Diskuse - PANIKÁŘKY-4.POKRAČOVÁNÍ

zdravím všechny ,Andrejko s tím mirzatenem ,ja jsem z toho taky paf.Protože když jsem se v loni sesypala ,nejedla jsem ,bolelo mě tělo, bušení srdce aj., dostala jsem se nejdřív na internu ,protože jsem měla tep asi 125 a špatně se mi dychalo, nechali si mě tam ,určili diagnozu embolie a ja pak byla na warfarinu, pak jak už jsem psala manžel zavolal známymu ,protože se naší p.doktorce nezdála zpráva z nemocnice a tak jsem dobrovolně nastoupila na karlák ,ale mě už v té době bylo lépe , už jsem začala i spat , pak mi tam nasadili esprital 30mg a rivotril nechali ,ten už jsem brala několik let.Ale já už spal tam 2 noci než mi ho ještě nasadili ,pak jsem začla mít ty stavy PP, tak ja vlastně nevím .....a vždycky jsem je měla když jsem měla domů propustku nebo se musela vrátit.Andreo neber to jako podle mě ,ja nevím jak u tebe ,ale ja jsem takhle vlastně dostala poprvé AD,Dneska jsem na 7.5mg a jak už jsem psala ,i když jsem brala vyšší dávku žádná změna.Jednou mě bylo fajn a jednou hůř i když jsem Ad brala.JITULKO, vím že to nemáš jednoduchý ,ale musíš nechat toho přítele ,to není přítel když ti ubližuje...taky jsem to neměla o.k v dětství.Zkus to s tím psychologem znovu a zkus si zjistit není u vás vida centrum?Mohli by ti poradit ,je to poradenské centrum.Jak píšou holky zkus se něčeho chytit co tě dřív bavilo ,nebo pust si hudbu ,to jsou blby rady ted když máš depresi vid? Ale chceme ti pomoct...hodně síly, a ostaní pozdravuju a taky mávám

Před 2 roky jsem brala Zoloft a nepamatuji se, že by ty účinky byly takový. Je pravda, že jsem si o Mirzatenu zjišťovala moc informací :). Horší je, že si teď nedovedu představit jak dojedu do práce. Děkuji moc za rady. Zítra doktorka asi ze mě moc mít radost nebude :)

Ahoj .... mě po něm bylo přesně takhle zle, mudr. řekl, mám zkusit vydržet, ale fakt to nešlo. Klidně svý doktorce zavolej, třeba najdete něco jinýho .. přeju hodně štěstí ..

Ahoj holky moje ...
ty " staré" i ty nové. Koukám, že nikomu není nic moc. LENY,
dcera je zatím uražená,ale vím kde je, tak jsem klidnější. Jinak gratuluju k nástupu do práce, evidenteně jsi to zvládla vcelku v pohodě. Jak jsi psala o tom strnutí u PC. je pravda, že mě PP přepadá často , když dlouho pracuju u PC, začne to zhoupnutím, motání hlavy a nohy z hadru. Tak se drž :-)
VERONIKO,
máte nějakou předávající si střevní virozu, u nás je to dokonce i v nemocnici na dětským, je toho prej plná republika mezi lidma. Tak se držte a konečně se už uzdravte, držím palce.
MAJULKO,
pepka střídá depku, takže nic moc. Do toho Vánoce, který nesnáším, ale respektuju. Před 10 lety jsem totiž zůstala s holkama na Vánoce a od té doby s tím mám svátky spojený. Takže se v těhle stavech asi budu plácat až do příštího roku, i když tohle je první rok, kdy na svátky beru AD. Třeba to bude mít nějakej pozitivní vliv.
AJKO,
tak vy máte společnost ? Vešky ? Syn šel do hola a ty taky ? :-)))
IVANKO,
jak se ti vede? Nebudu se ptát jak účinkuj CoX, ale jestli ho hlavně bereš ..... tak dej vědět.
Tak všem krásnej večer, já jdu do vany, smejt depku a pepku ..třeba odplavou :-))

Jestli mi napíše jiný, tak si o nich nebudu nic zjišťovat, je to lepší. Předtím jsem brala zoloft a bylo to v klídku. A co bereš teď? Pořád ten mirzaten?

