Diskuse - Mám prosbu na Formola

Tobě pořád "straší v hlavě" neuronové sítě ;) Rozdíl je ale v kódování - neurony kódují frekvenčně (resp. pulzně mezerově), modely neuronů amplitudově. Tento zdánlivě nepatrný rozdíl se projeví tak, že výrazné změny vodivosti v závislosti na stavu CNS jsou prakticky vyloučeny.

Jinak si vzpoměň na příklad s paralelními rezistory ;) Jakákoliv hrubá změna (desítky procent) v pasivní vodivosti nervu by se musela nutně projevit i na funkci nervu (tedy byl by výrazný nález neurologa, EMG nebo ENG) - ale nic takového se neprokazuje ;)

A technická poznámka k mikroampérům - změny, pokud by nějaké byly, by se pohybovaly v řádech setin mikroampáru. Tedy řádově na úrovni stochastického šumu.

No tak si formole představ, že vodit proud v těle nemusí jen nervy. Takový sval je taky celkem slušný vodič, céva (jakákoliv) taky vede proud, představ si, co je tam iontů v krvi, naopak vazivová fascie nebo tuková tkáň v těle funguje jako izolátor. Tím jsou v těle poměrně přesně dány možnosti průtoku elektrického proudu a to uspořádání je u každého +- stejné (viz učebnice anatomie). Navíc kdybys opravdu nastudoval charakteristiku proudu, napětí a odporu EAV přístroje, tak by sis to dokázal líp představit. A závislost tlaku na sondě a hodnoty ručičky na přístroji. rozhodně není lineární ani jedna z uvedených funkcí, jak si zřejmě myslíš.

neurolog meri vodivost nervu (lepe receno okoli nervu)
??

MP, jsi opět naprosto mimo - teď přesvědčuji IT, že nervy v EAV roli hrát nemonou. A to, co jsi tu napsal ty, je ještě horší - tak objemný vodič, jakým je třeba osteofasciální prostor, by neměl šanci způsobit údajné rozdíly ve vodivosti ;)

IT, hrubá změna vodivosti nervu by se nutně projevila poruchou funkce daného nervu - znamenala by změny iontového složení i vlastností prostředí. To by ovlivnilo i vedení vzruchu nervem a projevilo by se to poruchou funkce nervu - a tu by odhalil neurolog při vyšetření nebo pomocí EMG či ENG ;)

Pokud jde o okolí nervu, neexistuje podklad pro to, aby okolí nervu (pokud myslíš tkáň přilehlou k nervu) mělo výrazně odlišné el. vlastnosti - navíc i termodynamika hovoří proti existenci výrazné lokální nehomogenity v okolí nervu ;)

no, nebudu tě přesvědčovat.Ono je to trochu složitější, než si představuješ, aku bod je vždycky někde pod výstupem nervu do podkoží (lhostejno jakého).Vždy! je tam spoj i na nějaký sval, cévu. A že nervy skutečně vodí, zkus na jednom prostém pokusu. Zasuň do fáze v zásuvce drát, trochu si namoč nohy, abys měl dobrý zemění a postupně se dotkni drátu nejprve palcem ruky, pak prostředníkem pak malíkem, nejlépe rovněž lehce navlhčeným.. Vždycky ucítíš průběh proudu trochu jinak. A určitě se ti do toho i ty svaly zapojí. Pokus sice lehce drastický, ale dost účinný na to, aby ti osvětlil průběh aku drah.

no, nebudu tě přesvědčovat.Ono je to trochu složitější, než si představuješ, aku bod je vždycky někde pod výstupem nervu do podkoží (lhostejno jakého).Vždy! je tam spoj i na nějaký sval, cévu. A že nervy skutečně vodí, zkus na jednom prostém pokusu. Zasuň do fáze v zásuvce drát, trochu si namoč nohy, abys měl dobrý zemění a postupně se dotkni drátu nejprve palcem ruky, pak prostředníkem pak malíkem, nejlépe rovněž lehce navlhčeným.. Vždycky ucítíš průběh proudu trochu jinak. A určitě se ti do toho i ty svaly zapojí. Pokus sice lehce drastický, ale dost účinný na to, aby ti osvětlil průběh aku drah.

Jiank v EAV je aku bod m.j i definován jako místo, se sníženým odporem kůže a to řádově!

Páni lékaři,mohu vás tímto požádat o konzultaci nad případem jisté přispěvatelky pod nickem Halina? Co si myslíte o jejím duševním zdraví? Nejvíce se vyskytuje na disk. ženatý milenec.
Děkuji za odbornou konzultaci!

1) neurolog, předpokládám, při diagnostice poruchy nervu testuje schopnost správného přenosu AP do správného subjektu. Nechce se mi věřit, že by měřil ss proud (tím pádem vodivost) procházející mimobuněčnou hmotou v okolí nervu.

2) přenos vzruchu je pouze přenos informace. Pro existenci řetězového přenosu mezi 2 sousedními buňkami není podstatný počet volných iontů v mezibuněčném prostoru (pokud se nedostane pod kritickou hranici). Tzn. centru je jedno, zda informace z receptoru do mozku proudí přenosem akčních potenciálů při 5 nebo 15 mikroampérech (myšleno mezi dvěma sousedními) buňkami. Rychlost přenosu (iontů) bude stále stejná, bude variabilní pouze proudová hustota mezi dvěma buňkami.
Jinými slovy: posílám informaci - 0 nebo 1, nikoliv objem informací.
Zda pošlu informaci o vítězství Řeků po Feidippidovi nebo pošlu 10 poslů je úplně jedno. Informační systém funguje, a to stejně rychle. Při různém průtoku poslů.

