Diskuse - Hyperaktivní děti a špatná výchova

To bylo pro AV

Ahojky všem, se zájmem jsem si pročetla diskuzi a ráda bych přihodila moji zkušenost do mlýna. Moje dcera se začla jako hyperaktivní projevovat okolo jejích 5 let, kdy přestala poslouchat, nebyla schopná se soustředit, neposeděla a byl jí celý byt. Toho času byla ještě ve školce a já jsem s hrůzou vyhlížela na kalendáři její 6. narozeniny, a tudíž i nástup do školy. Snažila jsem se jí udělat celodenní náročný program, ale ji to prostě neunavilo. Nevěděla jsem si rady a po nástupu do školy se stalo přesně to, co jsem očekávala. Po dvou týdnech zazvonil první telefon od paní učitelky s tím, že Eva je nezvladatelná a ať ji naučím dobrému chování. Jelikož jsem nevěděla co dál, tak jsem se odhodlala jít k doktorce. Původně se mi nechtělo-doufala jsem,že to prostě zvládnu.Doktorka mi řekla, že to dělám v podstatě správně,ať v tom pokračuji (tzn. náročný program) a ještě mi doporučila doplněk stravy-bonbónky pro děti hvězdíky.Odešla jsem s ujištěním, že to po pár měsících určitě přejde(i vzhledem k věku).A opravdu se tak stalo.Evičce je teď 7 a je to mnohem lepší-sice je stále živé dítě..ale už je to tak akorát a já jsem šťastná,že mám konečně trochu klidu.

Ahoj a co nějaký kroužky? Moje sestra má taky hyperaktivní dítko a snaží se to řešit tím, že dcerku pořád něčím zaměstnává a navíc jí ještě někdo doporučil nějaké vitamínky, které zmírňují nesoustředěnost atd... Jsou to myslím hvězdíci. Za zkoušku nic nedáte :)

Ano, máš pravdu, dítě je dobré utahat, ale kroužky jedině sportovní, cokoliv kde se musí něco učit (hudební nástroj a jiné) nejsou vhodné, dítě nezvládá ani školu, natož ještě učení na nějaké kroužky. Tady nejde ani o utahání dítěte, to sportem jde snadno, spíše o tu nesoustředěnost, špatnou paměť, neschopnost se učit a nemožnost řešit nějaký problém. A na to by měly pomoct i hvězdíci, bohužel jsem se o nich dozvěděla až nedávno, chystám se je teprve koupit.

Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat, jestli se u vás po 9 měsících, co jste tady psala, něco změnilo? Mému synovi je ted 23 měsíců, a většina věcí, co popisujete, je i u nás. Nevím si s ním rady, tak by mě zajímalo, jestli to u vás odeznělo, nebo jste to dál nějak řešila, popřípadě jak? Moc děkuji za odpověd!

to bylo pro mišku z 24.1. 09

Dobrý den, maminky moc vás prosím o radu mám 5 synů . První jsou dvojčata a u jednoho z nich je diagnostikováno ADHD je velmi problémový měl odklad je mu 10 let a chodí do 3 třídy IQ má nad průměr přesto se zvládne soustředit ve škole 2až 3 hidiny pak je naprosto vyčerpaný až agresivní protože chce dohnat žáky,ale není toho schopen. moc vás prosím nevíte zdy je nějaká speciální škola pro tyto děti v Brně ,nebo v její blízkosti. chtějí ,aby syn šel do výchovného centra na dva měsíce moc se mě to nelíbí proto hledám nějako školu kde by mohl chodi předem děkuji za každou odpověď a za jakou koliv pomoc Anna

Dobrý den, maminky moc vás prosím o radu mám 5 synů . První jsou dvojčata a u jednoho z nich je diagnostikováno ADHD je velmi problémový měl odklad je mu 10 let a chodí do 3 třídy IQ má nad průměr přesto se zvládne soustředit ve škole 2až 3 hidiny pak je naprosto vyčerpaný až agresivní protože chce dohnat žáky,ale není toho schopen. moc vás prosím nevíte zdy je nějaká speciální škola pro tyto děti v Brně ,nebo v její blízkosti. chtějí ,aby syn šel do výchovného centra na dva měsíce moc se mě to nelíbí proto hledám nějako školu kde by mohl chodi předem děkuji za každou odpověď a za jakou koliv pomoc Anna

Přečetla jsem všechny stránky, prožívám to samé s 8letým synem od narození a nelepší se to. Postupem času jsem se na to začala dívat tak, že problémem jsem já (přenáším na něj své stresy, deprese a tím se vše jen zhoršuje), syna nezměním, to já se musím naučit jinému přístupu. Cestu mi částečně ukázala kniha "Respektovat a být respektován" - je to hodně těžké, ale funguje to, důležité je zvládat emoce a to je pro mě to nejhorší. Všem přeji pevné nervy!

