Diskuse - rakovina slinivky břišní

Já se omlouvám za toho opačného smajlíka v mém předchozím příspěvku... to měl být naopak smutný "smajlík" :-( a nějak jsem se překlepla. Bych nechtěla, abyste si myslela, že situaci zlehčuji, či dokonce znevažuji.

Mám dotaz, nevíte někdo, jaká je příčina toho, když při tomto onemocnění, doprovázeném cukrovkou, se bez zjevných důvodů často sníží glykémie až na nebezpečné hodnoty 1,7? Stává se nám to i několikrát za týden. Vím, že je to nebezpečné a nelze zatím vysledovat, čím by to mohlo být způsobeno. Dietní chybou to určitě není.

Johanko, může to být způsobeno tím, že rostoucí nádor "bláznivě" stimuluje buňky pankreatu vytvářející inzulín. Za to ovšem nikdo nemůže, jediná věc, která se dá dělat, je hlídat stav a při známkách poklesu glykémie (stav na omdlení,...) rychle cukr nebo přeslazenou limonádu.

Moc děkuji za vysvětlení situace. Předpokládám však, že to znamená, že probíhající chemoterapie nezabrala a bujení pokračuje, nebo je ještě šance, že to chemo stabilizuje - alespoň na nějaký čas? Máme za sebou zatím pouze dva třítýdenní cykly - 1x za týden půl hodinová kapačka. Je pravda, že stav se nijak podstatně nelepší.

To je trochu složitější - tu stimulaci může způsobovat i zánět vzniklý kolem rozpadajícího se nádoru,... takže bych se vůbec neodvažoval usuzovat na účinnost nebo neúčinnost chemoterapie.

Zítra jde tatinek na vyšetřeni břicha,podezdřeni na metest.v břiše...a to vím,že už je špatné..zatím meta nebyly a proto se drží tati tak dlouho bez velkych obtíží,ale už nechce jíst...nádor asi už roste...už jsem začínala věřit,že tati bude vyjimka..no uvididíme po vyšetření..mějte se všichni

... moji milí, běhá mi mráz po zádech, když to všechno čtu. "Nám" před pěti lety začal poslední a bolestná závod. Přítele propustili z nemocnice.... trvalo to ještě týden v květnu, pak přišel klid a jistota. Bylo to smutné a nezvratné. Na druhou stranu s odstupem let, musím přiznat, že to bylo vysvobození pro všechny.... ještě teď někdy cítím, jak mě hladí po tváři a je v mé blízkosti.... Proto někdy chodím na tyto stránky a snažím se podpořit ty, kteří tenhle závod běží. A moc přeju těm, kteří zůstanou, aby dokázali žít dál.

Dokázat žít dál je nutnost. Těžké je však i žít v současné situaci. Já sama nevím, jestli se mám radovat, že stav je víceméně stabilizován - příteli je sice dost nedobře, ale nehorší se to; nebo mám být nešťastná z toho, že stav se nelepší, nebo zda mám podlehnout vnitřnímu děsu, který mě stále provází z očekávání nějakého podstatného zhoršení. Takže jsem se dostala do stavu pasívní rezistence, že žiji každým dnem s tím co přinese, raduji se z malých drobných pokroků - že je schopen si navléknout svetr a tepláky přes pyžamo a vyjít na chvíli na zahrádku, že je schopen něco sníst, že zabírají kapky na bolest a přinášejí dočasnou úlevu. Uvnitř jsem však hrozně vyklepaná, protože tuším nevyhnutelné. Přítel si však zatím nepřipouští, že by vše mohlo dopadnout i špatně, takže si užívám i jeho blahé nevědomí. Budiž mu přána jeho naděje a doufám, že mu ji ještě dlouho nic nezhatí.

Johanko, myslím, že jsi pochopila, jak se k tomu všemu postavit... žít okamžikem a těšit se z chvílí, že jste ještě spolu a neřešit, co bude, kdyby se to zhoršilo... Neseš v sobě velikou tíhu a konáš službu nejtežší...... Přeju Ti moc sil a životního vyrovnání.

Můj otec se zde také chodí léčit. Jeho nádor je okolo 8 cm velký. Bohužel ještě stále léčba pokračuje, tak se mohu ozvat až později.
Rozhodně nikdy nedoporučuji nad někým lámat hůl. Naděje a pocit, že je šance je tím nejpřínosnějším lékem.

Vaše příspěvky jsem poprvé navštívila 7.3 bohužel dva dny po té mi zemřel tatínek.Hledala jsem zde snad nějakou poslední naději.Tátovi zjistili nádor hlavy pankreatu v dubnu 06,po té mu zprůchodnili žlučovody a nasadili inzulin,s chemo se začalo světe div se až v srpnu dále ozařování vše trvalo půl roku.Vše snášel celkem dobře byl plný optimismu a přesvědčený že to dopadne dobře že se vyléčí občas byl unavený ale opravdu si života užíval.Až letos vpůlce ledna začal mít problémy s nadýmáním a bolesti v břiše pak mu náhle perforoval dvanácterník,prý se na něj tlačil nádor,následovala náročná operace kdy museli přišít danáct. k nádoru, z operace se celkem zotavoval smál se že zase utekl hrobníkovi z lopaty,sice zhubl byl zesláblí ale optimistický jako vždy.Začali mu bolesti v zádech.Po16 dnech byl propuštěn z nemocnice domů,nastal rychlý spád nemoci ,bolesti teploty,zvracení,už se ani nepostavil na nohy za tři dny byl konec.Snad plicní embolie...?Zůstaly vzpomínky a bolest v srdci.Všem vám držím palce budte statečný budu vaše osudy dál pročítat a moc bych si přála aby na tu svinskou rakovinu někdo už konečně vymyslel lék který vyléčí...

