Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

pro Janu:
Já sám nepiji jen pár dní, takže se necítím moc kompetentní, k tomu co dodávat.
Vím jen, že každý kdo pije se musí rozhodnout přestat sám. Bude - li ho do toho někdo nutit nemá to asi valné šance na úspěch. Někdy se doporučuje, přiložit tzv. nůž na krk a pohrozit rozvodem, nebo přerušením styků s dotyčným alkoholikem, ale jak hodně je to účinné nemohu posoudit. Zkuste projít tuto diskuzi, nebo se poohlédněte i po nějaké jiné; je jich prý na netu dost. Nejlepší asi bude, když se poradíte s nějakým doktorem na psychiatrii, nebo přímo v poradně AT.
A co se týče mého rozhodnutí - pravda, mě k tomu nikdo netlačil, protože o tom nikdo netuší. Jsem přece "tajný", ne? :)))
Mně jen začalo být líto propitých let, zdraví, peněz a začal jsem na sobě ve zvýšené míře pozorovat následky dlouhodobého užívání alkoholu ( horší paměť, horší schopnost soustředění, úbytek sil a motivace ve sportu, atd.
Hodně štěstí

Naturo:
Asi je to hloupé, beru svůj ranní dotaz zpět. Pár mých otázek jsi zodpověděla i ve svých příspěvcích, tak akorát bych rád věděl: 1.Jak často jsi docházela do poradny? 2. Předepsali ti AD hned, nebo vyčkávali, co s tebou absence alkoholu bude dělat? 3. Jak hodně užívání AD zasáhlo do Tvého pracovního a osobního života? Chodila jsi s nimi do práce, nebo Ti napsali neschopenku?
Za odpověď moc díky, přemýšlím o několika postupech a tak dopředu sonduji, jaký postup by byl nejlepší.

Tajnej
Ptej se kde chceš, nemám problém o tom mluvit ani veřejně, jinak tady je můj mail:
natura.astro@tiscali.cz
Jenže mě zlobí připojení k internetu a PC půjde do opravny, tak kdybych se odmlčela, není to proto, že bych psát nechtěla.

K Tvým otázkám-
1.) Do poradny jsem nikdy nechodila.
2.) Ano, hned mi napsali AD a anxiolytika(léky proti úzkosti), protože jsem skončila na záchytce v průběhu jedné deprese, kdy jsem se opila. AD ani léky jsem nedostala kvůli abstinenčním problémům, ale asi týden po té záchytce-mému poslednímu pití. Mezitím jsem chvíli chodila do práce (2 dny), pak jsem požádala obvoďačku o nemocenskou, než mě vzal psychiatr. Vyslechla jsem si nehezké věci od ní. Ale dala mi ji.

3.) AD nijak neovlivní Tvůj život, ale benzodiazepiny ano, ty utlumují a nahrazují alkohol, jsou taky návykové, ale dovolí fungovat.
Beru benzáky jen při zátěži, zpočátku jsem brala denně. Jelikož jsem nebyla zvyklá, zapůsobila i malá dávka. Pak jsem to sama vysadila, a bez potíží. Nyní beru jen před expozicí (zátěžové situace pro sociofobiky).

Ke 2. otázce, nebylo to úplně hned po posledním pití, ale asi 5 dní jsem byla bez ničeho, proto jsem si zašla pro nemocenskou. Třásla jsem se zimnicí, nemohla jsem pracovat.
Ten 5. den jsem byla objednaná k psychiatrovi (už 2 měsíce), tak se mi to stalo těch 5 dní předtím...kdybych k tomu psychiatrovi stihla zajít dřív, nemusela jsem poznat "komfort" záchytky.
Ale každá zkušenost je neocenitelná.

Naturo:
Velice děkuji za odpovědi, pomohly mi k rozhodnutí o dalším postupu. Na internetu jsem našel kontakt na dvě ambulance v blízkosti mého bydliště, které se léčbou závislostí zabývají. Do jedné z nich zítra zavolám a domluvím si tam návštěvu. Proberu to s nimi a uvidím co dál. Vše se pak bude odvíjet od toho, jak hodně budou naléhat na ústavní léčbu. Pokud dojde na nejhorší a jakoukoli další pomoc budou podmiňovat ústavní léčbou, rozloučím se s nimi. Pak se s tím budu muset nějak porvat sám. Alespoň toho půl roku. A pak se tam půjdu přihlásit znova. A jestli budou i po půl roce abstinence bazírovat na ústavní léčbě jako bazírovali u Tebe, řeknu jim, že v tom případě by musel léčebnou projít každý. Alkoholici po zásluze, ostatní z preventivních důvodů.:-))
Jinak se celkem držím, dnes je to osmý den, co jsem se nenapil, chuť na pití chvíli mám a chvíli ne, ale celkově to není zatím nijak hrozné. A že je to horší, než to bylo před tím rokem a něco je tím, že tehdy to nebylo primárně myšleno napořád. Jen do vánoc jsem si chtěl od toho alkoholu odpočinout a ozdravit si tělo. A ona ta ZÁVISLOST ve mě to věděla, že se k tomu zase vrátím a tak byla v klidu. Nyní ale začíná již tušit, že tentokrát jí jde o krk.
No, píši jako cvok, ale odbornou terminologií nevládnu a takto alespoň vlastními slovy popíši, co se ve mě děje.
Nakoukl jsem také do diskuze na Doktorce, je toho tam nepředstavitelné množství, těch příspěvků na toto téma, budu se tam pravidelně vracet a postupně to celé pročítat, ale teď ještě nemůžu na dlouho, toho alkoholu je tam příliš mnoho a já při pročítání těch příspěvků začínám mít na chlast chuť.
Za jak dlouho po započetí abstinence jsi začala na sobě pozorovat zlepšení v oblasti soustředění, paměti, atd. ?

