Diskuse - Hyperaktivní děti a špatná výchova

Ahoj Elinko, přejdi ten výkon Markéty a klidně pokračuj v diskuzi na naše téma. Už od července napadá moje diskuzní příspěvky. Ona totiž nesnese
pomyšlení, že by ji někdo mohl něčím převyšovat, třeba tím, že žije spokojeně a má nějakou hodnotnou náplň svého života.

Dobrý den. Máme skvělého syna na "zabití" . Je opravdu moc fajn. Je milý, citlivý, vtipný a všichni ostatní si myslí, že je na zabití. Že je drzý, nevychovaný, grázl. Je mu dnes 12 let a mám dojem, že jsme s ním prošli už kdečím. Poradny, psychologové, psychiatři, léky na soustředění.... prostě snad vše. Od jeslí posloucháme jen to nejhorší. Jsme rodiče a hlavní chybou bylo, že jsme se snažili všem pedagogům vyjít vstříct. Kárali jsme ho, zakazovali, trestali. Dnes máme na sebe neskutečný vztek. Nikdy nic z toho nepomohlo. Bohužel jsme se dostali do stadia, že nás čeká kobereček ve škole. Syn je nezvladatelný, dělá co nemá, neposlouchá, je hlučný. Už nechci bezvýhradně souhlasit s učitelkou. Chci se postavit na stranu svého syna. Bohužel se bojím, že se mu to krutě vrátí, pokud učitelka nebude chtít pochopit, že je nutno spolupracovat a najít pro syna pozitivní motivaci. Po zkušenostech totiž víme, že je to skutečně o přístupu kantorů. Už jsme narazili na dva, které syn měl je rád a dodnes na ně vzpomíná. Jak mám těm učitelkám vysvětlit, že není zlý, že je to fajn kluk. Vždyť my s ním přece doma prožíváme totéž, co ony ve škole. Copak to nevidí? Prosíme o radu, pokud vůbec nějaká existuje :-(( Moc děkujeme

Pro Jankas :
Já mám syna téhož věku, jak jistě víš z předcházejících diskuzí. Nemá smysl dítě kárat, zakazovat mu, trestat. Je to stejné, jako kdyby jste trestali nemocného. Je třeba ho správně motivovat a vybrat společně s ním, co by ho bavilo- nějakou zájmovou činnost, která by ho tak zaujala, že by přestal "zlobit ". Dítě, které sebemenším způsobem narušuje školní pořádek a učitelka musí řešit něco víc, bývá úhlavním nepřítelem učitele. Být učitelem už dávno není poslání, ale zaměstnání s delším nárokem na dovolenou.
My jsme letos změnili školu. Skoro všechny děti ve třídě maji ADHD a všechny mají nějaké poruchy učení, takže existuje několik málo škol v ČR, kde
je pro několik tisíc dětí jako jsou naši synové pár míst ve školách. Ti ostatní, kteří nemají to štěstí jako můj syn, mají holt smůlu a do smrti budou na ZŠ vzpomínat jako na jedno z nejhrůznějších období svého života. Vzhledem k tomu, že se jedná o zážitky z jejich dětství, ponesou so toto s sebou do konce svého života. Učitelkám nemá smysl vysvětlovat, že dítě není zlé, protože je to nad jejich chápání a ještě potom obviní rodiče z protektorské výchovy, která tento způsob chování dítěte obhajuje... A s prominutím vědí o problému našich dětí úplné hov... a ani je naše děti nezajímají, respektive zajímají je jen tehdy, když je mohou vypeskovat, potrestat, ponížit( jakož i nás rodiče, protože my jsme přeci odpovědni za jejich řádnou výchovu za jakýchkoliv podmínek - to je přece náš problém, že se naše děti narodili se sy ADHD nebo poruchami učení - takže za všechno jasně může rodič) Už mi je s prominutím z České republiky silně na blití. ( Omlouvám se za expresivní slova, ale to, co se děje tady s našimi dětmi, jak se k nim a nám rodičům takových dětí chovají, už přesahuje všechny únosné hranice).
Teď snad opravdu máme štěstí, snad synovi ta nová škola bude vyhovovat - napr. v Praze je takto koncipovaná škola jediná. Možná i v Čechách. O podobné vím na Moravě... a dětí se sy ADHD a poruchami učení přibývá. Nakonec ještě někdo připadne na tu myšlenku, že tyto děti by měly být rodičům odňaty a vychovávány v ústavech... možná máme štěstí, že Evropská unie řve kvůli porušování práv dětí v ČR. Denně umísťuje ČR do ústavní výchovy 5 dětí tj. cca 2000 dětí za rok, takže se EU na to zaměřila - hlavně na důvody, proč jsou děti odnímány z péče rodičů. Proč by si ČR dělala vrásky a pomohla rodičům a dětem, když jednoduše může dítě zavřít do ústavu na převýchovu a způsobit tak od odloučení rodiny... je to jednoduché, rychlé a jak se s tím postižená rodina vypořádá, to tady nikoho nezajímá... jediné, co ČR zajímá je, aby lidé platili daně, nechtěli od státu nic a chválili českou "demokracii " - už jsme museli chválit německý fašismus, komunistickou totalitu, tak proč bychom nezvládli chválit i tyto zrůdnosti vydávané za demokracii...tak co více dodat naše děti mají minimální šanci, že budou mát stejná práva jako děti, které sy ADHD nebo porucha učení nemají. Naše děti a my jako rodiče jsme pomalu ale jistě odsouváni do pozice, že nemáme právo na plnohodnotný život a pro ČR je žádoucí, abychom se s tím smířili a žili v postavení méněcenných. O lidské důstojnosti jsou v ČR čím dál zvláštnější představy- zcela v rozporu s Ústavou ČR, Deklarací lidských práv a práv dítěte .

