Diskuse - Deprese

děkuji džoli za krásný příspěvek a radu souhlasim s vami a delam to presne tak jak jste mi poradila kazdy den pisi sms nebo meilik a vyjadruju mu velkou podporu ze to snim nevzdam ale uz je to 4den kdy se mi vubec neozyva uz si nevim rady zda jeste funguje nas vztah nebo to je konec z jeho strany???vim jen ze chtel byt sam a chtel cas rada bych mu pomohla ale nevim jak zda jet zanim bojim se reakce ze by me treba odmitl nebo nevim jsem rozhodnuta cekat do stedreho dne ale pak uz ani ja zasebe nerucim nici me to nemuzu fungovat tak jak bych mela a nespim nejim proste neni mi moc dobre zacinam se o nej velmi bat a obavam se aby to sam zvladnul aby to naopak nedopadlo jeste hure nechci myslet na to nejhorsi nedokazu se srovnat stim ze behem 14dnu se dokaze clovek tak uzavrit do sebe a zmenit ,jsem beznadejna a dekuju za odpovedi

Trochu bych se bála, že čím déle se nechá člověk v depresi samotný, tím víc a hloub se zavrtá do sebe (a tam mu je určitě všelijak, jen ne dobře) a tím hůř se vrací zpátky do normálního života. Asi bych požádala o radu psychology. Možná bych za ním přece jen zašla a neurazila bych se, kdyby to nedopadlo podle mých představ. Na to, aby mu bylo pomoženo, nejste sama. Myslím tím, že jsou tu doktoři, psychologové, nakonec i nemocnice, kdyby šlo do tuhého.
Zkrátka, šla bych za ním a zeptala se ho, co pro něho můžu udělat. Kdyby mě odmítnul, objednala bych se na radu k nějakému psychologovi (předtím si zjistěte, kteří jsou hrazeni pojišťovnou, protože jinak se platí hotově).
Držím oběma palce a napište.

pokusim se stim neco udelat dekuju za radu zatim je to stale bezvysledne pisi kazdy den a uz se take zacinam obavam tak asi zvolim to osobni setkani a podle toho se pak situace bude odvijet dal jen nevim jestli to k necemu bude pokud nebude chtit sam tak stim nic neudelam ani nasilim si myslim

Deprese je opravdu hodně složitý stav mysli, kdy nevíte ani sama, co chcete, snad jen, aby to trápení co nedřív skončilo. napadne vás dokonce, že odejdete z tohoto světa dobrovolně, protože stejně nic tady nemá smysl a je to jen utrpení. Mě pomáhá, když mě partner "rozmluví". Není dobré být o samotě a mlčet, jen se užírat. Bohužel, nemám univerzální radu, protože nevím, jak na tom váš partner je a každý svůj stav prožívá trochu jinak, i když v zásadě se v projevech shodneme. Možné je, že se stydí za to, jak se cítí a že je "duševně nemocný". Sám cestu ven, ale nejspíš nenajde. To je právě to, proč by měl mluvit s doktorem, s psychologem.
Lehké to mít s partnerem nebudete, je potřeba hodně lásky a trpělivosti k vydržení odmítání a "nelásky". Nemáte to lehké oba. A já vám přeju oběma, abyste co nejdřív našli řešení a byli zase, jako dřív, spokojení,zdraví, šťastní.

moc děkuji ,pomáhá mi tady ta komunikace cloveka to trochu podpoří ,je jasne ze kazdy pripad je individualni zatim jsem 6den bez komunikace a je to fakt tezky kdyz ja pisi atd a on nic ale vzkazal po dceri ze potrebuje cas a ze si plne uvedomuje ze by mel osobe dat vedet coz me potesilo tak jsem prestala psat uplne a cekam treba ho to nakopne ze se neco deje ze nepisi par dni to zkusim z druhe strany a pak uz snim promluvim jestli se nic nezmeni uvidime kazdopadne pak uz se to bude muset zacit resit to je pravda cloveka uz napadaji i myslenky na rozchod jestli bych mu neulehcila situaci ,ale myslim ze na to je cas vzdycky a je to to posledni reseni kazdopadne to nevzdam !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! dekuju za psanicko a preji také moc pohodových dní a hodně síly do dalších dni a hlavně krásné vanoce

moc děkuji ,pomáhá mi tady ta komunikace cloveka to trochu podpoří ,je jasne ze kazdy pripad je individualni zatim jsem 6den bez komunikace a je to fakt tezky kdyz ja pisi atd a on nic ale vzkazal po dceri ze potrebuje cas a ze si plne uvedomuje ze by mel osobe dat vedet coz me potesilo tak jsem prestala psat uplne a cekam treba ho to nakopne ze se neco deje ze nepisi par dni to zkusim z druhe strany a pak uz snim promluvim jestli se nic nezmeni uvidime kazdopadne pak uz se to bude muset zacit resit to je pravda cloveka uz napadaji i myslenky na rozchod jestli bych mu neulehcila situaci ,ale myslim ze na to je cas vzdycky a je to to posledni reseni kazdopadne to nevzdam !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! dekuju za psanicko a preji také moc pohodových dní a hodně síly do dalších dni a hlavně krásné vanoce