Naturo:
Rozumím tomu dobře, že jsi od dětství trpěla SF, ale řešit a léčit ji jsi začala až poté, co jsi začala řešit alkohol?
To je nepředstavitelné, co jsi musela za ta léta zkusit.

Pro tajneho.Chtela bych take predat zkusenost ,kdyz jsem hledala psychiatra pro sveho bratra.Pije od 19 let.Ted pije dene a je mu 35 let.Kdyz ho opustila zena kvuli alkoholu a neshodam,tak se spil a snedl leky Na zaludek.K alkoholu je take gamebler(snad to je dobre).Prohral co se dalo.Kdyz jsem s nim prisla k doktorovi a ten ho vyslechl a navrhnul ustavni lecbu v dobranech,tak vsechno poprel a utekl.Pak mi vycetl ze z nej delam blazna.Takze opet mas muj obdiv.Chtela bych vedet co te osvitilo,ze ses tak rozhodl.Jake mas vzdelani a praci.?Pokud te to nevadi.Myslim ze lide co maji jen ucnak nebo zakladku maji vetsi sklony pit.Take se chci zeptat.Dela ti potiz mluvit o minulosti?Nikde jsem nenasla proc si zacal pit.Na strankach o alkoholu jsem nasla, ze alkohol je z casti geneticky dan.Piji tvy rodice?Jak se citis po 8 dnech?Mas trochu ulevu ze ses rozhodl a prestal?

Pro tajneho.Chtela bych take predat zkusenost ,kdyz jsem hledala psychiatra pro sveho bratra.Pije od 19 let.Ted pije dene a je mu 35 let.Kdyz ho opustila zena kvuli alkoholu a neshodam,tak se spil a snedl leky Na zaludek.K alkoholu je take gamebler(snad to je dobre).Prohral co se dalo.Kdyz jsem s nim prisla k doktorovi a ten ho vyslechl a navrhnul ustavni lecbu v dobranech,tak vsechno poprel a utekl.Pak mi vycetl ze z nej delam blazna.Takze opet mas muj obdiv.Chtela bych vedet co te osvitilo,ze ses tak rozhodl.Jake mas vzdelani a praci.?Pokud te to nevadi.Myslim ze lide co maji jen ucnak nebo zakladku maji vetsi sklony pit.Take se chci zeptat.Dela ti potiz mluvit o minulosti?Nikde jsem nenasla proc si zacal pit.Na strankach o alkoholu jsem nasla, ze alkohol je z casti geneticky dan.Piji tvy rodice?Jak se citis po 8 dnech?Mas trochu ulevu ze ses rozhodl a prestal?

pro naturu.Nejak si to vubec nedokazu prectavit co vse si prozila.Zajimalo by me jestli si mela motivaci proc prestat.Myslim takovy ten prvni pocit( pro ty co me maji radi nebo deti,rodina pro sebe)Kdyz jsem mluvila s otcem tak se mi sveril, ze se v noci hodne budi a hodne poti.Myslis ze kdyz pije tak potrebuje porad vic vypit?

Martino,
člověk musí přestat jedině kvůli sobě. Vůbec nic z okolí ho k tomu nedonutí. Tak to bylo i v případě Tvého bratra. :(
A Tvého tatíka, který vlastně žádný problém připustit nechce, to je ta horší varianta, a má jen jednu cestu-do "pekel". nemoc a smrt.
Je hrozné se na to dívat.