Dobry den,
mám podobný problém se zaradenim syna do školky. Chtěla bych se vás zeptat, zda jste našla nějakou vhodno MS v Praze? Už jsme měnili dvakrát školku. Díky Eva

Ahoj Evo, mám obavu, že s mateřskými školami je to ještě horší než se ZŠ. Do školy ti ho někam vzít musejí, protože je povinná školní docházka, ale do MŠ ti vůbec dítě nemusejí přijmout nebo ho mohou z MŠ vyřadit. Takže přeji pevné nervy.

Ahoj, zdravím. Taky mám stejný pocit s tou mateřskou.. Zažívala jsem úplně stené pocity,..nyní chodím už naštěstí do práce a mám 5-letou dceru,je to únavné a řekla bych,že už nevím, jak dál..

ahoj mám podobný problém mám 2,5letou dceru vždycky bývala hodně živá,ve 3 měsících se začala obracet ve 4 lozit,skoro v 8 stát a v 9 chodit teda spíš běhat a rychle se naučila i mluvit plenky sme taky obourali rychle protože je nesnesla prostě čím víc roste začíná být vzpurnější na sebe vůbec nedává pozor všude vleze hlavně po tom co je vysoké a klidně z toho skočí neposlouchá když ji něco řeknu buď odpoví ne a nebo se sebere a jde pryč nevím co s tím mám dělat přitom si myslím že ji vychováváme dobře mám ještě staršího syna a ten je hodný ale malá má svou hlavu a kolikrát sní nehnu i když opakovaně dostane na zadek stejně to udělá znovu buď něco rozháže nebo rozbije poradíte mi někdo děkuji

