Diskuse - AGORAFOBIE

Teď jsem si to po sobě, holčičky, přečetla, lekla jsem se a musím k tomu dodat: fakt to berte jako inspirativní legraci! Jsem skutečně čtyřicetiletá matka studentky a tohle jsou jen moje počáteční vnitřní pochody, které mi pomohly se na léto těšit. Jo a žádné Harlekýny nebo podobné nesmysly!!! Nějaký krásný, historický, zamilovaný román a jste z toho venku :-)) Pa a držím Vám všem palečky, určitě to taky zvládnete!!!

Ahoj Holky zdravím DITU,a já jsemtaké z Ustéckého kraje ,bydlím za Ustím. A moc dobře vím o čem mluvíš ,já totiž taky nedokážu chodit též do práce,a to mi moc dobrý nepřipadá ,že jsem na tom dobře. Tak se drž a napiš. MARTIČKO každý máme trochu jiný strach,já třeba né z autobusů a vlaků ,nejezdím jím že to je zdlouhavé a bojím se že omdlím ,a proto nemůžu chodit nikam pěšky a tudíš chodit ,i do práce a nikam,takže mi nepřijde že jsem na tom lépe než vy. Někdo tu dokáže chodit pěšky normálně,co já bych zato dala. Nebo být domacelý den sama ,to nedokážu. A všude semnou pořád všude někdo jezdí,jsem břemeno pro mojí mámu ,už toho má taky dost za ty léta. A já to chci zkusit,a za druhé tam usím ,doktorka mě do toho tlačí marodím 5 měsíců ,a prý se semnou musí něco dělat. Takže tam nejdu že by se mi chtělo ,jinak bez lexaurinu nevylezu ven, a to je nejhorší bez nej už neudělám nic. A byla jsem na tom o dost lépe.minulý týden jsem měla vztek i na mého psychologa,řekl mi že mám jít 10km pěšky ,tak jsem měla vztek že nejdu ani do krámu. Tak brzy už půjdu do té nemocnice,tak uvidím jak na tom pak budu. Tak ráda bych jela někam aspon na víkend k vodě ,jenže nemám s kým ,je to o ničem tohle mě nebaví. Tak pa a držte se holky mocccccccc pa Julovka .Jana

Ahoj Dájo,musím ti říct že když jsem četla tvůj přízpěvek šel mi mtáz po těle,jsi plná optimismu a všeho ,už jsi našla řešní jak tomu odolávat. Jsi opravdu v pohodě ,a doufám že se k tomu všichni dopracujeme. Taky m vadí to teplo,a bojím se že sebou šlehnu,ale nebudu doma zavřená ,a neužít si léta a musím se jít aspon vykoupat,i kdybych měla sníst 3 prášky tak zato mi to stojí,přesně musíme toho tepla využít. bojím se chodit pěšky,tak jedu na kole e rychlejší a nejak to vydržím ,ale doma prostě nebudu,to musím aspon trochu zvládat,nebo nevystrčím paty už vůbec. Takže díky zato tvoje povzbuzení a všem holčiny pa Julovka

mně taky běhal mráz po těle a taky tekla slzičky, jsi moudrá , úžasná, empatická, veselá a prostě skvělá partie. Mám díky Tobě krásný celý den a děkuju Ti za to. JANĚ jsem chtěla napsat, a už je tady, to je dobře.Já bych 10km taky nešla, buď v klidu. Dneska jsem byla sousedce vyluxovat a pověsit záclony a úplně v klidu. Minulý pátek jsme s manželem nesli opravenou televizi další sousedce /84/, dostali jsme kafe a byla krátká návštěva a já tam nemohla vydržet ani 20 minut. Jsou to byty v našem domě, kde se cítím v bezpečí, a někde to jde a někde ne. Prostě magor. Mějte se všichni prima. L.

