Diskuse - Hyperaktivní děti a špatná výchova

Zdravím všechny maminy. Stále hledám na internetu informace o hyperaktivitě. Tam mám alespoň pocit že na to nejsem sama. Syn se narodil o měsíc dřív. Brzy chodil, bez plenek byl od roku a půl, stále je při chuti. mluvil pozdě a špatně na logopodeii se vše bez problémů naučil. Ale! Je divoký, neposedný, výbušný, drzý, nerad plní příkazy.Na druhou stranu se hrozně rád mazlí a tulí. Již ve školce jsem měla podezření že půjde o hyperaktivitu. Teď je ve 2. třídě. Krásně čte, pěkně píše i matematika celkem dobrá, miluje tělocvik a vyhrává co se dá. Ale! na rodičáku už padlo to ,čeho jsem se obávala. Tř. učitelka mi řekla, že bezesporu jde o hyperaktivitu. Často vykřikuje odpovědi-nedokáže počkat až na něho přijde řada. Stále se vrtí na židli, stále něco hledá. Kde má ale paní učitelka různé pompůcky ví perfektně. Je to ale paní učilelka s velkým P. Ví jak na něho.syna nechá projí, pošle ho pro pomůcky, smazat tabuli nebo poradit spolužákovi. K psychologovi nás neposílá a nevím jestli je to opravdu nutné. On ví, že zlobí víc než jiné děti, ale řekne mi, že to prostě nemohl vydržet.zdá se mi celkem spokojený. Má hodně kamarádů. dělá sporty: fotbal a hasič, kde se opravdu vyřádí. Mám pocit, že hůř jsem na tom já. Bojím se s ním někam jít nakupovat- vše chce, k babičkám - je nevychovaný- to mu přece nemůžete trpět slyším stále. Stává se pro mě strašidlem návštěva příbuzných. Díky, že jsem se tu mohla trochu vypovídat, i to pomůže.

ahjky,mám stejného neposedu už mu je deset let,rád se mazlí je hodně citlivý a když se mu to správně poddá tak i poslušný,ale máme velké problémy ve škole.Sice chodí do školy kde se mu věnují a je tam málo žáku přesto má 2x až 3x do týdne jak on říká výbuch vzteku,nedokáže zvládat vztek a to je náš hlavní problém.Nejhorší je to když se celá škola řadí a jdou do velké školy na oběd,pak stačí aby se na něj někdo špatně koukl nebo do něj strčí,úplně nejhorší je když si ho spolužáci schválně dobýrají a je to,popere se a je vzteky bzsebe.Paní učitelka volá domů a já si pro něj musím jít protože pak není schopen se učit,je úplně rozhozenej.Jezdíme na dětskou psychiatrii a taky berem Ritalin a Risperdal,máme období kdy se zdá že to celkem zvládáme a pak příjde období kdy si říkám pane bože pomoz.Celkem mám 3 děti a ten neposeda je prostřední.Neustále se ptám sama sebe jestli si vedem jako rdina dobře,zatím se zdá že asi ano.Třeba dnes přišel ze školy a hned mi hlásí že se dnes nevztekal.Tak dnes jsme to zvládli.Moc mi pomáhá když vím že nejsme sami.Ale přesto přezevšechno se stále bojím co bude dál a moc mě štve že ty nejlepší láky,nejlepší poradci jsou jen pro ty kteří mají,kteří si to mohou dovolit.Rodina s 3 dětmi s nezaměstnanou mamkou a jediný příjem je otec rodiny kteý je v práci víc než doma a stále je to málo to se pak ty možnosti dost zmenší.Díky a všem nám podobným hodně hodně trpělivosti.

