Diskuse - Ženatý milenec 5

Já to pochopila. Jenom teď ještě nevím, zda-li ta jistota, že už vím, že se ke mne nikdy nevrátí, je pro mne to dobré, nebo to špatné. Žít tak dlouho v jednom manželství s milovaným člověkem je jistě záslužný čin, o to je to pak horší, když pak takový člověk odejde. Neumře, odejde. Je to pak daleko horší než ta smrt samotná, protože smrt vám ho jednoduše vezme, ale tady vás opustí z vlastní vůle. Navíc ve věku, kdy si my ženy už chceme vedle svého partnera jenom užívat zbytku života, protože děti už vylétli z hnízda, popřípadě si užívat vnoučátka. já ještě žádné nemám, možná, kdybych je měla, byl by pro mne teď život snesitelnější. Ono dloholetá manželství mají v sobě spoustu záludností, jako je třeba právě zvyk, trochu i té nudy, nic-moc adrenalin, pořád podobný sex, nic-moc vzrušení, všednost. Pak je zákonité, že člověk začne vyhledávat něco, co ho v tom životě víc potěší, co ho povzbudí jít dál, po čem začne víc toužit. Blbé je, když to ale na něj přijde v tak blbém věku. A to je bohužel klasika. Fungujeme jako opice: nepustíme se jedné větve, dokavaď už nedržíme druhou. Z té prvé totiž vidíme, že v dálce, na té druhé větvi je mnohem barevnější a šťavnatější a lákavější ovoce a že vlastně na té první už ani žádné není. Tak přejdeme na tu druhou větev, sníme to ovoce, máme plné břicho, chvíli posedíme, pak zjistíme, že už zase žádné ovoce po ruce nemáme a tak hledáme další šťavnatější větev. A tak pořád dokola, protože jíst se musí. Někdo těch větví najde za život spoustu, někdo tak hladový není. Někdo si vzpomene později, že má předse jenom hlad. Jsme prostě opice.

To je z nějaký knížky nebo si na ty opice přišla sama:)

To není z žádné knížky. To je ze života.

Ahoj, holky, zatím. Třeba zase zítra.

Teda Břečťane, jsi borec! Že jsi to zvládla, za to přirovnání k opicím a taky, že Ti zůstane dům. A věř, že Tvůj manžel má první velký vroubek u milenky. Neboť, není mnoho věcí, které činí muže nad padesát víc sexy než nový dům..... snad jen politická funkce :-)))

Břečťane, rozchod horší než smrt? to ne, když ti ho smrt "jednoduše " vezme tak bys dala nevím co za to, aby odešel s jinou, jenom aby žil, aby děti měli tátu, ...

No ... souhlasím s tebou, Olino. Ale chápu i Břečťan ... smrt bolí, ale neponíží ... vezme život, ale ne lásku ... chápu, že to Břečťanu v tuhle chvíli připadá horší ... je to příliš čerstvé ....

Víš, Sáro, máš zvláštní pohled na svět ... s takovýmto pesimismem, skepsí, despektem k lidem kolem sebe se ti nemůže žít lehce ani šťastně ... Mám pocit, že z Petry, Ivči prostě sálá pohoda a z ostatních holek aspoň víra v život, v lásku, naděje .... Byla jsi jedna z nás, sama víš, že o dům té milence vůbec jít nemusí ... na padesátiletém muži může být hodně co obdivovat a vůbec se nemusí jednat o hmotné statky, může budit respekt, může dýchat klidem a vyrovnaností, mít nadhled, humor ... i já se zamilovala do muže staršího o 20 let ... do jeho osobnosti a duše, ne domů, i když je vlastní také ....