Škoda, že nemám víc informací, možná bych na něco přišla. Myslela jsem, že žije sám. Pokud má rodinu, znamená to zázemí a podporu, je jeho situace snesitelnější. Taky nevím, jak k "depresi přišel", jak dlouho ji má a jestli je to třeba poprvé, jestli se léčí, dochází k doktorovi, v jakém jste vztahu, jaký je mezi vámi věkový rozdíl, jestli pracuje... Zkrátka, otázky a odpovědi pro psychologa.
A vy, Vladisko, byste měla vědět, že deprese se v mnoha případech vyléčit nedá, že je to na celý život a soužití s takto trpícím člověkem není jednoduché (může to být utrpení i pro jeho partnera). Mozek si dělá s naší myslí i tělem, co se mu zachce a často není síla ovládnout svoje pocity a podle toho jednáme, i když víme, že tím ubližujeme. Máme pocit méněcennosti oproti zdravým lidem, neumíme se pro nic nadchnout, radovat se, život nás obtěžuje a nezřídka to umíme okolí dát drsně najevo. Cítíme se vyčerpaní, rozbolavělí, bez energie.
Hodně z nás přestalo chodit mezi lidi, protože jsme se mezi nimi začli cítit mizerně. Opouštíme přátele, protože máme komplexy, opouštíme svoje koníčky, činnosti, protože nám najednou připadají nesmyslné. Dokonce někteří přestávají zvládat svoje zaměstnání a zůstávají doma, v invalidním důchodu.
Myslela jsem, že má váš partner jenom vás a je na svoje trápení jinak sám. Ale, jak píšete, má dceru, takže alespoň nějakou podporu. Určitě nechce, abyste viděla, jak se cítí, aby nepřestal být ve vašich očích muž s velkým M. Já taky za záždnou cenu nenechám na sobě vidět, když je zle a přetvařuju se, aby nikdo z mých blízkých nepoznal, že jsem bezmocná a v takových chvílich se schovám před světem. Jenže taky dobře vím, že nebýt mého partnera, který mě v takovém stavu nedovolí setrvat, sama bych se ze dna nezvedla.

tak to jsme si spatne rozumeli dceru mam ja on zije sam ve svem byte a ja take s dcerou ve svem byte jsme spolu uz 3rok pred 3lety mu zemrela zena na vaznou nemoc a stalo se to presne na vanoce takze proto ta deprese asi bolestne pro nej nikdy nemel zadne potize ale ted od listopadu to zaclo uz se chtel i rozejit prej by to bylo v dane situaci nejlepsi ale pak prisel a jeste do 4prosince to slo i kdyz mizerne vim ze bere leky a chodi k lekari mluvila jsem s jeho matkou a mam sni schuzku kde o tom pohovorime protoze ona take se nabidla ze bude unej prez vanoce a odmitnul i ji!!!chce byt pry sam a kdyz jeho maminka se na me ptala tak byl pry podivny a vyhejbal se otazkam ale o rozchodu nerekl nic tak nevime
od 7 prosince prestal psat a komunikovat semnou !k matce chodi ale i tam je podivny pry rikala naposledy vzkazal po me dceri ktera mu psala ze ho podporime ze prej si uvedomuje ze by mel o sobe dat vedet ale ze se neciti dobre a vzkazal mi ze chce byt par dni sam!!!
takze ted jiz 3den mu nepisi ani meily ani sms a cekam na schuzku s jeho matkou a pak se uvidi co bude dal je to pro me tezke kdyz nevim co se deje a jestli jsme jeste spolu je to ve fazi cekani a jen cekani ,jsem trpeliva protoze mi nanem zalezi a zvladli jsme horsi veci tak snad prekoname i tohle ,urcite to nevzdam!!!!

tak to jsme si spatne rozumeli dceru mam ja on zije sam ve svem byte a ja take s dcerou ve svem byte jsme spolu uz 3rok pred 3lety mu zemrela zena na vaznou nemoc a stalo se to presne na vanoce takze proto ta deprese asi bolestne pro nej nikdy nemel zadne potize ale ted od listopadu to zaclo uz se chtel i rozejit prej by to bylo v dane situaci nejlepsi ale pak prisel a jeste do 4prosince to slo i kdyz mizerne vim ze bere leky a chodi k lekari mluvila jsem s jeho matkou a mam sni schuzku kde o tom pohovorime protoze ona take se nabidla ze bude unej prez vanoce a odmitnul i ji!!!chce byt pry sam a kdyz jeho maminka se na me ptala tak byl pry podivny a vyhejbal se otazkam ale o rozchodu nerekl nic tak nevime
od 7 prosince prestal psat a komunikovat semnou !k matce chodi ale i tam je podivny pry rikala naposledy vzkazal po me dceri ktera mu psala ze ho podporime ze prej si uvedomuje ze by mel o sobe dat vedet ale ze se neciti dobre a vzkazal mi ze chce byt par dni sam!!!
takze ted jiz 3den mu nepisi ani meily ani sms a cekam na schuzku s jeho matkou a pak se uvidi co bude dal je to pro me tezke kdyz nevim co se deje a jestli jsme jeste spolu je to ve fazi cekani a jen cekani ,jsem trpeliva protoze mi nanem zalezi a zvladli jsme horsi veci tak snad prekoname i tohle ,urcite to nevzdam!!!!

