Diskuse - Panická porucha

vlaq onizk http:/notshared.com/pg/blog/read/19/male-enhancement-drugs xnemcr e au c dro

Ahoj je mi 24 let a už si nevím rady.Začalo to před rokem.Žila jsem s přítelem asi 6 let a mám pocit,že mě ztrapňoval.Byl z intelektuální rodiny a já byla obyčejná holka.Neustále jsem to z něj cítila a ijeho rodina mi to dávala najevo.Tehdy to začalo.Byla jsem se sebou nespokojená a začala držet dietu.Jedla jsem třeba jen jeden salát denně.Pila vodu.Najednou jsem si připadala sexy a i s nápadníky se roztrhl pytel.Nějakou dobu jsem se cítila fakt super.Ovšem časem jsem začala mít noční můry i haluze,že něco v pokoji je(pavouci,ostré předměty)Vždy než jsem se probrala a zjistila že to je blbost.Pak jsem měla stavy bušícího srdce,strachu ze smrti,strachu,že mi nikdo nepomůže.Vždy nejvíc večer,když vedle mě přítel usnul.Nemohla jsem už jíst.Bála jsem se,že se soustem zadusím.Nakonec i pitím.Zhubla jsem na 45 kilo.Pak jsem se s ním rozešla,měla nového přítele,se kterým jsem stále.Chvíli bylo supr,začala jsem normálně jíst,přibrala.Říkala jsem si,že to vše ve mě způsobil bývalý.Jenže po půl roce nového vztahu začaly jiné stavy.Strach se smrti večer,pocení,bušení srdce,namlouvám si,že jsem nemocná.Taky ledové ruce,brnění v nich.Když jsem doma v posteli koukám na tv,je to gut,ale vylezu ven a mám divné vnímání okolí,špatný zrak,jako kdybych nežila,nebyla ve svém těle,jako by to vše byla jen iluze o životě.Sen ze kterého se nemůžu probrat.Jako kdybych byla zhulená nebo co,přitom nehulím.Samozřejmě jsem to v pubertě zkoušela.Pak začnu přemýšlet,co jsem,kdo jsem,proč žiju,co je to život,co bude potom?Jaký to má vše smysl.Vtipné je,že tyto stavy mi začaly,když jsem se za větším výdělkem přistěhovala do Prahy.Najednou jsem oproti maloměstu viděla tu honičku za penězi,ty lidi ala každý sám za sebe...Smrad,smog,feťáci...Zlo.Nějak se s tím nemůžu vyrovnat,jaký ten svět je.Stavy pokračují,zhoršují se...přítel mi nerozumí,nechápe nic,nedá se s ním o ničem bavit.Buď si z toho dělá srandu,nebo řekne hmmm a jde si ohřát párky.Připadám si na to sama.Můžete mi někdo poradit,co dělat?Ještě jsem s tím nikam nešla.Bojím se,že to není tak děsné,kdosi mi naordinuje AD a já budu ještě větší cvok,než se teď cítím.Děkuji.

Ahojky ja si myslim,ze blazen nejsi ze je to panicka porucha jak vysita.Urcite si zajdi k psychatrovi ten ti da leky,sice zabiraji po delsi dobe,ale pomuzou ti a taky terapie u psychologa ti pomuzou.Nenech to dojit daleko nema to cenu.A korat se trapis a tvuj pritel asi neni ten pravy ,kdyz te nevyslechne a nepodpori te.TO je muj nazor ja tim trpim od rijna 2010 a je to cim dal lepsi,chdim na zumbu,i kdyz zacatek byl hrozny ten strach z lidi,ale preslo to.Nesmis tu potvoru nechat vyhrat,ale bojovat.Ahojky drzim palce a neboj nejsi nemocna je to jen v hlavicce a je to tezky to ti muzu rict premoct ty stavy,ale kdyz clovek chce jde to.pa Iveta

Blázen-lépe jste to popsat nemohla,úplně koukám .Mám přesně to co popisujete a opravdu to pěkně otravuje život,zrovna včera mě to popadlo a celý den jsem měla v trapu.člověk by raději ani nevstával z postele,ale mám 4děti a to se nedá.Já mám akorát neurol,dal mi ho neurolog a když si ho vezmu docela to ustoupí,ale nejlepší je vzít si knížku a číst a přijít na jiné myšlenky.Když mě to chytlo včera v noci hned jsem četla a pak usnula,ale ráno opět ten stav tu byl.Manžel mi jen řekne jestli znám něco jiného než,že mi je zle.Sama se bojím vůbec někam chodit,mám paniku i přecházet přes ulici.Nepřála bych tohle nikomu a nikdy jsem si nemyslela,že mě tohle potká a jsem z toho pěkně špatná,protože nechci skončit na práškách.Člověk s tím musí nějak bojovat a třeba příjde lepší doba a zas bude líp,věřím tomu.