Ahojte holky nejak nestiham..ale broucka jsem dnes stihla;-) Vidim,ze tu resite Brectan a Zlomenou..hmmm tezko radit, ono kdyz je funkcni manzelstvi tak to clovek bere za samozrejmost...a kdyz ten zivot trochu vykoleji pak si clovek zacina uvedomovat a vazit i malickosti..Hodne je ulozeno v nasem mysleni, pokud budeme ten rozum presvedcovat, ze to je ten nejlepsi chlap, tak nejspis budeme trpet dal..asi by to chtelo co nejvice myslenky zabavit a pak kdyz se zpet ohledneme na problem, tak ho vidime jinak..aspon tak to funguje u me..a vetsinou cim min resime tak se to nejak vyresi samo..Mozna si jeste tady nekdo vzpomene na Gabcu jak psala jak miluje zenateho a trapi se kvuli nemu...ja si s ni pisu obcas na mejl, snad se nebude zlobit kdyz tady prozradim jak se ji dari..protoze tady padlo hodne nazoru..nekdo radil razantni rozejiti, ja jsem byla zastance nechat to plynout cas ukaze ...v jejim pripade cas zahral urcitou roli...je ted v pohode, protoze ma hodne zalib a zajmu..zenace sice ma, ale uz neni pro ni stred pozornosti, uz je to jen soucast zivota a vidi se jen tehdy kdy ONA ma cas..a verim ze prijde chvile kdy pozna jineho lepsiho a na zenace uz si nevzpomene...je to takovy pozvolny rozchod ktery boli daleko min...mozna vubec..Proto i U brctan..nic bych uz neresila...zacala bych se soustredit na dum a zahradu..a cas ji nekam posune..u Zlomene bych asi dal hrali roli manzelky a s nim bych nic neresila a zacala bych se starat sama o sebe, jak si privydelat, praci popr nahradni bydleni a cas ukaze kam ji to nasmeruje, jestli se manzel probere, nebo ne..ale cim clovek vice resi a tlaci na pilu tim hur..jako by to slo proti nam..kazdopadne se drzte...;-)

Holky kde jste kdo? Není tu moc sranda ...

Zdravím Ivu a děkuji, že sis na mě vzpoměla.Máš pravdu, láska kvete v každém věku, ale neřeším vůbec životní situaci,já jsem se svým manželem a on se svojí manželkou, ale on je "voda, čo drží nad vodou".V mém věku je to o popovídání a pochopení, když jsem sama. Sexu tam moc není, moc se nevidíme.Možná, sem zase občas přijdu, odešla jsem kvůli Halině a způsobu její komunikace.Přeji krásný večer a vůbec všechny následující dny.

Já tady sem, ale radit holkám, co se jim rozpadá manželství neumím...

A jak ty to máš Sarah vlastně doma? Tedy pokud o tom chceš mluvit ...

Na h**no, paní:))) nic mne tu poslední dobou netěší..vlastně už dlouho ne:((

Víš já jsem s manželem 13let, 12,5 mám pochybnost, jestli to je ten pravý resp. vím, že to není úplně ono ... přesto jsem se vdala, vzápětí si řekla, že to byla äsi blbost, pak se objevil On a bylo to jasný ... ale než jsem se stačila rozkoukat a začít řešit rozvod, tak jsem otěhotněla ... a tak s tím žiju ... s ním žiju ... No nevím, Beo, jestli tvá rada nechat věci plynout je to nejlepší :-) ...já to tak udělala, ačkoli obecně to moc v povaze nemám, a nevyplatilo se ... Každopádně nejsem také tím, kdo by tu měl udílet n¨ějaké rady ... i když to, že si nevíš rady sám, enznamená, že nevidíš reálěn druhé a nemůžeš poradit jim ... Hm ...

Sarah já tu su taky...a říkala sem si,kdepak asi vězíš????Jakpak je po víkendu???Mně se po každým setkání s ním,promítá v hlavě každá minuta pořád dokola,úplně tím žiju,cítím ho všude,slyším ty krásný slova a myslím na něj na každým kroku....a přitom srdíčko bolí.....Už jsme se neviděli čtrnáct dnů a ještě týden neuvidíme,brouček onemocněl,na to že ho vídám tak jednou týdně,jsou tři týdny dost,ale co se dá dělat....