Dobrý den...moc mě zaujaly nějaké příběhy..mám 21 měsíčního syna. S výchovou mám problémy. Stále slyším, že je nevychovaný a rozmazlený. Na nočník stále nechodí, o základní věci si nedokáže říct, ani ukázat. Používá pár slabik a to ještě pouze zvuky zvířat. Nechce mě poslouchat, ignoruje mě když mu něco říkám, u knížek vydrží jen chvilku ale stále je neposedný a přeskakuje z jedné věci na druhou. Říkám si, že je na to třeba ještě malý. Hodně se vzteká, brečí kope kolem sebe a když mu to nepomůže tak rozbíjí věci. S hračkama si nechce vůbec hrát a stále vymýšlí nějaké lumpárny. Leze po nábytku i přes x zákazů. Je manuálně zručný, na hodně věcí přijde, dokázal např. přijít na to jak vyndat krytku v zásuvce. Za celý den nic neudělám, přes den neusne, a když usne jen na hodinu, je schopný lítat po domě až do 22:00. Což já v té době už pomalu nemám síly a ani nervy. Co se týče jídla, teď začal jíst docela hodně, ale je to jak kdy. Někdy nechce skoro nic, jindy by snědl všechni co vidí. V obchodě mi dělá scény, kroutí se a opět vše končí vztekem a brekem. Už s ním pomalu nikam nechodíme a babičky jsou pomalu rády když tam přijedeme na pár hodin a jedeme zase domů, protože celá návštěva je jen pobíhání sem tam a dávání pozor co kde zase vyvede. Chtěla bych vás poprosit o radu jak se mám chovat a co dělat aby mě začal aspoň poslouchat, nebo vnímat. Snažím se s ním chodit hodně ven, aby se vyběhal, ale po hodině protestuje, a doma řádí dál. Také bych se chtěla zeptat jestli je to v tomto věku normální, nebo jestli je to právě už hyperaktivita...moc vám děkuji a přeji pevné nervy s těma malýma rošťákama

...a bude hůř...

Mám také hyperaktivního kluka - 17 měsíců. Musím se přiznat, že už mám k němu silnou averzi a pocity nenávisti. Od narození neustále brečí, má zvýšené svalové napětí, rok jsme chodili na rehabilitace. Od 13 měsíců nechodí, ale lítá. Venku ho nemohu prakticky vyndat z kočárku, jde si, kam chce. Když ho chci nasměrovat domů, má záchvaty vzteku a válí se po zemi. Domů ho musím doslova odtáhnout.
Neustálé brečení a záchvaty vzteku - to je psychický teror, už to s ním nemůžu vydržet, pak mě pronásledují výčitky svědomí. Ale když přes den stále pláče, mám už strach, že mu něco udělám. Mateřská dovolená je nejhorší období v mém životě.
Respektuji to, že mě 99% lidí zde odsoudí, přesto jsem ráda, že se mohu alespoň takto anonymně vypovídat.
Pokud jste měl někdo stejné pocity, dejte prosím vědět.
díky

Ahoj asi bych ti radila zajít za odborníkem dětským psychologem nebo lékařem. Já takové zkušenosti nemám, ale určitě tě neodsuzuji. Děti dovedou být vyděrači i ty moje. Mám 8 a 3 roky, ale celkem bez problémů. Vtekat a prosazovat si umí a zkouší oba, ale tak nějak v normě. Podle zkušenosti mé kamarátky vím, že na tyto děti platí důslednost, neustupovat,ale nebýt moc tvrd(myslím fyzicky). Zkus s ním dělat to co chce, co ho zajímá. Hlavně se nenervuj, děti vycítí i tvoje nálady a pak nás napodobují. Zkus taky vysadit a zapojit manžela a babičky, jestli to jde. Určitě bude líp a z malého budeš mít radost.Držím palce.

Chapu.Jme flustrovani spolecnosti.Mam dceru 4 roky.Od narozeni jsem az do ted nespala jedinou noc celou.Plac a kopani nohama vztekani.Vztava v06 a ve 21 jeste nechce spat.Je vsude je mi plny dum vsechno ji bavi.Je velice komunikativni az me boli hlava.Od roka a pul nesnesitelne vystupy i kvuli malickostem nejvice v obchodech.Zachvat trval pres pul hodky a tak 4 za Den.Musela jsem se ovladat abych ji neumlatila.Jsme z ni vycerpani.Dnes se trochu lepsi.Doporucuji vydrzet.Je lepe kdyz dite place vzteky nez od bolesti.Drzim palec a souhlasim ze MD je pakarna

Nesoudím tě maminko, chápu. Mám ten samý problém jen mému synkovi jsou 4 roky. Od září chodí do školky na dopoledne. Jsou jen samé stížnosti na to jak je nepřispůsobivý, nevychovaný a podobně. Už jsme dospěli i k PPP a po návštěvě iniciativní p. uč. v PPP jsme i objednaní k psychologovi a neurologovi. Musím říci, že ve školce se prcek trochu sklidnil. Jen přes den. V noci mi brečí,že už bude hodný a že nebude zlobit.Je to celkem o nervy když vstáváte ráno do práce a prcek vás 4-5x za noc vzbudí pláčem a 1/2 hodiny ho uklidňujete, že je vše v pořádku a že je hodný chlapec. Jinak od miminka se můj chlapec projevoval stejně jako ten váš. Je nemíval záchvaty vzteku v obchodě. Moc mi pomohl článek o indigových dětech na stránkách tetakateřina. Skus se na to mamino podívat, možná tam najdeš něco co ti pomůže.