tak to jsme si spatne rozumeli dceru mam ja on zije sam ve svem byte a ja take s dcerou ve svem byte jsme spolu uz 3rok pred 3lety mu zemrela zena na vaznou nemoc a stalo se to presne na vanoce takze proto ta deprese asi bolestne pro nej nikdy nemel zadne potize ale ted od listopadu to zaclo uz se chtel i rozejit prej by to bylo v dane situaci nejlepsi ale pak prisel a jeste do 4prosince to slo i kdyz mizerne vim ze bere leky a chodi k lekari mluvila jsem s jeho matkou a mam sni schuzku kde o tom pohovorime protoze ona take se nabidla ze bude unej prez vanoce a odmitnul i ji!!!chce byt pry sam a kdyz jeho maminka se na me ptala tak byl pry podivny a vyhejbal se otazkam ale o rozchodu nerekl nic tak nevime
od 7 prosince prestal psat a komunikovat semnou !k matce chodi ale i tam je podivny pry rikala naposledy vzkazal po me dceri ktera mu psala ze ho podporime ze prej si uvedomuje ze by mel o sobe dat vedet ale ze se neciti dobre a vzkazal mi ze chce byt par dni sam!!!
takze ted jiz 3den mu nepisi ani meily ani sms a cekam na schuzku s jeho matkou a pak se uvidi co bude dal je to pro me tezke kdyz nevim co se deje a jestli jsme jeste spolu je to ve fazi cekani a jen cekani ,jsem trpeliva protoze mi nanem zalezi a zvladli jsme horsi veci tak snad prekoname i tohle ,urcite to nevzdam!!!!

Naprosto ho chápu. Chce být sám, ale neměl by být. Opravdu. Protože se bude zavrtávat do svých nepříjemných pocitů čím dál hloub a užírat se negativními myšlenkami a čím déle se bude izolovat, tím hůř se mu bude vracet zpátky. Potřebuje přijít na jiné, normální myšlenky. Jít na vzduch, rozhýbat se, rozdýchat. Udělat něco, co ho potěší, rozptýlí. Pokud nechodí do práce, nemá kontakt s lidmi, je to ještě horší. Prostě někdo z vás ho musí vytáhnout z izolace a rozmluvit ho, rozpohybovat. Potřebuje se taky najíst (je možné, že ztratil chuť k jídlu), pitný režim, co nejvíc světla a kyslík, vitamíny (uvádí se B6 a hořčík), někomu dělá dobře čokoláda.
Měl by denně s někým mluvit, s někým se vidět, dodržovat denní režim. Ale pokud ztratil energii, nenutit ho, aby "podával" stejné výkony, jako před atakou D, protože to není možné.

ano urcite je to tak take si myslim ze by nemel byt sam pokusime se proto neco vymyslet vse je to tezsi o to ze jsou zrovna vanoce v pondeli pohovorim smatkou jeho auvidime co vymyslime asi by bylo dobre kdyby tam jela ona maj dobry hezky vztah urcite mu pomuze vice nebude se pred ni stydet za sve deprese jako mozna predemnou uz 4den jsem se neozvala mu nevim zda delam dobre mam nutkani napsat kratky meilik aby vedel ze se nic nedeje ale bojim se ze zase zbytecne napisi a odpovedi stejnak nedockam se
nechci ho svym vtiranim odradit ???

napsala jsem a dostalo s emi odpovedi nepis prosim!!!!tak to vzdam kdyz mu neni pomoci nemuzu vice delat ale moc dekuji za podporu je super ze jsou jeste lide kteri poradi

Tak si tady čtu Vaše řádky. Moc tomu Vašemu příteli nerozumím. Na mne taky teď v zimě padla deprese, bojuju s tím již 7 let, beru léky a i při nich jsem porodila dvě zdravé děti, ale vždy když je zima nebo když je zima a zkouším snížit léky, začnu se v tom topit. Bez společnosti by mi bylo ale ještě víc zle. Snažím se strašně moc přemáhat. Není to jednoduché, ale pokud tohle dělá, asi se v tom utopí. Je ale asi nefér, abyste se v tom utopila i Vy. Tím asi nikomu nepomůžete.

Hm, kdybych si z vlastní zkušenosti (mnohaleté) nebyla jistá, že samota je v depresi zhoubná, neradila bych, co jsem radila. Já asi pánovi trochu rozumím. V tomhle stavu není schopen poznat, co je pro něho dobré. Je to, jako by pacient se zlomenou kostí odmítl její narovnání a zasádrování, protože to bolí. Vladiska už víc udělat asi nemůže. Není to lehké pro nikoho. Tak už jen přeju, aby to dopadlo dobře!