Diskuse - AGORAFOBIE

Ted si to po sobě čtu,a musím to napsat ,ty chyby co jsem napsala ,tomu ani sama nevěřím,vyjde měkké i to nevím naco jsem myslela,tak to berte s rezervou,nekontroluji si to po sobě ,a pak to takle dopadá tak paaaaaaaaaaaaaaaaaa holčičky

Ahoj JANI, zapomněla jsem Ti popřát k svátku, takže dodatečně : A´t Tě radost bez nesnází v dalších letech doprovází. Doufám, že to přijmeš zpětně, jsem hlava děravá, včera jsme malovali koupelnu, dneska jsem OBEŠLA barák na kolečkových bruslích. Zítra možná kousek popojedu, ale musejí mě jistit ze všech stran, když už mě vytáhli ven. To je moc dobře, že takhle cestuješ, jsi šikovná. Všichni jsou ještě venku, tak jsem jen nakoukla, večer se vrátím a jdu vařit. L.

Ahoj Leni děkuji, a to víš že to přimu lepší než nic.A já také jezdím na bruslích ,a moc mě to baví. Chtěla jsem dneska jít ,ale neměla jsem s kým ,ale v ut půjdu určítě,tak se těším. Tak trénuj paaaaaaaaaaaaaa Jana

Ahojky všem.JANIČKO,vím o čem hovoříš,Ty davy lidí jsem si zažila i já,když se tu u nás v sobotu konaly slavnosti města.Všude spousta lidí,hlasitá hudba atd,stála jsem v davu a neměla nikde únikovou cestu myslela jsem že se zblázním,zešílím a umřu.Vzala jsem si prášek na sucho ho spolkla a začala se líbat s manželem :)divné že?ale během chvilky jsem byla od agory asi tisíc km a v těle se mi rozlilo příjemné teplo!Směji se tomu,ale pomohlo to..asi to budu dělat častěji!ale obdivuji tě Jani,že jsi to zvládla a překousla i ty nepříjemné pocity a neutekla si!
MARTIČKO.Moc ráda bych ti napsala můj krásný zážitek ze svatebního obřadu,ale bylo to hrozný,že i paní co nás oddávala na mě poznala že mi je na umření a foták přestal fotit jelikož bych byla na fotkách zelená:)Dnes už se tomu směji ale dvd ze svatby jsem si ještě netroufla pustit.Chtěla jsem bejt hrdinka a nevzala jsem si prášek,ale dnes bych to už neudělala.Tím tě ale každopádně nechci vůbec strašit.Každý jsme jinej a každej prožívá situace jinak!Já myslím,že to bude skvělé Marti a že to zvládneš na 1*.Budu ti držet palečky!
DÁJO metro jsem zvládla,ale myslím,že si do něj zase dlouho nesednu.Jsem ženská z malého městečka a metro,tramvaje atd to u nás neexistuje.Maximálně vlastní nožky a u toho raději zůstávám.Já bych zase chtěla umět vykašlat se na psychoterapeuta ,kterému platím týdně 500kč a ještě za ním jezdím 123km tam a zpět.A je to hlavně zápřah pro mého manžela,kterej pracuje v Pha a musí pro mě jet 123km domů,vyzvedne mě a zase jedem zpět do Pha k psych.tam jsem hodinu a zase jedem domů 123km a manžel zase zpět do Pha do práce.Takže chudák najede za den spoustu km jen kvůli mě,je to anděl a mě mrzí,že ho takhle zaměstnávám.Pořád si myslím,že mi psych.pomůže ale co když ne?taky bych to chtěla umět zvládat sama!!!a na psychoterapeuta se vyprdnout!:)
Tak holčičky držte se a mějte se všichni krásně sluníčkově.Jdu jezdit na kole..

