Diskuse - PANIKÁŘKY-4.POKRAČOVÁNÍ

To co píše Věrka je také dobře, člověk musí ,i když to nejde ,zajdi k psychologovi, mluv s námi....omluvám se musím do centra pa všichniMarta

Ahoj, v pátek jsem začala jíst Mirzaten a musím vám říct, že v takovym komatu jsem dlouho nebyla. Jsem mimo, chce se mi spát, točí se mi hlava a brní nohy. Když jsem jedla Zoloft tak mi nic takového nebylo. Máte někdo takové zkušenosti? Je to normální a nebo mám zavolat doktorce. Říkám si, že jestli to bude trvat déle, tak to normální není. Já nevím, začínám být zoufalá :(

Lenuško...děkuji za podporu...až teď mě poslali na psychiatrii...stále mě léčili a dávali antibiotika na něco jiného...proto se to tak vleklo..ač jsem nejednou naznačila, že to mám od nervů..s blízkými jsem velmi málo v kontaktu...nejezdí za mnou a já nejsem schopna...vše mě to sžírá...ale děkuji.Přeji Ti, ať to v práci alespoň v nějaké pohodě zvládáš a ať Tě to nevyčerpává...náš podnik zaniká...tak to je další příděl do samoty...zda přijdu ještě o práci...sesypalo se toho náhle moc...papapa sluníčko.

ahoj Věruško...děkuji moc i za Tvoji podporu...a chápu, proč jsi to tak napsala...chceš mi ukázat cestu...že musím...vím...přítel mě hodně dusí...ale už po druhé opouštím podobného a mám strach...sama být nechci...někoho poznávat nemám chuť, ale nechat se týrat mě také ničí..tak mi to přijde začarované a bezvýchodné...už 4roky bereš prášky...to se zblázním...já jsem neschopna při nich zvládat co jsem vždy zvládala i v horečkách...dělám v kanceláři, ale bohužel ji zavřou a asi nás propustí, máme smlouvu na dobu určitou...tak další strach..živím se sama....děti nemám...mám co dělat uživit sebe...ač mi chybí stvoření o jaké bych pečovala ač teď se neumím postarat ani o sebe...a ten esprital..je to dobrý lék a neurol?Sype se mi vše zdá se...vztah, práce, já, okolí...je to nepopsatelně zničující...moc mě mrzí, jaké máš trápení s žaludkem, alespoň doufám, že jsi to písala ty, jak jsem četla...myslím také na Tebe a je dobrý žaludeční čajík a algif.kapičky mi někdy pomohly...jsi skvělá a jsem ráda, že jsem přítelkyní...jsem z Ústeckého kraje a Ty?A práce, děti?Posílám pohlazení.

ahoj Martičko....mocinky děkuji za krásná slůvka...bohužel mi už připadá, že žiji také mimo realitu...už nevím, co je to žít..ani nevím, co je pravda a co ne...zlé sny, bezesné noci,...jak píši v ostatních poděkováních...sype se mi práce, vyhodí nás...ne díky nemoci...jen podnik končí, k tomu jsem sama, přátelé za mnou nejezdí...přítel mě terorizuje...když už podvolím a jsem s ním, ale i když nejsem s ním a jsem sama...tak jsem na dně...proč je vše tak beznadějné a co se bude dít...děkuji i za tel.určitě napíši...na PC jsem jen, když jsem sama, což je tedy již 2měsíce v kuse ...jen vždy 1den týdnu s přítelem, ale to mě vždy odrovná úplně...nevím, jak ten pocit už popsat...rozsáhle jsem to napsala...možná nesprávně...jsem zoufalá...už jsem vydržela hodně krizových situací...i zamčení v pokoji...i bití....i smrt.nemoc v dětství....táhne se mi to zlo příliš dlouho a když vysvitne sluníčko...dostanu facku a spadnu dolů....děkuji beruško.

