Diskuse - AGORAFOBIE

To toho opravdu , Moniko, bereš tolik ? Proč ?Na tu kombinaci se zeptej lékaře. To ti tady asi těžko někdo poradí, teda myslím.

Dnes som sa deckám dala napraviť na kolotoč.Najskôr som sa bála, že čo moja agorka, ale nakoniec to bolo super.Jazda trvala 10 minút a ja necítila žiadne úzkosti, len ten normálny strach, keď kolo zrýchľuje, alebo zrazu začne cúvať.
A to som si predtým dala riadnu kávu.AD som si sama znížila, tak ma dr. sprdol, že to nemôžem.
MONIKA určite máš telefon na svojho dr. , tak sa ho spýtaj.Ja môžem mojmu volať aj o pol noci, ale zatiaľ som to nerobila.Normálne mi dal číslo svojho mobilu a keby dačo, môžem hocikedy volať.
KIK som sa chcela spýtať, ty nebereš žiadne AD?alebo si brala?

Kvůli agorce a sociální fobii nikdy, já je mám jenom sezónní, takže jak přišly, tak zase odejdou. Jen jsem teď po dlouhé době brala a ještě občas beru Prothiaden kvůli nespavosti.
S tím kolotočem jsi superstar. Já teda na kolotoč nechodím, ani když nemám agorku.

Pro KIK - a to sa ti ako sezónne prejavuje.To príde z ničoho nič alebo po nejakých stresoch?.Prothiaden je AD, ale z tých starších, ale na nespavosť je dobrý, lepšie ako dáky xanax, či neurol.
Ja som tu už niekedy spomínala, že keď prepukla agora , prilepila sa k nej aj soc. fobia.Ako sa začala liečiť agorka , tak zmizla aj soc.fob.
Som sa chcela dakoho spýtať , môže sa na AD trošku červ. vína?

Já jsem téměř abstinent, ale červené víno si občas dám- je to výborný přírodní antioxidant, ale když beru AD, tak u mne platí tzv. "suchý zákon ". Jednou se mi stalo, že mi můj známý popřál asi decku červeného do coly, protože nevěděl, že beru AD a já byla po té decce s colou ta zřízená, jako kdybych celý den popíjela v baru. Takže radši bacha.

Tak si nedám toho vína.To len všade kde dôjdem na návštevu mi núkajú alkohol a ja nechcem pre AD, tak si už myslia, že som bývalá alkoholička, keďže alkohol odmietam.
Ten tvoj suchý zákon/pekný výraz/, už niekoľko mesiacov praktizujem aj ja, len nedávno som si dala nejakú bonbonieru s likérom/asi tak polka bonbonieri/ a bola som z nej temer opitá.
A ten kolotoč s deckami odporúčam, človek tam zabudne na všetky starosti aj úzkosti,nedá sa mať naraz dve emócie strach a ešte aj úzkosť.

Dobrý den,je mi 21 let.Mám neskutečnou radost,že jsem natrefila na tyhle stránky.Už nějaký rok mám dojem,že nejsem v pořádku.Že vše co se mi děje v hlavě a nekonečné boje sama se sebou byly jen výplodem mé fantazie a "choré" mysli.Teď,když jsem našla více lidí,kteří prožívají to samé jako já neskutečně mi to pomohlo.Že to všechno nebyla jen moje slabá mysl,co mi to způsobuje.Mám podezření na PP,průběh stavu tomu nasvědčuje,ale zatím to nemám potvrzené.AD beru už 7 roků a až teď jsem se o tom co se mi děje dozvěděla víc. Strašně moc děkuju všem,kteří na tyhle stránky napsali a podělili se o svůj příběh.Má někdo skušenosti s tím,že se toho úplně zbavil?Jde to?Jde žít plnohodnotný život,já ho nějak nedokážu žít.Šíleně mě to omezuje a nemůžu prožívat věci tak jak bych chtěla.Přeji všem dost sil v tom našem boji :)