Ahoj IVETKO, já se na psychoterapeuta vykašlala už v roce 1999, protože jsem byla samoživitelka, se sedmiletou holčičkou, a ten parchant po mně chtěl 500,- za 30 minut 1x týdně! Když jsem chtěla chodit 1x za 14 dní až měsíc, začal mě shazovat stylem - že už nic nedokážu, bez něj nedopadnu dobře apod. A jednoho dne jsem chytla nervy zrovna, když jsem se zpocená vypotácela ze školy od dcery, kde jsem byla zaplatit školu v přírodě. Pan doktor na mě vybalil opět ty svoje neetický a nelékařský žvásty, tak jsem se zvedla, položila mu posledních 500,- Kč na stůl a navždycky odešla. Až pak, když jsem to zkoušela sama, jsem pochopila, že největší síla je v nás a v lásce :-)) Krátce na to, cca za půl roku, jsem potkala svého druhého muže a s ním agora začala ustupovat mnohem rychleji. Zamilování je droga, která má na starosti i naši chemii a hlavně tvorbu serotoninu v mozku. Dnes, po devíti letech, by už by mi asi nepomohlo jeho líbání :-)), ale je fakt, že jen jeho existence ve mně vyvolává klid. Tzn., že se můžu pohybovat z domova, po městě, po obchoďácích, jen nejezdím na dovolené, na výlety, MHD a výtahem. Ten zbytek si už ani neuvědomuju. A ani, po pravdě, už nechci. Nebojuju, vychutnávám si život jinak... Tak, hodně štěstí, Ivetko, a jestli máš pocit, že svého psychologa tolik nepotřebuješ, není nutné mu platit a manžela takhle honit :-)) Je pravda, že potřebuji přísun Neurolů - cca 1 krabička na rok, a tu Ti napíše i obvodní, hodná lékařka. Zatím pa všem, holčičky... :-))

Ahoj holky, jak se máte? Co vedra, jak to přežíváte? Já jsem si včera vyjela do Penny kolem druhý a myslela jsem, že to je konec...lapala jsem po dechu jako zvířátka:-). Ale zase jsem to přežila...:-). Zítra nastupuju do nové práce,tak mi držte palce...dyžtak mi sem pište rady, jak to zvládat...s kolegy, s agorou...je to moje první zaměstnání, o to horší...nemám žádné zkušenosti. Zatím se mějte bezagorkově. Papapa

Ahoj holky..ty vedra jsou mazec,ale bude jeste hur myslim,jen mam ted zas takovy svoje psycha,ze kdyz se budu hodne opalovat,chytnu upal a budu zvracet,..no nevim,nejak si to budu muset vyvratit,jinak nevylezu na slunce..ale ma to svy pozitiva,konecne se muzu rejt v zahrade,sazim kyticky a kericky a je to bajo..IVETKO dik za zkusenost,taky jsem myslela,ze to zvladnu bez neurolu,ale myslim,ze nez se tam potit a lapat po dechu,radsi ho loupnu..protoze doufam,ze to bude jeden z mejch nejhezcich zazitku v zivote,tak si to nechci zkazit nejakou mrchou na zadech..DÁJO souhlasim s tebou,ja platim 200 za terapii a zalezi na me jak casto chci chodit a jak se na to cejtim,ale vyhovuje mi to tak jednou za 14 dni..kdyz vas tak ctu,koukam, ze mam asi opravdu stesti na doktorku,protoze se mnou dela uplne bajecny veci..ted jsem se treba sama naucila jezdit v aute na zadni sedacce..musi teda jit otevrit okno,jinak jsem v haji,ale jinak celkem bez stresu..JANI ja teda nevim,ale ty jses pomalu lepsi nez my,tak nevim,proc si chces jit lehnout do nemocnice..NIKI,rada bych ti poradila,ale tady je kazda rada draha..do jaky prace nasupujes?Zatim pa holcicky,ja jdu sazet rajcata :-)