Dobrý den,
i já jsem si myslela,že jsem špatná matka a své dítě vychovávám špatně.Okolí kroutilo hlavou co mám za zmetka a co jsem za matku.Moje zoufalství nad večerním ukládáním do postele,kdy mi dcera vydržela dvě hodiny provokovat a mému zoufalství nad tím,že nevím co udělat,aby si lehla a mlčela se smála.Já probrečela nespočetně nocí.Odmlouvala,co jsem řekla ať udělá odpovídala ne,uklízet nechtěla,spát sama taky ne,co chtěla muselo být a pořád vše trvá.Dělá si co chce,neposlechne,dělá scény.Ze školky mi volají 3x týdnu,že je nezvladatelná ať si pro malou přijedu.Je jí 5let.Na jejich žádost jsem šla k odborníkovi-dětské psycholožce.Dala nám léky Geratam,že je hyperaktivní a má impulsivní nepromyšlené chování.Léky jí dávat nechci,chci to řešit jinak.Změnila jsem přístup a to tak,že se snažím na všem domluvit.Někdy to nepomáhá a můžu říkat co chci,ale někdy je to lepší.Na zadek už ji nedávám a navíc to bylo ještě horší.Beru ji oblíbené hračky a slibuji odměny,když bude hodná.Ve školce jsem jim odevzdala lékařskou správu s tím,že jim byl doporučen ke zvážení asistent pro dceru.Paní ředitelka si to nemyslí a proto mi budou volat ze školky 3x v týdnu,že ji nezvládají a také potřeuje vše říkat zvlášť,špatně přebírá úkoly,ale to mi paní učitelka řekla,že to nejde,že tam mají plno dětí,ale hlavně,že nepotřebují asistenta.Nevim,ale je to jediná školka v okolí,protože bydlíme na vesnici.Všechny Vás chápu,já byla na zhroucení a uvažovala jsem,že sama si zajdu pro uklidňující léky.Teď je to trochu lepší a dopoledne vydrží být chvilku hodná,ale padne odpoledne a rozjede se a o večeru nemluvím.Když se nudí dělá doma bordel,rozhazuje věci po baráku a uklidit to musim já,protože ji nedonutim.Mám 6měsíční dceru ještě a nestíhám nic,protože sterší musím věnovat maximum času.K tomu ještě žárlí na mimčo,tak to je úplně katastrofa!další hrůza je jídlo,oblékání.Je schopna si v létě vzít zimní punčochy a letní šaty a já jí to nedokážu vymluvit a hodinová scéna k tomu.Také doufám,že se to věkem bude lepšit a všem držim palce a pevné nervy...

Tak na toto emám ani slov... Sama jsem matkou prvňáčka, který je také hyperaktivní. Jenže jsem s ním sama. Učitelé, místo, aby nám pomáhali, hazejí nám klcky pod nohy, chtějí se nás zbavit a dali mu v 1.třídě ředitelskou dutku a 2 z chování. Pod výhružkama sociální pracovnice jsme tlačeni změnit školu. Sama se s tímto problémem potýkám a nevím už, kde a jak hledat pomoc... Hodně štěstí všem Petra

tak to jste pravě pomohla mě mám chlapečka jsou mu 3 roky je hyper ale co tu popisujete to je fakt už si někdy myslím že to nedokážu že pro něj nemužu byt dobrou maminkou ,.... každá maminka jen chváli ale ja nemám za co ale snažím se i za maličky pokrok chvalit a chválit ale to zase poslouchám ty nadělaáš to ten náš kluk uměl už ve dvou letech tak nevím co z nas všech jednou bude zle nepříjíci maminy všechny maminky zdravím a přeji pevné nervy iveta h

Ahoj vsem,zase po dlouhe dobe jsem zabrousila na abecedu zdravi.Obcas si prectu nejake rubriky,obcas taky nabidnu pomoc.Musim rict ze zije mimo CR,mimo Evropu a kazdy rok,kdyz prijedu navstivit rodinu,tak se divim.Evropa a i CR je opravdu 100 roku za opicemi v urcitych vecech. Ja i muj manzel pracujeme s hyperaktivnimi detmi i dospelymi,dokonce manzelova nejstarsi dcera byla hyperaktivni a je vylecena bez podavani leku. Ale nevim, jestli tuto skutecnost vubec nekdo vi v Evrope a CR,ze existuji urcita pravidla, vysvetlil vam vubec nekdo,proc je vase dite hyperaktivni?spousta maminek chodi psychologum a ped.poraden a tam se jen podavaji leky,takze nikdo asi o nicem nevi.Ale na druhou stranu,kdyz prijedeme do Cech, tak pomahame takovym lidem a musim rict, ze opravdu je krasa videt, jak deti jsou schopny se zklidnit a jak jsou rodice stastni a vdecni za nasi pomoc.Takze vam vsem drzim palce!!!

