Diskuse - Panická porucha

Koukam dedku ze tahas jen z lidi jejich problemy asi nemas co na praci vid.Neni to zrovna ferovy.

Ahoj Leni

Ahojte,zrovna jsem měla záchvat,ďobla jsem neurol a sedla k počítači a narazila na tyto stránky.Musím se přiznat,že mi vaše příspěvky pomohly se uklidnit.První záchvat jsem měla před šesti lety,odvezla mě v noci záchranka a nechali si mě na pozorování.Vlastním usilovným pátráním jsem po několika měsících přišla na to,že mám PP,a taky díky mé obvodní lékařce,které jsem se svěřila a hned mi nasadila AD Citalec a Neurol.Vše časem zabralo a po pěti letech jsem léky vysadila,jenže před třemi týdny se mi vše opět vrátilo.Holt se mi zase sešlo pár stresů,které mě převálcovaly.Takže znova mám AD a čekám až zaberou,protože raději léky napořád než tu hrůzu.Mám štěstí na fajn lidi kolem sebe a milující rodinu,která mi to pomáhá zvládat.Kamarádka dělá čínskou medicínu,já sama mám reiky,v lednu jdu k psycholožce,tak už se těším,že se mi brzy uleví.Kombinace toho všeho je podle mě nejlepší.Všem stejně citlivým přeju hodně pevných nervů a sluníčka:-)Dája

Ahoj, procházím stránky o panické úzkosti a našel jsem tuto stránku.Rozhodl jsem se, že vám sem taky napíšu svou zkušenost s panickou úzkostí.Je mi 25 let a vše mi začalo narozením dcery, byl jsem do té doby člověk do party, věčně vysmátý atd...tři dny po porodu jsem absolvoval pohřeb známého a pak vše začalo, myšlenky že umírám, začal jsem si vsugerovávat, že mám nemocné srdce...tyto myšlenky mě honily ve dne v noci...a pak přišel první záchvat, rychlé bušení srdce, malátnost, sucho v puse....měl jsem o sebe úpně neskutečný strach...asi po půl hodině vše odeznělo, ale večer se záchvat vrátil..já měl štěstí, že přítelkyně máma má psychickou poruchu už osm let, takže hned věděla, co se děje...nemohl jsem uvěřit, že zrovna mě by něco takového potkalo, ale když jsem psychiatrovi řekl prvních pár vět, věděl přesně, co mi je...jenže já pořád nemohl uvěřit, že bych mohl mít panickou úzkost, a proto jsem odmítl léčbu antidepresivy...záchvaty se ze začátu objevovaly občas, pokaždé jsme jeli na pohotovost nebo jsem si ho prostě protrpěl...pak se ale záchvaty začaly objevovat mnohem častěji a daleko silnější...už jsem myslel jen na své srdce, možnost dostat infarkt a strach ze smrti...nakonec jsem musel chtě nechtě znovu navštívit psdychiatra a začít se léčit...to už ovšem bylo v daleko horší fázi než na začátku...Postupně jsem se začal vyhýbat všem pohybovým aktivitám, já, který denně sportoval..dnes už se léčím sedm měsíců, beru Esprital a při potížích Xanax, ale už poznávám, že jak říkal doktor:,,je to běh na dlouhou trať ".I když mi už moc lidí říkalo, že jsem zdravý, mám všelijaké lékařské testy a je to jen o mé hlavě, nejsem ještě pořádně přesvědčen, že všechny tyto příznaky panické ataky nejsou problémy se srdcem...i dnes mám dny, kdy jsem celý den papnutý jak struna, že mám snad každý sval v těle zatnutý...většinou to pak končí tak, že se tak dlouho pozoruju a bojím co se mi stane, až přijde záchvat...je těžké si jen tak říct, že mi nic není a nevšímat si toho...proto jděte při příznacích úzkosti k doktoru včas, protože já, kdybych se možná začal léčit včas, tak bych byl třeba dnes o.k.A jinak vám všem držím palce, dnes už vím, že kdo si tyto stavy neprožije, těžko může hodnotit, jak tomu člověku vlastně je...

Ahojky Dájo a Ari,krásně jste to oba napsali. U mě začly problémy s dechem. Měla jsem pocit,že nemůžu dodýchnout. Už jsem sem párkrát psala,tak se nechci opakovat. Je nás opravdu hodně a v mém blízkém okolí panikářůje také hodně. Držím Vám palce v tomto těžkém boji a zase napište!