No tak v práci jem to zvládla bez sestry, ale ty horka mi teď dávají zabrat. ´Tobě taky? Je normální že u té potvory agory jsem tak strašně unavená akdyž něco dělám /teda trochu víc než normálně/, tak mě když si chci odpočinout lehnu a pak vstanu mele srdce jako o závod. Dnes v noci mě o půlnoci chytla slušná třepavka. Lupla jsem magnézko, přitulila se ke svýmu chlapovi a za pár minut usnula. Teď má odpolední, tak se bojím jít lehnout sama, že mi bude zae zle.No hrůza. tento týden jsem unavená až to hezký není.Tak ráda bych chtěla zase cvičit jako dřív, ale po 10min se mi motá hlava a pak chytnu třepavku. Po Ixelu se mi motala dost hlava a tak ho beru jen večer na místo ráno a večer. Dělám totiž práci, částečně se strojema a to se mi dělaly mžitky před očima, tak jsem si to sama stáhla na 1 večer. K psych. mám jít až koncem června. Tak dobro musím ráno vstávat v pět, tak mi držte palce ať usnu v pohodě!

Ahoj holčičky, tak to tady pročítám a musím říct, jak to všechny skvěle zvládáte :-)) PETINKO, v létě je mi líp než v zimě, ale to pouze z jediného důvodu - všude můžu doběhnout pěšky, mám radost ze sluníčka, a když už musím do tramvaje, jsou otevřená okna, kterými prolezu!!! :-))) Jinak mám občas taky den, kdy se jen sehnu a jakmile se zvednu a začne se mi motat hlava, chytnu trošku tu Tvojí třasavku, ale už jsem se naučila se napomínat uklidňujícími slovy CO CHCEŠ, HOLKA, TO JE STÁŘÍ :-D A už na to dál nemyslím. Určitě to dnes sama doma zvládneš, protože víš, že se Ti Tvůj chlopík za chvilku vrátí domů... Buď na sebe opatrná a ozvi se. MARTIČKO, máš pravdu, slupni neurolek nebo radši jen půlčičku-aby sis aspoň něco pamatovala :-) a hezky se vdej... Je dobře, že máš takovou lékařku a 200,- Kč není moc (to já bych dnes u toho vydřiducha platila nejméně 2000,-), hlavně, když Ti rozumí a vyjde vstříc. I když já se musím přiznat, holčičky, tomu svému terapeutovi vděčím za to, že jsem všechno zvládla sama... teda skoro všechno, ale vy mě chápete :-)) NIKOLKO, moc Ti držím palce do nové práce!!! Určitě to zvládneš, jsi šikulka, protože nakupovat v Penny můžou fakt jen velký holčičky s malilinkatou agorkou v kabelce :-)) Já např. jsem řekla svému šéfovi, že mám klaustrošku, takže kdyby to na mě přišlo, vyběhnu na chvíli ven. Vyběhla jsem sice asi dvakrát, ale zhruba po čtyřech dnes jsem si na tu mrchu ani nevzpomněla. Takže jsme s Tebou a zítra se těšíme na Tvoje první zážitky a dojmy (moje první práce byla ta nejlepší). JULOVKO a LENI - brusle??? Holky, jste frajerky!!! Já na nich jednou obešla park a tím jsem s těmi kolečky, co mě neudrží v důstojné poloze, skončila :-)) Zato se chystám zase chodit cvičit, vloni jsem chodila asi dva měsíce a bylo to prima. Ale já jsem od přírody šííííleně líná sportovat a váha se mi udržuje jen ze strachu, abych prolezla těmi okny u tramvaje :-) Tak papáček, holčičky, mějte se krásně a pište...

Ahoj holky, tak mám za sebou první horký pracovní den. Kupodivu to proběhlo nad očekávání bezagorově...ne, že by se agorka nepokoušela, to zase ne...je to holka aktivní, ale dneska mi dala v práci pokoj....ovšem když jsem vyšla potom ven...tak se ohlásila a já jsem byla ráda, že jsem došla domů. Ty vedra mi spínají vzpomínky, protože moje první ataka byla právě v tomhle vedru ve vlaku. Musím se toho nějak zbavit...mám hloupou představu, že v horkém vzduchu není kyslík:-). Děkuju Vám moc za podporu...snad to bude v práci pořád ok. Zatím papapa a bezagorkový víkend přeju všem.

