píše mi a volá ale já vím, že to je jenom jeho svědomí. Žije s jinou a to je pro mne to nejpodstatnější. Už bych ho zpět nevzala a on to ví a nelíbí se mu to. Už to není najednou tak jednoznačné, že udělal dobře. Udělal dobře jenom sobě. Ale já se předse kvůli tomu nezblázním. Zač bych potom si sama sebe vážila? Ať si ho tá druhá má, ať se stará, to si říkej. Ať jim rychle ten vztah zevšední, to si přej. Je úplně jedno, jestli se pak bude chtít vrátit nebo ne - ty vyhraješ.

Zlomená,takhle na ně nemůžeš,já vím,že to je těžké,ale kluci za to nemůžou a nakonec si ještě začnou myslet,že je to jejich vina.Musíš právě naopak,ukázat jim,jak moc je máš ráda a jak moc ti na nich záleží.Nesmíš jim doma udělat peklo nebo se ti začnou toulat a budeš mít problémy ještě jiné,snaž se prosím tě,děti za to nemůžou a zůstanou s tebou.Časem to pochopí a taky pochopí,že za to může táta,ale v tobě musí mít oporu.

Já si zkrátka myslím, že tohle si musí rozhodnout Mařča. Ona ví, co cítí, ona musí vycítit, co znamená pro něj a kam se ten vztah posunuje ....
Jasně, že není jednoduchý být milenka, ale pokud cítíš, že jsi ty ta první a důvodem, proč neodejde od ženy, nejsou jeho city k ní, tak se to dá snášet i docela dlouho .... a tohle se dá vycítit ... Není to ideální, jsou krize, to je jasné, ale dá se to ... Může to být přijatelnější varianta než se rozejít .... Já vím, co to je, rozcházet se z rozumu, když srdce a duše ze všech sil protestují ....
Podívej, Bea je s milencem tři roky, taky se rozvedla vlastně kvůli němu resp. když to s ním prasklo, odešla z nefunkčního manželství (mimochodem cítí úlevu) a te´d se zdá, že se to možná začíná lámat i u něj doma ...

Určitě si to musí rozhodnout Mařča sama, já jen že chtěla znát názor.

Ahoj holky....reaguji na Mišku. Miško, u kartářky jsem byla jednou, myslím, že to zatím vychází tak, jak řekla....shodou okolností jsme se na toto téma dostali i s druhou (mileneckou) polovičkou....byl také a našli jsme věci, které nám kartářky (dvě různé) řekly, stejně a společně....až jsem si v tu chvíli říkala, že to není možné...tak jsem zvědavá, jak to bude dál. Holčiny tady tak nádherně svítí sluníčko. Trošku úsměvu na ten svět, těch zlých věcí asi bude vždy víc, ale jsme holky šikovné a zvládneme to, ne?! :o)

Misko, taky chodim k jedne kartarce...a radi mi to stejne...ono asi na kvalitni chlapy se holt musi cekat...;-)mozna by nas to ani nebavilo mit nekoho behem 14 dnu..

Beo my jsme spolu už skoro 2 roky takže čtení sms už taky proběhlo a výpisy mu raději domu nechodí.Ale ženská to vždycky vycítí a myslím,že nemusí ani pátrat...

Ahojte...Břečťane, Ivčo, Ivo., Miško....snad jsem na nikoho nezapomněla...Jsem moc ráda, že jste mi napsali váš pohled na to co se nyní odehrává..
Někdo z vás se ptal jak dlouho jsem s "ním". Budou to 2 roky...Manžel to ví asi tak 8 měsíců..Před tím, když jsem mu to řekla..už jsem s ním ani nespala, a taky proto to ze mě muselo ven.Nesnesla jsem jeho dotyk...A nastal a situace...On vždy potom po práci přišel domů...umyl se...tak nějak jsme se snažili komunikovat ohledně syna ale stejně do toho přišly výčitky(ani se mu nedivím) a odjížděl ke své mamce přespat,a ráno zase přijížděl aby se převlékl a šel do práce..Takže už doma nepřespával...ale pořád se staral, kde jsem, s kým jsem, v kolik budu doma atd....byl to horor..přidali se nadávky a poslední kapka byla když nadával a hrál na city před malým a i malému..tomu je teď 6 let.Je to asi 1 měs. a půl co jsem mu prostě ty věci zabalila... a ulevilo se mi.
Ale pořád, i když u mě nebydlí, říká že se chce prostě vrátit zpět..odpustí mi všechno..jen ať mu dám šanci a mě je ho strašně líto..musím mu pořád opakovat že ne ne ne...a je to vysilující. On ví, že miluji jiného..
Psala jsem to tady protože jsem se potřebovala tak nějak vyzpovídat, zjistit, jestli můj vztah k "němu" má šanci...znát názor někoho jiného...proto jsem popsala kolik času společně trávíme...a jak to mezi námi je. Vím, že mě miluje, věřím mu, že doma je kvůli dětí, ale bojím se... čekat.Ona ví, že jsem...má asi větší nervy...nebo se snaží udržet rodinu vcelku za každou cenu...a já mám výčitky....Jak jsem už psala...nejsem stavěná na to být druhá i když v lásce první....Ale nejspíš budu muset.
Často mluvíme o budoucnosti, vím, že si přejeme mimi, máme společné sny...prosí mě ať vydržím, neodcházím, ať jsem silná...Snažím se mu věřit...ale ne bezhlavě.
Ke kartářce chodím také, ještě se nikdy nespletla...zatím vše vyšlo...vždy jsem tvrdila že je to hloupost ale...něco mezi nebem a zemí opravdu je...Tak dámy...zase si vás přečtu zítra, teď mizím...jdeme s miláčkem na pizzu a podívat se na chatu je v horách, je nádherné počasí...