Diskuse - Fobie z řízení auta

..a vyřazením na neutrál se zatím trápit nebudem. prý je brždění se spojkou zlozvyk, ale hlavně že zastavím, kde potřebuju.

Tento problém jsem řešila také. V 43 letech jsem se rozhodla, že si udělám řidičák. Celá rodina tím "žila". Našla jsem si bezva učitele, který byl v pohodě a autoškolu jsem absolvovala. Rodina se mi snažila "pomoci". Ténovali chlapci s mnou tak, že jsem při vstupu do auta měla pocit na zvracení. Řvali při jízdě, aby mi "pomohli", protože jsem byla "nebezpečná". Učitel autoškoly mi radil jezdit v autě sama, nenechat se znervóznit. Koupila jsem si auto. "Chlapci"( manžel a syn) mi dávali do těla, jezdili jsme cvičné jízdy. Uvažovala jsem o tom, že už do auta nesednu. Pomohla mi kamarádka. Pravila, umíš se rozjet a zabrzdit? Tak o co jde? Jela autem přede mnou a já pochopila, že je to jen na mně. A tak jsem se rozhodla. Jezdím každý den autem do práce a cítím se svobodná. Za ten pocit to stojí.

Děvčata děkuji za podporu. Jízdu mám v pondělí. Ležím v posteli a představuji si,že jedu po silnici. "Mrskám" nožičkama jako že šlapu pedály. Jestli to není na "kazajku"??Všechny zdravím

Zdravím všechny řidičky (nebo "skorořidičky":)
Tak já dnes zase chvíli jezdila, ale nemám z toho nejlepší pocit. Za prvé bych řekla, že jede-li s vámi spolujezdec, který je nervóznější než vy a vy ho berete jen proto, abyste nejely samy, tak radši nebrat! Dále se plně vyjevují moje problémy při řízení a opravdu nevím, jestli se to "zlomí". Jedna z věcí je, že jedu-li po silnici mimo obec nejvýše 90 km podle předpisů, předjíždí mě každé auto. Mám pak pocit, že brzdím provoz a něco dělám blbě:) Další věc je, že tak úplně nezvládám z té rychlosti zpomalit až na 50, když vjíždím do obce- většinou ještě za cedulí jedu tak 70. Potom stále problém s perspektivou při nájezdech doleva. Jedu domů přes dost ošklivou křižovatku, kde musím najet doleva, ne moc, ale zároveň dost na to, abych udělala řidičům pokračujícím za mnou rovně, místo zprava. Je tam místo tak akorát. No a já jedu, soustředím se na to, abych si správně najela a zastavila na správném místě- a ve finále mi to chcípne při rozjezdu a za mnou už se řadí auta. Tyhle situace mě dost stresujou. A ještě se rosím z toho, že budu muset předjíždět třeba autobus nebo traktor- já se prostě bojím toho manévru, že neodhadnu tu vzdálenost. Už jste některá sama předjížděla? Tak vidíte, že mi zatím jízda žádné velké potěšení nepřináší, a moc se mi už ani jezdit nechce.
MIRKO- cos myslela tím "dlouhé řazení"? Mně se v tom opelu řadí docela dobře, akorát spojka mi zabírá moc rychle od podlahy a dělá mi to problémy hlavně při rozjezdech do kopce- už mám domluveno, že mi to kamarád automechanik opraví- víc ji přitáhne.
Jinak holky, asi přestanu shánět za každou cenu někoho, kdo má zrovna čas, aby se mnou jezdil a začnu jezdit jenom sama. Alespoň se budu víc soustředit a ničí řeči mě nerozhází. Tak zatím všem hodně zdaru!

A ještě jsem na něco zapomněla, docela mě děsí šířka silnice a mého vozu- mám prostě nějak tendenci se na některých místech cpát doprava z obavy, že silnice není dost široká, aby se vešly dvě auta (i když ve skutečnosti je, protože se tam běžně vyhýbají). Je to zřejmě jenom psychologický problém, máte s tím některá stejnou zkušenost?

ahoj Petro, zdá se, že máme stejný problém. Je mi 32 let, autoškolu jsem si dělala před 6 lety a po ní jsem toho moc nenajezdila. Letos v únoru jsem si našla novou práci, při které potřebuji řídít auto. Ihned jsem si zaplatila kondiční jízdy. Poté jsem začala jezdit brzy ráno po Praze, aby jsem si auto pořádně osahala. Pozítří nastupuju do nové práce a mám pořád strašnou hrůzu, že to nezvládnu. Pořád přemýšlím nad tím, jak tam zaparkuju. Vím, že až pojedu do práce, tak pojedu max. na trojku. a kde je to rizikové /samý semafor a přechody/ pojedu na dvojku. Pořád se uklidňuju, že každý jednou začínal. Ty nervy jsou strašný. Měj se krásně a v řízení hodně zdaru.

ahoj všem...
Ivano - dlouhé řazení, já si představuju, že jde o delší vlastně cesty v tom háčku řadící páky, ale asi to nebude nic zásadního.
Docela marně jsem se těšila z těch pár dnů, co byly suché silnice.
A navíc, mé jízdu už jsou opravdu jen jedna křižovatka za druhou, přes koleje vpravo a hned zase vlevo, pěkně mně instrukrorka drtí, prostě neskutečné a v podstatě snad není možné jen úplně bez chyby. Jsem tedy pěkně v nervu, už začínám celé Dejvice a okolí nemít ráda! Ach jo.