Ahoj Holky.Taky bych tu ráda přivítala DITUŠKU,já bydlím od Děčína 40km.A také moje sestra se jmenuje Dita,je to pěkné jméno.LENIČKO já to mám stejné jako ty,nejprve se bojím někam jít a pak když už jdu procourala bych třeba celý den.Zrovinka v pátek jsme jeli s manželem do Mostu,vedro,dusno a mě šíleně,ale zvládla jsem to udělala jsem si radost (koupila jsem si orbitrek na cvičení)a ještě jsem zvládla procourat celé Makro a že to není žádnej drobečkovej obchodák a ještě se stavit v Tescu.Manžel mě chválil a já byla na sebe hrdá.Jinak léto si užívám všemi doušky,sice na sobě pocituji že na mě ta potvora leze,ale sednu na kolo a ujedu ji je to paráda a pak si za odměnu zase hupsnu u rodičů do bazénku,je to balzámek.a jak říkala DÁJA já bez vody v kabelce nebo batohu nevytáhnu paty z baráku mě to pomáhá piju,piju a agora zmizne.Né vždy ale většinou se zadaří.Zrovinka včera bylo dusno na padnutí a nepomáhalo nic ani kolo ani voda..tak jsem agoru umlátila práškem,ale tedy řeknu vám,že to bylo děsivé,sama doma a nikde nikdo vzala jsem kolo že jí ujedu,ale po 100m jsem se musela vrátit děsivé!navečír už jsem sáhla po prášku a za pul h byl klid!
Holky jste tu všichni statečné,každá jiným způsobem ale snažíme se všecky bojovat a to je fajn!a taky je prima přečíst si tu co komu pomáhá a třeba si to vyzkoušet.
Tak já se loučím jdu makat na orbitreku at jsem do dovolený čupr holka!
Všechny zdravím a přeji krásný bezagorový dny.

Ahoj IVETKO, jsem ráda, že ses po dlouhé době zase ozvala :-) Takže taky voda v kabele a neurolek v peněžence? Ale funguje to, viď? Musíme těm holkám pomoct, aby si taky užívaly léto plnými doušky jako my :-) JULOVKO a LENI, holky, neblázněte!!! Teď zase brečím já. Nechci, aby vám běhal mráz po zádech, přeju si jen, abyste zkusily taky něco jiného než léky. Mám vás strašně moc ráda. A Juli, plná optimismu jsem jen díky tomu, že jsem pochopila, že mi žádný doktor ani lék nepomůže (kromě Neurolku-zázrak nad zázraky, ovšem jen ve výjimečných situacích). Jinak jsem nezvládla všechno - autobus, vlak, metro, letadlo, výtahy, budovy s čipem či s neotvíracími okny, dovolená... to vše už nikdy, ale o to víc si užívám toho, co mi jde a byla bych moc ráda, kdyby to šlo i vám :-))) Leni, to znám, změny jsou pěkně nepříjemný... jednou můžu, podruhé ne, někam můžu, někam ne... a okolí to nevysvětlím... takže se otočím na podpadku a jdu pryč... ale v duchu se nekárám, jen si tak zlehka odůvodním, že tam nemají "můj vzduch" ... takže taky pěknej magor :-)) Mějte se krásně, užívejte sluníčka, malujte se, choďte ven s hoooodně studenou vodou, kupte si něco krásnýho na sebe nebo do bytečku, venčete dětičky, pejsky a kočičky a krásné léto!

Ahoj Dájo,musely jsme to napsat,prtože to bylo moc hezky napsaný. Já bez píti taky nevyjdu nikam,cšichni se diví že ám vždy vše po ruce,a prášky taky . Horší je že já spolehám zase naty léky každý den si aspon půlku slupnu. Mám zase tak strašný strach vijít jen před barák,ted zrovna chci jít do krámu a nevím jestli tam dojedu i na tom kole. Je to pořád dokola a ten strach už se vystupnova do nejvišší fáze,a už se těžko ovládá. I když to jde překonat ,a víme to moc dobře všichni,nejde tem strach ovládat,moc chci a řitom to nedokážu. Někdy to jde samo někdy nejde nic ,ted jsem si vysadila AD prtože mi nezabíraly ,beru jen malinký kousek abych to nevisadila na ráz,a beru lexaurin ten zabírá,i když včera jsem jela jako že v pohodě do nemocnice za babičkou ,tam mě přepadla ta tísen a strach ,a začalo mi být špatně. To mě vždy rozhodí jěště víc ,protože si myslím že to je lepší,a najednou sama sebe zklamu. A pak se zase začnu bát víc víc,a půjdu do té nemocnice,tak uvidím co i zase dají za léky. Jindy chodím po městě a mám radost ,a za ty dny kdy to jde jsem stastná že se trošku odreaguji,proto si ten prášek vezmu at je můj mozek v klidu ,než se stresovat. A přitom je to normální běžná věc ,chodit po městě a jezdit do práce ,já jí nezvládám ,zato mám vztek sama na sebe.A nedokážu vlastně nic ,tudíš budu asi sama do smrti,takle se člověk asi neseznámí,když nikam nechodím . Tak bych chtěla rodinu ,ale s těma stavama to asi stejně nezvládnu,taky si myslím že jsem magor a neschopná ničeho. Mám zase dneska pěknou depku tak to ze sebe chrlím. Tak doufám že vy jste aspon v pohodě. Doufám že to nevadí že to sem vše píšu. Tak pa a mějtě se hezky, at nám štěstí přeje a sluníčko nás hřeje Julovka IVETKO ozvi se někdy jak se máš pa

Ty hrubky berte z rezervou po V všude měkké i opravdu nevím naco myslím ,to je ostuda přitom vím že tam má být tvrdé ,píšu vklidu měkké ostuda půjdu asi do školy znova. A to jsem už udělala minule.

