Diskuse - AGORAFOBIE

Všechny Vás moc zdravím;ráda čtu vaše články a vždycky se mi trochu uleví.Tyto dny mám chvíli od agory pokoj;zatím to zvládám a je fakt;že když jdu ven;tak si toto Leni také říkám;ale jinak děkuji.Nesmí se tomu člověk úplně podat;vím ono to někdy není snadné;ale já někdy;když už mi je blbě dlouho;tak do mě vleze vztek a just jdu někam;abych tu potvoru dostala na lopatky.Mějte se moc hezky a zvládněte to!!!!!!!!!!!!!

Markéte ďakujem za odpoveď.SF a AGORA sú podobné v tom , že pri SF sa bojíš ľudí a pri AGORE sa bojíš pristorov a miest, kde si odkázaný len sám na seba.
Ja vás tu čítam a nechápem, že niektorým lieky nezabrali.Mne začali zaberaťsíce po
tých 3 mesiacoch,ale zabrali.Predtým som nemohla úplne nikde chodiť, len s vypatím síl do práce/aj to občas taxíkom/ a spať.V práci dáko vydržať a to si nevie nik predstaviť, keď som niekedy dostala panický záchvat.A tváriť sa pred šéfom, že vám nič nieje.
Až psychiater mi vysvetlil, že to s kávou nemám preháňať/z toho tie PP záchvaty/ a dal lieky.Ešte Agorka občas príde,aj mini záchvat PP/čo ma neteší/, ale to je ako porovnať ferrari s trabantom.

Ahoj holky,

Jani V., už je to snad lepší, ale hodně mě to vzalo. Teď mi proplatí dovolenou, co mi zbyla a doplatí část mateřské, takže budeme mít z čeho udělat Terince Vánoce.

Leni, máš pravdu, sblížilo nás to. Jsem moc ráda, že se mi svěřil a taky jsem zvědavá, jak dlouho to sblížení vydrží. A jak jsi psala, že už sem nechceš chodit, tak já sem už taky moc nechodím, většinu příspěvků vůbec nechápu a ani se tím nechci zatěžovat. Každý máme svých starostí až nad hlavu a nemám čas se tady zabývat tím kdo co píše. Čemu nebudu přeci reagovat na příspěvky, kterým absolutně nerozumím.

Ahoj Kamčo, kdybych měla hodnotit svoji finanční situaci, tak už si to nejmíň dvanáct let "musím házet denně ". Ono obvykle méně ale znamená více. To, že nemohu něco malému koupit nebo zaplatit (třeba kurz nebo kroužek navíc) mne také štve. Ale když zrovna nemám novou televizi nebo zařízený byt, tak to mne z míry nevyvádí. Já jsem se při svém podnikání setkala s takovými situacemi, jak svými vlastními, tak i mezi klientelou, že se divím, že ještě žijeme. Ono materiálno není tak důležité jako duch**no. A člověk nemusí mít všechno nebo všechno, co chce.
Představa, že bez toho či onoho nemůžeme žít nebo že naše dítě musí nutně něco mít, je výplodem naší nerozumné a zničující touhy. To člověk pozná, až když zjistí bez kolika věcí se obejde a přesto dokáže žít " s málem " šťastně nebo ještě dokonce šťastněji , než když předměty své touhy vlastní. Hlavně pevnost a sílu partnerského vztahu prověří právě takovéto situace. Klasickým případem je "žena na MD"- tedy to, co prožíváte vy, prožívá hodně lidí-prostě musí vyjít s menším rozpočtem. Ztráta zaměstnání nebo povinnost nahradit způsobenou škodu je obdobou.

Lenko a Kamčo, čemu tady na foru nerozumíte ? Chcete říci, že se nějak diskutující odchylují od tématu nebo vám to už nic nového nepřináší ?
Jak občas Lenka něco napíše, tak mi připadá, že jí ta fobka ustupuje, takže to by bylo fajn, jestli je to pravda.
Jinak Kamčo, taková řekněme nepříjemná situace v rodině může fobikovi hodně pomoci, i když to tak nevypadá. Jsou situace, které člověka-fobika doslova donutí "zapomenout na fobii ", čímž se startuje ozdravný proces otužování se proti fobkám. To vím z vlastní zkušenosti. A člověk si ani neuvědomuje, kolik má doopravdy vnitřní síly, když ji zrovna nepotřebuje. Ale věř tomu, že jí má
mnohonásobně víc, než si myslí. Kdyby ne, tak by lidstvo asi v minulosti již vyhynulo nebo alespoň značně prořídlo. Jak se říká, člověk vydrží víc než kůň. Nejdůležitější je vůle.