moc mi na vás záleží...proto se snažím, jakmile mohu, odpovědět...ač ty dlouhé články...jsou asi únavné...nechci být na obtíž...chci vám dělat radost...proto se vždy snažím poděkovat...ač jsem tu dva dny....cítím spřízněnost se všema osůbkama s krásnou duší tady..píši to smutné jen proto, abyste porozuměli, proč jsem tak zoufalá a mám strach ze všeho, i ze slabosti a chuti vzít si život...mám vás moc ráda......
Pozn.nejasně jsem asi popsala můj vztah...od přítele jsem odešla do garsonky, kde jsem sama..aby mě netýral a já se léčila, ale upadám do beznaděje i zde, neboť se toho sesypalo více...a tak jsem s ním po tel. v kontaktu a přibližně 1xdo týdne u něj, ale vždy pak lituji..neboť je chvíli hodný, ale pak mi ke konci stejně vždy ublíží...a k mé rodině...někdy přijedou, ale nerozumí mi....a od mala jsem se snažila o jejich lásku...studovala, vařila od 8let, nechodila s dětmi ven...takový ten příklad vzorného dítěte...ale do dnešního života mi to vzalo to, umět někomu oponovat a žít svůj život...vždy jsem žila život druhých....a až v dospělosti jsem se dozvěděla, že jsem od 2let adoptovaná...pak jsem si pospojovala, proč jsem nikdy nebyla hlazena...proč mi chyběla láska...byla jsem už v 12letech u psychologa a ten řekl rodičům, že mi chybí láska...proto se snažím dokonalostí ukázat, že si ji zasloužím, což samozřejmě člověka jednou zničí....tak jsem zas vypsala více o sobě...a natolik vám věřím, že vám teď dávám svůj život na dlani...nevím, zda mít strach, stud...co teď dělám, ale cítím, že snad mohu...moc ráda pomáhám, pomohu...nesnesu utrpení lidí...a nechci umřít...ač nejednou vysloveně stojím v 8.patře a přemýšlím o pádu....tak jsem během dvou dnů dokázala říci tolik, že jsem vás musela úplně zahltit...tak se nezlobte...budu ráda, za každou radu, co stím a zkušenosti a slůvka a chci vám být také oporou...myslím na vás...jste má zlatíčka a mám vás moc ráda...posílám všem pohlazení a do dušičky klid a srdíčka lásku.....

Ahoj zlatíčko, tak už ti lépe?Už jsem doma , jen jsem zapnla počítač a chci tě pozdravit, později napíšu meila.Tak co vyspinkaly jste se s Haničkou a je vám lépe? A co Mařenka -oslavenec, ta je v pořádku?Ty se musíč dát dopořádku, zítra na tebe čekají takoví jako já a moc tě potřebují.Ty rozdáváš sílu a pohodu a to potřebují tví pacienti nejvíce/ i já přes počítač/Věř bude líp, snad je to jen nějaká viroza.Zatím pa pa a napíšu.H.

Ahojky vsem,
zdravim zase z prace ..
Verka-Veronika -
je to tak, bazarek bezi - je tam strasny kopec lidi - je to uz opravdu tradicni a velmi oblibena akce - prodavaji se tam vyrobky z mnoha ruznych zemi pod zastitou ambasad z tech zemi .. Takze dneska je tady rusno :)
Jinak bych chtela napsat SUN -
vitam te mezi nami, cetla jsem prispevek a je mi lito, jak se citis a nejvic lito mi je, ze ja ti tezko muzu napsat nejakou zkusenost nebo radu, jelikoz jsem si tehotenstvim jeste neprosla a nemam tuseni, jak to muze probihat s PP a branim AD ..
Ale verim, ze nektera z nasich dusicek dobre vi, o co jde a brzy ti napise co a jak ..

Jitulko - ty si nelamej hlavu s tim, kolik toho pises .. Je to tak dobre, jenom to hezky ze sebe sypej ven .. Jak si tak pomalu delam obrazek, rekla bych, ze bys opravdu potrebovala nejakou blizkou dusicku, nekoho, kdo by te umel vzit za ruku, pohladit, kdyz je treba a taky nekoho, kdo by te nakopaval k tomu, abys chtela s tou nemoci bojovat a postavila se tomu .. Jak uz jsem psala - ja jsem na vsechno v podstate take sama a nemam deti, takze kdyz jsem se snazila dostat z toho nejhorsiho, kdyz jsem nechtela ani vylezt z domu, rekla jsem si, ze proste MUSIM, protoze jinak zustanu na krku rodicum, kteri me sice maji samozrejme radi, ale tohle by byla oboustranna zatez, se kterou by se nam nezilo nejlepe - predstava, ze by na 26ti letou dceru vydelavali dva 50satnici - musela bych se stydet sama za sebe .. Tim, ze jsem byla na neschopence doma, u rodicu, mela jsme moznost pozadat o pomoc s temi prvnimi krucky, ale rekla jsem si, ze ne, protoze ted v Praze stejne musim fungovat sama .. Takze jsem zatla zuby a vyrazila ven .. Hledat radost na cerstvem vzduchu, z kadeho krucku .. Vsak vsichni tady vedi, jak jsem se pekne chvalila po kazde vychazce .. :)) chtelo by to najit si nejak sve male radosti - nevim, jestli mas nejake konicky - knizky, filmy, hudbu .. ja jsem se potesila peknym DVD nebo prijemnou hudbou - to mi hodne pomahalo ..
Rozhodne bych se nehrnula za tim tvym pritelem, ktery ti evidentne uskodi vic nez pomuze .. Hlavne zacni poradne brat ty prasky, holka .. Porad se s lekarem na presnych davkach - to se ti neodvazim radit .. Ale cim drive tim lepe !!

