Diskuse - "Panikářky"

Ahoj Dáši, jsem ráda, že je ti líp, a vylezla si z pelechu, jinak zubařka taky není moc kamarádka, musím se objednat, ted jsem ve fázi, kdy to neustále odkládám,musím se na to vždycky psychicky připravit.Jinak kocourka ti závidím, tomu dáš jen granule a budeš mít vystaráno,jenže tyto zvířatka mého syna netankujou, jsou to prý potvory chlupatý.Máme zakrslího králíčka Matýska a morčátko Bořka a dlouho mu to nevydrželo. Pak jsme to rozšířili o želvičky, a ted ta ještěrka, nechtěla jsem leguána, že je moc velikej, jenže je to jediná býložravá ještěrka, tak jsem koupila menší a ted to mám! Dobře mi tak! Ráno ještě se zalepenýma očima jsem koukala, jak si udělali s naší kuchyně soukromou dálnici, a pochodujou jeden za druhým, myslela jsem v první chvíli, že mě bude manžel křísit!!! Tolik ke zvířátkům, zatím ahojky, krásný den do Francie!!!

Ahoj MIry, tak co ženská, četla jsem, že ti taky nebylo nejlíp. Doufám, že si tu bolest žlučníku neměla kvůli mě, že jsem ti nestihla napsat, že tvůj mail mi v pohodě došel,to by mě mrzelo. Jinak já o víkendu taky nic moc. Já zas dostala svůj záchvat hladu, přestala jsem jíst ty tatranky, musím se dokopat si změřit znovu ten cukr,jinak se nezbavím toho pocitu, že někde umřu hlady! Tak zatím ahojky a napiš!

Ahoj Blani,tak si dneska taky hezky zacvič a to vedro venku je děsný,tak jedeme odpoledne na zahradu,at´ se malá vycáká v bazénku.Tak zatím pa

Andri, tak to si fakt užíváš s těma všema zvířátkama. No, já myslím, že nám asi vystačí ten kocourek. Já miluju pejsky, ale můj manžel z nich má fobii. Jednou ho jeden kousl a od té doby pejsky nezvládá. Ale kočičky jsou taky fajn. Já s něma nemám zkušenosti, tak jsem celkem zvědavá, jak to všechno zvládneme. Dáša

Ahoj děvčata...:-) Jak se máte?Já jsem v práci,ale mám chviličku,tak píši.O víkendu jsem překonala sama sebe.Se synem 9 let jsem šla na pouť a vlezla na kolotoč a cfhodila i s přítelovými dvojčaty(4 roky) sama po pouti.A? Zvládla jsem to.Ale dnes se cítím vyčerpaná,roztřesená ve stresu a nevím proč.....Ale je to lepší po 3 měsících.Jenže to tak je a pak mne to stejně zas podrazí nohy a nastane den,kdy musím mimo jiné léky rozkousat Diazepan a jsešm z toho vždy na dně.Pak mne něco potěší,že to zvládnu ale čekám,kdy to zas přijde.....Holky budem zas někdy "normální"?Jako dřív????Já bych se třeba nepustila sama do Prahy...Ani nikam jinam ,kde to neznám.Strašně mne to ubíjí a trápí....6.6. jdu na vstupní pohovor k psycholožce krz hypnozy....snad pomůžou....Sama nevím.Ta nejistota mne zabíjí za živa.Posílám vám všem pozdrav a držte se.Zase napíši.Pa Šárka.

Šárko, já mám taky pocit, že už normální nikdy nebudu a přesně jako ty, když se mi udělá líp tak jen čekám, kdy se mi přitíží a to fakt ubíjí. Ale ta hypnoza mě moc zajímá, už mě to taky napadlo, ale nevím o nikom kdo to dělá.

Ahoj Světluš a všichni!Děkuji za podporu.Mám pocit, že co jsem začala navštěvovat tyto stránky,hodně se mi ulevilo.Mám dotaz:Pokud se rozhodnu vyhledat odbornou pomoc,,je třeba doporučení obvoďáka nebo se rovnou mohu objednat k psychiatrovi?K obvoďákovi se mi moc nechce,ale předpokládám,že budu muset nejprve za ním.Zdravím všechny.

