Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

Natura.Je to hrozne bolestive a nedivim se ti ze places.Tyhle zazitky se nam vyryvaji hluboko do duse a ubiraji nam vuli a silu jit dal.Je to tezke nepodlehnout litosti a brat to s nadhledem,aby nas to tolik nebolelo.Citim to take tak.Pamatuji si sveho otce jako kus poradneho chlapa.Byl dric.Take dostal sanci,ale myslim ze si toho vubec neni vedom..Po smrti me matky jsem zjistila ze to neni ten clovek za ktereho jsem ho mela.Je to obycejny sobec,ktery za kousek chlastu a tlachani s ozralimi,proda vlastni deti.Vidi jen sebe,nema uznani.Proto moc obdivuji vladimira a tajneho zesi to uvedomyli a zacali Na sobe drit.

Mám 35 letou sestru,která je alkoholička už několik let.V létě byla na léčení,ale odešla.Hrozně bych jí chtěla pomoc,ale nevím jak.Nepijeme před ní,snažíme se vše pochopit,ale zrovna včera se opila-strašně.Vždy slíbí,že se pujde léčit,protože sama to fakt nezvládá,ale vždy to vzdá.Držíme při ní,ale nevím jestli je to dobře.Prosím o radu.Děkuji

Zrníčko,
to je strašný život. Bohužel závislému nemůžeš věřit ani nos mezi očima, a musíš zachránit hlavně sebe a svou rodinu.
Láska je mocná, ale jen z jedné strany nestačí.
Tvůj muž miluje více alkohol, než Tebe, než sebe, než děti.
Je depresivní, ale stahuje všechny kolem sebe.
V takové chvíli je možné mu jen zamávat a popřát hodně sil, a nepodporovat ho.
Opravdu to nemá smysl. Nevěř mu, dokud se nezačne léčit. Rozveď se, odstěhuj se, nebo vás stáhne taky. Bohužel, jiná cesta není.
Buď se vzpamatuje, nebo ne.
Je to šílené, dívat se na blízké, jak tonou a nemoci pomoct. Ale fakt omlouváním a podporou nepomůžeš.

Vera,
Bohužel, opět musím napsat totéž co zrníčku.
Chápavost nepomůže, jen podpoří v jejich touze pít.
Pokud má sestra psychické problémy, měla by je řešit, ale MUSÍ PŘESTAT SOUČASNĚ PÍT!
Prostě musí. Jinak bych ji podporu neposkytla.
Bohužel.

Milá Jitko, předem bych ti rád napsal, že Tvá podpora je velmi krásná věc.Držím pěsti a přeji hodně trpělivosti. Moje rada je psychoterapie. Myslím si, že AD jsou podobná berlička jako alkohol. Sám jsem léčený alkoholik a po léčbě jsem pokračoval v terapii a chuť cokoli řešit pomoci jakékoliv berličky je pryč.
Hodně štěstí Václav

Zrníčko
Souhlasím s Naturou musíš konat rychle a tvrdě.Znovu připomínám,že alkoholizmus je nemoc a Tvůj muž je tak daleko,že se musí léčit.Představ si,že krvácí,když nepůjde do nemocnice,vykrvácí a je po něm,když se nebude léčit ze závislosti uchlastá se k smrti !Alkoholik má dvě tváře,když nepije je rozumný a přizná,že to dělá špatně,ale protože jeho tělo je závislé na chlast a ten ovládá vůli napije se a je v tom zas,sice slibuje,ale i ubližuje...Já by jsem to řešil takto:Zůstanu s ním pokud nastoupí léčbu,když ne-odcházím a žádám o rozvod,jiná cesta není.Možná se divíš,že jako abst.alkoholik Ti toto radím,dospěl jsem mimo jiné v léčbě i k tomu,že kdyby to udělala se mnou má bývalá žena,mohl jsem být dnes někde jinde.Je to však více zložitější a nedá se o tom psát,někdy je i chyba v ženské,ale pravda se pod vlivem alkoholu nikdy nenajde....Už netoleruj a konej.