Zažeň depku, protože jsi šikovná a chytrá holka, snažíš se, jako my všechny. Včera jsem měla úspěšný den : upekla jsem ananasové řezy, došla do lahůdek, do zeleniny, vyvenčila chlupáče a ve 20 hodin zjistila, že nemáme konzervy a neměl by co jíst, tak jsem 2O.15 vystartovala do BILLY, ještě jsem vzala prášek na praní a 21.00 už zase doma. Udělala jsem si totiž kartičku, jak psala Martička s Dájou do peněženky : DO BILLY CHODĚJ NAKUPOVAT VELKY HOLKY S MALINKOU AGOROU V KABELCE. Napiš si to taky, ZVLÁDNEŠ TO, ono to totiž pomáhá ! Určitě si kup něco dobrého - čokoládičku, zmrzlinku, odpoledne si pust Chirurgy v televizi, bude Ti líp, to se zlepší. Můj manžel ležel před 2lety 5týdnů v nemocnici, taky jsem tam chodila a chytala mě tam ta mrcha, ale řekla jsem si, že mě tam kdyžtakněkdo sebere a pomůže, byla to kardiologie. Sama určitě nezůsteneš, potkáš někoho úžasného, který je teď třeba sám a neví o Tobě. Děti jsou radost, ale někdy taky pěkná starost . Píšu to narychlo, než přijdou ze školy, posílám pozdrav a nebuď smutná, bude to určitě lepší. Lenka

Ahoj Leni ,díky za podporu už mi je lépe vzala jsem si půlku prášku,a už ten den nějak doklepu. Včea mi bylo lépe,a do těch velkých obchodáku chodím ráda tam se odreaguji,teda někdy taky není nalada,ale většinou koukám po oblečení a tak a přejde mě ten strach. Ale nechodím sama,ale vždy se vzdálím a jsem jinde,a už se nebojím. Jinak se v tom plácám jak lachtan,pořád dokola. A asi že nenám motivaci ,potřebovala bych se zaměstnat starat se o někoho ,at natu d**ilní agoru nemyslím. A toho chlapa už asi jen tak nenajdu tomu už vůbec nevěřím ,jsem sama 3 roky a vidím jak to chodí,čím straší tím horší,a nemám ani s kým kam vyrazit,a když bych někoho poznala zase by rychle vzal kramle ,kdyby poznal co mi je. Takže se pomalu smiřuji s nejhorším. A ještě chci jít na brusle s kámoškou někdy a do plavecký než půjdu do nemocnice,at si jěště užiju něco . tak pa Julina

Ahoj Leni ,díky za podporu už mi je lépe vzala jsem si půlku prášku,a už ten den nějak doklepu. Včea mi bylo lépe,a do těch velkých obchodáku chodím ráda tam se odreaguji,teda někdy taky není nalada,ale většinou koukám po oblečení a tak a přejde mě ten strach. Ale nechodím sama,ale vždy se vzdálím a jsem jinde,a už se nebojím. Jinak se v tom plácám jak lachtan,pořád dokola. A asi že nenám motivaci ,potřebovala bych se zaměstnat starat se o někoho ,at natu d**ilní agoru nemyslím. A toho chlapa už asi jen tak nenajdu tomu už vůbec nevěřím ,jsem sama 3 roky a vidím jak to chodí,čím straší tím horší,a nemám ani s kým kam vyrazit,a když bych někoho poznala zase by rychle vzal kramle ,kdyby poznal co mi je. Takže se pomalu smiřuji s nejhorším. A ještě chci jít na brusle s kámoškou někdy a do plavecký než půjdu do nemocnice,at si jěště užiju něco . tak pa Julina

Ahoj Leni ,díky za podporu už mi je lépe vzala jsem si půlku prášku,a už ten den nějak doklepu. Včea mi bylo lépe,a do těch velkých obchodáku chodím ráda tam se odreaguji,teda někdy taky není nalada,ale většinou koukám po oblečení a tak a přejde mě ten strach. Ale nechodím sama,ale vždy se vzdálím a jsem jinde,a už se nebojím. Jinak se v tom plácám jak lachtan,pořád dokola. A asi že nenám motivaci ,potřebovala bych se zaměstnat starat se o někoho ,at natu d**ilní agoru nemyslím. A toho chlapa už asi jen tak nenajdu tomu už vůbec nevěřím ,jsem sama 3 roky a vidím jak to chodí,čím straší tím horší,a nemám ani s kým kam vyrazit,a když bych někoho poznala zase by rychle vzal kramle ,kdyby poznal co mi je. Takže se pomalu smiřuji s nejhorším. A ještě chci jít na brusle s kámoškou někdy a do plavecký než půjdu do nemocnice,at si jěště užiju něco . tak pa Julina