Jitulko Tvoj životný príbeh je nesmierne ťažký a boľavý i na prečítanie, nieto ešte to prežiť. Je to ako jedno zúfalé voalnie o pomoc a niet sa ani čomu čudovať, traumatické zážitky z detstva a mladosti sa človeku veľmi vpíšu do duše, prežívania, konania a ovplyvnia ho na celý život.Ale to neznamnená, že to nutne musí byť negatívne. Jitulka, už si urobila prvý krok k tomu, aby sa niečo sa pozitívne zmenilo a to je užívanie AD a hľadáš pomoc i podporu u nás. A to je úžasný krok dopredu. Už som to tu písala, AD spravia svoju prácu ale bude to dlhá cesta ale Ty sa teraz netraumatizuj tým, že berieš nejaké lieky a koľko ich budeš musieľ užívať. Začni otázkou, či chceš byť v poriadku. Ak ˇano, potom nie je podstatné, koľko budeš potrebovať lieky. Ver mi, ak sa Ti začne po najakom čase vďaka nim uľavovať, začneš sa radovať, že ich máš, pochopíš ako Ti pomohli a otázka ako dlho Ťa prestane trápiť, prestane byť postatnou. Ak máš ale naliehavé myšlienky napr. o zmysle života a ubíja Ťa pocit samoty, potom čo najskôr vyhľadaj pomoc trebars i na psychiatrickej hospitalizácii, tam bude prebiehať okrem medikamentoznej liečby i intenzívna psychoterapia, tam budeš oddy chovať koľko budeš potrebovať, spoznáš tam veľa ľudí s podobným osudom a tam sa za odbornej pomoci naučíš rozpoznávať i vlastnú cenu. Ľudia, ktorým sa v detstve dostávalo málo lásky sú tým strašne stigmatizovaní, žijú s pocitom, že si ju nezslúžia. Ale to nie je pravda!!! Každý si lásku zaslúži a má na ňu plné právo. Musíš vedieť, že ako človek máš nesmiernu hodnotu, si jedinečný tvor, a nikto nemá právo Ti ubližovať, to ale nesmieš dovoliť Ty. Nesmieš si nechať ubližovať partnerom, ani nikým. Ak si budeš vedomá vlastnej hodnoty tak to nikomu nedovolíš! Samota je príšerne ubíjajúca a boľavá ale mať vedľa seba tyrana, ktorý Ťa ponižuje a ubíja, vlastne si Ťa neváži, to je najľahšia cesta do záhuby. Urob tú hrubú čiaru, je veľmi dôležitá a začni v sebe živiť tú správnu myšlienku, že máš ako človek obrovskú hodnotu, ktorú Ti nikto na svete namá právo uberať. Zachovaj si telesné i duševné zdarvie pre toho, kto raz príde a bude Ťa naozaj milovať, vážiť si Ťa a správať sa ako ozajstný zrelý muž, ktorý Ti bude oporou. V tomto by Ti veľmi pomohla práve tá intenzívna psychoterapia. Nezúfaj, že sa cítiš zle, niekedy na začiatku terapie AD sa paradoxne vystupňujú na pár dní všetky príznaky, ktoré Ťa teraz trápia ale s postupujúcimi dňami budú slebnúť a budú do Tvojho života pomaly prichádzať i svetlejšie chvilky a to bude práve ten priestor, kedy budeš môcť aj na sebe začať pracovať a zdvíhať zo zeme svoje ubité sebavedomie. Nikdy nezabudni, že máš obrovskú hodnotu a nedovoľ nikomu, aby ťa nedôstojne o ňu oberal. Máš už nás- nové priteľky, sem píš o čomkoľvek a kedykoľvek a neospravedlňuj sa, neživ v sebe pocity viny. NEMOŽEŠ ZA TO, ČO SA TI STALO!!!Nenesieš na tom vinu. Raz aj Tebe vyjde slnko, ktoré bude len pre Teba svietiť i keď viem, že teraz sa Ti tomu veľmi ťažko verí. Posielam Ti vrúcne objatia, plné lásky a hrejivého pocitu že nie si sama, stojíme pri Tebe poznáme toto utrpenie, opakuj si čo Ti píšeme, trebars si to viackrát prečítaj, mne to takto veľmi pomáha. Si vzácny a jedinečný človek s dobrým srdcom! Nezabudni na to nikdy! Ivana