Zlaticka,
vsem vam mavam -
za 6 hodin jdu domu !! :))))))))
papa

Ahojky, všechny zdraví odvšivená Ajka. JITULKO, to co píšeš je skutečně velmi smutné, neseš si od dětství těžké životní trauma, které skončilo nervovým kolapsem.Já trpím PP, poprvé jsem měla potíže už v 11 letech, ale tedhy jsem to nikomu neřekla a asi půl roku se v tom plácala, než to odeznělo. Podruhé jsem to chytila ve 24 letech a už jsem se musela léčit.Byla jsem z toho za 3/4 roku venku a měla 11 let klid, než jsem zjistila, že můj tatínek, kterého jsem velmi milovala a léčil se s rakovinou, má před sebou asi 2 měsíce života. Vytůstala jsem v úplné, celkem harmonické rodině, ale už moje babička měla podobné potíže jako já, tedy to máme v genech.Ty Jitulko potřebuješ ke svému vyléčení hlavně příjemnou atmosféru okolo sebe. Přítel, který tě terorizuje, nechápající rodiče to je ta nejhorší kombinace.Zkus si najít svou životní rovnováhu.Přítele nakopej do p**ele s rodiči to je horší, protože nemůžeš být úplně sama, i když podle toho co píšeš oni ti podporou asi moc nejsou.Odkud jsi ? Kde pracuješ ? Máš alespoň trochu zázemí v zaměstnání ?

Ahoj Jiťulko!
Jsem ráda,ža jsem tě nějak nepohněvala.
Já jsem z Liberce,je mi 32.A tobě?Mám 2 děti-Mařenku 10 a Haničku 3 roky.Jsem původně zdravotní sestra a mám ještě VOŠ,takže nyní pracuju jako fyzioterapeut.
Jo jo,s tím žaledkem jsem to já.Vypadá to na gastritidu po antibiotikách,která jsem brala minulý týden na tánět hrtanu.
Víš,ani mě nebylo dnes nejlépe.Jednak ty fyzické potíže,jsem vlastně nemocná už 3 týdny,i když doma jsem z práce chyběla jen 2 dny.No a jak mám ty problémy se žaludkem,tak jsem si nemohla vzít své AD-nyní mám Parolex a dnes se mi začala doslova vracet skleslost a doslova špatná nálada,takže jsem si zkusila alespoň po obědě vzít půlku dávky a mám pocit,že je mi už lépe.Snad od zítřka najedu opět na normální dávkování.Vidím sama dobře,jak bez toho léku to nejde.
Esprital i Neurol jsem brala.Na Espritalu jsem byla 2 roky.Dostávala jsem ho na nespavost,což je nyní i tvůj problém.Je to výborný lék,ale zpočátku je po něm člověk strašně oblblý,má silné sedativní účinky.Co mám takhle zkušenosti,tak na AD se člověk plně adaptuje až do 2-3 měsíců,ale uvidíš,že už po 4 týdnech braní začne ta únava ustupovat.Neurol je taková berlička než ti AD plně zaberou,i když někdy i při nich po něm člověk musí sáhnout,třeba při nějaké životní krizi,ty bohužel také nastávají.
Jituš,samoty se neboj.Jistě máš hodně přátel.A co rodina,rodiče? Víš,než být s chlapem,který je na tebe zlý,to mi věř,že ti bude lépe samotné.Já mám dceru z 1. manželství.Manžel mě moc trápil,hodně pil,ale já si pořád říkala,že nechci být sama a pak už bylo i dítě.Jenže nakonec jsem našla sílu se s ním rozejít a představ si,bylo mi po pár týdnech lépe,mnohem lépe.Ne hned,ale pamatuju si,že po 3 měsících jsem byla zcela funkční matka a samostatná jednotka,a to bylo Mařence teprve něco mál přes rok.A posléze jsem se ani nenadála měla měla i přítele,svého nynějšího manžela.Sama jsem byla jen rok.A na ten rok stále ráda vzpomínám.Měla jsem dítě,ale přesto jsem byla nesmírně svobodná,svobodná ve své duši a nikdo mi to konečně nebral.
Drž se,beruško!!!