Ahoj NIKOLKO, jsi fakt šikulka!!! Jsem ráda, že se Ti v práci líbilo a nechalas tu mrchu přede dveřmi. S létem se naučíš taky pracovat, neboj :-)) Držím palce na další pracovní dny a VŠEM PŘEJI KRÁSNÝ VÍKEND :-))))

Zdravím děvčata a přeji všem bezbvadný a krásný den.
Nejprve musím před vámi tady smeknout jak tu potvoru báječně zvládáte.Jako by Váš ani nic netrápilo. Moc vám to všem závidím. Já teď zzrovna mám to děsné období, kdy nemohu ani před barák. Už jen ta představa, že se mám obléknout a někam jít mě tak děsí, že pak nejsem schopna nic udělat a na nic se soustředit. Strašně moc si to i sama sobě vyčítám..nadávám si, přikazuji a zakazuji, ale prd platný. Už 14 dní jsem nevylezla ven a nejhorší na tom je to, že mě to vůbec nechybí to jít ven. Cítím se doma dobře..to funguji na 100%.
Vůbec nevím co s tím mám dělat. Čtu tady jak chodíte do práce a na nákupy..na procházky a tak..a závidím vám to...já tohle nedokážu. Nakupovat chodí manžel a děti a když náhodou musím ven, třeba na úřad nebo tak..tak to je pro mě jako pro někoho celodenní výlet a připravuji se na to už týden dopředu. No asi jsem fakt magor..
Přitom mám někdy i období, že jdu bez problémů se psem a dokonce se mi venku tak líbí, že se jdu projít i na delší procházku, ale to je opravdu jen zřídka. Nebo se mi i stalo, že musím na nějaký ten úřad..no než vyjdu..to je děs..a ani nejdu sama..manžel mě vždy doprovází...no a pak, když už mám vše vyřízené a protrpěné..to bych šla i courat po městě...no je to zvláštní...
No hold ted mám prostě asi zas to "blbé" období..a sluníčka si neužiju..

Vítám Tě tady, doufám, že Ti s něčím pomůžeme. Já tyhle vedra nesnáším vůbec, skoro nevylézám, jedině večer s kocourem na procházku. Včera jsme seděli do 23hodin, bylo po dešti a chladno, bylo to super, ale dneska jsem zase nanic. Sice teď peru, ale bolí mě hlava, nohy, prostě fuj. Od středy se snad ochladí, tak zase obživnu. Mám to úplně stejně s tím, že když se mi podaří zvládnout třeba třídní schůzky ve škole a neutéct, tak potom bych šla kamkoliv. Někdy se stavím cestou domů u Číňanů pro nudle a klidně vystojím frontu, normálně ne. Prostě jsem taky magor. Odkud jsi ? Nemusíš to psát, jestli nechceš. DÁJO, beru Tě jako svou osobní terapeutku, protože vždycky zlepšíš náladu a povzbudíš. Jak se mám naučit pracovat s létem ? Nedá se vůbec dýchat a víš, jaký je v Praze vzduch. Včera jsem doma nosila mokrý kapesník za krkem a ve výstřihu další, tak to šlo. Taky si zpívám : Zima, zima tu je, snížek poletuje. ILONKO, jak Ti je ? MARTIČKU zdravím, i maminku, jste obě v pohodě ? Ostatním přeju klidný týden, vytáhneme slunečník proti agoře a hrrr na ni.Cau mňau L.