čau holky jen vás chci krátce pozdravit z práce. Chtěla jsem všem odpovědět ale vůbec nestihám, je toho moc.Takže až večer.Jedeme teď s manželem navštívit tchyni . Leží na rehabilitačním v Bohunicích/pro Andrejku/, je to v zácpě přes celé město. Tak mně držte palce ať v tom horku nejsem zase jak šílená Viktorka.
Večer vám napíši co si myslím o tom článku z PANICKé PORUCHY.

A ještě jsem chtěla rychle napsat TINĚ.
Ahoj Tino, máš pravdu , že tady píšeme o všem možném ale je to tak jak napsala Alča a Blanka. My všichni už se známe hodně dlouho a vše co jsme si chtěli říct k tématu už jsme si řekly. Panická porucha je ale i o běžném životě, o tom jak to každý den zvládáme. Máme radost z výher a je nám líto když to některá ten den nezvládne. Povzbuzujeme se navzájem a také si sdělujeme různé rady a postřehy.Rádi mezi sebe vítáme i ty nové a snažíme se je povzbudit.
Jestli chceš na naše stránky přispět nějakými odbornostmi, jistě to všichni uvítáme.
Jinak jsem si všimla , že diskuse cílená čistě jenom na problémy spojené s PP je na stránkách -panickaporucha/dej si to na seznam,píše se to dohromady/
Tak se měj a taky nic ve zlém. M
A k tomu článku- blbost to není ale tenhle způsob léčby je vhodný a zvladatelný jen pro malý okruh nemocných.

Ahoj Alčo!Chtěla jsem se zeptat,zda tvé stavy jsou vyvolané nějakou konkrétní příčinou nebo zda jsou neopodstatněné.Moje problémy začaly před dvěma lety, kdy se u mě objevila tachykardie-zničeho nic velmi zrychlené tepy -až 200 za minutu.Byla jsem z toho hotová.Jsou to tak nepříjemné pocity, kdy si myslíte,že už je konec.Prvně jsem si myslela,že mám infarkt.Nakonec mě objednali na malý operativní zákrok.Příčinu našly a údajně odstranily.Tenkrát jsem odjížděla z nemocnice šťastná jako blecha.Byla jsem psychicky v pohodě a nenapadlo by mě, že by se to mohlo někdy vrátit.Bohužel zakrátko vše nanovo.A přibyly i jiné příznaky.Takové jaké popisuje většina z vás.Pocit slabosti,dušnosti,pocit na omdlení,bolení na prsou...Když jsem se dostala na vaše stránky a něco si přečetla i o PP,mám pocit,že už to u mě nejsou jenom zdravotní potíže, ale i psychické.Nevím, kde končí hranice mých zdravotních problémů a kde začínají ty psychické?Já si zkrátka stále myslím, že nemám srdce v pořádku a z toho vznikají ty další psychické problémy.Možná, kdybych byla stará,dívala bych se na to jinak,ale já mám dvě malé děti a milujícího manžela a hlavně kvůli nim se o sebe bojím.Měj se krásně.

Ahoj Dáší,ted jsem se vrátila od rána z města,nečekané lítání...ty AD mi napsal psychiatr.Chodila jsem u nás v Liberci na terapii 1 rok,byla to skupina 10-ti lidí a bylo to fajn...ted se mi zase vše vrací.Asi už nebudeme nikdy uplně beze strachu jako dřív,co?Závidím lidem,co si moc problémy nepripouští a jsou v poho...já si ze všeho dělám hlavu,pořád ned něčím přemýšlím a často i nad věcma,které za přemýšlení vůbec nestojí :-)je to boj ! moc vás všechny zdravím....papa M

Ahoj všechny vás zdravím,jen jsem chtěla k těm stránkám.Já jsem pročetla celou panickou poruchu od první stránky,dozvěděla jsem se o ní spoustu zajímavých věcí a protože jsem to pročetla,mám z toho pocit,že vás všechny znám a jestli si to můžu dovolit říct,,jsme jedna velká rodina.Protro jsem se za váma přesunula sem a jsem ráda,že se tady neřeší jenom nemoc,to je pořád do kolečka,ale že si sdělujeme jak se kdo momentálně má,komu není zrovna nejlíp,tak se má komu svěřit a tak je to dobře.Já vás čtu každej den a mám pocit,že jste jako moje kamarádky a ohromě mě to pomáhá.Když potřebuju,nebo chcu,tak se zapojím,nebo jenom čtu,ale jsem tu ráda.A mám z toho dojem opravdu jedné velké rodiny.Pročetla jsem spoustu jiných diskusí,ala stále se vracím sem.Tady je to fakt jak rodina a já jsem hrozně ráda,že jsem vás tady našla.Doufám,že to bude pořád pokračovat,protože já ač vás osobně neznám,bych bez vás už nechtěla být. A neříkám to jenom tak,abych si někoho naklonila,nebo tak,,já to tak fakt cítím.Tak a budu končit,nebo zase udělám rekord.pa,pa Majka