Pro vladimira.Nechci oponovat.Jen bych poprosila o vysvetleni: nekdy je chyba i v zensky:Ja jsem od sveho pijaka take odesla.Tvrdil ze je v poho a alkoholika z jen delam ja.Ja jsem nevedela jak to resit.Vedela jsem jen to ze musim utect a zachranit deti a sebe.A hlavne jsem byla uz tak moc zklamana a vycerpana ze i kdyby do lecebny sel tak bych odesla stejne.Vzdy sem si myslela, ze vina je Na me strane,ale po par sezeni s psychiatrem jsem dospela k tomu ze to tak neni.Nikdy jsem nelitovala chvile kdy se vratil domu a ja uz bydlela jinde.Naopak.Jsem rada,ze jsem to udelala tenkrat.Dnes bych uz nemela odvahu a chut neco menit.

Martina
Trochu jsi mé slova si špatně vyložila.Obecně může být chyba i v ženský,může být jeden z důvodů pití i ženská.Vstah pití-já a ženská si myslím,že byl částečně propojen,není o čem však diskutovat,největší podíl a vina byla na mě.V takových případech vzniká i to,že když člověk pije a snaží se něco prosazovat,protějšek to nechce přijmout a pohodlně to vždy hodí na chlast s úsměvem na rtech na alkoholika,pak alkoholik jde ze žalu pít a zamotává se vše jěště více...Já jsem zjistil,že tak jak si dnes spokojeně žiju,jsem si předtím v rodině nežil,pouze v počátcích.Připadal jsem si doma jak 10-té kolo u voza.To je ale můj příběh,je podstatně zložitější a tady o tom mluvit nechci.Takže pro vysvětlení: životní příběhy mají různé zápletky,memůžeš spojovat to co se týká Tebe,že je i jinde stejné.

Vladimíre,
to je odvážné tvrdit, že někdy je na vině (alkoholismu muže) i ženská.
Každý svého štěstí strůjcem, problémy se dají řešit všelijak, ne pitím. Nikdo nemůže za alkoholismus někoho druhého. Bylo by snadné, ale nespravedlivé to hodit na partnera (-rku).

Taky bych mohla obvinit svou sociální fobii, že může za můj alkoholismus.
Ale pila jsem já, ne ona. Mohla jsem to řešit tisíci jinými způsoby. Byla to má volba, za kterou jsem plně zodpovědná.

Vladimirovi.Jasne.Uz mi trochu svitlo.Ale z vlastni zkusenosti vim,ze jsem take zneuzivala ze muj ex pil.Byl to takovy boj.A ja se chtela pomstit.Vim ze me odsoudis.Tak trochu mu vratit, co daval.Byla jsem take nestastna a nevedela kudy kam.Ale tak nejak sem to resila s rozumem a nikdy me nenapadlo obvinovat za svuj nezdar ostatni.Vim, ze kdyz mi ho kamaradi dovlekli domu opileho do bezvedomi a ja bych ho dala Na zachytku tak by me zbil.Je zajimave ze dnes bych to tak udelala.Uz bych nemela tu trpelivost.Nevedla k nicemu.Samozrejmne ze nevim jak to bylo u vas.To proto jsem to chtela priblizit.Znelo mi to tak,ze vam to neklapalo, proto si zacal pit.Ale zpetne si uvedomuji,ze ze tve jedne diskuse jsem mela trochu pocit,ze vztah ze zenami te vrha do problemu.Ale pokud to tak neni tak se omlouvam.Ano, mas pravdu jsem prejimava,ale nemyslim si ze bych si hned myslela ze to je vsude stejne.

Dodatek pro vladimira.To podstatne jsem zapomnela.Chapu ze ona nemohla za tve piti ale byla duvodem proc si pil.Nejak jsem psala vice impulzivne nez s rozumem.Tak se omlouvam za mylne pochopeni.:)

