Diskuse - Ženatý milenec 5

Zlomená..já myslím,že vám ve vztahu schází komunikace....nechápu,proč na tebe žárlí, já si myslím,že kdyby to s tou jehou milenkou bylo tak vážné,tak je mu šumák kde a s kým jsi....možná ani on sám neví co chce,možná si začíná uvědomovat o co může příjít.....bere tě jako jistotu,chtěl by mít obojí,jiskřivý vztah s milenkou a pocit,že se má kam vrátit,kdyby náhodou......a možná jeho milenka pálit mosty nechce,on to doma oznámil,ale ona doma dělá jako by nic......a má obojí..milence i manžela.....ted ti zas na šest týdnu odjel,máš čas si znovu vše promyslet,pročistit hlavu,vychladnout...tak se drž ...

Zlomená, je to možná sobecký. Ale alespoň pro teď na něho přestaň myslet. Starej se v první řadě o sebe a kluky. Zařiď si, co považuješ za nutné a vhodné, poraď se na´úřadech a tak. On na tebe taky nemyslí. Taky se nesnaží vžít do toho, co cítíš. Jsem přesvědčená, že doklad o výběru 60 tisíc nechal v kapse proto, abys ho našla..... A koupil dětem boty? Jsou to přece i jeho děti! Z a sebe bych Ti ještě poradila, abys nepropadala astoložkách a kart´řkám. Nic za tebe nevyřeší, budou z tebe tahat peníze a hlavně, se na nich můžeš stát závislá a pak si ani neprdneš :-))), aniž bys to s nima nekonzultovala.

Ahojky holky,tak se zase připojuji po víkendu.Nemám moc času,jen písnu,že víkend byl kráásný,v pátek jsme byli s miláčkem skoro až do půnoci,v sobotu jsme měli akci,tak jsme zase byli spolu a včera jsme se alespoň hodinku viděli:-)).A dnes se stalo to,co jsem tady už psala,přišla mi sms,že mi miláček koupil ten notebook,tak ani nevím,co mu mám na to napsat,no, mám radost.

Ivčo, ještě že tě tu máme ... když přijdeš ty, na diskusi vysvitne sluníčko ... :-)

Ivo, ty mi lichotíš :-D,ještě jsem ani nestihla přečíst vše,co jste tu probrali,no, musím trochu makat :-(
Holky,ale dnes je tady u nás krásně,zrovna jsem jukla z okna,koukám přímo na hory,nááádhera:-))

Brečťanko je mi to moc lito, je to smutne, ale tu největší bolest musiš zvládnout sama. Léky jo na chvíly, ale i tak to musíš ustát. Jsme tak přibližně ve stejném věku, ja jsem taky čtvrťstoletí vdaná. A zažila jsem oboustrané ublížení a nevěru. Moc Ti držím palečky a dávej na sebe pozor. Hezky den všem holkám

Já si myslím, že nakonec je nejlepším lékem na smutek práce ... prostě zaměstnat hlavu něčím jiným ...
Já když ukončila vztah se svou láskou, tak to také hrozně moc bolelo ...vztah trval čtyři roky, zamilovaná jsem do něj byl aještě dva roky předtím ...byl také součástí mého života. Bylo to hrozné ....
O milenci věděla jen jediná kamarádka, která bydlela 100km daleko, tak té jsem psala maily, ale jen když manžel nebyl doma, jinak se pořád ptal komu co píšu ... kamarádka sama měla malé dítě a byla těhotná, nebylo jí dobře, tak jsem ji nechtěla otravovat pořád ... Vyzpovídat se takhle na nějaké diskusi mě nenapadlo...

Ale měla jsem dvě malinké děti, mladší neměla ani rok, starší ještě nebyla ve školce ... nemohla jsem dávat nic najevo ...před dětmi jsem musela fungovat, snažila jsem se neplakat, protože plakaly hned také ....
Bez babiček, čtvrtý patro bez výtahu, manžel neustále v práci ... a to nakonec asi bylo dobře ...
Vrhnout se do práce a nebýt sama ... to myslím pomůže nejvíc ...

Inspirace: já se dnes dala do jarního úklidu ... mám kolem krom sebe binec jak v tanku .. :-) ... tak cofee break a pokračovat ...

Ahoj holky..Já stíhám čím dál míň..jo,jo, lék na smutek je práce a té mám teď požehnaně. Samozřejmě, že se mi stýská po miláčkovi..ale včera jsem ho byla navšívit v nemocnici..a teď mi volal, že ve čtvrtek už půjde domů..díky té práci mi to vážně uteklo líp..a těším se jak malá holka..