Berušky, ja musím predýchať dnešné príspevky, moc,moc ma zarmútili. Ivana

Ahoj má zlatíčka a bytůstky s krásným nitrem....moc mě trápí, že lidičky jako vy také trpí...moc mě bolí, proč hodné duše musí zažívat takovou bolest...že Ty "bestie", ošklivé slovo, vím...ale znám takové, co mě ranily...že ty netrpí a proplouvají životem...píši opravdu za ty dva dny jak divá...ale přilnuli jste mi tolik k srdíčku...mám vás moc ráda a na všechny moc myslím...snad alespoň to je malým pohlazením...dnes jsem dokázala i nenechat se zlákat expřítelem či přítelem, nevím...a nejet k němu a být tu s vámi....doufám, že jednotlivá poděkování také potěšila...snažila jsem se to vypsat si a všem dát vědět poděkování a že chci býti oporou...vcítit se do vás, jednotlivě děkovat a souhrnně psát o sobě, ať můžeme vidět osudy a snažit se žít...
LENUŚKO, také jsem se snažila stále vše sama zvládat...ale když, ač nevlastní rodiče, žili mnou v obobí, kdy jsem byla úspěšná po všech stránkách a chlubili se ...a teď ...raději nemají čas a nechtějí porozumět....nechali mě jít samotnou do cizího města a potop se ...řekli...normální člověk se nehroutí...smete to ze stolu...já to neumím ...jsem přecitlivělá..vím, třeba je to vše má chyba a vše se tak kazí...příteli jsem dělala pomyšlení a měl i děti z býv.manželství..nebylo to jednoduché...ale když mě začal trýznit a vybíjet si vše na mě a já začala upadat do nemoci....tak mě jen ubíjel a já nesla pocity viny a bolesti...a nesu je...snažím se malovat a psát básničky...to jsou mé koníčky....ale nelze to...je mi tak zle...že nemám chuť vzít tužku, malovat, psát...ju, napsala jsem teď báseň, ale je tak temná, že by každého vyděsila.......
AJULKO, děkuji také za napsání...já byla od 12let dítě poznamenané neláskou a od mala se tedy snažila být dospělou a pomáhat a dávat dokonalost, ať si zasloužím lásku....píšeš...jak jsi do toho padala po několika letech...docela i v odstupech...mě se to táhlo v dětsví..byla jsem bita, že jsem plačtivá...nedovolila jsem si mít dvojku ani na střední škole...bylo to kruté...mě to tak nějak jde v kuse...jsou chvilky prosluněné, ale jinak v kuse...dlouhé pauzy se nekonají...přítele neumím poslat někam...sama nevím proč...asi ze strachu, co bude následovat...umí mi dost vyhrožovat...a rodiče..to je těžké...když hladovím, nenechají mě tak, ale jen, když se jim chce...jinak mi vpálí to smutné...nejsem jejich...V zaměstnání to končí všem...tak nemám ani tam již zázemí...podnik končí...jsem z Ústeckého kraje...a jak ty,odkud a zaměstnání a děti?...zázemí teď nemám žádné...mám přátelé...ale očekávají ode mě, co nechci dát...jsou to tak nějak bývalé lásky...co si mě váží, ale čekají to, co dát nemohu...proto nemohu jít ani k nim...taková pomoc z vypočítavosti...ošklivé slovo, vím....