Anna
Zkuste najít nějakého dobrého kineziologa, mohl by pomoct.

poradna@salvare.cz

tttt

Zdravím Vás všehny maminky, co mají hyperaktivní dítě a ještě se nezbláznily. Mám čtyřletého chlapečka, který byl už ve dvou letech jednoznačně diagnostikován, jako hyperaktivní. Chci se s Vámi podělit o mé pocity. Celé čtyři roky jsem si myslela, že jsem špatná máma, přečetla jsem snad všechnu literaturu o výchově dětí, ale nic nefungovalo. Někdo mi říkal, že jsem příliš měká, někdo ať na něj nekřičím. Skrátka, každý v okolí měl připomínky k mé výchově. Když jsem jim řekla, že za to nemůže a, že i kdybych ho přizabila, tak ten písek bude házet dál na skluzavku nikoho nezajímal. Atd. Skrátka bojovala jsem za sebe i za svého syna. Dřív jsem se styděla, ale poslední dobou jsem si uvědomila, když mi někdo říká, že hyperaktivita neexistuje a , že za nich to nebylo atd. , tak ty lidi v tu chvíli z celého srdce nenávidím. Jediný kdo si je jeho problému vědom je můj manžel. Vše bere s humorem a smál se, když jsem šli na kobereček k ředitelce už ve školce. Jiní rodiče chodí, až na střední a my už do školky. Ředitelka nám sdělila, že nesmí být ve školce přes spaní, že si ho můsíme brát po obědě. Říkala, že děti nemůžou kvůli němu spát, protože vykřikuje a nechce být na lehátku atd. To byla pro mě rána, protože v tu dobu jsem měla doma 6týdenní miminko a představa, že bude doma celé odpoledne mě děsila. Protože běhá po bytě budí brášku, vykřikuje mu do ucha, žduchá do mě když ho mám na rukách at. Bála jsem se, že malého vynervuje a bude nervák, jako on.To druhé dítě je úplně , jako anděl. Spí , směje se. Teď jsem si všimla, že ve třech měsících udrží pozornost déle než jeho čtyřletý brácha. Díky narození, takového dítěte jsem si uvědomila, že opravdu nejde jen o výchovný problém, ale je to bohužel nemocné dítě, které už od narození málo spal, pořád křičel,atd. Je prostě chudák. Večer co večer s polu bojujeme a stejně usne až po třech pohádkách, pomazlení vynadání, hysterickému křiku, poplivání mé tatínka, když se snaží držet obětím v poslei a následnému na zadek. Už jsem na dně. Sice chodí do speciální školky a tam je spokojený, ale ty výkendy a nemoci, kdy musí být doma. Dokonce jsem se přistihla, že jsem byla ráda, když jsem šla na operaci žlučníku a byl v nemocnici semnou i malý, když měl pět týdnů. a já byla ráda, že nemusím být doma. A i přes bolesti a kojení co tři hodiny jsem byla odpočatější , než s I. doma. Musela jsem se tu teď vypsat. Je zde taky maminka co by raději na oeraci žlučnmíku a nebýt chvíli doma.?

Nebude to zadna velka rada,ale podle popisu mi pripada,ze by to mohla byt nezvladnuta reakce na mladsiho sourozence...kdyz ve skolce je mu dobre,ale dostat ho tam rodici je potiz. Doporucuji otevreny,laskavy rozhovor ("co citis...k rodicum,bratrovi..."),to vam urcite poradi v ped-ps.poradne,nebojte se toho - pokud jste to uz neudelali, ale nepisete o tom nic.. A mozna bych vyhledala radu i pro vas jako manzele, takhle vyhroceny konflikt je opravdu zhoubny, i pro tu vychovu.
Preju hodne zdaru,odvahy, a hlavne nadeji, bez ni to nejde. Nabizi se navic i v poradnach krestanskych, doporucuji, je to rozmer navic.Nekdy se ten duchovni rozmer lidstvi pomiji, a to je skoda.

to bylo pro Lucku z 3.6.2009

Ahoj, mam 3 letou dceru, ani nevim, jestli skutecne je hyperaktivni, protoze nekolik priznaku nesplnuje, dokaze si sama hrat, hezky maluje a celkove naspi dost, i kdyz prerusovane. Jako hyperativni deti je velmi ziva, spatne mluvi a malo posloucha. V klidu se nenaji. Na nocnik zacala chodit az ctvrt roku pred tretim rokem, za dusleneho vynechani plen pres den v lete a chvaleni, kdyz se to povedlo, byl to zlom. Vycitam si, ze delam neco spatne. Jedine co na ni zabira je byt blizko a predvidat, kdyz chce udelat neco spatneho a chytit ji pred tim za ruku, kouknout do oci a odtahnout.Kdyz se ji narodil bratr, uz toho casu na ni take neni tolik. Jsem zastance telesnych trestu, protoze takhle malemu diteti bych vymluvila diru do hlavy bez uspechu, ale rozumne, nekolik na zadek pres plenu, jen dokud neuslisim plac, aby vedela, ze to neni legrace. Musi vedet, ze se to nema a bude to mit nasledky. Na nezvladatelny ryk jsem v ramci zachovani zdraveho rozumu pristoupila k zavirani do loznice, nez se uklidni, s tim, ze jakmile stichne dojdu si s ni vklidu promluvit. Babicky a navstevy se ji boji, ale v detskem kolektivu materskeho centra se hodne zklidnila.