ahoj holky,musíme to prostě vychytat,jak jsem jela v pátek,taky jsem si blbě najela při odbočování doleva,připadá mi,že se tam 2 auta nevejdou,ve finále jsem se rozjela na 4,zapomněla jsem přeřadit,auto řvalo jako kráva,manžel taky,tak chci pořádně natrénovat rozjezdy u nás vlese,v autoškole jsem se v nafťáku rozjížděla se spojkou,v našem benzíňáku na mě manžel křičí"přidej plyn přidej plyn",každý auto je prostě jiný,musíme si věřit a věřím že zvítězíme!!!!kdy čekají Mirku zkoušky,budeme držet palce i u n ohou

ahoj holky můžete mi někdo poradit, začala jsem řídit. Jezdím po Praze. Mám problém s tím, že kde jsou samé přechody a zastávky autobusů jezdím pomalu na dvojku, ale tam kde je to trochu volnější jedu sice na trojku, ale mám strach, že když chodec začne přecházet, tak dupnu na brzdu a řidiče v zádu budu mít v kufru. Poraďte mi prosím jak to udělat, aby jsem to zvládla. Pokud můžu poprosit napište mi krok za krokem, jak to děláte vy. Děkuju

možná to holky znáte:

youtube.com/watch?v=_uDZY99ldjY

stream.cz/video/8147-blondyna-v-autoskole

Zdravím děvčata,
Pájo: tak teď jsem se v tom tvém psaní úplně poznala:) Tuhle jsem odbočovala na křižovatce doleva a jak jsem se soustředila, abych si správně najela, zapomněla jsem si podřadit a rozjezd byl na trojku- auto zařvalo a poskočilo- hned jsem si to uvědomila, ale už bylo pozdě a akorát jsem na sebe byla naštvaná, v autoškole jsem to nedělala. No ale hodně prostě dělají nervy. Mám taky ten problém s odhadem šířky vozovky, jak jsem už psala. Kolega v práci mi poradil, abych si dala pravé boční zrcátko víc dolů, abych viděla i okraj silnice a občas se koukla, jak daleko jedu od krajnice. No nevím, nezdá se mi to jako dobrá rada, když to zrcátko potřebuju zvednutý- ale řidiči s třicetiletou praxí jsem se jaksi neodvážila oponovat:) Teď je tu zas psí počasí a radši nejezdím,chystám se až koncem týdne. Akorát se mi nelíbí, že jsem zkrátka dost ve stresu z té jedné křižovatky s odbočováním doleva, musím tam stát do kopce a ten rozjezd je bída.
Mirko: to zvládneš, alespoň se naučíš dobře řídit, když máš náročnější terén.Zase je to lepší, než dělat autoškolu v nějakém městečku a pak být vyklepaná z kdejaké křižovatky.

ahoj holky řidičky,včera jsem jezdila - po lese paráda,pak na silnici vesnice,jezdila jsem asi hodinu,prosila jsem manžela,ať jde řídit,ale byl neoblomný, opět krizovka při odbočování vlevo,šahnul mi po volantu,obdivuju ho,že se semnou nebojí jezdit ,asi by bylo lepší jezdit samotná,abych jezdila bez radění,ale na to si netroufám,jet s někým je pocit bezpečí,jo a jezdim moc vpravo,jedním kolem jsem pomalu ve škarpě,ach bože,pořád čekám,že už přijde ta chvilka,kdy to půjde,ale pořád to nepřichází

Ahoj holky,
myslím, že asi mnoho z Vám tuší jak mi je. Mám tři hodiny do konce a v úterý mám první pokus. Provoz docela silně houstne, to si člověk myslí, že už to víc nejde. Co jízda, to nějaká taškařice z mé strany, s nějakým komisařem v zádech si to nedovedu představit. Vlastně vůbec.
Chvilku jedu OK, pak blik a jsem mimo. Ale pravda je, že se pohybuji v prostoru fakt silného provozu, navíc s MHD včetně tramvají.
Řadit a podřadit docela v pohodě, už se rozjedu i v mírném kopci bez ruční, ale bude to ještě trvat.
Obecně se říká, že to trvá minimálně půl roku od autoškoly (Pájo), než si řidič trochu vydechne. Ale to prý bývá i ošidné, neb si myslí, že je již pánem situace, ale opak je pravdou.
Holky, takže, jsem ve stresu, však vy víte, jdu pilovat testy, ať mám aspoň někde jistotu.

Mirko- to zvládneš, uvidíš. Já jsem si taky nedovedla představit, že jedu s komisařem za zády, ale bylo to v pohodě- představovala jsem si, že je to jenom nějaký chlápek, kterého mám někam hodit:) A hlavně byl sympaťák a pořád se bavil s instruktorkou, což mi ve finále přišlo lepší, než kdyby bylo ticho jako v hrobě. Jinak když jsem jezdila, tak jsem si při střídání s jednou paní sedla za ní a opravdu komisař vidí úplně všechno- kdo šlape jaké pedály, jestli se koukáš do zrcátek bočních i vnitřního, má tě jako na dlani. U nervózních povah hodně dělá osoba instruktora- jestli je morous a od pohledu nepříjemný, tak to může být horší (tu zkušenost mám taky z první zkoušky).
Pájo: úplně chápu, prožívám to podobně, akorát že budu jezdit sama, na nervního spolujezdce už jaksi nemám. Navíc kdyby mi někdo sáhnul do řízení (třeba by i musel), tak bych už asi nevyjela- to se mi stalo v autoškole jen jednou, když jsem přehlídla stopku. Jinak jak už jsem psala, taky mě to táhne doprava, to je jenom psychologický moment, takový optický klam, že je málo místa, to se určitě poddá.:)

MIRKO na úterý se hezky vyspi,buď v klidu,i komisař je taky proboha jen člověk,kontrolovat zrcátka,blikat,přeju jen zelenou na semaforech,tramvajáci ať mají stávku,to určitě dáš!testy jsou pohoda,klídek,tabáček,tak hodně štěstí,držím palce i u nohou,potom písni