No odmátat alkohol, to se musí umět. U vás na Slovensku je ale daleko těžší než u nás v Čechách.Tam na Slovensku se hostitel málem smrtelně urazí, když si s ním nedáš tu jeho vynikající domácí pálenku. Já mám na to systém, jak odmítat a
neurazita nebýt v podezření, že abstinuji kvůli své závislosti na alkoholu. Mám vypracovanou přímo řadu výmluv . Příklady :
Zítra ráno brzo vyjíždím, tak abych náhodou nenadejchala, kdyby mě chytli policajti (většina lidí neví, že vůbec nemám řidičák kvůli nízkému tlaku)
Hůř mi to spaluje a v práci nám dávají dejchnout, ta a bych nepřišla o práci ( samozřejmě nikde nepracuji, jsem podnikatelka)
Na dnešek jsem v noci špatně spala, a tak si budu muset dnes vzít prášky, abych usnula a to nejde s alkoholem dohromady- to bych měla strach, že se mi něco stane (používám hodně často, ať je to pravda nebo ne) - tohle vždycky používám s úspěchem. a pod. Vymysli se něco takového, co se hodí na tebe a máš klid- nikdo ti nebude alkohol nabízet a nebo se neurazí, když si sklenku nedáš.

Dobrý večer milé spolutrpitelky. Zase jsem dnes nahlédla a nedá mi to abych taky něčím nepřispěla, ale taky se nezeptala. Prosím vás, co to je sociální fobie? Asi jsem nějak zabržděná, ale nikdy jsem to neslyšela a nevím, jak se to projevuje. S tím alkoholem máte pravdu. Na AD se pít nemá a na prášky na spaní taky ne. Já jsem téměř 10 let nevypila ani hlt už jen proto, že bych měla stejný pocit jako při mém kolapsu. A to bych už nikdy nechtěla prožívat i když dnes už si myslím, že bych si snad uměla poradit.Výborný nápad při odmítání alkoholu je vymlouvat se na prášky. Já jsem se zase vymlouvala, že budu řídit a to opravdu všichni respektovali. Trvalo to tak dlouho až už nikoho nikdy ani nenapadlo mi něco nabízet. Zdravím všechny. Linda

Sociální fobie je vlastně fobie z lidí, z interakcí mezi lidmi. Je stejně blbá jako agorka a hlavně jí je něčím podobná. Ony tyhle dvě fobie, než se rozliší, o kterou z nich vlastně doopravdy u pacienta jde, vypadají dost podobně a v něčem úplně stejně. Důvod, proč člověk neopouští byt, může být jak strach z lidí, se kterými by se eventuelně mohl setkat, tak strach z vyjití do volného prostoru-tedy ven. To je jen velmi zjednodušený příklad. Obě fobie majísamozřejmě spoustu různých projevů- některé společné, některé odlišné. Jinak na netu je sociální fobie dobře popsaná, já se příležitostně podívám na adresu a napíšu ti ji.
Holky, já zas nemám brýle, tak to už jste asi poznali, já je dnes pořád někde zapomínám a když píšu delší příspěvek, tak je to Sodoma Gomora.
AHOJ KIK

Dobrý večer, pomohla některé z Vás EFT, popřípadě zkoušel to někdo?