Majulko, tak to je fajn, že jsi se léčila u psychiatra. Ta terapie musela být zajímavá. Můžeš napsat, jak to probíhalo? To byly nějaké rozhovory? A dělali jste i nějaká cvičení? Máš pravdu, že ten strach v nás - hodně citlivých lidech-asi už bude pořád. I když nám může být celkově dobře, možná někde v podvědomí to tam máme. Aspoň u sebe to tak vnímám. Díky lékům je mi celkem dobře, ale v myšlenkách to pořád je-jestli to zase začne apod. Musíme bojovat. Tak taky zatím papa. Dáša

Ahoj Verčo, seropram beru asi půl roku 1 tabletu deně a motání hlavy jsem měla jen prvních 14 dní po nasazení a pak už jssem žádné vedlejší účinky nepociťovala.Nemáš třeba nízký tlak? Myslím, že by to nejdéle mělo trvat tak 2 měsíce.

Ahoj Lindo,nevím proč mám ty potíže co mám.Začalo to před pěti lety kdy jsem velmi nerada dojížděla 200 km na vysokou až jednoho dne mě po probuzení začaly brnět nohy a já si myslela že to mám od antikoncepce a že to je trombóza,spolubydlící mě dovedly do nemocnice tam me okem zkoukli a dali injekci na uklidnění.Stejně jsem byla hotová a tak pro mě musel táta jet,doma mě zkouknul lékař a řekl nic to není,tak jsem ležela v posteli a říkala si nic to není nic to není a najednou-extrasystola-poprvé v životě,já samozřejmě bohužel nevěděla co to je a myslela si že se mi ta díky té trombóze utrhla sraženina a ucpává mi srdce tak jsem byla k smrti vystrašená a táta mě vezl na pohotovost,tam mi ani nedělali vyš.s tím že infarkt to není.No za nějaký den mi udělali ekg a řeklli v pohodě,to jsem byla šťastná jak blecha že mi nic není ale pak se to vrátilo a já už nevěřila že mi nic není a vsugerovala si že mám něco se srdce a pak další různé nemoci .Myslím že to mám psychické,asi nedostatek sebedůvěry,strach o jistotu atd.Ale myslím že důvod je už někde dávno v dětství a ta vysoká byl jen spouštěč.No nevím,jsem mladá a chci najít toho pana pravého a mít rodinu tak chci tu hnusnou pp porazit.tak se měj krásně ahojky:))

Ahoj Andrejko,já měla víkend celkem fajn.V sobotu jsem byla s kámoškou u nich na chatě a tam mi bylo úplně super,sluníčko klid,lesy louky...Stála jsem tam proti sluníčku a říkala kámošce teď je mi fajn,jaké je to štěstí být tady v takový krásný den a bý zdravá.V neděli jsem měla půjčené mimčo od kámošky a bylo mi taky celkem fajn,sice mě trochu zlobily es ale jinak dobrý a když se pak vzbudil a já ho držela za ručičku a on se usmíval tak mi bylo fajn.Samozřejmě mě celý víkend zlobily es a měla jsem chvíle pláče kdy jsem se litovala ale celkově fajn.Jinak dneska mi začaly perné týdny protože kolegyně co mě měla ještě zaučovat tak už zůstala nečekaně doma,takže jsem tam sama a asi se zblázním.přišla jsem o půl šesté úplně hotová celý den jsem kromě kousku buchty ráno v pět a jedněch bebedobré ráno nejedla,zítra už musím zavoolat doktorce kvůli zvýšení ad protože to asi nezvládám tak jak bych chtěla s tou půlkou.No tak se měj krásně a doufám že je ti dobře:)