S nadějí jsem si přečetla váš příspěvek a skutečně ráda bych se dověděla něco o přístupu k řešení ADHD bez medikace. Kde tedy, prosím, mohu sehnat informace o této metodě popř. další informace? Děkuji velice. Snad opět brzy zabloudíte na tento web - lia, 10.9.2011 03:31.

K výživě ADHD dětí - místo sladkostí kupte si semena či sazenice byliny stevie. Lístečky lze oužít jak čerstvé, tak sušené. Zadejte do vyhledávače a prostudujte. Držím palce, hodně zdraví a pevné nervy přeji všem.

Ahoj ženy,mám problém,taky mám hyperaktivní 8 letou holku.Ve škole nemáme žádný problém,samé jedničky,žatím si učitelka naztězovala že by něco bylo špatně.ALE,to že ve škole je v klidu má asi háček,nevím zda je to nějaká první puberta či co,ale malá je nesnesitelná,začíná byt na mě asi alergická,nebo já nevím,neposlouchá,dělá naschváli,je drzá,a když jí něco zakážu(PC.nebo televizi.)urazí se a pak na mě nemluví,dělá mi scény jaký je chudák,že by se radši odstěhovala k babičce,a jak jsem nespravedlivá atd.Přitomsi myslím že má všechno,kdejaký kroužek si vymyslí ve škole,kdy jakou halenku která zrovna frčí,kde jakou hračku,tet je období ježíška,tak lítám po Znojmě a scháním dětem vše co si přejí o ježíška,tak já nevím,jako všechno co udělám nebo řeknu je špatně,Je zajimavé že na manžela toto nezkouší.On s malou nemá problém.Přitom doma jsem pes jak se říká já,myslím že mám větší autoritu jak on,ale poslední dobu pochybuji i o tom!Máme ještě jedno dítě 4 letého syna a ten je upně jiný,je v pohodě a klidu.Dokonce si ani nemyslím že by na něho žárliá.Hraji si a obouma,s malým s atami a malou tet jí baví sázky a dostihy.Doma jsme jako rodina v poho.nerozvádíme se,není mezi námi nevěra a nebo to aspon nevím,žijeme v klidu,sem tam nějaká hádka to je jasný,zase tak dokonalé manželství taky namáme ale v poho.takové to hádání kolem děti.Skrátka někde dělám chybu a nevím kde?????

Ahoj, úplně mi mluvíš z duše. Mému synovi je 4,5. Seděl ve čtyřech měsících, stál v šesti, od osmi měsíců lítá !!!! Neurolog nám doporučil sourozence, díky bohu, že se zadařil až dýl :-( Bráška je na jedničku, ale u ničeho nevydrží, u jídla sedí 2 hodiny, tancuje, šermuje, dělá vše jen ne aby jedl. Venku jsme klidně celé odpoledne, ale není k utahání. Ráno brzy vstává, v noci dlouho usíná. Odmlouvá, vzteká se, řve, ale když má dobrou chvilku, pomůže. Měl afektivní záchvaty s apnoickými pauzami. Ze školky jsem ho musela odebrat, ředitelka se nevyrovnala s jeho "postižením" a šikanovala ho. Čeká nás vyšetření, aby mohl dostat asistenta. Beru antidepresiva, ale nepomáhají. Říkám si, že jsem špatná máma, akoliv vím, že jsem nic nezanedbala. Vždy si stojím za svém, ústupky dělám jen, když mu teplota stoupne nad 40, to je opravdu nemocný. Potřebuju spát ...... Jsem strašně ráda, že nejsem jediná!!!!! Děkuji !!!!!