To pozná i naprostý laik, že je duševně nemocná. Na její agresivní repliky, kterými ventiluje svou agresivitu a škodolibost, by neměl nikdo reagovat. O to jí jde, vyprovokovat kohokoli k hádce a vulgaritám! Tím se baví. Slušně vyjádřené názory ignoruje.
problém je v tom, že jí stále někdo odepisuje... Ale tím jen rozdmýchává oheň, protože ona se nidky a ničím umlčet nedá. (Přišla by o zdroj své zábavy.)

1. aby byla změna vodivosti v okolí nervu měřitelná, musela by být výrazná. Navenek by se projevila lokální nehomogenitou iontového složení, iontové síly, permitivity nebo permeability ;) To by ovšem ovlivnilo vedení AP a tím pádem by (minimálně pečlivý) neurolog konstatoval odchylku ;)

2. V modelu to tak funguje, ale v praxi ne. AP se totiž generují spontánně a jsou uniformní. Když už jsi použil analogii poslů, představ si spíše pony expres . na začátku sice můžeš vyslat deset jezdců, ale na stanici si bude moci koně vyměnit jen jeden ;)

Je otázka, jak výrazná odchylka ve vodivosti iontové struktury by musela být, aby se projevila na kvalitě přenosu AP, tzn. aby ji neurolog vůbec zaregistroval
(neurolog neměří vodivost iontové struktury, ale pouze kvalitu přenosu AP !!)
Tzn. důležitá je definice intervalu vodivosti iontové struktury, při které je přenos AP "v normě" (tzn. neurolog nediagnostikuje problém v přenosu AP a objektivně taky skutečně žádný problém není !!). Zatímco pro lékaře s EAV je tento interval (kdy AP = OK) ještě dosti širokým rozsahem. V tomto rozsahu není již důležité měřit kvalitu přenosu AP (tedy jakousi funkci nervu, resp. nervové soustavy - z hlediska přenosu AP je v pořádku), nýbrž vodivost iontové struktury (potažmo na základě změny vodivosti stav subjektu, který nemá nic společného s přenosem AP) ...

Motáme se pořád dokola - změny vodivosti nervu/perineuria/ by muslely být výrazné (jendoduchým modelem je paralelní zapojení dvou odporů - přižemž nerv představuje vyšší dopor - minimálně o dva řády). Dramatickou změnu si tedy můžeš snadno odhadnout ;)
Navíc je tu jedna věc - pro svoji teorii o změnách vodivosti neovlivňujících AP (resp. refrakrení periodu - a tím změní vedení signálu) ti chybí to nejpodstatnější - důkaz. Protože tuto teorii používáš k obhajobě EAV, nelze použít nález EAV (důkaz kruhem). Právě popíráš, že by tyto změny byly měřitelné neurologicky, takže vyslovuješ to, čemu se říká nevyvratitelná teorie. Možná z ní máš dobrý pocit, ale taková teorie je naprosto k ničemu, protože nezle ověřit.

Dobrý pocit ?
Tak já nevím, zda moje teorie je nevyvratitelná nebo vyvratitelná. A už vůbec netvrdím, že by tato teorie "AP - vodivost" nebyla měřitelná neurologicky ;-) Naopak. Já předpokládám a doufám, že někdo už ověřoval a zveřejnil, jaký interval vodivosti je tzv. normě, tak aby přenos AP byl v pořádku .... Abych upřesnil svoje myšlenky, nemluvím jen o vodivosti elektrolytu v okolí nervu, ale i v odpovídajícím centru CNS.

Naprosto obecný pohled:
Pokud je orgán "poškozen" a systém má úspěšně zareagovat, musí tu informaci znát. Musí mít informaci "uloženou". Lze předpokládat, že v centru. Tělo je objekt biologický, informace bude muset být zakódována jinak, než na HDD. Odlišný stav musí vykazovat odlišný obsah zápisu. Odlišný obsah musí být odlišně odečitatelný. Jakýmkoliv použitelným přístrojem.

Ještě k odporům - příklad: Máš-li R1//R2, kde R1(nerv) je 100x větší než R2(elektrolyt), tak dvojnásobná změna R1 se prakticky neprojeví, kdežto dvojnásobná změna R2 se projeví cca dvojnásobně. Celková vodivost je ovlivňována převážně vodivostí elektrolytu.

Reakce na poškození je řízena imunitním systémem, prakticky bez vztahu k nervům. Nervy mají za úkol "jen" dráždivost, tedy únikovou reakci na poškození. U organizmů s rozvinutějším CNS mohou mít i další funkce (odstranění noxy, vyhledání pomoci ;) ), ale přímý vliv na reparaci nebyl nikdy prokázán.

ad odpory - ale to tu tvrdím - a proto by měřitelná změna musela být velmi výrazná ("drát"). Vzhledem k tomu, že pasivně může nerv vést jen velmi malým průřezem a zhruba stejným prostředím, má podstatně vyšší odpor pro ss proud než celý zbytek těla.
A odpory podruhé - změny v CNS ovlivní pasivní vodivost cesty nerv-mozek-nerv jen minilálně. Proč asi ;)