Ahoj holky..Já stíhám čím dál míň..jo,jo, lék na smutek je práce a té mám teď požehnaně. Samozřejmě, že se mi stýská po miláčkovi..ale včera jsem ho byla navštívit v nemocnici..a teď mi volal, že ve čtvrtek už půjde domů..díky té práci mi to vážně uteklo líp..a těším se jak malá holka..

Já vám všem děkuji za podporu. Není to teď opravdu vůbec lehké. Dnes je mi o něco lépe, přesně, jak jsem předpokládala. Taky musím chodit do práce a makat, jen kdybych se na to mohla více soustředit. Práce léčí, to je známá pravda. Jenom ta moje hlava, kdyby mi dala pokoj. Dnes jsme spolu opět mluvili, v zásadě to byl klidný rozhovor, snažím se více kontrolovat. Jenom ona kdyby zmizela z povrchu zemského. V pátek jsem za ní jela k němu do práce, že se naní juknu, ale měla jsem smůlu, neodchytla jsem jí, přitom vím, že tam byla, ale bylo mi blbé se na ní ptát a kancelář měla zamčenou. U muže taky nebyla. Stejně bych jí chtěla vidět a taky bych jí toho chtěla spoustu říct, i když to asi moc velkou cenu pro ní mít nebude. Možná, že jí napíšu, mail mám na ní taky. Včerejšek mi tedy dal zabrat. Ani jsem nemohla usnout. ještě, že se mi aspoň o nich nezdá. Děkuji Martě za kontakt na psychosomatiku, určitě se tam co nejdříve stavím. Taky děkuji Lole, za její příběh. Vím, že v tom nejsem sama, že nás podvedených je strašně moc a pořád budou přibývat. Dnes už vztahy pro lidi asi moc neznamenají, každý chce urvat ze života co nejvíce a co nejvíce si užít. Já byla spokojená s tím, co jsem měla, jenom jsem si toho asi moc nevážila, nebo co. Trest je ale moc velký a myslím že i nepřiměřený. Ale kde je nějaký spravedlivý svět? možná tak na jiné planetě a to bůhvíjestli.
Strašně se mi stýská.

Holky,taky vůbec nestíhám,blázinec na kolečkách.

Holky,taky vůbec nestíhám,blázinec na kolečkách.

Já si myslím, že vidět na vlastní oči svoji sokyni nemá žádný zvláštní význam..Krása je vážně relativní pojem..
Třeba já jsem měla to " štěstí", že vím, jak vypadá manželka mého přítele.Dle mého soudu dost hezká na svůj věk, a to samé ale říkají lidé o mně..prý vypadám mladší, než jsem, pár chlapům se líbím, to vím..ale sama se za žádnou krasavici nepovažuji..ale v tomhle to vážně asi nebude.Prostě jsme si padli do oka i do "noty", jak se říká..spíš to bude v tom, jak si rozumíme, jak se umíme spolu smát..

Petro, máš pravdu,já manželku svého miláčka znám,nevím,ale asi není hezčí něž já a hlavně se mi zdá,že co jsem jí neviděla (asi 5 let),tak docela přibrala,ale ani o tom to není.Taky se nepovažuju za krasavici,ale taky vím,že nějakým chlapům se líbím.S miláčkem jsme se znali docela dlouho než mezi námi něco vzniklo.Mě se tedy vždycky líbil,ale nevěděla jsem,že to je oboustranné.A právě tohle není o kráse.Jak jsme se setkávali na různých akcích a občas spolu prohodili pár slov,pak vět a pak hodiny klábosení,tak jsme si najednou byli bližší a bližší.Zjistili jsme jak moc si rozumíme,jak je nám spolu dobře,no a pak už stačilo jen vyměnit si telefonní čísla a bylo to.Nikdy nezapomenu,když mi poprvé volal.Já to napsala teď blbě,on si mé číslo sehnal od jedné známé,řekl jí,že něco ode mě pracovně potřebuje.Takže když mi volal,tak jsem byla úplně v šoku,protože do té doby jsme se opravdu na akcích jen bavili a žádný náznak,ani o ten tel.si neřekl,lump jeden:-)).
První setkání bylo hned druhý den a od té doby bez sebe nemůžeme být,prostě je nám krásně spolu a hlavně se spolu umíme smát a to mi doma moc chybí :-(

Ivčo, tak přemýšlím o těch našich začátcích..Také jsme se občas potkávali..pro mě to byl příliš hezký a charismatický člověk..ani jsem o ničem moc nepřemýšlela, zdálo se mi nereálné, že by si zrovna vybral mě..a pak, když jsme se o tom bavili, on cítil to samé..takže jsme se vlastně dali dohromady náhodou, mohli jsme se klidně tak nějak minout..Ale neminuli jsme se..a od té doby to bylo strašně intenzivní a krásné..a pořád nás to neopouští..v tomhle mám ten osud dost podobný s Tebou.