Je to podobné, jako s mám tatíkem, a jeho rakovinou. Nechal si rozes*at tělo chemoterapiíí kvůli nádoru na plicích, přitom si ale občas zapálí (moc nemůže, i fyzicky, asi jen ze zvyku, nebo aby předstíral, že je to "v pohodě"), a pivko bych mu odpustila, tu desítku denně...
Ale to jsou jedy a jedy...a chemo je jed největší. Tak se pomalu tráví. Podvědomě to chce ukončit, jinak si to nevysvětluji. Chce si užít života do poslední chvíle, nemůžu mu to mít za zlé.
jen je smutné na to koukat. je to táta, že jo. Jenže my nemáme žádnou moc zasahovat druhým dospělým do života, ba ani našim dětem, až vyletí z hnízda. Musíme respektovat jejich rozhodnutí, a max. chránit aspoň sebe.


Nevím, jak to má Tvůj táta s pitím, možná je hladinkář. A nepotřebuje zvyšovat. Se mnou to jelo z kopce poměrně rychle. Rychle jsem si zvykala na vyšší dávky, které už nezabíraly, a dokonce jsem chodila se třemi deci tvrdého v sobě, aniž by kdokoliv cokoliv poznal. To je extrém. Na moji poměrně malou a drobnější postavu.

Tajnej:
SF má spousta lidí, jen to nebývá až takové, že by to narušovalo běžný život nebo profesi. Taky jsem s tím docela dobře žila asi 30 let. Nic nenasvědčovalo tomu, že se to tak najednou zvrtne.
Začala se hodně zhoršovat.
Zkoušela jsem bylinky, vše dostupné. Věděla jsem o svém sklonu k alkoholismu (to člověk cítí, a taky jsem viděla dědičné sklony). Zvláštní je, že moje sestra nic podobného nemá. Dá si pivko, občas, ale nikdy tomu nepropadla tak jako já. necítí potřebu pít víc. Dorážet se. A důvod by se i u ní našel. Každy nemá sklon takto řešit problémy.

Jenže na SF alkohol zabírá perfektně, a v tom je ta zrada.

Tajnej, taky by mě zajímalo, proč jsi pít začal. muvědomuješ si, proč jsi pil teď, dosud?

Odborníci Tě nebudou nutit k ústavní léčbě, když přijdeš sám, dobrovolně, nikdy žádný průser v alkoholu...Určitě to zkusí ambulantně.
Pokud si sebou nejsi jistý, nabídnou ANTABUS.
Já bych to nechtěla, ale někomu pomoci může, jako pojistka.

Mně nutila do ústavní léčby hned zpočátku obvoďačka. Moje SF ji vůbec nezajímala. Svěřila jsem se jí s psych. problémy, poprosila o doporučení k psychiatrovi, a svěřila jsem se, že to zaháním alkoholem. Tím pádem jsem byla alkoholik a šup se mnou do léčebny. To bylo ještě předtím, než jsem s tím skončila.

Po půl roce nepití (to bylo někdy na podzim) mě do léčebny posílala Monika Plocová (koukni na její stránky, má je hezké, i pěkné knihy napsala).
Řekla mi, že když jsem nebyla v léčebně, tak se léčit nechci, neboť jinak se nevyléčím. Byla asi nějak špatně rozpoložená, protože mi to sdělila opravdu nehezky.
Na otázku, jak by mi po půl roce abstinence pomohla léčebna, mi ale už neodpověděla. Alkoholismus se vyléčit nedá. Můžu jen abstinovat, a nebo - ještě lépe- odstranit příčinu pití. Jenže o tom nikdo slyšet nechce. Kupodivu, ani "vyléčení" alkoholici.

Líba (myslím, že se objevila i tady) z doktorky.cz, je skvělá ženská, má toho za sebou hodně, její příběh je silný...ale taky zastává stejný názor. Že když nejdu do léčebny, nechci se léčit. Že nemám dostatek pokory.

V léčebně Tě musí nejprve ponížit na úroveň prvoka, základní buňky, a pak Ti implantovat myšlení normálního člověka.
To je dobré pro ty, co už jsou úúúplně na dně.
Ale lidi, jako Ty, nebo já, léčebnou projít nemusí.

Podívej, byla jsem na záchytce. Psychiatr se mi tam dvě hodiny věnoval. probral mě ze všech stran. Jako první pochopil, že mám deprese, a to je důvod k pití, a že je to běžné (časté). Bral mě jako člověka. Byla jsem mu neskonale vděčná, že mě neposílal do léčebny. Řekl, že v mém případě to není nutné, a stejně by to nešlo proti mé vůli. Tak se neboj, svěrací kazajku Ti nikdo nedá a nedotáhne Tě tam. :o)

A ještě abych odpověděla na otázku za jak dlouho se vrátí mozek do pův. stavu...víš, ono to už nikdy nebude jako dřív.
Já jsem byla roztržitá a zapomětlivá vždy, ale alkoholem se to samozřejmě zhoršovalo, a ta okýnka...ouvej. Nedůstojné, opravdu.

Takže jsem pořád roztržitá a zapomětlivá. Jen mám čisté svědomí.

