Diskuse - Ženatý milenec 5

Sáro,už jsem začala,zatím to vypadá nadějně,asi to bude fajn :-))
Olino,hory jsou krááása,my je máme kousek,já to vždycky beru jako vzpruhu,moc mi pomáhá koukat se na ně,být s nimi v kontaktu,je to krásná relaxace.
Ivo,ta technika,viď? Já si ho takhle doma totálně zničila :-((

Přemýšlela jsem včera nad Břečťanem .. je mi jí moc líto, umím si představit tu bolest a ponížení .... Napsaly jste jí to moc pěkně, není k tomu co dodat, snad jen: nebuďte sama, nechte si napsat ten Citalec ... a přeji hodně sil .... ať vám zase brzy vyjde sluníčko ...

Jen jsem chtěla říct ... asi budu vypadat jako totální blázen ... že Břečťanu svým způsobem závidím ... totiž to, že žila 25 nebo kolik let s mužem, kterého jsem milovala a miluje, že s ním má dvě děti ... tohle jí nikdo nevezme .... Je smutné, že to skončilo .... ale kdyby mně te´d někdo řekl, že mně dá 25 let a dvě děti s mou největší a jedinou láskou, tak se zblázním štěstím .... jak je vše relativní ...
Já vím, Břečťane, že to teď asi nepochopíte, nemyslím to ve zlém, doufám, že se vás to nedotkne ...

vloudilo se mi tam jsem ... to samozřejmě ne :-)))

Jenže Břečťan už asi nikdy nebude se svým mužem babička a dědeček, nezestárnou spolu. Přišli o společné vzpomínky a budoucnost. To bolí. Mimochodem, Břečťan nebo některé její dítě by mohlo milenku vyhledat. Nenadávat ji, ale říct ji jak ublížila a popřát, aby i ona časem zůstala sama. Neprosit, aby se s ním rozešla. Naopak, ať s ním je, ale ať dobře ví, jak ublížila. Je to hnusný, vím. Ale taky moc dobře vím, že ji tím zkazí líbánky a radost nad rozetnutím milencova vztahu. Proč by se měl trápit jen Břečťan, proč by jen ona měla zpytovat svědomí a jíst prášky?

Ivo,ježišííí,já to četla a úplně mi naskošila husina :-)))) teď už to chňápu :-))

Břečťánku,kdepak dnes jsi? Ozvi se

Ahojte...trošku mě mrzí, že mi nikdo neodpověděl, protože se trápím...Ale tak to v životě chodí.Vidím, že se tady už dobře znáte a ta "Halina" mi leze docela na nervy...tak páček

No to já samozřejmě vím ... jen jsem konstatovala, že leckdo svou lásku hledá celý život a třeba nikdy nepotká .. nebo jim osud vyměří jen pár měsíců, let ... nehledě na spoustu jiných tragédií, které tě mohou v životě potkat ... bolí to moc ... ale není to konec světa ... Snad by padesátiletá žena mohla mít už také nadhled ... ty řeči o sebevraždě .... má přece děti, matku, kamarády, známé ... kteří ji milují a potřebují .... Měla by se sebrat, poděkovat manželovi, že to rozetnul a neprottahuje to trápení, nedává jí zbytečné naděje ... co jí dá, když milence vynadá ... myslíš, že ona to neví, oč jde? Pravděpodobně si to uvědomuje a není jí to jedno .... Ale on se přece rozhodnul pro ni ... ON se rozhodnul!!!

Mařčo,omluva-úplně jsem přehlídla co jsi psala,písni ještě jednou :-))

ahoj všem,tak holky přežívám asi dosud nejhorší dny.ma
nžel se chová,že se nic neděje.v patek jsme spolu seděli v hospodě,se znamýma,po dvou hod.jsem se musela zvednout a odejít-nemohla jsem tam s ním být.přišel až za ctyři hod.docela to řešíme-on neví co chce,řekl mi co mu na mě vadilo,říkala jsem,že bych byla schopná mu to odpustit,snažila jsem se být rozumná,nedělat scény,nekdy to jde,jindy ne.
musím vám říct jak jsem dopadla v neděli-uplně totalně jsem se ožrala,museli mě dotahnout domu,neví vůbec jak jsem se dostala do postele.manžel s kamarádkou mě dovedli,vím reknete si,ta je ubohá,ale můžu vám říct,že jsem to asi potřebovala.neumím popsat jaký jsem měla pocit,ale ráno mi bylo dobře.s manželem jsem se vyspala a přesně si pamatuji,že mi řekl,že mě miluje.pak bylo dobře,bavili jsme se skoro normalně,včera jsme byli na chatě,pak na obědě,prostě rodinná idylka.
jenže večer si s ní zase začal dopisovat a na mě to zase všechno dolehlo,nemůžu s ním promluvit,podívat se na něj.
On ví,že ho miluji,že ho chci,ale už nemám sílu mu to pořád dokazovat a ukazovat jak moc ho chci.
Nemůžete mi poradit,jak dál?Vím je to moc čerstvé,že i kdyby to chtěl skončit,že to nejde tak brzy,ale jak já to mám vydržet.