Ahoj LENI, jsi šikula šikovná, to teda zírááám :-))) Večer sama do Billy s heslíkem... tak to abych si koupila brusle a upekla ananasový koláč :-D (vím, že tohle nejsou stránky pro kuchtičky, ale kdybys jen tak lehce nastínila receptík, byla bych moooc ráda). Já chodím takhle do obchoďáků taky teprve asi dva-tři roky. Myslím tím jako velká-sama :-) JULINKO, myslím, že bys na tu mrchu měla přestat tolik myslet a začít žít. Krůček po krůčku. Z té nemocnice si nic nedělej, je to blbý, že to teď napíšu, ale mě to zrovna tam přepadá čas od času taky. Vloni tam byla dcera na operaci a chytlo mě to... Pak mi najednou blesklo hlavou přesně to, co popsala LENI, že kdyby něco, tak mi rychle něco píchnou a já zase budu fit. Je taky pravdou, že když něco "posiluješ", zmírňuje se to a pak to zmizí... Chodila jsem za ní denně a asi po čtvrté návštěvě jsem byla OK. Máš pravdu, že by ses měla začít o něco-někoho starat. Začni u sebe, jdi se vykoupat, každý den si dej malilinkatý úkol. Dokud jsou kolem Tebe lidi, na které se můžeš stoprocentně spolehnout, jde to pomaleji. A čím víc začneš chodit ven a trošilinku se obrníš, tím větší šance je na to potkat JEHO :-)) Jak jsem tady už psala, mě na vrcholu agory (s panickou poruchou) vytáhla kamarádka večer na diskotéku (byla to moje první diskotéka v životě-tuhle hudbu a podniky já nerada) a ten večer, posilněná Neurolkama a vínem, jsem HO potkala a jsem s ním už devět let. Je to ten nejbáječnější chlap a táta. A to jsem na něj čekala skoro pět let (do teď nevím, kde se tak dlouho flákal :-)) ). Takže držím palečky a piš, piš, piš, každičký krůček dopředu, každičkou vycházku, zmrzku, koupání, nákup, zkrátka - zkus žít tak, jako by ses musela spolehnout jen sama na sebe. JSME S TEBOU :-)))

Řezy s ananasovým krémem :
1 a 1/5 hrnku polohr. mouky
1/2 hrnku cukru moučky
1/2 hrnku mléka
1/2 hrnku oleje
2 vejce
1 prdopeč /prášek do pečiva/
Krém :
1 velký ananasový kompot
1 šlehačka
1 ztužovač šlehačky
1 puding bez vaření vanilkový
Suroviny promícháme, nalijeme na vymazaný plech s okrajem a po upečení necháme vychladnout. Šťávu z kompotu, šlehačku, ztužovač a puding ušleháme do krému. Vmícháme nakrájený ananas a krém rozetřeme. Povrch pokropíme čokoládovou polevou. A papáme, mlaskáme .
Už mám objednávku na neděli na další, tak asi zase bude.
Dájo, chodím jen do Billy a Alberta, jednou jsem byla ve Sparu . Tesco a Hyp. jsou moc veliké, to vůbec nezvládnu. Ještě bych chtěla zkusit Lidl, někdy večer. Zatím Ahoj L.

To přece není pravda, že nic nezvládneš. Jdou Ti věci, které naopak já nezvládnu. Třeba kadeřnice, koupaliště, obchoďáky, slavnost v lázních. Včera byl dobrej den pro mne a horší pro Tebe, ale zítra to klidně může být naopak. Samozřejmě sem piš, proto je tady ta diskuze. Měla by se ozvat ILONKA, má spoustu dobrých rad a někam se nám ztratila. MARTIČKA taky píše optimisticky, BÁRA .Našla jsem jiné diskuze o agoře, tam jedna paní 2roky nevylezla z bytu, všechno si léčila sama, nedošla vůbec nikam. Někdy jsou to hrozné osudy. Dneska se zase ozvi, určitě něco vymyslíme a přidají se možná i ostatní, abych tady nebyla chytrá jako radio. Pěkný pátek všem. L.