Děkuji za názory, už jsem se objednala k psychologovi. Také zvažuji, že MD ukončím již po 2 letech a půjdu do práce. Společnost a změnu zvládá syn velice dobře. Naopak mám pocit, že ji potřebuje.
Nejhorší je to doma, kde jsem s ním sama. Nemohu si bez řevu dojít pomalu ani na WC, o nějakých domácích pracích ani nemluvím. Všechno dělám večer. V noci už se budí méně (cca 5x za noc :) První rok vstával každou hodinu. Nejhorší je potkávat kamarádky na MD, které mají poslušné a usměvavé děti a sdělují, jak si MD úžasně užívají a plánují 2.dítě. Člověk má pocit, že je vyvrhelem společnosti.

Zdravim.Skvely pokrok.Je dobre si o tom pohovorit s odbornikem.Bud v poho.Ja pres den doma neudelam vubec nic.Jsem cele dopol v deckem pokojiku a hrajeme si(holka skoro 4 a kluk 15 mesicu).Doma je to jeden velky svinec.Vsude se neco povaluje.Varim peru uklizim a nikde to neni videt.Tesim se Na manzela az prijde domu a pohraje si s detmi.Je s nimi tak 3-4 hodky dene a je vycerpany.V noci vstavam minimalne2-3.Mam kolem sebe mamky,ktere to taky tak nezvladaji.Plati si domaci uklidy davaji deti lespon Na dopoledne jednou v tydnu Na hlidani jinak by se z toho zblaznily.Tak bud v poho, kazda toho ma plne zuby a potrebuje voraz.Tohle obdobi jednou skonci a deti vyrostou,pak nam bude lito ze je to pryc.Oni nas potrebuji ted.Jsou Na nas zavisly.Maji take pocity strachu a nejistoty a tak to hledaji u nas.My jim musime poskytnout tu jistotu,aby z nich vyrostli sebevedome bytosti.Nesmime jim dovolit, aby nas usurpovaly.Musime je vychovavat at si rvou nebo se vztekaji.Meli bychom jim urcit hranice a nepustit je za ne.Vim ze to je spousta casu sily a energie,ale co lepsiho by clovek mel udelat pro sve deti?Pokud si se rozhodla jit do prace tak to udelej.Znam i mamky,co chodi do Prace uz po sestinedeli a hlidaji jim babicky a studentky.Ja bych to nikdy neudelala.Vim ze me potrebuji a delam maximum.Jsem presvedcena ze v puberte by jim to chybelo.I o vztah s vlastnimi detmi se musime starat a rozvijet ho.Jsou to opicatka a vse nam pak vrati i s urokama.Hodne stesti.

Dovolte mi v kratkosti sa pridat. Aj ja som si roky myslela, ze mam hyperaktivne dieta. Ucitelky v skolke mi to vsugerovali. Zial, boli nekompetentne a to nie len jedna, ale vymenili sme tri skolky! Ziadna z uciteliek nevedela spravne diagnostikovat dieta. Az pri vstupe do skoly nam odbornik-psycholog zdiagnostikoval genia s prilis vysokym IQ, ktory bol "hyperaktivny", lebo sa vsade nudil. Odvtedy sme absolvovali vela psychologov a ziadny nam nepotvrdil hyperaktivitu, len upozornil na slabu odbornost pedagogov, ktori nemaju respekt a tak to hodia na dieta. Treba ist na neho samozrejme uplne inak ako na bezne dieta, ale ak si neoverite tuto moznost, mozete "zrovnavat" do zakrytu dieta, ktore prave potrebuje rozlet, pochopenie a zatriast ucitelmi, aby ho prestali hadzat do vreca "nepoucitelnych", "nevychovatelnych", "neovplyvnitelnych". Ten, kto to vie (psycholog), urobil pred nasimi ocami zazrak. Kym v beznej skolke a skole nevydrzalo dieta ani 5 minut bez vystrajania, u psychologicky 4 hodiny tichucko same pokojne pracovalo a s radostou... ale ona mu dala taky obsah, ktory zodpovedal jeho potrebam! Preto upozornujem, aby ste neprijali "diagnozu" nekompetentnych, ale dali si odborne psychologicky overit, ako mozno dieta spravne viest, na co ma vlohy, co treba posilnovat a aky pristup k nemu zvolit. Vymente skolky/skoly, ak to tam nevedia. A vela sily, lebo je to namahave s touto diagnozou i bez nej!!! Aj ja som zila do siestich rokov v tazkom omyle a preplakala vela vody...nezelam to nikomu! Nebyt psychologov, bol by prepadaval a stratil zaujem o zivot a vzdelanie. Je to trestuhodne.