Ivo, promiň, přečti si to po sobě... seš obyčejná sobecká svoloč. Ano takhle mluví milenky o manželkách... má být vděčná, měla by mít nadhled, on se přece rozhodl.... Milence a manželovi je dovoleno vše. Manželka smí jen poděkovat a být ráda, že má děti a přátele. A neskákat z okna.... Nejspíš Břečťan vztah nezachrání a určitě se z toho dostane, ale ta sladká pomsta a jedna z mála, co má- říct milence, co si myslí a odejít středem. Ivo, jak ty bys tuhle situaci ustála, kdyby tě třeba na ulici zastavila neznámá žena?

Mého manžela taky odvedla milenka, myslela jsem že mi skončil život, nikdy jsem ovšem nenadávala na tu milenku, ale na svého manžela!Ted po pár letech DĚKUJI té milence, že mi ho odvedla,díky ní jsme měla šanci poznat svého nového nynějšího manžela.Teprve ted jsem poznala, jaké to je byt štastná!
_____________________________________

Tohle píše Kity 2.3..Zkopírovala jsem to, protože si myslím, že to může pomoct Břečťanu..
Určitě nemá cenu chodit za milenkou..Iva to píše správně, on se rozhodl..
Teď to určitě hrozně bolí a je nepředstavitelné, že ještě něco hezkého přijde..ale věř, že tomu tak je..čas zahojí rány a svět bude zase hezký.

Ach jo ...tak to je teda hustý ...
hele holka, já tě chápu, opila ses, vyspala ses s ním, stalo se ....
Ale takhle to nejde dál ... on má vše, co chce, a ty se trápíš .... Jaký nemám sílu mu dokazovat, že ho miluji ... to opravdu nemusíš, ví to. Odpustila bys mu ... ale on o to nestojí ... To by ti k něčemu bylo, dyby to ukončil a snažil se vrátit, jenže nechce ...

Jsi na nejlepší cestě tenhle stav zakonzervovat, smířit se s tím ... opravdu to chceš? Žít s vědomím, že tě střídá s milenkou? Nebo čekat zda a kdy to skončí? I to lze ... ale je to těžký a bolí to ... možná i víc, než se s někým rozejít, to zabolí chvíli moc, ale přebolí a život jde dál ... žít v manželství "s milenkou" bolí dlouho a ej to spíš přežívání ... Musíš se rozhodnout ... drž se ...

Zlomená, Ty jsi manželovi ukázala, jak moc o něho stojís a jak ho miluješ. Dokonce cítíš, je to je Tvoje vina a jsi ochotná se změnit k jeho obrazu. Tohle on moc dobře pochopil a rozhodl se, že bude mít milenku i Tebe. S Tebou jistotu navařeného, vypraného, péče o děti a klidného manželského sexu. S milenkou lumpárny a pěstování si mužského ega. Jak s touhle informací naložíš je Tvoje věc. Máš jistotu, že alespoň teď Tě manžel neopustí, ale na druhou stranu, budeš muset mlčet k teď už LEGALIZOVANÉ milence. A až on se rozhodne pro ni, tak Ti Iva napíše, že vlastně můžeš bejt ráda a utíkat mu poděkovat :-) Zlomená máš proti němu jednu výhodu. A tou je čas, ktrý on tráví na cestách. Poraď se s psychologem, třeba s dvěma. Zajdi na sociálku a navštiv právníka a nech si napsat žádost o rozvod. Nikde není psáno, že to všechno musíš použít, ale on musí vědět, že na tenhle model nepřistoupíš. Tedy jestli opravdu nechces koexistovat s milenkou. Mimochodem- co ti vyčetl za chyby a jaké jsi řekla Ty jemu? .. nemusíš odpovídat, přirozeně.

Sáro, já svého muže nemiluji a kdyby mně ho někdo "odvedl", asi by to moc nebolelo ... proto si to asi hůř představuji ...
Nicméně trvám na tom, že u Břeč´tanu bylo problémůvé manželství, její muž už měl milenku před sedmi lety a to není samo sebou ... tahle milenka za to, že on už svou ženu nechce, prostě nemůže ... Tak to vidím já a nepřijde měn to sobecké ani po
opětovném přečtení ...

Před chvílí jsem jela domů tramvají a vyslechla jsem telefonický hovor .. za mnou seděla mladinká holka, krásná a říkala do telefonu, že se jí zase rozjíždí nějaký závažný onemocnění, musí na kapačky, nezabírají jí léky ... bude muset do Prahy, poslední naděje ... říkala to klidně, vyrovnaně ... a mně šel mráz po zádech ...
Tak si nějak myslím, že vše na světě má svou cenu ... láska vysokou, ale život vyšší ... to jsem chtěla říct ...