Ahoj Dajo,Ari a Hanko.Vse co tady popisujete prozivam taky uz 6 let jsem na AD a tak nejak to jde ucim se s tim vyrovnat a zit. Kdyz si to tady procitam tak je nas dost s podobnymi problemy.Tak vsem drzim pesticky a pevny nervycky.

Ahojte,zase se nějak necítím,jsem unavená z práce a blíží se štědrý večer,ze zkušeností vím,že v tyto dny mi bývá nejhůře,tak jsem opět mrkla na stránky a mám radost,že se objevují další nové reakce.Stavy se mi ani nechce popisovat,protože mi to vždy připadá úplně šílené...fakt je moc fajn mít možnost se o tom s někým pobavit a jsem ráda,že jsem narazila na vás lidičky se stejným trápením:-)Chci se zeptat,jestli to náhodou někdo už nezkoušel řešit metodou regresní terapie?Kamarádka mi dělá akupunkturu,ale tím to nejde úplně vyřešit,chtěla bych tomu přijít na kloub a vyřešit původní spouštěč záchvatů.Snad mi v lednu k tomu řekne více psycholožka,teda pokud mi sedne.Když jsem u jedné byla před šesti lety,dopadlo to příšerně,vícekrát jsem tu paní nenavštívila.Všem vám přeju klidné dny i noci a určitě se zase ozvu:-)Dája

Ahoj ja mam panickou poruchu uz 10 se lecim a oba leky co beres znam jaky Rivotril beres mg a kolik

Přeji krásné a pohodové prožití vánočních svátků,držte se.

Cauky holky mam presne to same co vy,tedka chci otehotnet beru take prasky a tedka chci otehotnet muzete mi poradit dekuji

Beruško, počkej s tím miminem a napiš tvůj email

Ahoj Martinko, já beru Eliciu 4 měsíc a jsem už v pohodě.Začátek byl hodně těžkej,ale dá se to zvládnout.Teď už občas citím bušení,ale hned se to zklidní jak se uvolním a začnu pomalu a klidně dýchat.Taky jsem si po přečtení letáků říkal,jestli je to dobrý brát,ale oni tam musí napsat veškerý vedlejšáky co se můžou stát.No a kdyby ti nesedly tak by ti napsal jiný. Přeji hezký nový rok všem

Ahojky všichni panikáři, tak jsem zdárně přetrpěla štědrý večer na neurolu, pak dva dny bez něj-všechno v klidu-a dnes to opět začalo, bolest břicha, zácpa, motá se mi hlava, je mi zle od žaludku, nohy mě nenesou, jsem slabá. Loupla jsem si neurol, tak teď čekám až zabere a zároveň pročítám diskuse. Připadá mi, že AD nezabírají tak jak by měla a neurol zobu čímdál častěji. Ach jo, kdy už tomu bude konec, jsem zoufalá nebaví mě takto žít, chtěla bych se vrátit do starých kolejí, kdy mi bylo fajne a neřešit nějaké problémy s PP. Představa, že to bude nadosmrti mě celkem děsí, protože ataky mívám celkem často a na neurolu nechci zůstat závislá. Zatím jsem na neschopence, nejsem schopna dojet kamkoliv, nakoupit v obchodě, prostě jsem naprosto nemožná, PP s agorafobií mě ubíjejí, stále mám hlad, ale je mi zle od žaludku, když se nenajím, je to hrozné, když se najím, je to ještě horší. Opravdu jsem zoufalá a nic mě nebaví. AD beru Prothiaden 75 mg ráno a dva večer už třetí měsíc a řekla bych, že stav se spíše zhoršuje, nebýt neurolu, tak snad ani nevylezu z postele, neustále jsem ospalá a celkové malátná :-( Hrozně se těším,až bude mnohem líp, ale bohužel se ta zatím neděje. Tak všem držím palce, mějte se líp než já a užívejte si pohodové dny a šťastný nejen Nový rok

Ahoj lidi mám také problém s panickou poruchou. Někdy mám pocit že se udusím nebo že mi pukne srdce. Mám i přehnaný strach o své blízské. Třeba půl roku je můj stav v pohodě, ale momentálně se můj stav zhoršil. Může za to i fakt že mému dědovi našli nádor ve střevech. Snažím se být statečná ale špatně to nesu a mé návaly strachu jsou teď skoro na denním pořádku. Přesto doufám že saze bude líp. Držím všem palce aby panickou poruchu dostali pod kontrolu i když je to fakt těžký.

Milá Haničko, já tady o vysazování nic nepíšu,a léčím bylinkami které nikomu neškodí.