Tato metoda je stará jako lidstvo samo. My ji používáme při léčení s obrovským úspěchem už po několik tisíciletí. Je to stará orientální metoda v novém kabátě. Osvobození mysli totiž začíná v podvědomí. Pokud se v podvědomí usadí nežádoucí emoce, je třeba ji dostat do vědomí. Vědomí je schopno s touto emocí pracovat a zbavit se jí. Je to vlastně druh psychoterapie. Já už jsem tady o ní psala
na několika forech - naposledy myslím na foru Panický strach ze smrti. Terapie je ale časově hodně náročná. Ono to tak nevypadá, ale v tom podvědomí může mít člověk uloženo cokoliv a hlavně větší množství negativních emocí, aniž by o tom věděl nebo věděl, jak k nim přišel. Než se zjistí, co v tom podvědomí doopravdy všechno má, tak to je právě časově náročné, pak se to dostává postupně nebo po blocích do vědomí a pak se s těmi emocemi teprve pracuje - čistí se podvědomí, což dává člověku tzv. emocionální svobodu. Většina negativních emocí jako je třeba strach, odpor k něčemu, nenávist, závist (to byste se divili, kolik lidí má v podvědomí zakódovanou závist, i když se o nich tvrdí nebo oni sami o sobě tvrdí, že nikomu nic nezávidějí - Já nikomu nic nezávidím, jsem přející a altruistická, a přesto se i v mém podvědomí ta závist objevila - byla tam až do 1.boddhi-osvícení, pak už ne a doufám, že se tam už nidy nevrátí) se dá touto metodu z podvědomí "vyjmout ". Horší je to s fobiemi a s úzkostmi. Ty úzkosti jdou ještě lépe než fobie, ale lze tu metodu podle mého názoru použít, protože když mne chytnou moje fobky, tak se jich takhle rychle zbavím. Jenže děvčata na tomto foru je mají stále, já ne. Já mám spíš ty úzkosti nebo stres, takže to je dost v pohodě-těch se zbavuji poměrně snadno.
Nejhorší je zbavit se pocitu bezmocnosti, beznaděje, bezradnosti, to mám také už bohužel vyzkoušené. Ale určitě bych i klasickým fobikům tuhle metodu doporučovala a upřednostnila bych ji i před běžně používanými kineziologickými metodami i metodou One brain nebo regresními terapie ( vyjma regresní abreaktivní psychoterapie -to je podobné EFT, ale není to úplně stejné) nebo hypnózou. Hypnózu bych nedoporučovala z mnoha důvodů.

Ja musím dodať, že najskôr prišli úzkosti, potom sa dostavila panická úzkosť, potom sa rozvinula panická porucha a až potom agorafobia.K agore sa pridružila soc. fob a už bolo "veselo".Lieky mi odstránili úzkosť,nie agoru a paniku.Na tieto dve potvory musím stále podstupovať expozície/chodiť von, vyhľadávať situácie, v ktorých sa bojím a ísť do nich/.
Ja si občas spomeniem ako som pred liečbou nedokázala ani do práce zájsť,normálne som musela ísť taxíkom, tak som nedokázala prejsť námestím.Fuj, ešte teraz mi z toho je zle.
Alebo som sa pokúsila ísť do tej práce, ale hľadala som hodinu ulice, cez ktoré dokážem prejsť bez hrôzy.A nebolo komu to vykladať, lebo ma nechápali.

Já jsem ráda, že jsou tyhle diskuze. Na těch diskuzích je totiž dobré nejen to, že se jejich prostřednictvím spojí lidé se stejnými problémy, ale také to, že působí i terapeuticky. Psala jsem na jednom s for, že když člověk čte příběhy jiných lidí, tak se mohou evokovat určité situace nebo vzpomínky nebo začne reagovat jeho vědomí a podvědomí na nějakou situaci. Já jsem se tady na té diskuzi už zbavila z podvědomí několika negativníchpocitů- tedy tímhle způsobem ne žádnou
organizovanou a cílenou terapií.
Jo zzzdenko, kdo to neprožije, neumí si to představit , a tudíž ani pochopit. Může s tebou tak maximálně soucítit nebo tě litovat, ale to není stejné, jako když někdo skutečně zná tvé pocity.
Já jsem považována za hodně empatického člověka, ale naprosto si nedovedu představit nebo se úplně vcítit třeba do pocitů lidí, kteří zažili povodně. Soucítím s nimi, je mi jich líto, ale celou šíři a hloubku jejich pocitů do sebe vsáknou nedokážu. To se prostě nedá, když to člověk sám neprožije. Já si velice vážím laických terapeutů ( hodně jich je třeba na terapiích různých závislostí), protože to jsou lidé, kteří trpícím pacientům mohou být oporou v tom, že jim mohou sdělit vlastní zkušenosti, průběh onemocnění, způsob myšlení, terapeutické metody, svoje výsledky, úskalí v léčbě a pod. To bych tady byla do zítřka, kdybych měla vypět všechnu chválu a poklony laickým teraputům. To je fakt strašně záslužná činnost.
Jednoduše KDO TO NEPROŽIJE, NEMUŽE TO NIKDY ÚPLNĚ POCHOPIT.

Holky, kam se nám poděla Lenka, už dlouho nenapsala.