Ahojky a děkuji za přivítání. Myslím, že jsem už tady kdysi psala. Jsem z Děčína. Jo ty vera jsou strašný, ale to mi nevadí v tom nevyjít ven..to bych i šla..ale nejdu , protože se bojím..doma jsem v pohodě..a makam jak šroubek. Stále si vymýšlím nějakou práci, Jelikož jsem už nějaký rok doma, protože nezvládám chodit do práce(což spousta lidí nemůže pochopit), tak stále tvořím něco doma. Kdybych měla domek a zahrádku, vím, že bych ven na zahrádku chodila, alespon občas ano..ale já bydlím v centru města a tady mi to nejde. Ven s pejskem jdu opravdu jen občas, myslím, že mi v tom taky brání to, že bydlím dost vysoko a bez výtahu. Než totiž dojdu těch 5 pater k východu..asi moc přemýšlím a bojím se pak o to víc. Zatracená fobie..ani si neumí nikdo kdo to nezažil představit co bych vše dala za to se toho zbavit...asi víte o čem mluvím co?
Jinak také jsem se léčila přez rok, ale vzdala jsem to. Léky mi nepomohli a nedělali mi vůbec dobře. Cpali mě Neurolem,Xanaxem a jinými oblbováky. Strach nezmizel...jen jsem byla otupělá a bez nálady.A nakonec mi také vadilo dochházet k tomu psychiatrovi. Vyjít ven a pak nekonečně čekat v té čekárně..no hrůza.
Přeji všem zdejším"kolegyňkám", aby vše zvládaly a měli krásné a šťastné dny.

Ahoj holčičkyyy :-)) Taky Tě tady vítám, DITKO... Asi všechny víme, o čem píšeš a co prožíváš. A taky všechny víme, že takhle blbý to není na pořád, jen není dobrý s tou mrchou bojovat "hlavou proti zdi", ani se jí poddávat, ale nepatrnými krůčky jí dělat pápá :-)) Za to vše se odměňovat, chválit, moc nepřemýšlet, až se ji časem člověk naučí ignorovat, nevnímat. A věci, které fakt nemůže, zkrátka nedělá :-D Krásně to popsala LENIČKA... když zvládne něco zařídit nebo absolvuje bez úhony třídní schůzky, najednou má chuť courat, koupit čínské nudle (mňaaaaam)... A TO JE PRÁVĚ TA NAŠE LÉČBA!!! Budu Ti moc držet palce, aby ses té mrše tolik nepoddávala. Věř mi, že není nic jednoduššího, než se zavřít doma a být v bezpečí, ale venku je fakt krásně :-) Zajdi si ke kadeřnici, na kosmetiku, odměň se, kup si něco krásného, užívej sluníčka... a piš :-)) LENI, Ty ani nevíš, jakou terapeutkou jsi pro mě byla a jsi Ty! :-))) Vždyť díky Tvému parapli jsem viděla po půl roce mamku s tátou a s každým Tvým příspěvkem jsem byla silnější! A k tomu létu... holky, neblázněte, sluníčko je dar, stejně jako voda a vzduch, bez něj fakt žít nemůžeme a teploučko k němu patří. Já vím, že je teď dusno, taky mě to dneska v práci trošku vylekalo, ale já zkrátka léto chci a hotovo! O tolik letních měsíců mě ta mrcha připravila, že ten zbytek už patří jen mně (a dětem, pejskům, kočičkám,...:-) )! Takže na začátku to byla láhev s vodou. Byla jsem jak blázen, pořád jsem jí upíjela a hrála si na zdravou-mladou-vitalineiku. Navíc jsem pořád četla o lásce. A z toho pramenila chuť se namalovat, jinak obléknout a vyjít mezi lidi. Je to ujetý, ale tehdy mi bylo 28 let, byla jsem rozvedená a doma šestiletá holčička, která chtěla jít ven... A dělám to dodnes. Jakmile je velké teplo až dusno, začnu se malovat, oblékat jinak, zkrátka, jdu za krásnou, vodu pořád v kabele :-))) A vzhledem k tomu, že je to pro mě opravdu jen období léta, protože jinak se nemaluju, fakt mi to pomáhá. Studená voda a pocit, že jsem dnes za letní a mladou :-)) To je vše. Možná přijdete na ještě lepší nápad, jak si užívat sluníčka bez mrchy, ale mě se tohle osvědčilo. A s tím jsem teď v sobotu absolvovala s dcerou čtyřhodinový festík a byl úúúúžasnýýý. Přeji vám tedy hodně sluníčka, žádné dusno, žádnou mrchu a mějte se krásně.