VÉRUŚKO, nepohněvala...bylo to silnější, ale pochopila jsem...mě je 28let....a nemám nic...takže tak mladá vlastně nejsem...tak si snaž oddechnout více...ať se ti to spraví beruško...životní krize mám teď na denním pořádku...sype se mi imunita, vztah, rodiče, práce..vše...jak už jsem psala a to už je silné sousto...kdyby jen jedna věc...ale ve všech oblastech toto...to nelze ustát...já byla vždy oporou a pomáhala a měla přátele...ale teď když jsem slabá...tak za mnou nikdo nepřijde...já od 1.přítele odešla za psychické týrání...našla si nového přítele...byla spokojena, že nejsem v samotě...ale bylo tam náhle i fyzické týrání...stupňuje se to v měm životě k mínusu... k záhubě...
MARTIĆKO,děkuji...já se snažím, ale nemám chuť malovat, veršovat....když už tak smutně, což mě pak ubíjí, když vidím výsledek...nejsem schopna náhle ničeho ...a to jsem byla od mala ctižádostivě a zodpovědné dítě..a teď mi život uniká a zaniká....zatím mě nikdo u nás pořádně nevyslechl a neporozuměl...každý jen ...co mi chybí...že je plno nestudovaných, neschopných..ale já dlouhodobým týraním...skončila v troskách...promiň, ale děkuji...,moc moc.
IVANKO, tak krásně píšeš....jsou tu tak krásné dušičky a ty jsi takové zlatíčko...chci být v pořádku..ale už přestávám věřit..kdybych vypsala vše..okusila jsem hodně..kruté dětství...nepohlazení od mala...zamilovanost..to bylo krásné..následně psychické vydírání..fyzický teror...a jsem tak citlivá, že jsem nikdy ty lidičky neopustila a nevypustila z hlavy přes všechnu bolest...hospitalizace se bojím...už teď mi rodiče...tedy nevlastní říkají, jen ať si podepíši ortel, že jsem blázen a už mě nebudou chtít znát...vždy jsem dávala vše ze sebe...o to více nerozumím, proč mám takto trpět....od mala jsem doma sloužila..příteli dala, co na očích viděla...a přesto takový teror..opravdu tomu nerozumím a proto cítím, že nemám místo v tomto životě...čítám dokola zprávičky ..opisujem je, ať mohu každé vnést do srdíčka, jak na vás myslím a vážím si toho a věnuji všemu tomu veškerou sílu....děkuji..také by ses měla Ivanko šetřit....
Děkuji mnoho...jste má sluníčka...mám vás moc ráda...moc si vás vážím...vím, opět dlouhá zpráva, ale chtěla jsem všem vyjádřít díky a co cítím...a věřte...já se snažím...ale náhle mi nikdo nerozumí z mého okolí...léky říkají ať vyhodím a ať ze sebe nedělám blázna...nejsem snad blázen...je mi zle...ale vše tím, co se mi dělo a tělo se sesypalo...nechci se cítit tak hrozně....nechci podlehnout a umřít...provést něco, co vím, že bych neměla...denně se trestám za svoji bezmocnost...vždy jsem dávala...ale cítím, že nesmím brát...a nevím, nemám sílu to zvládat...nemám...mám vás ráda...slzy jen stékají po tváři...v mém životě nic nezáří....vám všem zlatíčka úsměv....papapa

Ahojky,
tak opet posilam nocni pozdravy - po praci - doma z pelisku :)
Dnes uz se mi zhoupl stav jen jednou - vychytala jsem si podpurny neurolovy system a myslim, ze ho nejakou chvili budu vyuzivat -
ted je mi velmi dobre a citim, ze bych se mohla i slusne vyspat .. :)
Tak vam preju krasne snicky a hodne klidu do dalsiho pracovniho tydne ..
Ja toho mam ted celkem pozehnane - ceka me volno az pristi nedeli..
Na vsechny z vas moc myslim..
Jitulko - pro tebe jeste jednou jeden a ten samy apel .. zacni brat AD a najdi prychologa, se kterym vsechna ta tva bolestna trapeni budes moct probrat .. Nebud v tom sama - potrebujes povzbuzeni a pomocnou ruku ..