Natura
Myslím,že nemáš pravdu a to v tom,že vytahuješ slova z kontextu.Já jsem neřekl,že za mé pití může partnerka,mohu za to já.Jsou však kolem okolnosti /půda/,které Tě v pití podporují a protože nevíš přesně proč piješ dáváš je jako důvod.Ve skutečnosti to vše kolem Tebe ale přispívá k samotnému pití.Přece pak v léčebně by po mě nechtěli aby jsem na konci léčení DOKLADOVAL jak mám vyřešené:práci,bydlení,vztahy,koníčky a doléčování...Dnes jsem byl poprvé v klubu AAA kde budu pravidelně chodit a potkal jsem tam holku co se před rokem léčila se mnou-je v tom zas,respektíve za ten rok už po druhé.Důvod? nemá vyřešené to co jsem výše spomenul...Takže chtě -nechtě i Tvá soc. fobie přispívala k tomu,že si pila,ale pozor,nebyl to ten hlavní důvod.Jinak Ty jsi nikdy neslyšela,že se někdo upíjel z nešťastné lásky ? Vina na partnerovi není,ale přispěl k tomu,že probudil /nebo oživil/ ten pravý impulz k pití.Já jsem svůj příběh celý nepopsal,řekl jsem,že je zložitý a častečně ho ovlyvnil i můj partner.Trochu mě mrzí,že žije pořád v tom,že je bez chyby a když už začne tušit,že se z toho nedá uniknout,hodí to na mě,že jsem pil.Dnes to už pro mě nemá skoro žádný význam,mohu pouze opakovat co jsem už napsal:Je mě jedno kdo si co myslý,podstatné je to co si myslím já sám o sobě.

Písmenka na papíře (či na skle obrazovky) bohužel nemají tu schopnost vyjádřit celou skutečnost, proto dochází k nedorozuměním.
Ano, já taky říkám, že jsem pila kvůli své SF, a je to pravda. Já jsem to "řešila" takto. Blbě. Zároveň nemůžu vědět, zda, bych se alkoholikem nestala, kdybych neměla SF. To nevím.
Ale SF má víc lidí, a každý to řeší jinak. Všichni nejsou alkoholiky.
Tak jako si někdo z nešťastné lásky podřeže žíly, a jiný to zvládne jen s běžným smutkem.
Je jen na nás, jestli budeme pít, zabíjet se, apod. Vždy máme jinou možnost, jak se zachovat.

Vladimire chtela bych se te zeptat(nemusis odpovidat)psal si v jednom prispevku ze ti pri lecbe pomohla zena.Jaky mate vztah nyni?uzna to ze si Na sobe zapracoval?Pak bych se chtela zeptat Na tu lecebnu.Mam znameho ktery tam pry byl rok.Je to mozne?


Tajnemu.Dlouho si nepsal.Jak to jde?Uz neco doma vedi?

Martina
V konečném stadiu mého pití jsem byl na tom psychicky i fyzicky velice špatně.Pociťoval jsem něco jako,že to snad nepřežiju,tak mě bylo zle.Prvé kroky jsem udělal sám.Když člověk pije je přecitlivělý,neměl jsem se nikomu o tom zvěřit,že se půjdu léčit a tak jsem zavolal EX.Přijela a pomohla mě takovou podporou vyřídit ostatní papíry a návštěvy před odjezdem.Udělal a zvládl bych to sám,byl jsem už v rozjetém vlaku,ale úpřimně řečeno byla to pro mě podpora...Já mám vstah jak ze ženou i dětmy dobrý,není u nás nevraživost,nebo nějaká arogance,naschvály atd,ale není tak blízký jak byl tehdy.Mám jiné názory,představy a jinak konám.Jěstli něco ex uzná nevím,předtím jsem hodně často čekal uznání jiných věcí a nebylo.I to byla chyba má,že jsem na ní moc byl fixovaný a když nebylo uznání jsem to špatně řešil.Teď se učím uznávat se sám,né ale s klapkama na očích,přijímám i krityku,přemýšlím o ní.I rozhovory /oponování/ s Naturou mě nutí více přemýšlet a to je dobře i když mám pocit,že se hodně míháme blízko stejné podstaty věci...Jěště jedna věc,možná nepříjemné tvrzení,s odstupem času se potvrzuje a tvrdí to více lidí,že aktivita mé ex měla dva záměry:1,zbytkový soucit a tak chtěla pomoct/cca 20%.2,strach,že zařvu a tak by přišla o velice krásné alimenty /80%/

K léčebně.Lidi co se tam léčí se dělí na několik skupin u nás byli tři.1skupina jsou lidi motivovaní a to trvá cca 3-6 měsíců podle druhu léčebny.2 skupina jsou lidi jěště nevyzrálý v motivaci.Určitou dobu jsou v "samotě" a pak podle výsledků přejdou do 1.skupiy,takže jejich doba se prodlouží.Ve 3 skupině jsou téměř beznadějné případy a tam dožívají.Mohou se ale někteří po podstatně delším čase vrátit do běžného života.Někdo může mít léčbu nařízenou soudem a i jinou dobu.Nechci o tom spekulovat nemám všechny informace,takže odpovídám takto...