Ahoj babinko!
Děkuju za sms i pozdravení.Strašně moc mi to pomohlo.Já jsem nyní zrovna psala Jitušce,že kvůli žaludku jsem nemohla pár dbí brát AD a musím se přiznat,že jsem dnes začala letět do deprese.Z toho i ta má zoufalá sms.Ale AD jsem si zkusila po obědě vzít,pak jsem 2h. spala a nyní je mi už fajn,dokonce jsem snědla kus dortu a salám.Já vím,plácám,ale jsem doslova vyhladovělá.
Také mě dnes štval manžel.Už od včerejšího večera slibuje,že vyluxuje a stále to není hotové.Teprve nyní uklízí nádobí po obědě...Je to děsné,když ženská nemůže doma fungovat.Ty chlapi to vážně nezvládají....Nakonec mi přišla ale i malá sms a ta mě velmi potěšila.Zítra u pacientů budu určitě opět dobře fungovat,tedy nevím,jak po stránce fyzické,ale po té duševní na 100%,musím.¨
pa pa ,objímám tě a líbám!!!!Veronika

Ahoj SUN,o té pp a depresi během těhotenství ti napíše jistě více Pavlínka,která si tímto prošla a až bude na PC,atk se ti jistě ozve a zkušenosti si předáte.
Bylo toho na tebe v poslední době strašně moc.Ve tvé situaci by měl problémy úplně každý.Věř mi jen,že miminku škodí méně,když bereš AD a jakštakš se držíš,i když teď je ti hůř(to přejde,je to ten blbý začátek),než kdybys s tím nebojovala.To by si miminko jistě nepřálo ani nezasloužilo.Nyní jsou farmaka moderní a právě tato vhodná i pro těhotné ženy a určitě se nemusíš bát negativního účinku na mrně,vážně neboj.Děťátko je jistě u tebe spokojené a pak po narození to bude zdravý brouček.Uvidíš!!! Jsem si tím jistá.Jen tě musím upozornit,abys na sebe pak dala pozor v šestinedělí,to je takové náročné,jak se člověk srovnává po porodu-fyzicky,psychicky,hormonálně,takže v této době určitě AD také ber i třeba za cenu,že nebudeš moct kojit.Ale o tom si popovídáme jindy.
Přeju hoooooooooodně sil!!!!

Posielam Vám všetkym milovaným Beruškám vrúcne pozdravy, to robím ako prvé, lebo mám výčitky, že som sa sem od včera nedostala a idem si až teraz prečítať Vaša psníčka. Ja somráno veľmi neskoro vstala, to sa mi nestalo už pekných pár mesiacov, ale mala som za sabou veľmi vyčerpávajúci týždeň a ešte jednu malú haváriu v kuchyni, vďaka ktorej sme obedovali neskoro a potom som žehlila,spratávala a točila sa v domácnosti ale už som tu a hneď ako si prečítam, tak napíšem, zatiaľ Vám vrúcne objatia posielam, Vaša Ivana

Ahoj, měla bych ještě jeden dotaz. Zjistila jsem, že ten Mirzaten je hypnotikum a dává se na nespavost, tak asi proto je mi tak blbě. Jsou nějaká antidepresiva, která nejsou hypnotikum? Tohle se nedá zvládnout. Bez nich normálně funguju, i když mám panické stavy, ale od té doby co jsem si vzala Mirzaten se bojím vyjít z domu. Děkuji za odpověď.

Milá Andrejko, samozřejmě, že jsou Ad při kterých funguješ úplně normálně.Užívám AD jeden rok ,řídím auto a žiju naprosto plnohodnotný život se vším všudy. Já se přiznám, že příliš Ad nestuduju i ty svoje jsem až po roce přečetla co to je vlastně zač a zjistila jsem, že nejsou určena speciálně na PP, kterou trpím.Nebo spíš je vhodnější napsat, kterou mám, protože rozhodně netrpím. A jsem přesvědčená, že kdybych si to přečetla na začátku léčby tak by mi " nepomohly ". Ale protože já nečtu příbalové letáky tak jsem krásný příklad toho, že i třeba ne příliš vhodně zvolené léky mohou mít léčebný účinek. A protože je mi už delší dobu opravdu dost dobře, neřeším vhodnost, hlavně, že je mi fajn. Pravda je, že na začátku léčby jsem byla taky jak praštěná, ale jestli je to hypnotikum tak to je na spaní, já mám napsáno antidepresivum.Taky můžeš mít přechodné zhoršení stavu než naběhne účinek a ustálí se hladina léku, ale i tak by jsi měla být relativně provozuschopná.