Ahoj květinky moje milovaný. Já jedu z Prahy z natáčení HBO Na Stojaka.Teda zasmáli jsme se,jen jsme byli blízko kamer,tak se zas uvidíme v televizi. :-)Jen mě už bolí celý člověk a těším se do postýlky,což bude tak v půl 2.Krásně sny berunky vaše Majulka

Dobré ráno,které já mám opět strašně depresivní,klepu se a citím v sobě paniku,že zešílím mám chut utéc,prostě hnus.Celou noc jsem nespala mám zlý sny,dcerka už je od čtyř taky na nohách a zas vzdoruje ach joooo.Ale nevím čím to je že přijde asi tak sedmá hodina večerní ve mně se rozleje jakoby pocit klidu,pohody a je my tak nějak normálně.Taky jsem zjistila,že my je hlavně dost zle tady z toho místa kde ted musím žít okolí na mně pusobí dost uzkostným dojmem a v domě,v bytě mám pocity nesnesitelný paniky asi taky z malýho prostoru.Bohužel se stěhovat pryč není vubec možný,hlavně z finanč. duvodu a není taky kam :-( taky další problém je ,že já si tady vlastně nemám s kým za celý den popovídat jako s někým dospělím a ani není kam jít s dcerkou,protože za ty tři roky chodíme kolem polí a potoka pořád do kola,do města ted ani nejedu,protože do autobusu nesednu a ty davy lidí my taky nedělají dobře.Vím.že až se někdy toto změní,že my bude minim.o 50% líp než dosud.Děkuji zlatíčka,že jsem se mohla vypsat z toho co mně ted trápí a přeji vám všem klidný den,vaše sui

Ahoj sui,jsem tady prvně a mívám pocity jako ty.Je strašné se ráno probudit a čekat až celý den bude zamnou.Mám teď také horší depku,asi to bude i těma vánocema.Nejradši bych byla zalezlá v posteli a nikoho neviděla.Nesmí to člověk vzdávat jdu radši mýt okna.

Děvčátka pečete už cukroví? Nemáte tip tedy spíš recept na nějaké dobré a hlavně jednoduché cukroví? Moc se my nechce,ale musím nějak prcka i sebe zabavit,ale 15 druhu dělat nebudu :-) Děkujiiiiii

Zdravím,já se začala lečit teprve před měsícem pro uzkostné depresivní stavy a čekám kdy my konečně zaberou AD a já zas budu žít a nejen přežívat.Máš pravdu nejhorší je se schovat do postele,i když není chut a člověk je unavenej nesmí to vzdát a radši jít něco dělat.Vánoce jsem mněla ráda jako dítě, ted už jen kvuli dceři jeto přece jen stres.Jestli chceš mužeš sem psát své starosti i radosti mně tady vlídná slova od lidiček co tu jsou pomohli odrazit se od uplného dna.Tak at se Pájo daří.ahoj Sui.

Prokousávám se trochu vašema příspěvkama a už se v tom vůbec neorientuju. Taky mám občas pořád stresy, taky nemám rád vánoce a ten bordel kolem, tak držím palce, ať je nám dobře. Koukám že teď asi nejvíc potřebuje pomoc Jiťulka. JIťulko ty se v tom teda plácáš viď. Každej tady si tím prošel neboj se nejsi vůbec sama. Ty se teď musíš úplně na všechny kolem co tě stresujou vyprdnout a dělat jen to co se líbí tobě. A toho d**ila pošli do pr.., čím rychlejc tím lépe. Chlapů na světě je hromada a ten pro tebe taky někde čeká, tak pošli tohodle blbečka do háje. A práce ti taky neuteče, koukni na cikány ty se tím určitě nestresujou, tak půjdeš na podporu no a co, na to se neumírá. Tak ahoj a nic si nevyčítej.