Ahoj holky,
mému synovi bude letos 5 let a jak již psala Katka XYv minulém roce,tak nyní se nacházím ve stejné situaci.Až na to,že nás poslali na neurologii,kde nám dělali podrobnější vyšetření tj od genetiky,CT mozku,EEG,psychologie,foniatrie.Verdikt zatím nemám.Co mě trápí je to,že vsoučasné době hledám MŠ kam mi ho vezmou.Úplně ho integrovat do speciální MŠ se mi neche,bráním se tomu.Furt si myslím,že jde opřístupu učitelek a o jejich chování.Bydlíme v Praze,prosím Vás nevíte o školce ?
Předem moc děkuji

Zdravím.Mám doma 20měsíční rošťandu.Jedna s maminek nazvala MD jako nejhorší věc a já se k ní přidávám.Co začala chodit je k neudržení.V noci spí dlouho a bez probuzení,ale od chvíle kdy otevře oči jenom lítá křičí...U ničeho nevydrží,nechce aby jí někdo četl,stavěl kostky,prostě nic.Pokud se ji nepodaří postavit kostky na sebe začne se vstekat kopat a házet vším co jí příjde pod ruku.Domácí práce jsou tabu,chodí za mnou jako ocásek a co uklidím hned zase vytahuje.Zajít si na záchod a nedej bože se zavřít,i když nejsme sami doma.Nemůžu ji zmizet z dohledu.Jdu si pro něco do druhého pokoje a pokud zjistí že mě nevidí spustí hysterické řvaní,pláč....nemůžu uvařit protože ji nemůžu spustit ani na minutu s dohledu.Při svém maratonu po bytě zakopla a rozbila si už po druhé hlavu.Modřiny ani nepočítám a rozražené rty taky ne.Když jdeme ven bez kočárku je to hrůza.zastaví se uprostřed chodníku a stojí nebo se otočí a jde jinam a člověk by si mohl hlasivky vyřvat.Když jdu pro ni dělá hroznou scénu,že lidi se otáčí co jsem to za matku.Když se blížíme domů je hrozný křik a vztekání a tahání,protože nechce.Nákupy v obchodech jsou hrůza,člověk se na ni musí pořád dívat a nejlíp i nemrkat.Zvládne zmizet během okamžiku.Zkoušela jsem jesle,ale po hodině mi volali,ať si pro ni příjdu že má záchvat.Když jsem si pro ni přišla celý den jsem ji musela držet v náručí,abych ji asi neutekla.Zkusila jsem to ještě párkrát a na dýl,ale byl stejný výsledek a možná i horší.Nemůžeme ji nechat ani u žádné z babiček nebo tetiček,má to stejný výsledek jako jesle.Jsem už zoufalá a nevím co mám s ní dělat.

To je normalni.Myslim to vztekani a vztek pri nezdaru.Dite resi rozpor mezi svou prectavou a realitou.Kdyby to nedelala tak by to v poradku nebylo.Je to dukaz ze se ji vyviji mozek.Kazde dite ma jinak silne tyhle projevy.Co se tyce pozornosti v tomhle veku je to tak max.20 minut Na jednu cinnost.Takze pokud u niceho nevydrzi tak je lepe sledovat co ji bavi a pak to delat s ni.Take silna fikcace Na matku je normalni.Dite potrebuje jistotu a tu hleda vetsinou u cloveka,ktery je s nim vetsinu casu.Mozna by potrebovala sourozence.

No bodejď by nebylo uřvané,když má neurotickou matku co mu chce ublížit!!!!Běž se léčit a dítě svěř do péče někomu kdo se o něj dobře postará a nebudeme mu chtít ublížit!!!!