Netreba sa báť AD.Ja keď ich začala brať, tak sa celé dni pozorovala, či sa mením a nič.Len som prestala byť napatá a úzkostlivá.

Presne ta Zdenko ja se taky na zacatku hlidala a ted vim jak uz mam ze sebou zachazet a leky mi hodne pomohly.Proste to tak je,ze tady na tu nemoc pomuzou ad a terapie a hlavne porad neco delat a premahat se.ja se taky bala ven,ale doktorka mi rekla,ze kdyz nebudu chodit bude to cim dal horsi.Dokonce se chystam jednu sobotu ject za Nell do Prahy a to je 100km a pojedu autobusem.Tak to holky zvladejte a nenechte tu svini vitezitdrzim palce pa Iveta

Jaké máš léky,Zdeno?

Holky,já třeba se nebojím,že sebou seknu venku.Ráda chodím ven,nevadí mi metro,nevadí mi velké koncentrace lidí.Jen vnímám divně prostor.No asi tam zajdu,viditelně to sama nezvládnu.Děkuju

Mě vadí metro i malý obchod u nás.Beru rok antidepresiva,ale žádná změna v úzkosti.

Beriem serlift 100g denne.Prvé dva mesiace i lexaurin, ale ten som sama postupne vysadila.Prvé tri mesiace dáke zmeny nebadala, ale potom som už zrazu mohla aj po meste kľudne prejsť, aj na kolotoči s deckami previezť, aj busom cestujem.A 15 rokov som busom nemohla predtým jazdiť.Keď sprchovala, myslela, že ma pod sprchou praští, teraz dobre.Občas mám výkyvy, ale pred stavom pred liekmi sa to nedá už vôbec porovnať.Dokonca som mávala záchvaty v práci, to som zmizla do šatni a tam tú hrôzu predýchavala, tiež mysliac si že sa asi zbláznim.

Hani,beru Valdoxan,ale o něm tady snad nikdo nepsal.Dá se ta úzkost v metru nabo v divadla vůbec vyléčit?Terapeutka radí chodit,tam kde se úzkost projevuje,ale mě se třeba v divadla motá hlava,jsem napjatá.Takže ikdyž místa navštěvuju k ničemu to není.Jedině když si vezmu Lexaurin,jsem jako dřív.Ten ale beru minimálně.Michala.

Já nevim, ale jak to tak čtu - s těma AD, že vám nezabírají a ty symptomy. Nechávali jste se vyšetřit i na depersonalizaci /derealizaci - protože v pár příspěvcích mi to tak přijde:-P Já osobně jsem se z PP dostala, ale s tou depersonalizací je to o dost těžší. A taky jsem to dost dlouho nevěděla, že to mám a myslela jsem, že je to jen PP. Samotná PP je totiž v porovnání s deper. procházka růžovým sadem

Já nevim, ale jak to tak čtu - s těma AD, že vám nezabírají a ty symptomy. Nechávali jste se vyšetřit i na depersonalizaci /derealizaci - protože v pár příspěvcích mi to tak přijde:-P Já osobně jsem se z PP dostala, ale s tou depersonalizací je to o dost těžší. A taky jsem to dost dlouho nevěděla, že to mám a myslela jsem, že je to jen PP. Samotná PP je totiž v porovnání s deper. procházka růžovým sadem

Ahojky vsem..Hani,tehotenstvi zatim nic moc,nemuzu se poradne najist a je mi na zvraceni skoro kazdy den..no snad to nebude trvat dlouho:-))jinak u psychiatra jsem ani nebyla,bojim se brat nejake leky,ale je mi ted fajn,je to fakt zvlastvi..jeste pred mesicem mi bylo zle a ted uz zase v pohode..myslis,ze jsi muzu vzit vyjimecne nekdy pulku neurolu,kdyby se mi udelalo zle?? Nekdy premyslim jak zvladnu porod:-(( A jak je tobe??Uz je ti lepe??

Hani a jak ti bylo po tu dobu než ti Ad zabraly?já byla přes víkend celekm jakž takž a dneska sem zase úplně vykojelená,už sem si aj pobečela.Je mi celkově zle,úzkost.Asi je to i tím,že přítel je v práci a neukáže se zas několik dní doma,tak asi že jsem tu na to sama.Přes víkend jsem byla i v práci(chodím na brigády,jinak jsem na mateřské).Tak jsem byla mezi lidma,dělám v obchodě,tak nebyl čas myslet na to že je mi blbě.ale dneska se v tom už zase teda fakt vezu:-((.Ty jsi začla pociťivat úlevu až po tom 6 týdnů nebo už i v průběhu??děkuji