Jinak po mnohaletém pití jsou některé změny na mozku takřka nevratné.


Omlouvám se za délku příspěkvů, jistě se to blbě čte, ale věci nejsou jednoduché, a tak je nejde popsat pár větami.

Ještě k tématu mého příspěvku ze 7. 2. 09. Jeví se poněkud emočně podbarvený což vyplývá z mé předchozí probdělé noci. Poslední týden v noci moc nespím, ale o to více přemýšlím.
A k té události před 15 lety: O sebevraždu jsem se pokusil v průběhu vojenské základní služby a její příčinou byly depresívní stavy, které měly původ jednak v jistých zasutých traumatech z dětství a jednak byly následkem velice nepříjemných zážitků z vojenské služby. Zážitky z vojny se na mém budoucím alkoholismu moc nepodepsali, ty traumata z dětství asi více, ale objektivně nejsem zatím schopen to více posoudit, možná časem.

Pro naturu.Takze se take myslis ze alkohol je z casti v genech?My jsme tri sourozenci.Nejstarsi bratr ma jineho otce.On a ja nepijeme.Druhy bratr pije.Alkoholismus resim protoze si myslim ze to mam v genech.Vim ze obcas dostanu neprekonatelnou chut na pivko.Mohu si dat nevice dve a to uz vim ze me bude bolet hlava.Tata je pivar.Myslim ze to mam po nem.Mama pila tvrdy.Vodku,rum,merunkovici pak presedlala Na krabicove vino.Ja tvrdy nemuzu.Nechutna mi to.Nemuzu pit alkohol ktery mi nechutna.Pises o hladinkari.Muze to znamenat ze mu staci jen do urcite nalady a pak vic nevypije?Cetla jsem,ze mozek alkoholika je jiny nez cloveka co nepije.Nez mamka umrela delali ji CT mozku.Myslis ze to poznali?Pises ze si se vdavala mlada.Jsi stale se svym manzelem?Pomaha ti a rozumi?Muzes mi prosim napsat jak se u tebe projevovala SF?Chapu spravne ze si vlastne pila na kuraz,abys prekonala strach?Nechci te zpovidat,ale pises velmi poutave a srozumitelne.Pokud jsou me dotazy hloupe,tak se omlouvam.Dekuji.

Martina:


Otázka 1. Problém mluvit o své minulosti nemám, viz. předchozí příspěvek. V posledním týdnu jsem za střízlivého stavu o sobě dost přemýšlel a přišel na překvapivé poznatky a souvislosti které jsem si, ač je to k nevíře do současnosti neuvědomoval a nedával do souvislostí. Sám teď moc nevím, co si s nimi počít, asi to chce čas a spolupráci nějakého terapeuta, nebo psychologa.

Otázka 2. Vzdělání a práce. Vzhledem k tomu, co jsem zde již napsal a ještě napíši, byl bych nerad, aby mě tu někdo z mého okolí identifikoval. Ne, že bych se měl za něco stydět, pije spousta lidí, ale odhodlá se jich přestat mnohem méně. A doba je zlá. A i v případě úspěšné dlouhodobé abstinence někomu zkrátka nevysvětlíš, že tvé pití je minulost.Jestli máš zájem, napiš na t.alkoholik@centrum.cz . Tam Ti rád na tyto dotazy odpovím.

Otázka 3. Proč jsem začal pít? V nejbližší době zodpovím, je to na delší příspěvek. Ale dlužím Vám na to odpověď, Tobě i Natuře.

Otázka 4. Pijí rodiče? Otec je konzument, denně cca 1 - 2 10° piva občas panáčka destilátu, nic více. Nikdy se neopíjí. Máti kdysi popíjela podstatně víc: pivo, víno i kořalku, pila doma transparentně i tajně něco jako já, ale ne v takovém množství a po tak dlouhou dobu. Přestala spontánně z ničeho nic, sama o sobě. Nyní nepije již asi 7 - 8 let prakticky vůbec. Pouze symbolicky - oslavy, svátky. Přípitek a pak již většinou pouze nealko.

Otázka 5. Cítím se v rámci možností v pohodě, jakoby svobodněji, i když chutě na alkohol ještě mám. Ráno ale hupsnu do auta a jedu a nemusím v duchu počítat kolik jsem toho večer měl a jestli jsem již "čistý". Doma mám alkotester, pořídil jsem si ho, protože když jsem řídil, tak mě mučila nejistota, jestli nemám zbytkáč. V tomto jsem se snažil chovat se zodpovědně i jako alkoholik.
Úlevu pociťuji, jen mám obavu, aby ta absence alkoholu, která obnaží jistá citlivá místa mé duše nezpůsobila depresi. V noci blbě spím a i celkově se odpoledne a večer cítím po psychické stránce hůře, než ráno. Snad se to časem zpraví.