Čo ja z vlastnej skúsenosti môžem poradiť pri Agore: obmedzte kávu, ak fajčíte, tak prestať,alkohol vôbec, to na druhý deň je hrôza.
Keď vás niečo rozčúli, rozruší treba zrelaxovať, najlepšie pre mňa/ako relax/, sú staré české komédie/je tam plno vtipných dialogov-nedávno som si dobre oddýchla pri filme Advokátka Vera/.
Ja som sa motala s Agorkou temer15 rokov bez toho, aby som vedele, čo mi je.A tieto posledné roky to bolo už veľmi ťažké, keďže sa k tomu pridala PP.Tiež som mala pocit, že to len ja som dáka divná.Ale vďaka za net.Až tu som zistila čo mi asi je a kám s tým.
Ešte aj komedie s Marvanom sú dobré, ako decko ma nebavili, že fuj čiernobiele filmy, ale rokmi človek hádam aj dáky rozum dostáva.
Pekný deň, u nás mrzne,ale aj slnko svieti, tak idem dačo porobiť, nech si mužík myslí aká som šikovná

Skúste tiež pravidelne cvičiť relaxáciu, resp. bránicové dýchanie. Dobrým pomocníkom pre mňa bol domáci HRV biofeedback - vďaka tomu, že bol prenosný som ho nosil všade so sebou a popri mne na ňom hrávali aj deti - mali dve v jednom - hrali sa a zároveň trénovali nácvik relaxácie. Éra keď biofeedbacky mali len psychológovia v ambulanciá je už preč. A som tomu rád.

Marek a čo je to bránicové dýchanie?

Bránicové dýchání je nadechnutí se do dolních cest dýchacích. Je třeba to nacvičit. U nás jsou příručky typu Ruediger Dahlke, Andreas Neumann- Léčivá síla dýchání nebo jsou návody v některých knihách o józe.
Je to pod názvem Pranajama - to je jóga dechu, dýchání a je součástí celostní jógy.
Marku, kolik ten HRV biofeedback stojí ? Já mám dítě s ADHD a sama občas také nějakou tu fobku, takže u nás by se to využilo. Já už jsem uvažovala o tom, že zajdu ke kineziologovi nebo k terapuetovi, který aplikuje biofeedback, ale připadá mi to nákladné. Možná, že by se mi také vyplatilo si ho opatřit domů. Podle toho, cojsem četla na téma biofeedbacku různě na netu nebo i na diskuzích mi připadá, že to funguje. Ale nikde jsem nenašla nabídku a cenu na to, co máš ty.

Ahoj holky, škoda, že sem už nikdo nechodíte...Docela se mi po vás stýská :-).
Mrzí mě, že se to tady tak pokazilo...
Nejste někde jinde?? Jana V.

Já se jim ani nedivím: Kamča asi nepíše nikam. Doufám, že už je na tom lépe. A já teď s agorou problém nemám, už mne ten záchvat přešel, takže taky nemám co psát. Spíš mne chytají záchvaty SF.
A že se to pokazilo- spíš to pokazila jedna osoba, ta teď už na diskuzi napadá kdekoho, už nejen mne a koleduje si od některých lidí o trestní oznámení, protože je bezostyšně pomlouvá. Vždyť vidíš, že jsem za poslední měsíc odpověděla jen zzzdence.

Jano V, jak je u vás,už jste se tam z toho trochu vzpamatovali ? Kamča ani Lenka nepíšou. Teď po zavedení té IP adresy už tady snad nikdo nebude řádit
a rozeštvávat nebo tapetovat diskuze. Jenže většina lidí už je tady otrávených. Občas zkusím nějaký fórek. Ony ty některé příspěvky vysávaly energii, takže lidé ty diskuze opustily, aby je ta osoba, kterou mám na mysli ,nenapadala. Ona už pak nenapadala jenom mne, ale i další lidi. Chvíli se nám ji podařilo zaujmout na "Odkládání ", ale pak zase začala řádit jak černá ruka. Snad se holky vrátí na diskuzi, až budou mít jistotu, že je jentak někdo zase nerozhodí.Tak snad se to zase nějak kulturně rozběhne-doufám.

Dobrý den Jano. Dovolila jsem si vstoupit do Vašich diskusí, také jako majitelka agorky. Z Vašeho příspěvku je jasné, že Vaše jistě příjemné a pomocné klábosení se zvrhlo někam do oblastí, které jistě nikomu nepomáhají. Pokud byste chtěly vrátit se zase někam do normálu velmi ráda se přidám. Je mi 57 let mám dvě velké děti a jsem sama. Se svojí nepřítelkyní "agorií harpyjí" žiju jen pár let, takže jsem ji ještě úplně nepřijala jako normu. Moc zdravím a přeji hezký den. Zbyňka

Škoda, že nám zmizela Lenka.

Ahoj Bibino. Já si také myslím, že mi ta mrcha agora začala právě, když děti opuštěly hnízdo nebo když byly ve věku, kdy už by mohly opustit hnízdo. Já si myslím, že bych ty záchvaty agory nebo SF měla, kdybych zůstala sama, ale tím, že mám ještě toho malého syna, tak to jsou jen takové krátkodobé záchvaty ani ne moc silné. Ten můj syn vyžaduje určitý druh péče - výlety, kulturu - tak to jdou agora i SF stranou. Mám tady v domě sousedku, která má SF. Já jsem si nejdřív myslela, že trpí stihomamem-ona se tak totiž chovala a také jí to nějak víc začalo, když odešel z domova její syn. Jo a to jí ještě umřel i přítel. Ta to měla extra za sebou ty události.
Mně se to obvykle probudí v létě. Ani jsem nevěděla, že teplo takhle na fobky působí, až to tady napsala některá z děvčat. Já s tou občasnou lehkou atakou žiji docela spokojeně, jen vloni na podzim se obě ty mrchy připlížily a pustily mne v podstatě skoro až za rok. Jinak agora ani SF u mne také není žádná norma. Ono je to myslím dobře, protože když bychom to považovali za normu, tak asi nevylezeme z domu a povídat si budeme s rádiem.