Moc vás všechny zdravím! Já sice s touto nemocí žádné zkušenosti naštěstí nemám, ale mému nevlastnímu otci diagnostikovali před měsícem rakovinu jícnu, metastázy v játrech. Byl to šok. Shodou okolností jsem se seznámila s člověkem, který se před 8 lety dostal z rakoviny varlete + metastázy. Zkoušíme tedy díky jeho radám 40 denní hladovku a k tomu pouze zelené potraviny - mladý ječmen a chlorellu pyrenoidosu- a také šťávy z ovoce a zeleniny. Doktoři mají velmi zvláštní přístup. Neustále slibují... a zatím se nic neděje! Na tento typ nádoru nezabírá ani chemo ani radioterapie, pouze nějaká bioterapie, na kterou bude muset dojíždět do Brna. Doktoři však stále termín odkládají. Na zeleném je téměř 4 týdny a za týden by mu měli dělat znova všechna vyšetření. Jsem nervózní z toho, jaké budou nové výsledky a věřím, že budou lepší? Pokud máte někdo zkušenost ze zelenými potravinami při léčení nádoru anebo víte, jak probíhá bioterapie, napište, prosím! Všem Vám strašně moc držím palce a přeji strašně moc síly!

Moc vás všechny zdravím! Já sice s touto nemocí žádné zkušenosti naštěstí nemám, ale mému nevlastnímu otci diagnostikovali před měsícem rakovinu jícnu, metastázy v játrech. Byl to šok. Shodou okolností jsem se seznámila s člověkem, který se před 8 lety dostal z rakoviny varlete + metastázy. Zkoušíme tedy díky jeho radám 40 denní hladovku a k tomu pouze zelené potraviny - mladý ječmen a chlorellu pyrenoidosu- a také šťávy z ovoce a zeleniny. Doktoři mají velmi zvláštní přístup. Neustále slibují... a zatím se nic neděje! Na tento typ nádoru nezabírá ani chemo ani radioterapie, pouze nějaká bioterapie, na kterou bude muset dojíždět do Brna. Doktoři však stále termín odkládají. Na zeleném je téměř 4 týdny a za týden by mu měli dělat znova všechna vyšetření. Jsem nervózní z toho, jaké budou nové výsledky a věřím, že budou lepší? Pokud máte někdo zkušenost ze zelenými potravinami při léčení nádoru anebo víte, jak probíhá bioterapie, napište, prosím! Všem Vám strašně moc držím palce a přeji strašně moc síly!

Moc vás všechny zdravím! Já sice s touto nemocí žádné zkušenosti naštěstí nemám, ale mému nevlastnímu otci diagnostikovali před měsícem rakovinu jícnu, metastázy v játrech. Byl to šok. Shodou okolností jsem se seznámila s člověkem, který se před 8 lety dostal z rakoviny varlete + metastázy. Zkoušíme tedy díky jeho radám 40 denní hladovku a k tomu pouze zelené potraviny - mladý ječmen a chlorellu pyrenoidosu- a také šťávy z ovoce a zeleniny. Doktoři mají velmi zvláštní přístup. Neustále slibují... a zatím se nic neděje! Na tento typ nádoru nezabírá ani chemo ani radioterapie, pouze nějaká bioterapie, na kterou bude muset dojíždět do Brna. Doktoři však stále termín odkládají. Na zeleném je téměř 4 týdny a za týden by mu měli dělat znova všechna vyšetření. Jsem nervózní z toho, jaké budou nové výsledky a věřím, že budou lepší? Pokud máte někdo zkušenost ze zelenými potravinami při léčení nádoru anebo víte, jak probíhá bioterapie, napište, prosím! Všem Vám strašně moc držím palce a přeji strašně moc síly!

Petro, proboha, co to děláte? Ten člověk, který se vyléčil hladovkou, je s největší pravděpodobností psychopat, který Vám lže. Hladovka může stav Vašeho nevlastního otce jen zhoršit, veškeré zásoby energie i stavebních látek "spotřebuje" nádor...
K té bioterapii bych Vám jen řekl, že když se Váš nevlastní otec zničí hladovkou, podstatně kledne pravděpodobnost efektu léčby. Navíc pokud se díky hladovce dostane do horší kondice, může se stát, že jeho terapie vůbec nezačne (nelze podat lék, který by zabil nemocného).
Ještě bych se zastal onkologů - jsou prostě situace, kdy je nejlepší neléčit nebo léčbu odložit. A na některých klinikách prostě nejsou volná lůžka - je to smutné, ale taková realita je všude ve světě /a bude hůř, jestli se zprivatizují i fakultní nemocnice/.